David Hunt‎ > ‎

Jak blízko jsme?


Jak blízko jsme? 


Dave Hunt. 

Kapitola 1. 


"Nemějte strach ve svých srdcích: Věříte v Boha, věřte také ve mně! V domě mého Otce je mnoho příbytků - kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám. Nyní jdu, abych vám připravil místo. A když teď odejdu, abych pro vás místo připravil, vrátím se jednou zpět a přijmu vás k sobě, aby tam, kde jsem já, jste byli i vy." (Jan 14:1-3) 

„Opět se vrátím!“ Jak nádherný slib našeho Boha! A přesto, už od samého počátku panovala téměř "důsledná slepota" k pravému významu těchto slov. Slepota, která jde k těm prvním - ano - až k těm, kteří na vlastní uši slyšeli tento úžasný slib přímo z Kristových úst! Je nesporným faktem že když Ježíš, tu poslední noc před Golgotou pronesl tyto věty - ani jeden - ale ani jeden - z jeho ohromených učedníků neměl nejmenší představu o tom, co tím náš Spasitel mínil! Ani dokonce Jan Křtitel, přestože byl poslaný Bohem, aby představil Mesiáše Israeli! I on byl právě tak nechápavý (Matouš 11:2), jako všichni - včetně zapřisáhlých nepřátelů Krista, s celým Sanhedrinem! Všem těm lidem - ať už na té, či oné straně tohoto sporu, unikl jeden fakt, a to, že starozákonná proroctví poukazovala jasně na d v a příchody Mesiáše!!! 

Tato "slepota" vytvořila ohromné nepochopení a zmatek ohledně toho, co se týkalo Kristovy totožnosti a účelu Jeho Prvního Příchodu. Pakliže budeme chtít získat přesný pohled na Jeho Druhý Příchod, musíme se vrátit zpět a zjistit pravé důvody toho celého neporozumění při Kristovu Prvním Příchodu a dávat dobrý pozor, abychom neupadli do podobného omylu! Jádro tohoto problému nespočívalo v nějaké skepsi, co se týkalo předpověděného příchodu slíbeného Mesiáše. Téměř každý v Kristově době čekal na Mesiáše - právě tak, jako dodnes čeká celý věřící Izrael. Ale že by měl přijít dvakrát? Tento pohled byl - a ještě dodnes je - hluboká hereze - v očích každého věřícího Žida! Ale - a to je překvapující: podobný předsudek proti dvěma příchodům Krista počíná zachycovat kořeny dokonce i v evangelické větvi Křesťanství! („Evangelické," vysvětlení později) 


ZÁHADA DVOU PŘÍCHODŮ ZŮSTÁVÁ. 

Křesťané nemají žádný problém se dvěma příchody Ježíše Krista, pakliže ten jeden je v minulosti - druhý pak v budoucnosti.. Kristus jednou přišel a jednou se vrátí jak slíbil. Ale ta skutečnost, že jsou ještě Příchody d v a - a oba v budoucnosti: "Uchvácení" (Rapture) a potom Druhý Příchod - oddělené od sebe sedmi roky - to už není tak jednomyslně přijato všemi křesťany světa! A přece vidíme, že Bible zřetelně poukazuje na to, že Kristův slib: "Já se opět vrátím", znamená - ne jeden, ale dva Příchody! Odmítnutí této skutečnosti vytváří v naší době, velmi vážné nedorozumění mezi Křesťany - podobné tomu, které panovalo v době Kristova Prvního Příchodu. Pro Žida prvního století by myšlenka dvou příchodů znamenala pouze jedno - to, že Mesiáš bude nejprve odmítnut - možná i zabit! Při nejmenším by to znamenalo, že se cíl Jeho prvního příchodu z nějakého důvodu nesplní a že v tom případě, také nenastolí očekávané Království, které Bůh jasně přislíbil potomkům Davida. Ale Království- to byl ten hlavní důvod příchodu Mesiáše! Toto přece musí být zřízeno ! Je nemyslitelné (pro Žida), aby On musel přijít ještě jednou! Ten stejný pohled převládá mezi Židy až podnes. Navštivte Israel a zeptejte se kteréhokoliv Žida, zda očekává Mesiáše. Téměř bez vyjímky, dostanete kladnou odpověď. Někteří dokonce věří, že ten očekávaný Mesiáš je již na této Zemi a čeká, až ho lidé poznají. Ale dva příchody? Ne, to není možné, že by kdysi, už zde jednou byl! Že by snad ten Ježíš z Nazareta byl tím odmítnutým a dokonce zabitým Mesiášem? Jak absurdní myšlenka! 



Ten hlavní a konečný účel příchodu Mesiáše bylo založení Království Věčného Míru. Ježíš to neučinil. A proto také nemohl být tím Mesiášem, kterého Židé tak dlouho očekávali! A tudíž: Jako Mesiáš bude okamžitě přijat ten, kdo se ukáže schopným zajistit a upevnit mír jak na Blízkém Východě, tak i ve světě (a to se - i když jen dočasně - jednou stane!) Ano, komu se toto podaří, bude prohlášen za dlouho očekávaného Mesiáše, a to nejenom Israelem, ale celým světem! A ten člověk, na kterého celý ten svět čeká, bude ve skutečnosti Antikrist. "Jeho přijmete," řekl Židům Ježíš (Jan 5:43). A to vše jenom proto, že nepochopili zprávu starozákonních proroků!! 

NAZNAČENÁ PRAVDA. 

Není žádná omluva pro takovouto nevědomost dnes - právě tak jako nebyla v době Kristova prvního adventu (poznámka překladatele: Nejsem si tak jistý, zdali se dá proroctví, v čase naplnění poznat - později o tom napíši podrobnější pohled). Starozákonní proroci, jejichž proroctví o příchodu Mesiáše, zabírají velkou část Božího Slova, jasně naznačovali, že Mesiáš přijde dvakrát! Po tom, co přišel způsobem velmi skromným, opustí tuto Zemi a - po období velkého pronásledování Židů v celosvětovém měřítku - a jejich návratu do Israele, se Mesiáš opět vrátí - tentokrát ve slávě a moci, aby zachránil svůj lid, ve chvíli té poslední bitvy - Armageddonu - a aby vládl světu ze svého sídla - Jerusaléma. Tohle všechno tam bylo - a je i dnes - v Bibli napsáno před tisíci lety - pro každého, kdo má oči! Jak podivné, že to bylo skryto dokonce i před učenými rabíny, kteří studují Písmo horlivě den za dnem.(o tom, zda je to podivné nebo ne si řekneme později). Jistě, ta specifická slova: "Mesiáš přijde dvakrát," nebo: "Dva Příchody Mesiáše" v Bibli nenajdete! Tato pravda tam je pouze implikací - náznakem. Ale to všechno, co se o Mesiáši píše, se nemohlo odehrát za jeden život!!! Byly zde jasné kontradikce, které se nedaly vysvětlit jinak než dvěma příchody! Na příklad: "a bude odříznut od země živých" (Izaiáš 53:8) a přesto:"prodlouží své dny navždy" (53:10) - bude "odmítnut a zabit" (53:3,9) a přesto "bude vládnout navěky!" (Izaiáš 9:7). Závěr je nevyhnutelný: Mesiáš musel přijít dvakrát! Pouze tak to dává smysl! .... I když studovali Písmo jakkoliv pečlivě, nebyl jeden jediný rabín v čase Kristova Prvního Příchodu, který by byl pochopil skutečnost dvou příchodů. Ani Nikodemus, který na rozdíl od ostatních židovských vůdců věřil, že Ježíš je tím Mesiášem, ani ten nepochopil, že Mesiáš musí být odmítnut a zabit. Je jasné, že kdyby on býval pochopil, snažil by se toto vysvětlit svým kolegům - rabínům - ale ani on nevěděl.. Jak vysvětlit takovou slepotu? A ještě relevantnější otázka: Může se to opakovat? Je to neuvěřitelné, ale neznalost Bible ve stejné rovině existuje i dnes! Toto se týká jak Židů, tak i Křesťanů, a proto tato úvaha je nejenom potřebná ale i nutná! 


PŘEVLÁDAJÍCÍ IGNORANCE BIBLICKÝCH PŘEDPOVĚDÍ. 

Nedostatek zájmu o "Uchvácení" (Rapture) a Druhý Příchod, (rozdíl vysvětlíme později) i celková ignorance, kterou nevyhnutelně doprovází nezájem, se usadila jako hustá mlha na současné Křesťanství. Je jen velmi málo dnešních Křesťanů, kteří by byli schopni poukázat na - a také vysvětlit - klíčové starozákonní předpovědi, které současníci Ježíše Krista vůbec nepochopili! A toto je pravdou i u těch, kteří se domnívají že znají Boží Slovo velmi dobře. 

"OPĚT SE VRÁTÍM!" Téměř dva tisíce roků uplynulo a - tento kouzelný, dosud nesplněný slib, zůstává zahalen do roušky neporozumění. Jaký by měl být náš postoj k tomuto nezapomenutelnému slibu, který Ježíš pronesl nejenom k Jeho učedníkům - ale také ku každému z nás, dnešních křesťanů? Pakliže tento slib je třeba bráti doslovně - proč taková veliká časová mezera? Ano, mnoho času uplynulo od doby, kdy Kristus tento slib dal. Ale ať už uplynul čas jakkoliv dlouhý, toho který byl schopen zvítězit nad Smrtí je třeba brát vážně - ať už všechna ta varování - či ten slib Jeho návratu. Jinak by se mohlo stát, že nás ten slíbený Příchod zastihne zcela nepřipravené! Bohužel ta stejná ignorance, která značně přispěla k odmítnutí Krista v době Jeho prvního příchodu, je stále mezi námi až dodnes a mohla by zapříčinit velmi vážné následky, při Jeho Příchodu v budoucnu. Účelem celé této úvahy je osvětlit všechna ta neporozumění a přivést Kristův slib do správného světla. 


MESIÁŠŮV RODOKMEN. 

Genese 3:15 nám dává první zmínku o Mesiáši a - zároveň vysvětluje důvod pro Jeho příchod: Porazit Satana a zachránit lidstvo před Božím soudem. O devět kapitol později se dozvídáme, že tento přijde na svět skrze pannu, (semeno ženy) a bude potomkem Abrahama (12:3). Jak jinak také by mohlo přijít "požehnání na všechny rodiny světa" než skrze Mesiáše? Později se dozvídáme, že "svět bude požehnaný" skrze Izákovy potomky, (Genesis 26:4) a potom nám Bible sděluje, že se tak stane zkrze "Jakubovo semeno" (28:14). Předkové Mesiáše jsou dále popsáni jako kmen Juda (Genese 49:10). Potom se to zúžuje na rodinu Jišaje (Jesse), (Izaiáš 11:1) a konečně k domu Davidovu (2 Samuel 7:12-16, Žalm 89:3-4, 28-36, Jeremiáš 23:5). 

Není divu, že Nový Zákon začíná genealogií Ježíše z Nazareta. Je uvedena - přes Josefa v Matouši 1:1-16 (i když nebyl otcem, byl hlavou rodiny) a skrze Marii, Jeho matku, v Lukáši 3:23-38 počínaje Josefovým tchánem, jménem Heli... Bylo zásadně nutné, aby Ježíš pocházel z rodu Davida, protože ten očekávaný Mesiáš m u s e l bezpodmínečně splnit všechna proroctví, která Ho předcházela a Jeho původ byl jedním z rozhodujících kritérií! Přesně tak, jak Ježíš pravil ku svým učedníkům: "Všechny věci, které byly napsány Mojžíšem, proroky a také v Žalmech o mně, se musí naplnit" (Lukáš 24:44). Jak početné, tak i velice přesné, jsou veškeré poukazy na přicházejícího Mesiáše ve starozákonních knihách: Bude narozen v Betlémě (město Davidovo), bude přivolán z Egypta, bude žít v Nazaretu, jeho vlastní lidé ho budou nenávidět a vydají ho nevěřícím, kteří ho nakonec ukřižují. Těchto specifických detailů je mnohem, mnohem víc, jak později uvidíme. Proč? Aby, až jednou, ten očekávaný Mesiáš přijde, aby mohl být identifikován bez jakýchkoliv pochyb! Žádný poctivý student Písma nemůže popřít, že Ježíš z Nazareta splnil všechny předpovědi, které ho měly identifikovat, včetně smrti na kříži a následovné vzkříšení. Důkazy takto získané poukazují, bez jakýchkoliv pochyb na muže, který se nazýval Ježíš z Nazareta, jako na toho předpověděného a očekávaného Mesiáše. A Jeho první příchod na tuto planetu je neoddiskutovatelným historickým faktem! Přesně tak, jako Petr v jeho druhém vystoupení před davem několika tisíců posluchačů - a nezapomeňte: Lidí, kteří byli současníky a i svědky těchto událostí, směle prohlásil: "A to všechno, co Bůh v minulosti předpověděl skrze své proroky, že Kristus musí trpět...to vše On splnil"... Právě tak jak první příchod splnil všechny Boží předpovědi, které jeho proroci prohlašovali sta a sta let dopředu, právě tak Jeho Druhý Příchod prokáže pravdivost dalších dodatečných proroctví. V těch leží jediný zdroj informací o Jeho Druhém Příchodu. Při zničení Jeruzalémského chrámu v r. 70 A.D., všechny genealogické záznamy byly zničeny. A proto, od té doby by bylo zcela nemožné pro případného "Mesiáše" dokázat, že pochází z rodu krále Davida! Tato překážka ale nezastaví budoucího Antikrista, aby se prohlásil za Krista a aby byl - jako takový - přijat nejenom Izraelem, ale i celým světem bez ohledu na mesianická proroctví z minulosti!!.. Skutečnost, že Mesiáš bude Žid a že Jeho První Příchod bude z počátku pouze pro Jeho lid, je historická realita. Že je nutné aby se vrátil zpět, hlavně k Jeho lidu - je opět jasně vyznačeno v Bibli. A tak, bez pochopení Mesiášova vztahu k Izraeli a role, kterou bude tento národ hrát nemůžeme dojít k přesnému pohledu jak na "Uchvácení" (Rapture ) tak i na Jeho Druhý Advent. 


Bůh proroctví. 

JÁ JSEM BŮH - NENÍ JINÉHO. 

Já jsem Bůh a není nikoho jako jsem já! Já vyhlašuji konec už na počátku! Prohlašuji už od pradávna to, co se ještě nestalo. Co řeknu, to se stane. Vše co se mi zalíbí, to provedu. Už od samého počátku jsem Ti předpověděl - ještě nežli se to stalo jsem Ti to ukázal, aby ses nedomníval, že to byli Tví bůžkové, kteří to provedli." Co má člověk říci zapřisáhlému atheistovi, který žádá důkaz Boží existence? Pochopitelně, jeden by ho mohl vyzvat aby předvedl důkaz opačný a tím ospravedlnil nesmyslný názor, že vesmír a - hlavně lidský mozek vznikl náhodou! 

Život a zdraví všech tvorů závisí na skutečnosti, že DNA molekuly reprodukují pouze totožné duplikáty původní molekuly! Jenom v případě, že by DNA molekula z důvodu náhodného omylu - či dysfunkce, vytvořila nepřesný duplikát - pouze v tomto případě by mohl nastat evoluční proces! Že by - miliardy neuvěřitelně složitých tvorů, každý s dokonalou výživou, a s ekologickou rovnováhou mezi sebou - to se ani nebudeme zmiňovat o nervovém systému, oku či lidském mozku - že by vznikly jako výsledek serie či serií náhodných omylů DNA molekuly? Tento pohled je tak nesmyslný, že pouze úmyslný "slepec" bude ochoten toto přijmout! 

Ovšem nesmíme zapomenout, že lidé, kteří "a priori" odmítnou existenci Boha - nemají jinou alternativu!! Zkušenost z historie nám ukazuje, jak destruktivní jsou tyto theorie na na lidskou morálku a lidského ducha - ale při tom jsou i - logicky nesmyslné! C. S. Lewis kdysi napsal: "Pakliže je pravdou že lidské myšlení je závislé výlučně na mozku, mozky na biochemii a biochemie na nesmyslném víření atomů- nedovedu pochopit, proč by myšlenky těchto mozků - měly mít větší důležitost, či význam, nežli třebas hluk větru." 

Lewisova jednoduchá logika ničí okamžitě Darwinismus: Pakliže je člověk náhodným produktem neosobních, vývojových sil, potom jsou právě tak náhodné a nesmyslné jeho myšlenky - včetně evoluční theorie! A přes to všechno: Veškerá soudobá psychologie ať už "křesťanská," či světská, spočívá na Darwinismu! To byl základ Freudova atheistického systému, který zůstává jako klíčový prvek v pokusu nastolit "vědu o lidském chování." Výsledek toho všeho je že se na člověka pohlíží jako na souhrn (konglomerát) akcí a reakcí proteinových molekul, hnané vnitřními popudy, které se "naprogramovaly" traumaty v minulosti. Hřích, za který je člověk morálně zodpovědný Bohu, se změnil v duševní nemoc, která je mimo naší kontrolu. Už to není morální problém, za který je člověk osobně zodpovědný; "nesprávné chování" se dá "opravit" pouze nově objeveným rituálem psychotherapie. A tak se celý tento problém změnil na zcela "jinou hru" s úplně jinými pravidly a zákony. Dokonce i křesťanské církve začaly "pochodovat" s novou psychologií. Bible pro Evangelíky, i když stále ještě neomylná - začala být "nedostatečná," už nebyla "postačující." Biblická řešení duchovních problémů se stala neadekvátní. Zprvu se vkládaly do ni "moderní dodatky," později byly zcela nahrazené "vědeckými" diagnózami a "léky," které proroci a apoštolové neznali. Spása hříšných duší pouze skrze Krista - se tak nějak proměnila v léčení nemocné mysli psychotherapií. 


VĚDECKÉ VYSVĚTLENÍ. 

Tím, pochopitelně, dostal první příchod Ježíše Krista zcela jiný význam. Vytvořil se obraz nebeského psychiatra, který nás navštívil abychom si tak nějak "vylepšili" představu, kterou máme každý z nás o sobě. Kristus tedy nepřišel jako svatý Bůh, mezi hříšníky, aby odsoudil hřích a přinesl lidstvu spásu. Pavel varoval "že v posledních dnech systému světa" jak my ho známe, se budou lidé tvářit jako křesťané, ale chováním to budou popírat. (Druhý dopis Timoteovi .3:5) Pravda, ještě se občas hovoří o Svatém Duchu a Evangeliích, ale v praxi se přikládá mnohem více důraz a i víra v rituální moc psychotherapie na změnu lidského chování a života vůbec. "Snaž se dostat do styku s vlastními pocity - snaž se porozumět sám sobě". A tím se stalo zcela "zastaralým" Kristovo řešení problému zla. Zla, které počalo Satanovou vzpourou. 

Věda začala nabízet "vědecké vysvětlení" lidského chování. Tak se psychologie dostala do sféry duše, ducha, morálky a náboženství. Tím jakoby "hodila rukavici" do tváře víře v Boha a v Evangelium. To všechno na rozdíl od fyziky a chemie, které nenavrhovaly žádné vysvětlení pro původ vesmíru či člověka! Velmi mnoho význačných vědců tohoto století vyneslo vážné varování před sloučením vědy a náboženství. Albert Einstein kdysi pravil že vědecké theorizování nemá nic společného s náboženstvím. Laureát Nobelovy ceny, Erwin Schroedinger dodal: Věda neví nic o tom, co je dobré či zlé. Neví nic o Bohu a Věčnosti! 

Tím, že věda začala předstírat, že zná něco, co v žádném případě znát nemohla, psychologie nabídla "náboženskou vědu lidského ducha," a začala tvrdit, že přináší "nový důkaz" Boží existence: Harmonii psychologie a Písma. Pravdou je, že tyto dva jsou neslučitelné !! 

Einstein, Schroedinger, a jejich kolegové měli pravdu: Věda nemá, co by řekla o Bohu a o morálce. Nemůže dokázat že Bůh neexistuje či existuje - právě tak jako nemůže dokázat, že jeden západ slunce je krásný - a druhý ne. Kromě toho: Důkazy zde nemají cenu! Je zcela nemožné dokázat vědecky vlastní existenci - ale kdo by o ní pochyboval? A proto: K čemu by nám byl dobrý důkaz o Boží existenci? Pakliže Bůh je, měl by být schopen dát o sobě vědět. A, pakliže toho není schopen, potom je zcela irrevelantní, zdali opravdu existuje či ne ! 


PŘIROZENÁ NESCHOPNOST POZNAT BOHA. 

Ovšem je zcela možné že problém nespočívá v tom, že by se Bůh lidem neprokazoval: Co když my nejsme schopni poznat, když tak Bůh činí? Dokonce i přirozený svět kolem nás navrhuje takovou možnost. Dejme si za příklad energii. Je neviditelná, nedotknutelná, a přesto její účinky jsou vidět a cítit všude. A, ačkoliv jsme těmto účinkům - po tisíciletí - vystaveni na každém kroku, až do nedávna jsme si nebyli vědomi existence energie tak, jak ji známe dnes. Ty neviditelné komponenty, ze kterých bylo všechno vytvořeno, zůstaly nepoznány - ne proto že by snad neprojevovaly svou přítomnost a sílu, ale snad právě proto - či, navzdory tomuto faktu! Projevy, manifestace, byly všeobecně známé, ale nikdo nebyl schopen rozeznat přítomnost energie zkrze jevy, které produkovala a které zcela zřetelně dokazovaly existenci této energie. Nakonec i dnes, kdy už víme mnohem, mnohem víc, žádný vědec na této planetě neví co vlastně energie je, kde vzniká, či proč se projevuje, tak jak se projevuje. Nikdo nemá potuchy o tom co je přitažlivost (gravitace), co je prostor, světlo - či jakákoliv jiná "část" vesmíru kolem nás. 

Co když je to právě takové v případě Boha? Pakliže On stvořil energii, nebyl by - ještě mnohem více - nepostřehnutelný a také nepochopitelný než všechno to, co vytvořil? Pakliže je tvůrcem všeho co existuje, pak Bůh (a toto je vlastně obsaženo v pojmu Bůh) musí být nekonečný, neomezený žádnou jinou existencí a tím pochopitelně, zcela mimo hranici našeho chápání !! A teď tu byl problém: Jak se dát poznat tvorům, kteří jsou koneční a tím neschopni pochopit nekonečno? Naše sobecká ignorance a tvrdošíjná slepota k pravdě, představovala hlavní problém. Jak to udělat, aby se Bůh mohl projevit lidem tak, aby ten omezený tvor si byl jistý, že je to opravdu Bůh, který se takto manifestuje ? Položení takové otázky není pokus vyhnouti se celému problému. Poukazuje na velmi vážný praktický problém, který Bůh,- pakliže existuje - musel překonat. Každý poctivý skeptik toto musí přiznat. 

Od nejhlubších "koutků" atomu (které jsme prozatím nebyli schopni prozkoumat, do nejvzdálenějších částí vesmíru - ta neuvěřitelně složitá organisace - to vše poukazuje na Jeho inteligenci a moc. Ale, je něco zcela jiného - pro Boha - dokázat svou lásku a vůli pro lidstvo! Aby toto dosáhl, musel se prokázat osobně a takovou formou, aby konečný člověk mohl pochopit - bez pochyb, že je to opravdu Bůh, který se takto manifestuje! Řekněme - na příklad - že by Bůh zahřměl z nebes hlasem, kterému by každý porozuměl. Jak budeme vědět najisto, že to byl Bůh, který takto promluvil ? Nebo, dejme tomu, že by ukázal celému světu svou moc. Jak bychom si mohli být jisti, že to byl Bůh, a ne nějaký přirozený přírodní úkaz? A co kdyby se ukázal v nějaké pozemské formě? Kdyby se objevil jako člověk, kdo by uvěřil že on je Bohem? A přece, jak by se mohl projevit konečným tvorům jinak, než se stát jedním z nich? Co kdyby se ukázal v nějaké transcendentní (nám zcela neznámé, nepochopitelné) formě ? Jak bychom věděli, že je to Bůh, a ne nějaká super-inteligentní bytost z jiné části vesmíru ? 


POVĚZ PŘÍTELI, JAK? 

Zázraky - ať už jakékoliv - by nikdy nestačily, protože skeptik by mohl namítnout, že daleko pokročilejší inteligence odněkud z vesmíru, by byla schopna vytvořit něco, co my pokládáme za zázraky, zcela jednoduchým procesem, který je nám neznámý. A přesto, pakliže Bůh existuje, bude jistě chtít prokázat svou existenci těm, které stvořil - ale - a to hlavně - ukázat jim svou lásku a vůli pro jejich životy. A v tom případě jim musel dát - předem - schopnost toho Boha poznat ! 

JE POUZE JEDEN PRAVÝ BŮH. 

Zde budeme konfrontovat mnohá náboženství světa. Každé z nich tvrdí, že následuje zjevení ať už boha, nebo bohů, ale v jejich základním pojetí boha jsou ostré kontradikce. Je zřejmé, že všechna tato tvrzení nemohou být pravdivá! Hinduismus na příklad, vyznává miliony bohů a klaní se modlám, které, údajně, tyto bohy představují. Na druhé straně: Islam odsuzuje uctívání bůžků, odsuzuje pantheismus i polytheismus a tvrdí, že Allah je ten jediný Bůh. Budhismus - na rozdíl od druhých, nemá potřebu žádného Boha ! Ve skutečnosti - Alláh je jméno hlavního boha v Kaabě (Kaabah), pohanského chrámu, který Mohamed "vyčistil" když dal zničit asi 300 bůžků které tam lidé uctívali! Mohamed si, pravděpodobně podržel jméno tohoto starodávného boha měsíce a zároveň symbol srpku měsíce, jelikož bylo mnohem snazší "předělat" modloslužebníky k novému náboženství, pakliže obsahovalo prvky, které už znali !! 

Muslimové nevidí žádnou kontradikci ani v tom, že Mohamed ponechal jako hlavní objekt uctívání ve starodávném Kaabu ten černý kámen, který Muslimové líbají a uctívají až podnes, právě tak jako to dělali pohané před nimi! Bůh Bible prohlašuje jednoznačně: Nebyl žádný Bůh přede mnou a nebude žádný po mně! Já, pouze já jsem Bůh - mimo mne není Spasitele! (Můj volný překlad Izaiáše 43 : 10 - 11) Ne, že by ignoroval bohy jiných náboženských směrů - On je odsuzuje všechny, včetně Alláha, jako podvodníky, kteří ve skutečnosti jsou spolupracovníci Satana a jeho hord.... Apoštol Pavel píše: To, co pohané obětují, obětují démonům - ne Bohu. (1 Korint. 10 : 20). Takové prohlášení není ani úzkoprsé, ani dogmatické! Co by mohlo být důležitější, nežli správně identifikovat toho pravého Boha? Jakou větší urážku můžete hodit před Boha - než prohlásit o Něm že je někdo jiný, nežli ve skutečnosti je ? ....... Někteří, dobře smýšlející lidé, zapomínají, že v tomto případě se jedná o nalezení a zjištění Pravdy a namítají, že všichni ti bohové jiných náboženských směrů, jsou pouze jiné názvy, či jména té jedné bytosti či síly. Taková prohlášení lze přirovnat ke chlapíkovi, který prohlašuje, že všechny ženy světa - bez ohledu na jméno - jsou jedna a táž osoba a tím - každá z nich - je jeho ženou. Pochybuji, že by jeho vlastní žena souhlasila s tímto pohledem - a že by, ty druhé, se kterými není oddán, souhlasily aby s nimi zacházel, jako s vlastní ženou! 


NESLUČITELNÉ ROZDÍLY 

I když by se, na první pohled zdálo, že jsou určité společné prvky, rozdíly mezi bohy hlavních světových náboženství, jsou neskonale větší, nežli mezi jednotlivými muži a ženami! Příslušníci "konkurujících" si - náboženstvích, se drží velmi vážně vlastností, nebo symbolů, které ztotožňují jejich božstva. A tak není velkodušnost, ale celkem cynické podceňování toho, co je tak důležité a i posvátné, navrhnout, že bohové všech náboženství, jsou stejní. Pro Muslima bude urážkou tvrzení, že Allah je totéž co miliony bohů v Hinduismu - nebo tvrdit křesťanovi, že jeho Bůh, který obětoval svého Syna aby zemřel za hříchy lidstva - je vlastně totožný s Allahem, o kterém Korán specificky tvrdí, že žádného syna nemá! 

Prohlášení, že všechna náboženství jsou totožná - s jedním cílem - popírá význam jazyka - a je urážkou nejenom následovníkům těchto náboženských směrů - ale urážkou inteligence vůbec! Tento rozdíl je viditelný nejvíce, když se podíváme na Křesťanství....... Křesťanství - bez jakýchkoliv pochyb, stojí zcela osamělé na jedné straně theologické "propasti" a všechna ta ostatní náboženství na straně druhé. Propast, která vylučuje "a priori" jakékoliv ekumenické spojení - aniž by se totálně zničilo Křesťanství. Člověk přece nemůže popřít - na příklad - neslučitelný konflikt mezi vírou, že Kristus zemřel za naše hříchy a potom vstal z hrobu (což je jádrem Křesťanství) a urážlivý pohled Islámu, že Kristus na tom kříži nezemřel - tím spíše za hříchy lidstva - ale že to byl někdo jiný, na Jeho místě !! Přehlédnout takovéto rozdíly ve jménu ekumenismu - jak se snaží Římsko-katolická církev, (hlavně ve "Vatikánu 2") není laskavost či velkorysost - ale šílenství! Právě tak není možné spojit názor všech nekřesťanských směrů, že odpuštění hříchu lze dosáhnout dobrými skutky a na druhé straně prohlášení Bible, že Kristus sám, protože byl bez hříchu, mohl zaplatit pokutu za hřích a že zemřel za nás. A co uděláte s prohlášením: "Já jsem ta Cesta, Pravda i Život - nikdo nepříjde k Otci než skrze mně! (Jan 14:4) To je pravděpodobně, to nejsilnější odmítnutí všech ostatních náboženstvích, jako Satanův podvrh! 

Hlavní předmět této úvahy, Druhý Příchod Ježíše Krista je víra, která je výlučně křesťanská, a odděluje jí ode všech druhých náboženstvích světa propastí, kterou nemůže žádný most ekumenického pokusu překlenout! Mohamed nikdy neslíbil, že se vrátí, to samé Budha či jakýkoliv jiný zakladatel kteréhokoliv náboženství! Pouze Kristus se odvážil dát takový slib, a tím, že zanechal za sebou prázdný hrob, učinil svůj slib ještě důvěryhodnějším! A tento neodiskutovatelný fakt je dostatečným důvodem, abychom brali velmi vážně Kristovo tvrzení, že se vrátí na Zemi v plné slávě a síle, vykonat rozsudek nad svými nepřáteli. 

PROROCTVÍ, DŮKAZY, BIBLE. 

Skutečnost, že Bible,která nám podává historickou zprávu o životě, smrti - a vzkříšení Ježíše Krista, je skutečným unikátem i pro řadu dalších důvodů, je okamžitě zřejmé, i při povrchním srovnání s jinými knihami druhých náboženských směrů. Hinduistická svatá písma jsou, jasně mythologická! Neexistuje jeden jediný historický důkaz, že by postavy či události, o kterých se tam píše, kdy existovaly! To stejné je pravdou, ve většině případů, ostatních náboženských knih. Vezměme - na příklad Knihu Mormonů. Není ani ta nejmenší evidence, která by mohla ověřit ať už národy, či události, o kterých se Kniha Mormonů zmiňuje! Dokonce ani jedna jediná hora, řeka, nebo alespoň jedna jediná část topografie, které jako měly existovat - nic. A to na vzdory té skutečnosti, že Mormoni úsilovně hledali v Severní, Centrální a v Jižní Americe, aby našli jakoukoliv evidenci o životě "velkých národů," které Kniha Mormonů popisuje. Naproti tomu, musea tohoto světa obsahují nezměrná množství důkazů všeho druhu potvrzující historičnost Bible. Pravda, skeptici všech druhů, vždy napadali biblickou zprávu. Ale v každém případě, bez vyjímky, po tom co se provedl archeologický výzkum, omyl byl na straně skeptiků - vždy bez vyjímky! Jako jeden z případů: Kritikové po čas popírali, že národ Hititů, o kterém se Bible zmiňuje, kdy existoval, jelikož chyběl záznam o jejich existenci. Dnes, v Ankaře, Turecku, je celé museum jenom o životě Hititů ! Jejich kulturní pozůstatky jsou v muzeích, po celém světě, a jejich historie, jak ji známe dnes, souhlasí přesně s tím, co píše Bible! Na školách v Israeli se děti učí historii země a lidu přímo z Bible! Archeologové Blízkého Východu používají Bibli aby se dozvěděli kde hledat starověká města. Historická, geografická a vědecká přesnost se ukázala vždy spolehlivě pravdivá, tak jako žádné jiné náboženské Písmo. 

Bible byla sepsána lidmi, kteří tvrdili že jsou inspirováni Bohem a že zaznamenali zprávu, kterou On chtěl lidstvu poslat. Tak podrobní jsou tito spisovatelé, že každý z nich prohlašuje, že nepsali nějaké parafráze či po paměti - ale Boží slovo - slovo za slovem! Tato slova mluví velmi přesvědčivě k lidskému svědomí - a nesou v sobě vlastní důkaz. ( Židům 4:12) Bible prohlašuje, že právě tak, jak všichni lidé uznávají stejný morální standard, protože Bůh jej vepsal do jejich srdcí, (Římanům 2:14,15) tak i zpráva Ježíše Krista svědčí každému lidskému svědomí¨.... (Jan 1:9, 2Korint.4:2) 

A CO TAKHLE SKUTEČNÉ DŮKAZY? 

Ale ten skutečně "zatvrzelý" skeptik, bude, každopádně, požadovat něco "objektivnějšího" - přesvědčivějšího... Bible prohlašuje, že celý ten vesmír kolem nás - tak dokonale organisovaný, podléhající přesným a tak dokonalým zákonům, nemohl - v žádném případě vzniknout slepou náhodou - tento fakt přináší dostatečné svědectví o existenci Boha. O tom se zmiňuje již Pavel v jeho dopise Římanům 1:19 a 20. Bohužel dnešní - moderní člověk - byl tak nějak "naočkován" názorem, že věda má nějaké přijatelné "vysvětlení", co se týče vesmíru a i lidského života! Toto, ovšem, není pravda! 

Sir Arthur Eddington prohlásil: "Mělo by", (což znamená problém správnosti a nesprávnosti, dobra či zla) nás zavede mimo chemii a fysiku! Schroedinger nám připomíná: "Odkud přicházím?" - Kam jdu?" To jsou ty velké otázky Člověka. Věda nemá odpověď. 

Průměrný občan byl ale veden k víře, že věda skutečně má odpovědi na tyto otázky, jenom mu bylo řečeno, že tyto odpovědi jsou příliš komplexní, než aby jim mohl ten lidský "prosťáček" porozumět! A tak se lidé stávají slepými k důkazům, které nám samo Stvoření kolem nás nabízí ! Jedna z těch krás Bible je, že nám dává velmi jednoduchý důkaz Boží existence, kterému může každý snadno porozumět. Dále nám ukazuje jednoduchou, neomylnou cestu, jak zjistit nade vší pochybnost která, ztěchto všech svatých knih světa, je skutečně inspirovaná Bohem, a která ne. Přitom nám dává i odpověď na otázku: Kdo je ten skutečný Spasitel lidstva? Jaký je ten, sice jednoduchý, ale přesto hluboký důkaz, který Bible nabízí? Jsou to všechna ta proroctví, která se již zcela neomylně splnila - neodiskutovatelná skutečnost, která se vyskytuje pouze v Judeo-křesťanském Písmu! Žádný poctivý student těchto předpovědí, nemůže zůstat nevěřícím po tom co uviděl evidenci, kterou se budeme snažit demonstrovat na příštích stránkách. 

BŮH BIBLE. 

Nepřekvapuje proto, že se Bůh Bible představuje jako "Ten který přesně předpovídá budoucnost a zaručuje, že se stane to, co předpověděl!" Ve skutečnosti Bůh, poukazuje právě na předpovědi, které jsou nezvratitelným důkazem že Bůh Bible, je skutečně ten pravý, jediný Bůh... A přesto tento fakt, že Bůh používá proroctví k důkazu své existence - je - velmi zřídka uznáváno i Evangelíky. (* Tento termím musím vysvětlit, aby český čtenář porozuměl - Tonda ) : 

Pojem "Evangelicalismus," jak já ho chápu po mnoha letech prožitých mezi Křesťany ve Spojených Státech, se dá vysvětlit jednou, neměnnou zásadou: Doslovný výklad Bible, která neobsahuje žádný omyl. "Gospel" anglicky, "Evangelium" česky, je v té nejstručnější formě definováno Pavlem v 1Korint. 15:1-4. Jinak řečeno: Kristus zemřel za naše hříchy, byl pohřben. Třetího dne vstal z hrobu jako vyplnění Biblických předpovědí - a tím zajistil, či vykoupil cestu pro každého člověka, který toto uvěří. Evengelicalismus transcenduje (přestupuje) denominální hranice - je jaksi nad nimi. Dále popírá "osvícenskou" doktrinu že člověk je vrozeně dobrý. 

Evangelicalismus tvrdí, že člověk je inherentně zlý, špatný. Všechno to lidské dobro je pošpiněno hříchem. A znovu: Bible neobsahuje Boží slovo - Bible je Boží slovo! Na počátku našeho století vznikla "odnož" - Neo-Evangelicalismus, hlavně pod vlivem Darwinismu a Freudismu - dva z mnoha pohledů, které se snaží podkopat důvěryhodnost Bible. Já, osobně (abych to zkrátil), jsem si rozdělil americký Protestantismus na dvě - zcela neslučitelné části. Zmiňuji se pouze o protestantské straně Křesťanstva. Římsko-katolická strana nabrala za ty dva tisíce let příliš mnoho "tradice" která nemá co říci skutečnému Křesťanovi - a Pravoslavná, která je právě tak pouhým "formálním náboženstvím." Evangelík v českém smyslu toho slova je ten, který chodí - ať už z jakéhokoliv důvodu - do evangelického kostela, a nazývá se Evangelíkem i když, možná, nemá nejmenší ponětí o tom, o co vlastně v Bibli jde! (konec vysvětlení) 

S takovýmto pohledem na Bibli budeme nyní sledovat Biblická proroctví jako hlavní předmět naší úvahy. Upozorňuji, že náš přístup bude trochu odlišný od běžných pohledů na Biblické předpovědi. Je mnoho individuálních proroctví, se kterými se nebudeme zabývat protože nejsou všeobecná a mohla by býti napadena skeptiky. Vezmeme si dva hlavní předměty předpovědí, které je absolutně nutné studovat, chcete-li Bibli vůbec porozumět ! Jsou to a) Israel, b) Mesiáš, který přijde k Israeli,- a skrze tento národ k celému světu. Tato dvě thémata zahrnují nepopíratelná, specifická vyplnění a ta skrývají v sobě "klíč" k "časování" Druhého Příchodu.... Bible nemarní čas, tak jako kdysi filosofové činili po staletí, aby hledala nějaký akademický důkaz pro existenci Boha. Tento Bůh, o kterém tato kniha svědčí, je zcela schopný se s lidstvem domluvit, a dát sliby těm, kteří Ho upřímně touží poznat, a kteří skutečně Boha hledají. "Budete-li mne hledat celým srdcem,naleznete mně." (Jeremiáš 29:13) A Nový Zákon jakoby volal ozvěnou ze Starého: „Bůh odměňuje ty,kteří Ho hledají.“ ( Židům 11:6). ....... A jak nám Bůh poukazuje na svou existenci a sděluje nám svou vůli, tak, zároveň, dává do rovnováhy subjektivní jistotu s objektivními důkazy. Bible ukazuje, jak Bůh zaopatřil mnoha jasnými důkazy ty, kteří chtějí poznat jak Jeho, tak i Jeho vůli. "Rozprostřít rouno" je běžný poukaz na Knihu Soudců 6:37- 40. Pochází to z doby kdy Gideón, aby si byl jistý, že je to skutečně Bůh kdo s ním mluví, žádal nějaký důkaz.. Bůh splnil jeho žádost, protože věděl že Gideón byl upřímný, a že pro takový úkol, jakým chtěl Gideóna pověřit, byla prosba o důkaz zcela na místě. To ovšem neznamená, že Bůh se bude "dokazovat" na každém "rounu," které mu kterýkoliv zatvrzelý skeptik předhodí! Ti, kteří odmítnou poctivě prozkoumat Písmo, a dbát na jeho nařízení, která Bůh nejenom zaopatřil - ale i zachoval po staletí, ti budou marně očekávat nějaké "zázračné" znamení. Tito, většinou, padnou do náruče Satana, který "zázraky" s radostí zaopatří, a odvede je zcela jinam. 
ISRAEL - DŮKAZ, KTERÝ SE NEDÁ POPŘÍT. 

Existuje znamení, které Bůh dal celému světu pro všechny generace! Je to země a národ Israel! Mluví v Izaiášovi 46:13: "Israel má sláva," a prohlašuje "V ní budu oslaven!" (Izaiáš 49:3) Jak by se - takové oslavení - mohlo stát ? Jedině, když by Bůh specificky jednal s Israelem - před očima celého světa tak, aby se stalo to, co On předpověděl už před dávnými věky. (příklad Druhá Kniha Chronicles, či Paralipomenon 7:20) Když Ezechiel píše o záchraně Israele při té poslední bitvě u Armageddonu, což je velmi častý předmět Biblických proroctví, v 38:23 prohlašuje: "A takto já (Bůh) ukáži svou velikost a svatost před očima všech národů, a oni poznají, že jsem Bůh." (volný překlad)... Bible prohlašuje, že předpovědi, které se týkají Israele, jsou dostatečným důkazem Boží existence a i účelu, který Bůh pro lidstvo má. Historie není náhodná !!! Všechen ten "pohyb" někam směřuje! Existuje plán! A proroctví nám tento plán ukazují dopředu. V samém středu tohoto plánu, Biblická proroctví poukazují na Israel, jako na největší znamení pro celý svět! Byl to Israel, ku kterému byl Mesiáš, Spasitel světa, poslán. Jak už bylo dávno před tím předpověděno proroky, Israel Jej odmítl! Jaká ironie! Odmítnutím Ježíše, Israel splnil proroctví, které toho Mesiáše mělo identifikovat! Pakliže chceme porozumět čemukoliv o Kristově Druhém Příchodu, musíme nejdříve získat nějaké informace o klíčové roli Israele, odhalené nejenom starozákonními proroky - ale také samotným Kristem a jeho apoštoly.... 

Kapitola 3. 

DŮKAZ, KTERÝ SE NEDÁ POPŘÍT. 

"Pohleď, učiním z Jerusaléma pohár strachu všem národům kolem, až oblehnou Judeu a Jerusalém. A v ten den bude Jerusalém břemenem pro všechny. Ti, kteří s toto břemeno budou zdvihat, těžce se zraní... Já přivedu všechny národy Země do bitvy proti Jerusalému...město bude dobyto - a pak - půjde Bůh, vpřed, aby bojoval proti těmto národům." (Zachariáš 12:2 a 3 , 14:2-3 volný překlad) Splnění stovek specifických předpovědí, jak ve staré, tak i moderní historii židovského národa, je velké Boží znamení lidstvu - znamení, které se nedá ani přehlédnout ani popřít! Unikátní jednání Boha s Israelem před pozorujícím světem - je nepopíratelným důkazem Boží existence a Jeho zásahu do lidské historie. Tento Bůh není Bůh deistů - který sice jednou stvořil vesmír - ale později "ztratil zájem!" Tento Bůh se skutečně stará o lidstvo, protože Ho, nejenom hluboce miluje, ale má s ním také své plány! Plány, které dovede až do konce! Jak Israel, tak i Mesiáš, jsou hlavními "herci" v tomto plánu. Že Bůh dal Israelitům zemi, potom je rozprášil mezi národy, o staletí později ten stejný národ přivedl zpět do země je unikátní sága v análech historie! Toto je za hranicí možnosti, jakéhokoliv vysvětlení! Budoucnost tohoto národa v zemi zaslíbené, s Mesiášem vládnoucím celému světu z Jerusaléma - to vše bylo kdysi zaručeno Bohem. Běda těm, kteří se toto snaží zvrátit! 

Dlouho před tím, nežli dovedl potomky Abraháma, Izáka a Jakuba, (kterého přejmenoval na Israele) je Bůh varoval skrze Mojžíše: "Když nebudete poslouchat hlasu Pána, vašeho Boha, aby jste dodržovali všechna Jeho přikázání a nařízení, budete vytrženi ze Země, do které jdete aby se stala vaším majetkem, a Bůh vás rozptýlí od jednoho konce Země až po druhý - mezi národy světa, a stanete se předmětem odporu, posměchu a nenávisti mezi všemi národy!" (Deuteronomy, či Pátá Kniha Mojžíšova 28:15,63,64,37) .... Další proroci přišli, zapřísahali, varovali: "Budete rozehnáni do všech království světa ... já učiním z měst Judeje poušť bez obyvatelů." (Jeremiáš 34:17,22) "A hleď, poručím, a rozseji dům Israelský, mezi všechny národy!" (Amos 9:9) Avšak navzdory Božímu vedení, požehnání, ochraně a trpělivému varování, Israel opětovně "rebeloval" proti Bohu. Uctíval falešné bohy sousedních národů přesně tak, jak Bůh předpověděl. Varování, podobná těm, o kterých jsme se již zmínili, byla opakována jedním prorokem za druhým - jako by se Bohu "nechtělo" Israel trestat! Jeho božská trpělivost byla jasně vidět. Ovšem, jednou přišel ten den, kdy Bůh sám, nemohl už více zdržovat soud nad Israelem. 

BOŽÍ "VÁHAVÝ" SOUD. 

Israel setrval ve své "rebelii" proti Bohu po pět století. Nakonec Bůh - i když váhavě - splnil božské slovo. Jerusalém a Chrám byly zničeny Nabuchanodozorem, potom později opět postaven, zrestaurován. Pak byl zničen znovu. Přesně tak, jak slíbil skrze své proroky, Bůh rozehnal "Vyvolený národ" do celého světa. (Leviticus, 26:33, Deuteronomy 4:27,32:26, První Královská 14:15, Nehemiáš 1:8, Jeremiáš 9:16, 49:32 a podobně) Dnes, najdete "toulavého Žida " v každém koutku světa! Přesto, že Bůh použil národy, do kterých rozehnal Israel, aby se naučil poslušnosti, všechny tyto národy budou jednou pohnány k zodpovědnosti za to, jak se židovským lidem jednaly! Beránek Boží, který poprvé přišel, aby v pokoře zemřel za naše hříchy, ten se vrátí jednou jako lev z kmene Juda aby vykonal soud... Nikdo nemůže zůstat skeptikem - tím méně atheistou - pakliže se poctivě zamyslí nad tím, že Israel byl vyhnán ze své země, rozehnán mezi národy světa, přesně tak, jak Bůh předpověděl staletí před tím než se to stalo, a pakliže si uvědomí, kolik lidí bylo v těchto předpovědích zahrnuto, kolik národů, ten dlouhý časový odstup! 

Historie židovského lidu stojí, před celým světem, jako universální důkaz nejenom Boží existence, ale i toho, že Bible je Jeho neomylné Slovo a že Židé jsou skutečně tím vyvoleným národem! Uplynulo asi tak 2500 let od Babylonského zajetí a víc než 1900 roků od zničení Jerusaléma římskými legiemi v r. 70 AD. Od té doby neměl neměl "toulavý Žid" domov. A přes tuto skutečnost se Žid nikdy nesmíchal s národy mezi které byl vyhnán ! 

Tento nenáviděný, všemi opovrhovaný,a pronásledovaný lid, který, pochopitelně, měl ty nejsilnější důvody pro ztrátu vlastní identity, zůstal jasně vyhraněnou ethnickou jednotkou až podnes! Tento fakt sám o sobě je zázrakem! A jako vždy, i zde Bůh splnil slib že svůj lid zachová, aby ho, jednou vrátil zpět do vlastní země! Lidé, kteří tvrdí, že Bůh s Israelem skončil, zavírají oči k jednoznačným - a tak početným - předpovědím, které říkají něco jiného:" Neboj se, Jakube můj služebníku, neměj obav, Israeli, pohleď: I když jsi daleko, zachráním Tebe, i Tvé potomky, ze země zajetí! Jsem s Tebou abych tě vysvobodil - a přesto, že udělám konec všem těm národům do kterých jsem tě rozehnal, s Tebou zcela neskončím. Potrestám tě, jak zasloužíš, nenechám tě bez trestu!" (Jeremiáš 30:10,11) 

Poslechni si ještě jednou, co Bůh prohlásil o tomto národu, který je tak významný v Jeho plánu spásy, a který je viditelným znamením pro celý svět. Tak důležitý, že je nutné pro zachování přirozeného řádu světa - zachovat i Israel! Poslechni si Jeremiáše: Toto praví Bůh, který dává sluneční světlo za dne, a měsíční svit v noci, ten který rozděluje oceány...Pán zástupů: " Jen v případě, že by před mým zrakem zanikl řád, který jsem ustavil, jenom potom, potomci Israele přestanou být národem navždy!" (Poznámka: Tato část z Jeremiáše 31:36 je v této Bibli z r. 1985 nesprávně přeložena! Bible Kralická má už lepší srozumitelnost - ale - dovol, abych to přeložil tak, jak to cítím já! Tonda) 

DESET ZTRACENÝCH KMENŮ? 

Velmi často se namítá, že Israel nebyl zachován, že deset kmenů tohoto národa bylo ztraceno během zajetí v Assyrii. (viz Druhá Královská 15:29, 17:6, 17:18) Pakliže je to pravda, potom je Bible plná falešných předpovědí o 12 kmenech, které Bůh, v čase těch posledních dnů, přivede zpět do jejich země! Buď se rozhodněte pro tu theorii "ztracených kmenů", nebo pro Bibli - obojí nemůže být pravda! Proroctví dříve citovaná, poukazují na celou Israel - a byla prohlášena Bohem po tom, co tyto kmeny byly údajně, již dávno ztracené!! 

Ve skutečnosti - theorie "ztracených kmenů" - je antisemitický mythus! Nemělo by význam ztrácet čas rozebíráním tohoto tvrzení, i když, možná, by si to tato theorie zasluhovala. Když se pečlivě podíváte do Písma, a přečtete si historii Israele, poznáte, že to může být pouze satanická doktrina - protože ničí v theorii (jiní se o to snažili v praxi), posloupnost Israele. A tato je, opakovatelně slibována Bohem a je životně důležitá pro splnění předpovědí pro období posledních dnů !! K odmítnutí tohoto tvrzení máme mnoho biblických důvodů. Za prvé: Těch deset kmenů nebylo odtaženo příliš daleko ze země. Proč by měly být ztraceny? Je nelogické se domnívat, že s "přílivy a odlivy" králů, královstvích a i lidí - po staletí - že by se nikdo z těch lidí nevrátil domů, a že by - všichni ztratili jejich ethnickou totožnost! Takováto předpokládaná "ztráta kulturní paměti" jde proti všemu, co o židovském lidu známe - včetně jeho zarputilé vlastnosti udržet si židovskou kulturní, náboženskou, a jazykovou identitu! Nakonec: Ti, kteří byli v zajetí Babylonu, se vrátili. Proč by tomu nebylo stejně tak, v případě zajetí v Assyrii? 

Za druhé: Bylo by nerealistické tvrdit, že byli odvedeni všichni, do posledního člověka! Je zřejmé, že jako mnoho jich zůstalo v zemi při Babylonském zajetí, tak jistě se stalo i v čase zajetí Assyrského. Podívejte se na příklad, jak mnoho jich, z těch deseti kmenů zůstalo a žilo v čase velkého duchovního oživení pod králem Hezekiášem - tolik let po tom, co byla většina zavlečena do Assyrie! Král Hezekiáš v tom čase, se specificky obrací jak k Judeji, tak i k Israeli voláním: "Vy děti Israele, obraťte se, opět k Bohu Abraháma, Izáka a Jakuba - a On vrátí zpět domů ten zbytek, který unikl ze zajetí Assyrie!" (2 Chronicles 30:6) Ve skutečnosti je nám řečeno, že množství lidí z kmenů Efraim, Manasseh, Issachar a Zebulun bylo v té době v Jerusalémě aby oslavili Pasover = Beránka. 

A opět léta později, v čase duchovního oživení v Judeji za krále Josiáše čteme, že byla v existenci, a i fungovala města kmenů Manasseh, Efraim, Simeon, a i Naftali. (2 Chronicles 34:6) Dokonce Levité obcházeli města Israele a sbírali podpory od Manassehu, Efraimu, a od veškerého zbytku Israele aby mohli opravit chrám v Jerusalémě. (Chronicles 34:9). Tyto verše mluví o množství lidí příslušejících k šesti z těchto deseti "ztracených kmenů," kteří byli neustále ve styku s Judejí, stále docházeli do Jerusaléma, stále ještě byli nakloněni poslouchat proroky a oslavovat sváteční dny Yahweh-ovy. Pamatuješ se na Annu, která přišla do chrámu právě, když Josef a Marie přinesli osm dní starého Ježíše - a identifikovala Ho jako Vykupitele? Je nám sděleno že pocházela z kmene Ašer. (Lukáš 2:36) A tak vidíš, že je dostatečná evidence o někom, kdo přežíval, i z dalšího, sedmého kmene židovského národa. Myslím, že není třeba dalších důkazů. Já, osobně, dám přednost Božímu slovu před touto theorií.... 

OSTUDNÁ KAPITOLA LIDSKÉ HISTORIE. 

Vytrvalé a hanebné pronásledování Židů po dlouhá staletí je neodiskutovatelný fakt a, mimo to, je to za hranicí možnosti jakéhokoliv vysvětlení! Takovéto neustálé tupení a utiskování se strany jejich "bližních," bylo stálou připomínkou toho, že ač Bohem vyvolení, a - i velice Bohem milováni - zhřešili, a byli pod Jeho trestem! Byla to také připomínka něčeho néméně podivuhodného: Satan byl rozhodnut tento lid zničit! Bůh slíbil, že Jeho Mesiáš, Spasitel Israele a tohoto světa, přijde na svět skrze tento národ. Boží bitva se Satanem, mohla být vyhrána pouze skrze Mesiáše. Jenom On mohl vyrvat lidstvo ze Satanových drápů. Logicky, když se Satanovi podaří zničení Israele, nebude ani žádný Mesiáš a tím on, Satan vyhraje celou tu válku o vesmír. Je historickým faktem, že zde je - nejenom takový nadpřirozený pohled na tuto vytrvalou perzekuci Židů, (a tím se myslí všech 12 kmenů!) ale je zde další, ďábelský aspekt. Dokonce, občas i ti, kteří se nazývají Křesťany, bývali nástrojem Satana v této bitvě věků! 

Po dlouhá století, římsko-katolická církev prohlašovala, že je nástupcem Israele na slunci Boží Lásky, a tím odsunula Židy do ghét a nutila tento lid nosit veřejně znaky jejich totožnosti. Martin Luther pokračoval v této persekuci i po odtržce od Říma, a nabízel jim volbu skutečně "křesťanskou" : Buď přestoupit na křesťanství a nebo si nechat kleštěmi vytrhnout jazyk ! Taková "pokřesťanštění" Židů v čase Římsko-katolické Inquizice - a i v dobách jiných, jsou velmi, velmi dobře známá! Do dnešní doby ještě Vatikán neuznal právo Israele na existenci !! 

Hitler ospravedlňoval nacistické taktiky proti Židům poukazem na to, co Křesťanské církve, ať už Katolická, či Protestanské, dělaly po staletí! Skutečnost, že tak vysoce vzdělané, a i vědecky pokročilé, "civilisované" národy byly, a ještě podnes jsou schopné, vybrat jednu skupinu lidských bytostí, svých "bližních" a odsoudit je k exterminaci, je nejenom neuvěřitelné, ale poukazuje to jasně na satanické pozadí! Na druhé straně ta skutečnost, že tito lidé, přes to všechno "naprogramované" vybíjení, zůstali ethnickou jednotkou téměř dva tisíce let - je mimo lidské chápání ! Není pochyb o tom, že Bůh zachránil tento lid před genocidou a ztrátou vlastní totožnosti přesně tak, jak slíbil! Theorie "deseti ztracených" kmenů Israele nebo-li" Britský Israelismus", či názor, že se "praví" Židé stali bílými Evropany či Američany, stojí v přímém rozporu s Biblí a jejími předpovědmi. 

ZÁZRAK OBRODY ZEMĚ ISRAEL. 

Boží ruka se ukazuje ještě jasněji, když vidíme, jak se potomci Abraháma, Izáka a Jakuba vrátili do jejich staré Země. Stali se opět národem v dnešním, moderním světě přesně tak, jak Bible předpověděla před staletími! (Jeremiáš 30:3,10, 11, 31:-10, Ezechiel 11:17, 28:25) Téměř 1900 let uplynulo od doby kdy se odehrálo poslední zničení Israele a rozehnání jejího lidu do všech koutů světa. A dnes je národ Israel opět v Zemi, kterou dostal od Boha - před téměř 4000 lety! Tato událost je unikátem v lidské historii a je to naplnění mnohých specifických předpovědí, které na sobě "nesou" jasný obtisk Boží ruky. A přes to všechno zde máme ještě úžasnější úhel pohledu na tuto skutečnost! 

Ty dva verše ze Zachariáše (12:-3,14:2-3), kterými tato kapitola začíná, jsou, možná, ty nejpozoruhodnější v celé Bibli ! Byly zaznamenány prorokem, který napsal to, co Bůh inspiroval, téměř před 2500 lety. Aby sis plně uvědomil o co zde běží, je třeba dodat jednu "maličkost" : Totiž, v době kdy Zachariáš zaznamenal tyto řádky - Jerusalém ležel v totálních ruinách - a krajina kolem, povětšině poušť, nebo bažina, byla zcela neobydlená divočina! A zůstala tak po staletí! Jakákoliv naděje že by se - někdy ještě - Jerusalém vzchopil k bývalé moci a slávě - tato naděje se rovnala nule! A za takových okolností, bez jakékoliv naděje do budoucnosti, Bůh pronesl tři neuvěřitelná prohlášení: a) Že přijde den, kdy Jerusalém bude ve středu pozornosti lidstva,.. b) Že celý ten svět bude v obavách o Jerusalém,.... c) Že se jednoho dne shromáždí armády celého světa aby zničily Jerusalém ! ....... Po dlouhá staletí se tyto předpovědi zdály být jedním velikým omylem, který nemá místo v Božím Písmu! Země Israel zůstávala povětšinou pustinou, kde jen pár Nomádů páslo stáda na ubohé trávě, která jen tak tak živořila ve vyschlé půdě. Zachariášovy verše nemohly přijít od Boha - ale spíše ze Zacharíášovo zmatené, staré mysli! A tak to vypadalo po 2000 let... Ale dnes, Jerusalém, přes svou malou rozlohu, je středem mezinárodního zájmu. Stalo se to nemožné - a to z důvodů, které ještě celý svět nepochopil! 

POHÁR STRACHU. 

Nejenom, že se Jerusalém dostal do středu pozornosti světa, ale zároveň se stal "pohárem strachu" pro moderní svět. Atheista, Křesťan, Hindu, Buddhista, Muslim či Žid - každý ví, že příští válka - pakliže vypukne - začne kvůli Jerusalému! Může kdokoliv - pakliže je intelektuálně poctivý - může popřít, že pouze Bůh je schopen učinit takovou předpověď 2000 let před tím, než se stane ? 

Menší nežli Holandsko, Israel zabírá asi tak šestinu jednoho procenta země z plochy jeho Arabských sousedů! Tito mají naftu, a všechno bohatství, které z toho plyne. Israel nemá nic. Ani naftu, ani plyn či drahé kovy, ani velké řeky ani úrodná údolí, která tyto řeky zpravila vytvoří. Proč, tedy, takový enormní zájem o zemi ve velikosti poštovní známky, vyschlé půdy a 4 milionů uprchlíků před stálým pronásledováním? Proč? To nedává ani špetku smyslu! A přes to všechno, už v dalekém starověku, proroci tento stav přesně -předpověděli! 

Hlavní národy tohoto světa mají své diplomaty zaměstnané 24 hodin denně, aby zajistili mírovou smlouvu mezi Araby a Israelem. A opět: Proč? Protože celé lidstvo ví, že mír Jerusaléma, je klíč k míru celého světa - přesně, jak to Bůh prohlásil skrze své proroky! Po dlouhá staletí se tato prohlášení zdála být vrcholem absurdity. A přesto dnes, visí Jerusalém jako mlýnský kámen na krku pěti miliardám a sedmi stům milionům lidí této planety, kteří nemohou uniknout jednomu faktu, životně důležitému faktu: Buď zajistit mír pro tyto nenáviděné Židy a nebo - je vyhladit s povrchu Země! Ti, kteří dávají přednost alternativě druhé, pomalu, ale jistě přibývají, jak v počtu, tak i v moci... 

Ano, Jerusalém je ve středu zájmu také proto, že je drahý Katolíkům, Muslimům a Židům. Ale ani Katolíci, ani Muslimové neexistovali, když tato proroctví vznikala! A ani "svatost" tohoto města z hlediska těch třech náboženských směrů nevysvětluje, proč takový zájem celého světa o ustavení míru na Blízkém Východě. Tento mír bude jednou garantovaný Antikristem, a později povede, nevyhnutelně, k té největší bitvě v historii lidstva! Zdá se, že už to nebude trvat dlouho, a celý svět vyšle své armády proti Israeli, jak to kdysi pravil Bůh. 

Biblické předpovědi, co se týká Židů, Jerusaléma a Israele jsou specifické, nesmyslné a nemožné - a přesto se vyplňují jedna za druhou do poslední čárky! Jak může někdo nevěřit - že Bůh je autorem Bible, že Židé jsou Jeho vyvoleným národem, a že Israel je ta země, kterou jim Bůh daroval! Nechtěl bych být v kůži těch, kteří se snaží zmařit, nebo zabránit slibům, které dal Bůh Israeli !! 

Kapitola 4. 

BOHEM VYVOLENÝ LID. 

"Dám ti, do vlastnictví zemi, která oplývá mlékem a medem. Já jsem váš Bůh, který vás oddělil od ostatních lidí. Budete pro mne svatí - protože já, Bůh, jsem svatý. Oddělil jsem vás od ostatních národů, aby jste patřili mně. " (Leviticus 20:24,26 ) ..... Ať už věříte, nebo nevěříte - Boží Slovo prohlašuje opakovaně a jednomyslně, že Israel je Jeho Vyvolený národ, a že nikdy tento titul neztratí! Unikátní povolání těchto lidí Bohem, který určil, že skrze ně naplní svou vůli pro lidstvo, je ústředním předmětem biblického proroctví. Předpovědi, týkající se Mesiáše, jsou nezměnitelně spojeny s Jeho lidem, Israelem. Bylo to skrze Israel, kde Mesiáš, Žid, přišel k Israeli! A proto: chceme-li porozumět tomu: "Opět se vrátím", a - i Jeho Prvnímu Příchodu, musíme se pozorně podívat na minulost, přítomnost, a budoucnost Israele. 

Jak už jsme si řekli dříve: Israel jsou Boží "hodiny" proroctví, nebo jinak znamení, které dal On světu, aby prokázal svou existenci a také ten fakt, že On je u kormidla historie! Ať už se Ti to líbí, nebo nelíbí: Židé jsou Bohem vyvolený národ! 

Vyvolení lidé? Bohem vybraní? Tato pocta se zdála přinést víc nevýhod než výhod! Ve hře "Fiddler On the Roof" (Šumař na střeše) zazní, jakoby ozvěnou mnoha židovských hlasů: "Co takhle kdyby sis vybral pro změnu, někoho jiného?" Tato žádost, pochopitelně, nezmění skutečnost. Není úniku z Božího plánu či biblické předpovědi! Skeptik, který se odmítá postavit tváří v tvář nezvratitelné evidenci, s pohrdáním odmítá možnost nějakého "vyvoleného" lidu. Atheista, pochopitelně prohlásí že není Boha, který by jakoukoliv volbu mohl učinit. Přesto všechno, toto biblické prohlášení, i když vehementně odmítané, přivedlo pozornost celého světa na Židy .V mnoha případech to vyvolalo pronásledování, od těch, kteří Židy nenávidí, jako by to byli snad oni, Židé, kteří přišli na svět s tou myšlenkou, že Bůh má pro ně nějakou speciální lásku a i plán! Muslimové na příklad trvají na tom, že to nejsou potomkové Izáka - ale Išmaela - kteří jsou Bohem vyvoleni! Mohamedův kmen "Quariš," si nárokuje "posloupnost"zpět k Išmaelovi - a tím, k Abrahámovi. A proto tvrdí, že země Israel, byla slíbena Išmaelovi a - tudíž patří Arabům! Tento nárok je bez podstaty! Bible jasně říká: Země Israel patří potomkům Izáka! A když se ještě zastavíme u Koránu : Tato kniha se nezmiňuje ani o Jerusalému ani o jakékoliv části Israele - tento fakt už v zárodku ničí nárok Arabů na zem Israel! 

PĚT CHARAKTERNÍCH ZNAKŮ ISRAELE. 

Podívejme se tedy z blízka na tento pozoruhodný "Vyvolený Národ." Není lepší příklad, nežli kniha Genesis. Tam potkáme chlapíka jménem Abram, kterého si Bůh vybral, a později přejmenoval na Abraháma. Jak Arabové, (skrze Išmaela) tak i Židé ho nazývají svým otcem. Ve skutečnosti není jediný historický důkaz,že by Arabové počali Išmaelem! Jak Robert Morey, v jeho knize "Invaze Islamu" podotýká: Ta slavná Encyklopedie Islámu určuje původ Arabů z ne-Abrahámského předka! Evidence, že Židé jsou Abrahámovými potomky, je nepopíratelná. A zde ta povídka začala: "Bůh pravil Abramovi. Odejdi ze své vlasti, do země, kterou Ti ukáži. Udělám z Tebe veliký národ .. požehnám těm, kteří žehnají Tobě, a prokleji ty, kteří Tě budou proklínat. V Tobě budou požehnány všechny národy světa." (Genesis 12:1-3) "Hospodin, Tvůj Bůh, si Tě vyvolil, abys mu byl zvláštním národem nade všemi lidmi, kteří žijí na Zemi." (Deuteronomy 7:6) 

Je pět specifických prvků ve smlouvě, kterou uzavřel Bůh s Abrahámem, Izákem a Jakubem, (Israel) a které staví jejich potomky zcela stranou od ostatních národů světa. Zde jsou, v tom pořadí, v jakém byly Bohem dány. 1) Slib, že Mesiáš přijde na svět skrze Israel. 2) Slib, který se týkal speciální Země, která byla dána Israeli do vlastnictví na vždy. 3) Mojžíšův Zákon a s ním spojené smlouvy slibů, které definovaly zvláštní vztah mezi Bohem a Israelem. 4) Viditelná manifestace Boží přítomnosti mezi nimi. 5) Slíbená vláda Mesiáše na Jerusalémském, Davidově trůnu, vláda nejenom nad lidem Israel, ale nad celým světem. Dáme stranou první a poslední slib - tyto se týkají Mesiáše - ty vezmeme až na konec, a začneme tím zbytkem: 

Verše, které jsme četli v Genesi 12, obsahují první slib, a to o zemi, která měla být darována Abramovi a jeho potomkům. Následující část se zmiňuje o Abramově poslušném odchodu z Chaldejského Uru, z jeho rodné země, kde jeho předkové žili ve vyloženém modloslužebnictví po mnoho let po tom, co byli lidé rozehnáni od stavby bábelské věže. Kolem ruin této věže, se stavělo město Babylon. Později se stane hlavní metropolí prvního světového imperia, potom místem Israelského zajetí, a také městem velké důležitosti, pokud se týče Kristova návratu na Zem, jak později uvidíš. Velmi brzy nacházíme Abrama v zemi Kanánské. Její obyvatelé již byli znáni jako Kananité a ti byli majetníky této země ve zmíněné době. A to byla ta země, kterou Bůh identifikoval Abramovi jako země, kterou jeho potomci budou vlastnit 400 let později. Tím se stala známá pod názvem " Zaslíbená Země. Tento název se používá až podnes. Následující citáty jsou malý vzorek z mnoha smluv a slibů, co se této země týče. 

Bůh se zjevil Abramovi řka: "Tvým potomkům dám tuto zemi. Všechnu tuto zemi, kterou vidíš, dám Tobě, a Tvým potomkům navždy." "Já jsem Hospodin, který Tě vyvedl z Uru, ze země Chaldejců, abych Ti dal tuto zem jako dědictví.. Tví potomci budou cizinci v zemi, která není jejich (Egypt) ale ve čtvrté generaci znovu vyjdou." V ten den uzavřel Hospodin smlouvu s Abramem a řekl: "Tvým potomkům jsem dal tuto zemi - od řeky Egypt (v Sinajské poušti) až k řece Eufratu. Nnásleduje podrobný popis území. (Genesis 12:7,13:15, 15:7,13,16, 18:21) Ten stejný slib dal Bůh synu Abraháma Izákovi, a to více než jednou. Na příklad: "Ano, Tobě a Tvým potomkům dám tyto země, dodržím přísahu, kterou jsem dal Tvému otci Abrahámovi, a ve Tvém potomstvu budou požehnány všechny národy světa." (Genesis 26:3-5) Ten dvojitý slib - země i Mesiáš - je opakován znovu Jakubovi, kterého později, Bůh pojmenoval Israel: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama Tvého otce, a Izáka. Zemi, na které spočíváš, tu Ti dám a Tvým potomkům. Skrze jednoho z nich, (Mesiáše), budou požehnány všechny národy Země." 

BŮH SE PŘEDSTAVUJE. 

Jak tak spojuje své jméno se všemi těmi sliby, Bůh se představuje nejméně desetkrát jako "Bůh Abraháma, Izáka a Jakuba. (na příklad Exodus 3:15 16,1 Chronicles = 1 Letopisy 29:18, Matouš 22:32, Skutky 3:13, atd.) A tak se pojmenoval Mojžíšovi u hořícího keře. Při té stejné příležitosti dává Mojžíšovi své jméno "Yahweh" což značí: "Já jsem ten, který jsem." 

Ano, On je Ten samo-existující, který svou existencí nezávisí na žádné jiné existenci - a na kterém existence veškeré reality závisí! Ježíš používá tu skutečnost, že Yahweh je znán jako "Bůh Abraháma, Izáka, Jakuba," a vysvětluje fakt vzkříšení: "Ale co se týká vzkříšení z mrtvých, nečetli jste, co vám řekl Bůh, když říká: "Já jsem Bůh Abraháma, Bůh Izáka, a Bůh Jakuba ? Bůh není Bůh mrtvých, ale živých" (Matouš 22:31,32) ... Bůh není jméno - ale generický název, popis druhu - i když je pouze jeden - který je možno aplikovat na kteréhokoliv "boha." A proto tedy Bůh Abraháma, Izáka a Jakuba nám dává své jméno. To jméno je "Yahweh." Tím se odlišuje ode všech bohů světových náboženstvích. Yahweh není v žádném případě Alláh pro mnoho důvodů. Jejich charakter je zcela opačný! A přesto, nejvyšší "orgán" římsko-katolické církve v knize "Vatikán 2" prohlašuje, že Bůh Muslimů a Křesťanů je jeden a ten samý Bůh! Dokonce i Evangelíci (viz mé vysvětlení názvu) v "záchvatu ekumenické velkorysosti" navrhují, že Muslimové uctívají stejného Boha jako Křesťané. 

Nic nemůže být dále od pravdy!! Zde, opět, najdeme osvětlení, pakliže se podíváme na roli Israele. Alláh - v žádném případě není "Bůh Abrahama,Izáka či Jakuba !" Allah je jejich zapřísáhlý nepřitel, který si přeje exterminaci jejich potomků! Alláh je, jak už jsme si řekli, vlastní jméno. Jméno, které existovalo dávno před tím, než Mohamed vynalezl proti- Israelské a proti- křesťanské náboženství Islam. Alláh bylo jméno měsíčního boha, který představoval hlavního bůžka, v Mekkské Kaabě! A odtud symbol půlměsíce! Přes všechno Islamské odmítání bůžků - Alláh měl už dlouhou, před-Islamskou historii, kde byl personifikován modlou! V žádném případě to není Bůh Bible! Pohanští "bozi", personifikováni modlami, jsou stále, a opakovatelně v Bibli odsuzováni, a ti, kteří je uctívají, jsou odsuzováni proroky Yahweho! Nikde není ani atom zmínky o tom, že by takový "bůh" byl v "zastoupení" Boha Yahweh! Ve skutečnosti, jak už jsme se zmínili o Pavlovi, tento prohlašuje, že ti, kteří uctívají modly, uctívají ve skutečnosti démony, kteří se s těmito "bohy" ztotožňují! 

VYVOLENI NESTRANNÝM BOHEM? 

Dokonce i mezi Křesťany se začíná rozšiřovat kontraverse o tom, zda Israel má - ještě - nějaké zvláštní místo v Božím plánu. Tento spor je doprovázen vzrůstajícím odmítnutím biblického učení, že země ve které Israel žije, je jeho zemí ! Jsou ti, kteří namítají že pakliže Bůh skutečně vyvolil Israel - potom ale, má své favority! A Bible přece učí, že " Bůh nečiní rozdíly mezi lidmi." (Skutky 10:34) Pro Boha nebylo jednoduché, tuto Boží nestrannost tak nějak "imputovat" do Petra! Židé, a nezapomeň že první Křesťané byli všichni pouze Židé, považovali Pohany za zcela ztracené z hlediska Zákona. Bůh musel učinit opakovaný zázrak (Skutky, kap. 10), aby Petra přesvědčil, že Kristus se obětoval nejenom za ně, Židy, ale i za pohany! Nakonec i dnes najdeš křesťany, kteří nevěří, že Bůh miluje všechny lidi, a že si přeje, aby byli spaseni všichni. A to i přes to, že Bible jasně učí, že: "Bůh tak miloval svět" ..."chce, aby všichni byli spaseni"..."Otec poslal Syna, aby se stal Spasitelem světa".(Jan 3:16, 1 Timothy 2:4, 1 Jan 4:14 ) Ale teď, jak tu Boží "neutralitu" srovnáme se skutečností "vyvoleného národa?" Bůh již několikrát prohlásil, že to nebylo proto, že by Israel "vynikal" super-vlastnostmi a že "jako z toho důvodu by Bůh židovskému lidu stranil." Bůh je vybral navzdory tomu, že si to nezasloužili, na vzdory jejich tvrdým srdcím, jejich stálému rebelování proti Němu! Ve skutečnosti tento neposlušný, vzdorný lid nezasluhoval nic jiného než soud a trest ! A právě pro ty jejich negativní rysy je vybral, aby ukázal svou lásku, milost a milosrdenství celému světu !! Proto to udělal! Podívej se, co říká skrze své proroky: "Hospodin Bůh neseslal na Tebe svou lásku proto, že jsi byl nejpočetnější z lidí ... protože - naopak - byl jsi nejmenší. Ale protože Tě Hospodin miloval, proto dodržel slib, který dal Tvým otcům Abrahámovi, Izákovi, Jakubovi, a proto Tě vyvedl ze země egyptské" (Deuteronomy 7:7,8). "Toto je národ rebelů, dětí, které jsou plné lží, dětí, které neposlouchají Boží zákon, dětí, které žádají: "Neprorokuj nám pravdu, říkej to, co se nám líbí, prorokuj i lži" (Izaiáš 30:9,10) "Synu země, posílám tě k národu Israel, k národu rebelů, kteří se proti mně postavili, oni a jejich otcové proti mně hřešili,a to až do dnešního dne" (Ezechiel 2:3 , volný překlad) 

NEVYSTIŽITELNÁ MILOST BOŽÍ. 

Bible nám bezpočetněkrát říká, že Židé, právě tak jako celé lidstvo, si nezaslouží nic jiného než soud a trest. A přesto Bůh požehnal Israelskému národu, bez jakýchkoliv zásluh s jejich strany jen proto, aby splnil sliby které dal kdysi Abrahámovi, Izákovi, Jakubovi. Mimo to byla Boží milost umožněna vykupitelskou smrtí Mesiáše. Rozdíl mezi Biblí a Koránem nemůže být v tomto směru jasnější! Přesto, že se Alláh nazývá "Milosrdným a Soucitným," je, ve skutečnosti, soucitný pouze s několika - nemilosrdný s většinou - a nemá žádnou "bázi" ze které by mohl hříšníkovi odpustit! Na rozdíl od Biblické zprávy o Boží milosti, spása v Islámu je skrze skutky a zasloužená udržováním Zákona! Korán nemá žádný koncept Boží milosti a milosrdenství a nebo Spasitele, který zaplatil plně za hříchy lidstva! Korán učí, že Muslimové obdrží Boží požehnání ne z milosti - ale protože "jsou hodni tohoto daru. "Vy jste nejlepší z lidí, dělajíce co je správné, zakazujíce co je špatné, a věříce v Alláha. (Šúra 3:110) Ten stejný verš nazývá Židy perversními hříšníky. Šúra 4:52,53 říká o Židech že jsou národem, "Který Alláh proklel".."kteří nemají nikoho, kdo by jim pomohl". 

Dnes je běžně tvrzeno, dokonce i mezi Evangelíky, že návrat milionů Židů do jejich země, je "pouze náhoda v historii," bez jakéhokoliv prorockého významu! "Jistě by Bůh nepřivedl Židy do Israele, vždyť si to nezaslouží!" Velké procento z nich jsou atheisté či agnostici - a téměř všichni odmítli svého Mesiáše! Mnozí jsou humanisté, materialisté, přívrženci Nového Věku. (New Age) Je známo, že se Israel nechoval vždy správně a spravedlivě k arabským Palestincům a i druhým sousedům. S takovou hromadou hříchů a nepravostí už od dávných dob - jak by mohl mít Israel nějaké zvláštní postavení s Bohem?" 

MILOST A SLIB. 

Jako zvláštní "příděl úžasu" světa byl nedávný pád komunismu, rozpadnutí "Železné Opony." A takový "bonus navíc" k tomuto světovému překvapení, byl exodus sta a sta tisíců Židů, vracejících se do Israele z bývalého Sovětského Svazu ... ze země, která až do nedávna odmítala propustit kohokoliv. Jaký pohled, pozorovat tento příliv vděčných imigrantů, přilétávajících denně, na letiště Lod v Tel Avivu! Je velmi dojemné vidět, jak líbají s pláčem půdu, na kterou vystupují! Člověk, který pozoruje tyto scény, a je obeznámen s biblickými předpovědmi nemůže si nevzpomenout na slib, který dal Bůh před 2500 lety a které podle Něj, mají dojít splnění v oněch "posledních dnech": 

Takto pravil Bůh : "Zpívejte s radostí pro Jakuba, a volejte mezi vůdci národů, vzdávejte díky a ohlaste: Ó Bože, zachraň svůj lid, zbytek Israele! Věz, přivedu je ze země severní, shromáždím je ze všech koutů světa, i slepé, i kulhavé, ženu s dítětem - i tu co právě porodila, velké množství se vrátí. Přijdou plačící a s prosbami a já je povedu. Povedu je podél řek plných vody, povedu je tak aby neklopýtli. Já jsem Otec Israele a Efraim je můj prvorozený. Slyšte slovo Hospodinovo, vy národy, a prohlašte ho na vzdálených ostrovech se slovy : Ten, který Israel rozehnal, ho opět shromáždí a ochrání, jako pastýř ochraňuje své stádo... A proto přijdou a budou zpívat ve výškách Sionu a přicházet pohromadě k Boží dobrotě." Proč vlastně má být tento slib vyplněn v období, kterému Bible říká "poslední dny? Důvod je jasný, a zároveň velmi důležitý pro naše théma. Druhý Příchod se nemůže splnit dokud Israel nebude - jako národ - zpět ve vlastní zemi! Vždyť, Israel je to místo, kam se Kristus vrátí uprostřed Armageddonu aby je zachránil před nepřátely, kteří se rozhodli Židovský národ zničit! Jak jsme blízko? Mnoho starodávných proroctví poukazuje na návrat imigrantů, kteří zaplaví Israel v oněch "posledních dnech, jako hlavní znamení blízkosti Kristova Návratu. Yahweh drží slovo. Kdyby - jenom jednou - Bůh nesplnil to co slíbil, Jeho charakter by se potřísnil, a Jeho jméno by ztratilo čest. Jak často pravil ústy svých proroků, když mluvil o návratu židovského národa zpět z exilu: "Nedělám to pro Tebe, dome israelský, ale pro moje svaté jméno" (Ezechiel 26:22,) "Ty jsi můj služebník, Israeli, ve kterém budu oslaven." (Izaiáš 49:3) 

Jak přesvědčivé znamení je návrat Židů do jejich země po 2500 letech ! Dnes, jako naplnění proroctví, oči celého světa jsou obráceny k tomuto malému, sluncem vyprahlému kousku země ! Israel je, jak bylo řečeno, "pohárem strachu" všem národům, plným obav, před vývojem událostí, které nás čekají. Je možné, aby kdokoliv, kdo si prostuduje předpovědi týkající se Israelské historie - zůstal atheistou? Či, je možno popřít, že Ježíš Kristus je tím jediným Spasitelem? Jeho Příchod, prorokovaný Bohem inspirovanými ústy proroků je pevně spojený s Israelem a jeho mučivou minulostí ve vyhnanství a jeho návratu zpět do země. Další grandiósní théma biblické předpovědi je Mesiáš, který má přijít skrze a ku Israeli. Tyto specifické a mnohé předpovědi, které se týkají Kristova Příchodu a jejich naplnění v životě, smrti a vzkříšení Ježíše z Nazareta nám dávají nezvratnou jistotu o tom, že Ježíš je tím Mesiášem. A zároveň podávají neotřesitelný důkaz o existenci Boha, který inspiroval hebrejské proroky. 

Kapitola 5. 

VELMI NEPRAVDĚPODOBNÉ PROROCKÉ SCENÁRIO. 

"Dav zlých lidí mne obklopil, probodali mé ruce i nohy ... dělí se o můj oděv, a o plášť losují." (Žalm 22:16,18) "Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet." (Žalm 69:4) Řekněme že je středeční, noc, devátého dubna roku 32 AD. Máme scénu "Poslední večeře," a Ježíš je sám s těmi dvanácti, kteří tvořili úzký kruh Jeho učedníků. O pouhé tři dny dříve, v neděli, šestého dubna - den, který se dnes oslavuje jako „Palmová Sobota" pocta Ježíši z Nazareta, dosáhla vrcholu. Ten den přijel do Jerusaléma - ne jako hrdina, jak by se dalo očekávat - ale (jak podivné!) na malém oslíku. Ale i tak, jej lidé nadšeně zdravili, jak tak lemovali uličky vedoucí ku Svatému Městu. Málokdo z nich, pakliže vůbec někdo, jak tak mávali těmi palmovými listy, si uvědomoval že se právě naplňuje proroctví Písma, napsané před 500 lety: "Raduj se, dcero Siónu, volej, dcero Jerusaléma: Hleď, Tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a nese s sebou spásu .... pokorný, a jede na oslíku.“ (Zachariáš 9:9) Následovně, po této události zůstával Ježíš - den za dnem - v bezprostřední blízkosti Jerusaléma, jako by se zamýšlel ukázat Israeli v novém světle. Nikdy před tím se takto v Jerusalémě nezdržoval! Bylo to velmi nebezpečné počínání, jelikož rabíni byli pevně rozhodnuti, že Ježíše zatknou, postaví před soud, odsoudí a zabijí. Ježíš ale - jak se zdálo - odhodil od sebe veškerou ostražitost. V noci sice přespával na tajném místě, ale ve dne chodil, den za dnem mezi lidmi a učil v chrámu. Neschopni Ježíše zatknout, protože se báli davu který Ho obklopoval po celý ten čas, rabínská rada již byla zoufalá, jak tak bylo vidět Ježíšovu popularitu růst. A toto, ovšem, byla velmi vzrušující doba pro Jeho učedníky! Vytvoření slíbeného Království je - beze vších pochyb - na dosah ruky! A teď, v tom hořejším pokoji, těch dvanáct s obtížemi skrývalo jejich napětí. Jistě, teď On, kterého následovali po víc jak tři roky, co nejdříve zaujme své právoplatné místo, a začne vládnout s Davidova trůnu! Teď už Ho rabínové nezastaví, všechen lid stojí za Ním! 

HRŮZNÝ ZVRAT UDÁLOSTÍ. 

Nadešel čas, na který tak dlouho, malá skupina učedníků Ježíše čekala. Tak se, alespoň domnívali. Velmi brzy objevili, jak se mýlili! Ve zcela nepochopitelném, a katastrofálním zvratu událostí, jejich Pán bude zatčen, odsouzen k trestu smrti, bude Mu, posměšně, nasazena trnová koruna, a nakonec bude ukřižován, jako obyčejný kriminálník! Zničené sny, panika, a učedníci budou prchat v hanbě a strachu o své životy! Během té krátké doby co s nimi chodil, Ježíš mnohokrát předpověděl svou smrt, z rukou náboženských vůdců. Také otevřeně prohlásil, že vstane z hrobu třetího dne, a poukázal posluchače ku starozákonnim prorokům, kteří toto o Mesiášovi psali. A, přece nikdo neporozuměl! Petr, dokonce Kristovi "vyčinil" za to, že má takové "negativní" myšlénky!! "To se Ti, přece nesmí stát, Pane, toho se varuj!"(Matouš 16:22,23, volný překlad). "Jdi ode mně, satane!" Ježíš okamžitě zareagoval. 

Proroci jasně předpověděli, že, až Mesiáš přijde, bude odmítnut, ukřižován - a třetího dne vstane z hrobu. A přesto ani rabínové, kteří studovali Písmo denně, ani učedníci, kterým to Ježíš opakoval kolem dokola, neporozuměli co vlastně proroci předpověděli! Kdyby bývali pochopili jejich vlastní Písmo, mnohý z těchto náboženských vůdců by si býl uvědomil, že Ježíš z Nazareta je, skutečně, ten očekávaný Mesiáš! Při nejmenším - ti učedníci by bývali jistě zareagovali jinak!! Dnes, téměř stejný zmatek obklopuje předpovědi které se týkají Kristova návratu na tuto planetu. Dokonce i mezi Evangelíky je nejenom rozepře, ale i slepota, co se týče těchto předpovědí! A z toho vznikl neuvěřitelný nezájem o tu nejohromující událost v historii Země - událost, která je mnohem blíže, než si většina Křesťanů představuje! 

Možnost, že by ten předpověděný Mesiáš, namísto vlády na Davidově trůnu, byl svým lidem odmítnut - a potom zabit - ta se učedníků zdála zcela absurdní! Dělá to dojem, jako by ani jednou neslyšeli Jeho slova, když se jim to snažil povědět. A nyní, v těch posledních intimních hodinách, s tou malou hrstkou věrných, pár hodin před křížem, Ježíš se snaží dále vysvětlit účel přicházejícího ukřižování : "Odcházím, abych pro vás připravil místo" jim říká. Zde učedníci slyšeli slova, kterým rozuměli, ale - nějak ta věta nezapadala do jejich koncepce budoucnosti. Odchází? Nyní, v momentě triumfu? Jak je to dlouho, co celý Jerusalém Ho vítal jako Mesiáše? Tohle nedává smysl. Odejít? Kam? A co to Království? V té chvíli bylo vidět zřejmé ohromení na tvářích těch, kteří seděli kolem stolu. Co bude s Davidským Královstvím, které měl Mesiáš založit? Vždyť sám Ježíš jim slíbil, že budou jednou vládnout na dvanácti trůnech - soudit 12 kmenů Israele! Teď přece nemůže odejít! Je možné, že Mu to nějak nevychází - a připravuje je na rozčarování? Nebo - nebo jsme byli podvedeni? Čelit této poslední myšlénce však bylo víc, než byli ochotni či schopni snést! Ta stejná ignorance převládá i dnes. A jako výsledek se, v devadesátých letech, šíří zmatek ohledně Božího Království! Toto théma bude probráno plně, později, vzhledem k tomu, jak se toto váže na na Jeho Návrat. K zármutku učedníků, sedících kolem stolu, to Království, které tak dychtivě očekávali v naději, že se tam "nějaká ta funkce" pro každého z nich najde, to Království bude muset vyčkat toho času, který mu byl určen. Přestože i tato podrobnost - čas - byl v Písmu předpovězen a Kristus ho znal - Jeho věrní, i rabíni, byli totálně nechápaví. A v tuto samou noc, bude Ježíš, předpověděný král Israele, zatčen a bezmocný odveden k soudu, odsouzen a popraven ve zřejmé porážce! Zklamaní a ustrašení učedníci Krista opustí, ve snaze zachránit si vlastní životy. Ty horlivé, vášnivé sliby věrnosti jsou ty tam... 

ZRADA A ZBABĚLOST NEJBLIŽŠÍCH. 

Kristus dobře věděl, co se stane, a proto také předem naznačil, že Ho všichni opustí. Dokonce citoval proroctví Zachariáše 13:7 z doby - asi tak 500 let před naším letopočtem: "Udeř pastýře, a ovce se rozprchnou," ale ani tomu neporozuměli! Petrovi, jako "nejvýřečnějšímu hlasateli své věrnosti" se Kristus obrací s přímou, osobní poznámkou: "Šimone, Šimone, Satan si přál, aby Tě mohl prosít jako zrno, ale já jsem za Tebe prosil, aby Tvá víra přetrvala ... ale i tak, ještě nežli kohout dnes zakokrhá - třikrát mně zapřeš." A opět Jeho slova byla nepochopena. Ten drsný rybář, přesvědčený, že zná své vlastní srdce, začal popírat i pouhou možnost něčeho podobného! "Raději zemřu, než bych Tě zradil!" A podobně se vyslovili i ti ostatní. Nakonec jako vždy, prorok měl pravdu - i přes jejich dobré úmysly. Ta celá "hra" proběhne přesně tak, jak bylo napsáno před mnoha staletími - až do posledního detailu! Ježíš velmi dobře věděl co se stane - i to, co proroci nenapsali - vždy to byl On, Bůh, kdo je inspiroval! Aby to vše zdůraznil pravil ještě: "Říkám vám to předem, aby jste, až se toto vše stane, věděli že Já jsem (to)." (Jan 13:19) A teď dávej, čtenáři dobrý pozor :To malé "to" není v řeckém originále! Ježíš, opětně říká: "Já jsem" to znamená "Jsem ten, který jsem!" jinými slovy: "Já jsem Yahweh Israele," ten, který mluvil s Mojžíšem z hořícího keře! "Ten, který vyhlašuje konec na počátku, a od starodávných dob to, co se ještě nestalo." (Izaiáš 46:9,10 ) 

Kristus před svými učedníky nezakryl ani tu odpornou zradu, která se odehraje v jejich vlastním úzkém kruhu. A opět prokázal, že On je Bohem Israele tím, že jim dopředu prozradil úmysly zrádce. Smutně jim poukázal na mělkost jejich vztahů a porozumění touto otřesnou řečí: "Po pravdě vám říkám: Jeden z vás, který se mnou jí, mne zradí. Syn Člověka půjde, ano, tak, jak bylo o Něm psáno,avšak běda tomu, kdo mně zradí...bylo by, pro něho lepší, kdyby se byl nenarodil!" (Marek 18:21) Po tomto úžasném prohlášeni neměli učedníci dovolit nikomu odejít, dokud se viník nenajde, nepřizná se a neprojeví lítost! Namísto toho, Kristovo prorocké prohlášení vyvolalo pouze krátkou, horečnou debatu. Každý se ptal: "Pane, jsem to snad já?" Jidášovi odpověděl Ježíš na tuto otázku kladně! Že si toho ostatní učedníci nepovšimli je totálně nepochopitelné! A představte si, že za pár minut po této scéně, se už hádali o to, kdo z nich bude v budoucím Království největší! Vždyť už je "za rohem," že? Tak to alespoň viděli oni! A proč vlastně ne? Každý viděl ty davy, ten jejich jásot! Ti to Království zaručeně prosadí! "Jak bylo o Něm psáno"...Tak důležitá věta - a nikdo to nezaregistroval! Neodpustitelná slepota, která se nevyplatila ani zrádci, ani učedníkům! 

Figurka v Satanově hře.. 

Jidáš byl plně zaujatý vlastními plány, než aby ztrácel čas v hádce o "teplá místečka" v Království. Proč ztrácet čas ve snu, který se stejně neuskuteční? Jidáš měl informace "z důvěryhodných kruhů" o tom, že Ježíš, konec konců, ten trůn, stejně nedostane! O to se postará celá židovská rada - Sanhedrin - s jeho, Jidášovou pomocí. Teď nastal ten vhodný čas Ježíše zradit a poslat na ten kříž! Už měl plnou hlavu svádivých plánů co udělá s těmi třiceti stříbrnými, a proto zamumlal tiše nějakou výmluvu a zmizel v noční tmě Jerusaléma. Nápad mesiášského království byl přece jeden veliký nesmysl! Pravda, Ježíš udělal pár zdánlivých zázraků, ale je to jen otázka času, než ten, kterého davy mylně pokládaly za Mesiáše, bude rabíny zatčen, odsouzen, a zabit. Tak proč jim nepomoci, obzvláště, když jsou ochotni štědře zaplatit! Proč nechat ty peníze někomu jinému? Jidáš byl tvor bez molekuly svědomí. Zprvu, možná bojoval s pokušením krást z té, společné pokladny, která se udržovala příležitostnými příspěvky, a o kterou se, Jidáš "dobrovolně staral." Ale jakmile jednou podlehl, podruhé a dále, potom už to nebyl problém. Nakonec si na to zcela zvyknul. Satan našel svůj nástroj: Jidáš se stal ochotnou figurkou v jeho rukách. Nebylo přece nic špatného na tom, že prostě pouze urychlí to, co by stejně nevyhnutelně přišlo! A tak, Jidáš spečetil svůj osud. Od té doby, je jméno Jidáš synonymem pro zradu. Ubohá postavička, ženoucí se za mamonem, inspirovaná Satanem! A celou tu dobu nevidí, že jeho neslavný čin, je už dávno zapsán v Písmu! (Žalm 41:9) Jidáš "fandil" sám sobě - k tomu výhodnému "kšeftu," který uzavřel! Nebylo to snadné, "vyrazit" z lakomých rabínů 30 stříbrných! S tímto základem teď může začít "konto" do penze! Chudák Jidáš! Tak nějak přehlédnul v Písmu ohromující slova proroka Zachariáše (11:12,13) :" A tak za mne odvážili 30 stříbrňáků - dobře mne ocenili" Že Jidáš dostane - pozdě - výčitky svědomí, že hodí to stříbro rabínům zpět k nohám, a že ti za to koupí pole, kde budou pochovávat nuzáky, (Zachariáš 11:13) a že on spáchá sebevraždu, to všechno už bylo dávno předpověděno! 

KRÁLOVSTVÍ - KLÍČ K HÁDANCE. 

Ostatní učedníci si vůbec neuvědomovali blížící se historické drama, ve kterém budou hrát role zbabělců. Každý z nich se beze studu vynášel se svými vlastnostmi, které, pochopitelně, zasluhují nějakou tu vyšší funkci než ti druzí, v budoucím Království! Jejich odhad, pokud se týkal příchodu tohoto, byl tak žalostně vedle! Právě tak jako rabíni, kteří četli Písmo denně! Tolik předpovědí (které měli znát), ukazovalo však, že ten Mesiáš nenastoupí na Davidův trůn při prvním příchodu, jak všichni očekávali! Jaká tragedie! Zklamáni falešnými předpovědmi, které nabízely "přesná data" Kristova Příchodu v Rapture (Uchvácení), většina těch, kteří si dnes říkají Křesťané, ztratila zájem o proroctví Bible! A z toho důvodu, to stejné neporozumění o ustavení Království, tak jako kdysi před dvěma tisíci lety, převládá v dnešním křesťanství, a to i u těch, kteří si pevně uchovávají zájem o Kristův Návrat! 

A přesto Království jak uvidíme, je klíčová část této hádanky! Bez Království by nebyl Druhý Příchod! Tuto pravdu dali proroci jasně najevo. První Příchod Ježíše Krista před téměř 2000 lety splnil určitá proroctví, která se týkala Božího Království, a jsou jasně popsána v Písmu po staletí! A právě tak, stejně, musí Jeho Druhý Příchod splnit dodatečné předpovědi, ze Zákona Nového! Ta skutečnost že vše, co bylo ve Starém Zákonu předpověděno se přesně splnilo, nám dává absolutní jistotu, že ten zbytek předpovědí se splní právě tak! Co je to za předpovědi, ať už ve Starém, či Novém Zákoně, které předpovídají Druhý Příchod a ustavení Království (kromě dalších detailů) - a s tím i otázka proč byly nepochopeny a zanedbány - je fascinující čtení - nejenom jako akademický námět - ale i jako důležitá praktická skutečnost - jak se ukáže.... 

PODIVNÝ DŮKAZ TOTOŽNOSTI MESIÁŠE. 

Ježíš věděl co udělá Jidáš, a co udělá rabínská rada v tu ostudnou noc zrady! Věděl to přesně! V poslušnosti a lásce, vzal Ježíš ten pohár hořkosti z rukou Otce, aby zajistil naše vykoupení! Ironií tohoto scenária je, že právě jejich ďábelský plán dokáže totožnost Mesiáše! Tím, že Ho zatkli, a odsoudili na kříž, nevědomky splnili to, co Bůh nakázal a co proroci zaznamenali. 

Totálně přehlížejíce to, co měli vidět v jejich vlastním Písmu, rabíni byli přesvědčeni, že ukřižováním Krista zničí. A ve skutečnosti - právě svou smrtí - On porazil Satana a - na věky zlomil jeho moc a sílu! Ani ten briliantní stratég, který inspiroval Jidáše - ani on neměl lepší porozumění Bible a proroctví! Ani on! I když, jak se jistě pamatuješ, Satan dovedl citovat Bibli, když pokoušel Ježíše v divočině, ani on jí neporozuměl! "Ten starý had, ďábel," (Apokalypsa 12:9) bude sám, ku svému úžasu zaskočen, a totálně poražen! Jak tak visel na tom kříži, nahý, kolem dokola obklopený davem jak rabínů, tak i posmívajíci se chátry - Ježíš z Nazareta, tesař, potulný kazatel - se zdál být zbaven veškerého mesiášského předstírání! Jeho potupná smrt vypadala jako beznadějná porážka všem těm rozčarovaným, zbabělým učedníkům. Místo toho tím, že splnil všechny ty předpovědi, Jeho ukřižování dokázalo beze zbytku, že je tím Mesiášem! Ten den, síly Temna jásaly v jistém očekávání budoucí vlády nad celým vesmírem! Vidíte, jak ten Boží Syn neuspěl ve snaze zachránit planetu Zemi! Ve skutečnosti, zdánlivě potupný a tragický konec bude Kristův triumf! Tato smrt bude slavné splnění účelu, ke kterému byl Syn Boží inkarnován jako člověk na tento svět. Jedna stará píseň zní: 

Slabostí a v porážce Moc Satana pokořil 

vyhrál vavřín vítěze. Hříchem se stal a ¨hřích porazil 

pošlapal nepřátele V hrobu zničil hrob 

tím že sám byl pošlapán. A Smrt svou smrtí zničil... 

Moc Satana pokořil 

(tohle je můj rychlý překlad, proto se to nerýmuje) 

Ježíš jim sice vysvětlil svůj účel na této Zemi, ale marně. Ti byli tak zaměstnáni vlastními sny o zářivé budoucnosti v přicházejícím Království, že Ježíšova slova padala na hluché uši! Přesto, že Jeho smrt na kříži dokázala že On je tím Mesiášem, rabínům a učedníkům to dokazovalo pravý opak. "Mysleli jsme, že on je tím Mesiášem, ale to není možné, vždyť ho zabili." Takhle, dost trapně, uvažovali ti dva na cestě do Emaus. (Lukáš 24:19-21) Ti dva představovali ubohé přesvědčení všech jedenácti učedníků, kteří se schovávali jako malé děti! Jak se mohli nechat tak oklamat? Možná, že rabíni měli pravdu, když tvrdili, že žádný prorok nepřijde z Galileje! (Jan 7:52) Jejich šampion byl mrtev! To by měl být dostatečný důkaz! A jak dnes, tak i tenkrát - ten kříž - tak nějak "nepasoval" do lidských představ moci a velikosti! 

Kapitola 6. 

VÍTĚZSTVÍ SKRZE PORÁŽKU. 

"Pokud zrno nezapadne do země a nezemře - zůstane samo - ale pakliže zemře, přinese množství plodů.“ ... „Teď je tento svět souzen, teď bude Princ tohoto světa vyvržen“ ... „A když já budu vyzdvižen nad zem (kříž), stáhnu všechny lidi k sobě." (ať už ke spáse, či k soudu! - volný překlad Jan 12:24,31,32). Vraťme se zpět, a podívejme se blíže na události, které vedly k ukřižování Ježíše z Nazareta. Chtěli bychom se podívat na vztah mezi tím, co se stalo, a tím co bylo předpověděno. Hlavním účelem je - aby navždy - si naše srdce a naše mysl ujasnila tu skutečnost že neporozumění starozákonních předpovědí, způsobilo že, jak náboženští vůdci, tak i Kristovi učedníci zneuctili Boha, tím že nepoznali Mesiáše, který přišel, ani důvod proč přišel! Tato "lekce" by měla dát dost uvědomění, jak je důležité znát proroctví! Po měsíce, farizejové, písáci a Saducejové měli společný cíl zabít Ježíše. Obavami, ze ztráty jak pozice, tak i prestiže, náboženští vůdci byli slepí k pravdě vlastní pýchou a žárlivostí. Jejich srdce byla plná závisti a nenávisti k Tomu, kdo otevřeně přehlížel jejich tradice, a mluvil pravdu s autoritou, která bodala jejich svědomí jako meč! Kdyby skutečně chtěli znát, a i konat Boží vůli, byli by Kristovi porozuměli! (Jan 7:17) Bez ochoty podřídit se Jeho Pravdě - nikdo nikdy Bibli nepochopí! Každý věděl, že Kristus uzdravil mnoho lidí, ze všech možných druhů nemocí. Otevřel oči slepých, křísil mrtvé. Tyto, zcela veřejné zázraky nikdo popřít nemohl! Není divu, že tito egocentristé, jak rabíni, tak i ostatní vůdci, se Ho báli, a - zároveň Ho nenáviděli! Jeho obecná popularita ohrožovala jejich teplá místečka! Tito lidé sloužili sobě, ne Bohu. Jak nám vypráví Jan: A sešli se hlavní kněží, farizejové a rada:"Co budeme dělat? Tenhle člověk udělal mnoho zázraků. Když ho necháme být, všichni lidé v něj začnou věřit, přijdou Římané a vezmou nám jak naše pozice, tak i národ!" Kaifáš jim odvětil: „Vy nemáte vůbec ponětí o co jde! Pro nás je výhodnější, aby jeden člověk zemřel, než aby zahynul národ! (Jan 11:47-50) 

MAZANÝ PODVODNÍK. 

Jak mohli, rabíni - i sami sobě - ospravedlnit takovou zášť? To bylo velmi jednoduché, vždyť my, lidé, dovedeme omluvit či obhájit všechno na světě - i vraždu! Ty zázraky musely být nějaký mazaný trik s pomocí neznámého komplice! Ten Ježíš z Nazareta byl takový vychytralý, slizký podvodník! Už jenom ta skutečnost, že kdykoliv Sanhedrin nasadil někoho k diskusi s tím člověkem, aby mohl být odhalen jako podvodník, vždy, bez vyjímky, ten náš zástupce vypadal jako hlupák! Kde získal, ten Ježíš, takovou moudrost a výřečnost? I ty naše nejlepší právníky převyšoval s takovou lehkostí a briliancí! Jeho moudrost byla - daleko za hranicemi rabínského učení - a - upřímně řečeno - za hranicemi lidského poznání vůbec! Ten drzý Nazarýn jednou dokonce prohlásil, že " Jeho království není z tohoto světa!" Co tím mínil? Chtěl je snad chytit do nějaké léčky? Davy s ním zacházely jako s králem! Tato situace se stávala víc a víc nebezpečnou. Římané by mohli nějak zakročit! Něco se s tím člověkem musí udělat! Okouzleni Jeho zdánlivými zázraky, obzvláště domnělým nasycením tisíců z těch, kteří ho následovali, s několika chleby a rybami, tento hloupý dav už počal reptat proti Césarovi, a bylo slyšet návrhy posadit Ježíše z Nazareta na trůn Israele! Jeho přívrženci se už počítali na tisíce, jako by byli pod nějakým, hypnotickým vlivem! "Skočili" na ten Jeho triumfální vjezd do města a nazývali ho Mesiášem! Ani hrozby excomunikace ze synagogy, nepomohly zastavit jeho popularitu! V jejich odporu proti tomu podvodníkovi, rabíni začali vypadat jako hlupáci, a ztráceli úctu a poslušnost obyčejného lidu. Dokonce i děcka kolem Něj volala : Hosana, synu Davidovu!"..Když mu, rabíni vytkli, že přijímá takovou úctu, Ježíš jim směle odvětil: "Cožpak jste nečetli: Pravda přichází z úst malých dětí?" Ti, kteří kdysi poslušně plnili nařízení Sanhedrinu -nyní je ignorovali. Místo toho viseli na každém slově tohoto Ježíše z Nazareta, jako by on byl Bůh. Nakonec on, sám, o sobě prohlásil, že je Bůh! To byla poslední kapka do poháru nenávisti! Teď mají, alespoň legální důvod k zakročení!! Nikdo nemůže protestovat ! 

VYDÁVAL SE ZA BOHA. 

"Pakliže neuvěříte, že "Já jsem,,(znovu opakuji: To je to jméno, kterým se Bůh představil Mojžíšovi v tom hořícím keři!) "zemřete ve vašich hříších"..."kam já jdu, tam vy nemůžete". Jaká smělost! Co tím myslí "tam vy nemůžete?¨ Tak hrozně slepí byli všichni ti rabíni, že jejich vlastní svědomí byla neschopna poznat pravdu! 

Všechna ta, podivná prohlášení, která o sobě prohlašoval, byla neuvěřitelná! "Já jsem ten chléb, který přišel dolů z nebe." (Jan 6:33-35) "Já jsem světlo světa. Kdo mně bude následovat, nepůjde ve tmě." (Jan 8:12 ) "Já jsem ty dveře. Kdokoliv vejde skrze mně, bude spasen." (Jan 10:9) "Já jsem Syn Boží." (Jan 10:36) "Já jsem Vzkříšení a Život. Kdo ve mně věří, nikdy nezemře." (Jan:25,26) Každého jiného, který by tak hovořil, by prohlásili za blázna jenom ne tohoto člověka! Mluvil s takovou autoritou, že se mu nikdo neodvážil odporovat. Rabíni to přece zkoušeli! Tento vychytralý řečník té chátry, úmyslně používal výrazů jako "Já jsem" takovým způsobem, že to nejenom uráželo, ale i mátlo ty postrašené písmáky a Farizejce! Nebylo nejmenších pochyb o tom, že o sobě prohlašuje že je Bohem! A přesto se, tak nějak vyhnul jakéhokoli vynášení sama sebe, jak by učinil každý typický egomaniak! Dělal svá důstojná, a - zdánlivě upřímná prohlášení právě tak, jak je dělal Yahweh, když muvil ke svým prorokům. Jeden pomalu měl strach stát blízko u něj, aby ho neuhodil blesk, jako tenkráte Koraha a jeho následovníky! (Numeri 16:32). 

"Dříve než Abrahám byl, Já jsem". (Jan 8:58) A opět to samé! Při této příležitosti - i lidé kolem něj se spojili s rabíny, a chtěli ho ukamenovat! A přesto všechno, On klidně prošel jejich středem a oni - jako by neměli sílu ho zabít! Ale teď i ta chátra stojí na jeho straně! Římané si už stěžovali na neklid mezi lidem! Co by se dalo udělat? Davy se k němu chovají, jako by On byl tím Mesiášem! Jak si, vůbec někdo, může dovolit takováto prohlášení o sobě? Člověk se zdravým rozumem, tvrdit o sobě že je Bůh! A přece tento, zřejmě zbožný a - zdánlivě pokorný Galilejec - nebyl žádný prosťáček! Písmo Boží znal lépe, než kdokoliv jiný! Nejchytřejší právníci Israele jej snažili chytit na cokoliv z Mojžíšova Zákona (Tora = Prvních pět knih Bible) a on, vždy nachytal je! Tohoto člověka musíme zničit - už pro dobro národa!! 

MARNÉ PRONÁSLEDOVÁNÍ. 

Kde vzal to své vzdělání? V žádném případě to nebylo v rabínských školách - ty nikdy nenavštěvoval - a přes to ho lidé oslovují "rabíne!" To byla také jedna z věcí, která přiváděla rabíny do stavu nepříčetnosti: Léta se dřeli na studiích, aby tento titul získali, a nyní musejí poslouchat, jak ta nevzdělaná chátra mu s úctou dává tuto hodnost! Tomu nevzdělanému Galilejci! On, bez jakéhokoliv váhání přijímá tuto úctu: "Nazýváte mně Mistrem a Pánem. Oslovujete mně správně, protože Já jsem" (Jan 13:13) Jak se zdá, tento člověk nemá žádné zábrany, přivlastňovat si tento božský název! Tento tesař, ze kterého se pojednou stal potulný kazatel, byl dokonalou hádankou. Nebyl pouhý bezohledný lhář - byl něco mnohem horšího! Každému bylo zcela jasné, že on ví přesně, co říká - zřejmě také věřil všemu tomu, co prohlašoval! "Znič tento chrám a já jej postavím ve třech dnech!" Jeho vynášení se - a jasné urážky Boha - byly ty nejhorší, co kdy slyšeli! Takovéto pohrdání zákonem si zaslouží trest smrti! Tento rozsudek si - už dávno - mezi sebou dohodli. Ale, jak ho zatknout, když je stále obklopen tou nevzdělanou chátrou, která ho tak obdivuje? 

Ježíš byl na listě, "Deseti nejvíc hledaných" už tak dlouho, že se to stávalo trapnějším a trapnějším. Dokonce i ta chrámová policie, kterou za ním poslali se vrátila s prázdnýma rukama! "Žádný člověk ještě nehovořil tak, jako tento muž!" (Jan 7:46) Jak to, že byl stále ještě na svobodě? Po jeho zatčení a smrti pídili po měsíce, a nikdo na něj nemohl položit ruce. Teď, konečně, příležitost, na kterou tak dlouho čekali...jaké štěstí! Tentokrát nám už neuteče! 

SANHEDRIN MĚL "KLIKU". 

Jeden z Kristova úzkého kruhu překvapil celou rabínskou radu něčím, co nečekala ani ve snu! Jidáš jim sdělil, že na rozdíl od minulých dob, Ježíš opustil veškerou opatrnost a přespával v Jerusalémě. Bude to zcela jednoduché pro malou četu vojáků, zatknout Ježíše někde na noční schůzce, kde nebude obklopen davy lidí, kteří by ho hájili. Přesto že rabíni měli jenom pohrdání pro mamonu-chtivého zrádce, byli nadšeni touto příležitostí. Jidáš požadoval dost! Třicet stříbrných byla veliká suma - ale Sanhedrinu se to vyplatilo. Než tato noc skončí, s pomocí Jidáše, budou mít toho podvodníka za mřížemi! Potom ho předají Římanům aby ti ho popravili. Zemře jako obyčejný kriminálník. Jaká úleva, až bude ten člověk s cesty, a davy budou opět poslušně naslouchat tomu co říkají rabíni. Pravda, ten podvodník prohlásil, že třetího dne vstane z hrobu - i vlastně vysvětlil, že ta poznámka o tom chrámu, znamenala vlastně jeho tělo. No, dobrá. Necháme hrob zapečetit, a postavíme stráž, aby ti jeho učedníci nemohli to tělo ukradnout a potom oznámit vzkříšení! Tato lež bude jeho poslední - konečný důkaz, který splaskne tu bublinu nadpřirozenosti kolem něj! Za krátký čas na něj davy zapomenou - na toho šarlatána - jako zapomněly na jiné podvodníky před ním Tak spekulovali členové Sanhedrinu. Nebyla to však zrada Jidáše a konspirace Sanhedrinu, které rozhodly události této ostudné noci! Ti všichni konspirátoři byli slepí ke skutečnosti, že jsou pouze nástroji v rukou Božích. Kristův "Monstr-proces" a posléze ukřižování, něco, co rabíni považovali za vítězství nad Ježíšem, způsobilo pravý opak : Tyto události ve skutečnosti dokázaly, že Ježíš je tím očekávaným Mesiášem! 

VŠECHNO PŘESNĚ PODLE BOŽÍHO PLÁNU. 

Desítky předpovědí, napsané staletí v minulosti, proroky, které Israel uznával - byly vyplněny těmi, kteří si přáli jeho smrt! Každým tahem v jejich hře, rabíni přidávali další důkaz o tom, že Ježíš z Nazareta je Kristus! Tato ohromující pravda, až si ji Petr uvědomí, bude hlavním předmětem jeho prvního "kázání" v den Pentecostu. (Letnic). Ta zrada, Pilátův hanebný rozsudek, "to vše bylo předem naplánováno v Boží znalosti budoucnosti," (Skutky 2:23) "dávno před stvořením světa!" (Efezským 1:4, 1Petr 1:20) Všechno se stalo tak, jak proroci napsali. Jak by mohla být budoucnost znána a předpověděna, ještě než se stane? Jistě že takový nápad je holý nesmysl! Astrologové a věštci podvodně používají dvojsmyslné, nejasné fráze, které se dají aplikovat na jakoukoliv situaci. Právě tak, některá předpovědi hebrejských proroků v Písmě - jsou tak kryptická, že se mohou použít na kdejakou situaci. Proč tedy, ztrácet čas s těmito spekulacemi? Takováto skepse k předpovědím, způsobila všeobecný nezájem o tento předmět, v Israeli. Proroctví, jsou stejně tak, v povětšině, " v nepřízni" i v křesťanských církvích naší doby pro tu stejnou nedůvěru. A přece, tato slova jsou jasná pro ty, kteří jsou dostatečně hladoví poznat Boží vůli, a dostatečně moudří ji najít a uposlechnout! Těmto, Bůh ukáže budoucnost, právě tak, jako sdělil Danielovi: "Žádný ze zlých lidí neporozumí ale moudří ano." (Daniel 12:10). A, jak jasně uvidíš, není nic tak vzrušujícího jako studie proroctví! To samé Písmo, které rabíni každou sobotu četli v synagogách s velkou pompou, ukazuje tu strašnou urážku proti nebi, kterou se právě oni rozhodli provést! Vykonávači toho nejhnusnějšího zločinu v historii vesmíru, v jejich konání vyplňovali předpovědi, aniž by o tom věděli! Jaký hrozný rozsudek nad sebou vynesli - rozsudek, kterému se mohli vyhnout, kdyby bývali znali, a poslouchali proroctví! (pozn. překl.:Dave Hunt je mi nejbližší z křesťanských autorů - málokdy spolu nesouhlasíme - a když, tak jsou to problémy periferijní, řekl bych věc osobní preference. Ale zde, Dave něco přehlédl. Poznámka: "rozsudek, kterému se mohli vyhnout" je nesmyslná! Kdyby bývali "se mohli vyhnout a dejme tomu také vyhnuli, potom by se prorocká předpověď ukázala být nepravdivou - a padla by celá Bible! Bůh ve svém "předvědění" viděl, že oni učiní to, co učinili - proto to proroctví. Jistě, že se "mohli vyhnout" ale potom by proroctví předpovědělo něco zcela jiného! Ano, máme svobodnou vůli jednat tak, jak se rozhodneme z vlastní vůle, ale Bůh ví, jak se rozhodneme a proto by mohl napsat naše životopisy do posledního detailu před naším narozením! - aniž by se dotkl naší vůle!) 

HÁDANKA DVOU PŘÍCHODŮ. 

Izaiáš, prorok který napsal tolik o "Mesíášově nekonečné vládě" a "dokonalém míru," právě tak velmi jasně, psal: "a byl v opovržení, byl odmítnut"(Izaiáš 53:3) Israelem, a - dokonce "zabit!" (Izaiáš 53:8,9) Jak může být zabit, a přesto vládnout ve slíbeném Království? Tyto kontradikce se zdály být neřešitelné, a proto předpovědi o jeho odmítnutí a smrti se prostě ignorovaly! 

Na druhé straně: Pakliže tato proroctví mluvila o dvou příchodech Mesiáše, jednou jako "Beránek Boží," (Jan 1:29) a - podruhé jako "Lev z kmene Juda," (Apokalypsa 5:5) potom všechny kontradikce zmizely. Takováto možnost, ale, nikdy nenapadla Židy v době Ježíše z Nazareta. Tím, jejich ignorance zavinila to, že bezděky splnili předpovědi. A stejně tak, dnešní Křesťané, ve většině odmítají možnost dvou Příchodů Krista v budoucnosti! Uvidíš, že po přezkoumání všech relevantních předpovědí musíš dojít k přesvědčení, že toto je jediná možná konkluze! 

David, největší z králů Israele, na jehož trůnu bude jednou vládnout Mesiáš, předpověděl to samé, ohromující odmítnutí Mesiáše Jeho vlastním lidem. (Žalm 22:6,7) A on dokonce popisuje Jeho smrt - způsob, jak Mesiáš zemře, že bude ukřižován! (Žalm 22:16) Toto proroctví bylo inspirováno Bohem, a zapsáno do Písma staletí před tím, než tento způsob popravy byl přijat Římany jako prostředek potlačení proti-římských rebelií! David, a ti ostatní proroci byli inspirováni - kdo jiný - než Bůh, mohl znát budoucnost, a to ještě s takovou přesností? 

Ale to není ještě všechno. Ten Bůh, který inspiroval Davida aby předpověděl ukřižování, ten Bůh mu také slíbil, že Mesiáš bude z jeho rodu, a bude vládnout na Davidově trůnu v Jerusalémě. "Vyzdvihnu Tvé potomky a zřídím trůn království navždy." (2Samuel 7:12-17) Být opovrhován, odmítnut a ukřižován - a přece vládnout na trůnu v Jerusalémě? To se přece - nemohlo udát v jednom čase! 

Bez jakýchkoliv pochyb - Mesiáš musel přijít dvakrát, aby splnil dvě protichůdné předpovědi. A, jelikož "Jeho vláda nebude nikdy končit - musel být ukřižován a vstát z mrtvých při prvním příchodu - a usednout na Davidův trůn - při příchodu druhém! Bez jakékoliv diskuse: Přehlédnout tento fakt, byla - pro učené rabíny - neodpustitelná, a také - osudná chyba! 

VÍTĚZSTVÍ VE ZŘEJMÉ PORÁŽCE. 

Ten kříž byl Kristův triumf - vítězství, které ustanoví Jeho Království zdánlivou porážkou..."A skrze smrt porazil toho, který má moc smrti - to je ďábel" (Židům 2:14). To samé vítězství - nad hříchem a nad mocnostmi Temna, má k disposici každý, kdo následuje Krista. Možno je dostat právě tak, jak jej dostal Kristus: 

Ne nějakým hrdinstvím, nebo příslibem imunity vůči utrpení - ale cestou pokory, podřízením se vůli Otce, a ve zdánlivé porážce - smrti na kříži. Jak už řekl Ježíš: "Kdokoliv mně chce následovat, nechť zapře sám sebe, vezme svůj kříž, a následuje mne.." (Matouš 16:24) 

To ovšem neznamená, že by všichni Křesťané měli zemřít na skutečných křížích, i když mučednictví bylo na počátku, údělem mnohých. Bičování těla - nedosáhne ničeho! Vítězstvím je ten Jeho kříž, ne kříž, který by nesl někdo jiný! Pouze Kristus - sám - mohl zaplatit dluh za hřích!