Islám je jméno nejrychleji rostoucího náboženství na Zemi.  Počet jeho přívrženců se odhaduje (1995) na jednu miliardu a 40  milionů Muslimů. Pro porovnání: Ke Křesťanství se hlásí přibližně  jedna miliarda a 900 milionů lidí, z čehož připadá něco přes  miliardu na římské Katolíky, a asi 400 milionů na Protestanty.  Zbytek jsou Anglikáni, orthodoxní a ostatní.        Slovo "Islám" znamená "podřízení se" nebo "mír", který vzniká  podřízením se Aláhovi. Muslimové věří, že každý lidský tvor se  narodí jako Muslim a jak tak přichází do dospělosti, zvolí si Islám  jako své náboženství, pakliže dostane příležitost si přečíst  Korán... Tento koncept vznikl z přesvědčení, že jejich bůh, kterému  dali jméno Aláh (Allah), je jediným zdrojem veškerého života.         Není zapotřebí žádné ceremonie či obřadu, abyste se stali  Muslimem či Muslimkou - jakmile prohlásíte dva základní koncepty  Islámu: "Není boha kromě Boha a Mohamed je Jeho prorok" stali jste  se přívrženci Islámu, neboli "věřícími". Žádný jiný důkaz víry není  požadován. Od toho okamžiku máte veškerá práva a - také i povinosti  řádného Muslima....

        Historie Islámu:  Preeminentní osobou je Mohamed i když Muslim  se bude cítit uražený, nazvete-li ho Mohamedánem, protože to by  dávalo pocit, že uctívá Mohameda namísto Aláha.... Muslimové  nemluví o "vzniku" Islámu za doby Mohameda - jsou přesvědčeni, že  Islám existoval od počátku světa. Potom se stal zkorumpovaným,  a Mohamed jej pouze očistil, obnovil. Mohamed se narodil v Mekce, což je dnešní Saudská Arábie,  v roce 570 našeho letopočtu. Jeho otec, Abbdu’llah zemřel před jeho  narozením a tak dítě bylo pojmenováno jeho dědečkem "Mohamed", což  znamená "Pochválený". Když dospěl, začal prosperovat v karavanním  obchodě a nakonec si vzal o patnáct let starší bohatou vdovu  Khadijah. Po dobu jejího života se Mohamed neoženil se žádnou jinou ženou.       Mohamed a Khadijah měli šest dětí; 4 dcery a 2 syny. Oba  chlapci zemřeli jako děti. Jedna z jeho dcer, Fatima, se provdala  za Abu Talibova syna, Alího. Zmiňuji se o tom protože tato dvojice  bude velmi důležitá pro ty, kteří se snažili přesně určit  pokračování náboženské autority od Mohameda dál. Něco jako  apoštolská posloupnost církve římsko-katolické.

        Po smrti Khadijah měl Mohamed celkem 15 manželek, i když  Korán povoluje pouze 4. Podle historických údajů se ženil téměř  každý rok. Ayiša, jeho nejmladší manželka, tvrdila, že "prorok  miloval tři věci": ženy, parfémy a jídlo. Ayiša byla provdána za  Mohameda, když jí bylo deset let.... Muslimové vysvětlují tato  manželství (v jejichž počtu se každý liší) že to bylo z části  z politických důvodů, z části z lítosti k ženám, jejiž manželé  údajně padli při obraně Islámu.

            Mohamed byl povahou introvert. Za svého pobytu v Mekkce chodil  každý rok k hoře Hira, kde zůstával po dlouhé dny sám, modlil se  a meditoval. Jednou, jak tak seděl v jeskyni, uslyšel silný hlas,  který pravil: "Recituj!" Zprvu pocítil zděšení a strach. Neměl  potuchy co vlastně má recitovat. Ten hlas se ozval znovu: "Ve jménu  tvého Pána Stvořitele, který stvořil lidstvo z chuchvalce krve  - recituj!"........ Vrátil se domů velmi rozrušený. Svěřil se ženě  a ta pozvala svého bratrance, který nedávno přijal Křestanství, aby  Mohameda uklidnil. Ten ho ujistil že neztrácí rozum, ale že byl  vybraný Bohem, právě tak jako na příklad Mojžíš. Tato "rada"  ovlivnila Mohamedův pohled na náboženství. Právě tak jako mnoho  nových konvertů nemá jasný pohled na biblické křesťanství - totéž  byla pravda v případě bratrance Khadijah, který byl velmi ovlivněný  nestoriánským názorem na Krista a Křestansví vůbec. Vysvětlení: Nestorius se stal patriarchou v Konstantinopoli  (dnešní Istanbul) v roce 428. Ihned se střetl s tehdejší římskou  hiearchií tím, že prohlásil Marii za rodičku (matku) Krista  (Christotokos) a odmítl tehdejší název "bohorodička" (Theotokos).  Pro Nestoria byl Ježíš pouze dokonalým člověkem - ne Bohem. Jeho  názor byl zamítnut v roce 431 na sněmu v Nicei.

          Křesťané, kteří  ovlivnili Mohameda, byli v drtivé většině Nestoriánci. To se pozná  později v jeho pohledu na Krista a křesťanství vůbec. Jak už jsem  se zmínil: Mohamed nikdy neprohlašoval Islám jako nové náboženství.  Věřil, že to samé "náboženství" bylo zjeveno jiným prorokům, jako  Abrahámovi, Mojžíšovi, Šalamounovi, Jonášovi a Ježíši.    Mohamed spočátku očekával, že ho jak Židé, tak i Křesťané  přijmou jako jednoho z proroků. Dokonce, z počátku navrhoval  Jerusalém jako místo, ke kterému se mělo v modlitbách obracet. Ale  Židé nemohli přijmout názor, že to byl Išmael a ne Izák, koho měl  Abrahám obětovat! A to kromě jiných nesrovnalostí. Když se Židé  v Medině spojili s jeho odpůrci v Medině, vyhnal je a vytvořil  čistě islámskou společnost. A aby ukázal totální nezávislost  Islámu, nařídil Muslimům aby se obraceli v modlitbách k Mekce. Za  dva roky po tom, co dobyl Mekku, "vyčistil" Ka’abu od pohanských  bůžků a prohlásil ji za mešitu, Mohamed zemřel.             Muslimové kritizují Křesťany pro veliké množství různých  denominací, ale sami nejsou také zdaleka jednotní. 90 procent  Muslimů patří k sektě "Sunni". Další početná skupina jsou Ši’ité.  Sunnité uznávají posloupnost Islámu po čtyřech spirituálních  následnících Mohameda, zatím co Ši’ité uznávají posloupnost  skrze  Mohamedova zetě Alí-ho, který si vzal jeho dceru Fatimu. Potom  existují další malé sekty jako Sufis, Alawites, Takfirs, Wahhabis.

       Islám odmítnul smrt Ježíše Krista na kříži jako výkupné za  hřích.  Muslimové věří (viz pozdější porovnání veršů Koránu a Bible)  že Ježíš na tom kříži ve skutečnosti nezemřel ale že byl vzat Bohem  na nebesa ještě před ukřižováním. Domnívají se, že tam visel někdo  docela jiný na místě Ježíše z Nazareta. Hammudah Abdalati píše:  Islám odmítá doktrínu Ukřižování právě tak, jako její základ. Toto  odmítnutí je založené na autoritě Boha, který projevil sám sebe  podle Koránu. Dále odmítáme krvavou oběť a vykupující smrt za  hříchy. Toto je velmi zajímavé, když si uvědomíme, že beránek je  obětovaný každý rok ve mnoha muslimských rodinách.... Muslimové nevidí žádný rozdíl mezi Kristem a Mohamedem až na  to, že Mohamed přišel jako prorok poslední. Jediné vysvětlení proč  tomu tak věří, je to, že totálně odmítají zprávy očitých svědků  kteří žili v době Ježíše z Nazareta!           Nemám v úmyslu porovnávat Mohameda s Ježíšem Kristem.  I nezaujatý Muslim (existuje li  jaký) by musel přiznat, že takové  srovnání je absurdní. "Kdo z vás mně usvědčí z hříchu?" (Jan  8:46). Nebylo člověka na této planetě (a nebude!), který by toto  mohl říci. Jistě, jedna strana věci je prohlásit se za Božího Syna,  který žije totálně bez hříchu - druhá je toto dokázat. Tím, že  vstal z hrobu, Ježíš prokázal že je, co o sobě tvrdil že je....  Podívej se, co píše Pavel v Prvním dopise Korintským, kapitola 15,  která je nazývaná "kapitolou Vzkříšení". Pavel ve skutečnosti píše:  "I když již někteří ze svědků zemřeli, je jich ještě dost naživu.  Pakliže nevěříte mně, jděte a zeptejte se jich!"... Vše fyzické, co  z Mohameda zbylo, je pohřbeno v mešitě, která stojí v Medině.  Ježíšův hrob je prázdný... Ne, žádné srovnání není možné...

             Jeden z největších rozdílů mezi Islámem a Křesťanstvím, co se  týče vztahů mezi lidmi, lze nazvat: Muž - Žena. Opisuji doslova:  Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh jim dal přednost  a proto, že muži dávají ze svých majetků ženám. A ctnostné ženy  jsou pokorně oddány a střeží to skryté, co Bůh nařídil střežit.  A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte, vykažte jim místa  na spaní a bijte je! Jestliže vás však jsou poslušny,  nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký...  (Korán, kapitola (šúra) čtvrtá, verš třicátý čtvrtý).. Muslimští theologové jsou na rozpacích, jak vysvětlit  existenci Svatého Ducha. A pakliže je pravdou, jak Muslimové tvrdí,  že Islám je vlastně to původní náboženství od počátku světa- jak je  možné, že se Bible (alespoň v části, která je přijímaná i Muslimy,  což je do narození Išmaela) , se ani jednou nezmiňuje o Koránu, či  Islámu. Ani jedna zmínka o budoucím "posledním proroku" Mohamedovi..........            Problém hříchu tvoří další diametrální rozdíl mezi Islámem a  Křesťanstvím. Islám učí, že se člověk narodí do světa v dokonale  čistém stavu a to co se z něho později stane, záleží na vnějších  okolnostech. Badru Kateregga píše:  Muslimové věří, že člověk je  v podstatě dobrým a důstojným tvorem. V žádném případě není padlou  bytostí. Žádný Muslim nebude souhlasit s pohledem, že i proroci  hřešili. Prostě Islám popírá doktrínu vykoupení a minimalizuje  ohavnost hříchu.Co říká Bible?:

        Všichni zhřešili a jsou daleko od  Boží slávy  (Řím. 3:23).     Biblické Křesťanství a Islám se zcela rozcházejí v konceptu  hříchu. Bible učí, že když Adam a Eva stáli před volbou v zahradě  Edenu, zvolili si jejich vlastní cestu namísto té, kterou navrhnul  Bůh. A jelikož Adam byl hlavou lidské rodiny, hříšná přirozenost  přešla na všechny následující generace. David v žalmu 51:5 doznává,  že byl přiveden na svět v hříchu. Tím nemá na mysli nějaký  nemorální čin své matky ale tu hříšnou podstatu, kterou přijímáme  jako část naší bytnosti. Pavel v Římanech píše, že hřích přinesl  lidstvu smrt. Mohamedův hrob v Medině potvrzuje že nejsou vyjímky..

          Spása v Islámu je založena na dobrých skutcích (to stejné učí  bez vyjímky každý kult, každá sekta na této planetě). Do tohoto  počtu lze bez výčitek svědomí zahrnout i římsko-katolickou církev  i s její východní "konkurenci"...  Islám učí, že Bůh soudí lidi podle jejich činů nebo skutků,  ne podle vykonaných či nevykonaných rituálů jako třeba křest... Islám  dále popírá spásu, která by spočívala pouze na víře. A proto, jak  píše Faruqi, Muslim nemá nikdy jistotu spásy. Na druhé straně Bible  učí, že jelikož lidstvo má hříšnou přirozenost, jediná jistota  spočívá na tom, co pro nás vykonal Ježíš Kristus. Dobré skutky jsou  důležité - ovšem ne jako prostředky ke spáse ale jako její  viditelný důkaz....

           Islám popírá všechno to, co Bible učí o spáse duše. Muslim  nevěří, že člověk potřebuje Spasitele. Nehraje to s jejich pohledem  na člověka, který je v podstatě dobrý. Přes to všechno Muslim  potřebuje zvláštní uvážení od Aláha. Je to jasné z jejich učení,  které se týká Ji’hádu, čili "svaté války", ve které každý padlý pro  Aláha, jde okamžitě do nebe.  A jaké je to jejich "nebe?" Na konci světa, každý bude muset  přejít úzký most, který je tak zformovaný že ti, kteří jsou určeni  pro nebe přejdou bez problémů, zatím co druzí spadnou z mostu do  pekla. V nebi budou "obšťastňováni" t.zv. huriskami -  což jsou mladé  panny, kterých pravověrný Muslim může mít kolik chce... Závěr:  Islám je víc než náboženství - je to monotheistická filosofie  týkající se jak náboženství, tak i politického života. Po tom, co  jsme viděli v Kuwajtu, lze pochybovat o tom, že "vstoupit do  Islámu", znamená udělat rozhodnutí pro mír mezi jeho příslušníky.

              Ještě několik veršů z Koránu, aby jste pochopili celý ten  rozdíl:

      „I podobá se Ježíš Adamovi před Bohem: On jej stvořil z prachu  a potom mu řekl:"Budiž!"     a on byl!...Šúra 3, verš 59...

..A za slova jejich:"Věru jsme zabili Mesiáše Ježíše, syna  Mariina, posla Božího!" Však nikoliv, oni jej nezabili ani  neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. Šúra 4, verš 157.

"Vlastníci Písma" (neboli Křesťané - poznámka moje),  "nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu!  Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem  jeho, které vložil do Marie"... Je vzdáleno majestátu Boha, aby měl  syna!...... Šúra 4, verš 171, dále šúra 5, verš 75.

Nakonec ještě jeden rozdíl:"A přáli by si, aby jste se stali  nevěřícími, jako jsou oni. Neberte si mezi nimi přátele, dokud se  nevystěhují na stezku Boží. A jestli se obrátí zády, pak je chyťte  a zabte, kdekoliv je naleznete!" Šúra 4, verš 89.......

"Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za  ty, kteří vás pronásledují"... Ježíš Kristus v Matouši 5:44.

           Muslimové považují Palestinu za "svatou zemi", protože věří,  že byla Arabům darovaná Abrahámem. A tak každý Arab, který přijme  učení Koránu, musí považovat za svou povinnost vyhnat Židy ze země,  právě tak, jako kdysi to chtěli udělat katoličtí křižáci. A dokonce  i israelský tisk, radio i televize se zdají být slepí. Nazývají  arabskými teroristy každého, kdo vyhodí do vzduchu autobus, nebo se  nechá roztrhat výbušninou v davu v Jerusalémě; a přesto tito nejsou  náboženskými fanatiky či teroristy v tom pravém smyslu slova:  tito lidé uvádějí fundamentálně do  praxe to, co je učí Korán!!!

          Zcela v souladu se svou minulostí, římsko-katolická církev  straní Palestincům proti Židům již od samého počátku. Papež Jan  Pavel Druhý začal budovat blízké vztahy s Yasser Arafatem už  v dobách, kdy byl tento považovaný většinou civilizovaného světa za  obyčejného teroristu! Jak k tomu došli? Cituji současného papeže: „Ale plán spásy  zahrnuje také ty, kteří uznávají Stvořitele     (kde je Jan 14:6?) - na  prvním místě mezi nimi jsou Muslimové, kteří prohlašují, že mají  víru Abraháma a společně s námi uctívají jediného, milosrdného  Boha, soudce lidstva v poslední den. Konec citátu. Je to doslovný  překlad z knihy "Implementace Vatikánu 2 - Karol Wojtyla, jinak Jan  Pavel Druhý, vůdce jedné miliardy římských Katolíků.....

       Zde vidíme jasný odraz anti-semitismu, který charakterisoval  Řím již od středověku. Jak může katolická církev prohlásit, že  Arabové "drží víru Abraháma?" Že tomu tak není, vidíme jasně z té  vášnivé nenávisti, kterou mají Arabové vůči Židům, těch pravých,  kteří pocházejí z Abraháma, Izáka, Jakuba.... Nakonec Arabové přece  neuctívají "toho jediného milosrdného Boha" ve kterého věří  Křesťané! Bůh Israele, Yahweh, není v žádném případě stejná bytost  jako Allah, protože v tom případě by Arabové milovali ty, kterým  Bůh Zaslíbenou Zemi daroval - namísto  toho, že se je snaží z této  země vyhnat.

         Římsko-Katolická církev věří na trojjediného Boha, který  existuje ve třech osobách - a přesto je jedním Bohem. Naproti tomu  Korán učí, že Aláh není otcem, nemá syna a miluje pouze dobré lidi,  ne hříšníky! Ta samotná skutečnost, že Korán odmítá koncepci Boha  Otce, Boha Syna a Svatého Ducha, již jasně dokazuje, že Aláh není  Bohem Bible, jak tvrdí hlava římsko-katolické církve. A přesto  Vatikán 2  pokračuje: Církev (římsko-katolická) si také vysoce  považuje Muslimy. Po staletí byla četná nedorozumění mezi Křesťany  a Muslimy. Svatá rada (shromáždění) nyní apeluje na všechny, aby  zapomněli na minulost a vynaložili upřímné úsilí pro vzájemné  porozumění pro blaho lidstva nechť propagují mír, svobodu, sociální  spravedlnost a morální hodnoty (Implement. Vatikánu 2 strana 311).

         Jaké "vzájemné porozumění" může nastat mezi těmi, kteří mluví  různými jazyky? Je pokrytecké a podvádějící, předstírat "setkání  myšlenek", když každá strana připisuje zcela odlišný obsah či  význam slovům, v tak zvaném "souhlasném prohlášení!" A jak mnohem  problematičtější je "vzájemné porozumění" o uctívání Boha a o Jeho  úmyslech, když každý věří v jiného Boha!!! Vatikán má svůj plán  a cíl, se kterého nikdy neuhnul - Islám má něco podobného: Dobýt  celý svět pro Aláha - a bude li nutné, použít k tomu i meč....

         Jak je možné, že se Israel nechal oklamat natolik, že dovolil  "přistávací plochu" pro teror, uvnitř vlastních hranic? Cožpak  pravda už neznamená nic? Jaký strašný omyl pro Israel uzavřít  dohodu s Vatikánem, když jeho sliby si jsou v protikladu k 1500  rokům historie! Nakonec nemusíme jít ani příliš daleko do  minulosti. V knize "Shoah", což je pohled na židovskou tragedii  v kontextu Holocaustu, píší rabíni Meir Zlotowitz a Nosson Scherman  následující úvahu: I když se římsko-katolická církev podílela na  několika záchranných aktech, motivy těchto zdály se být pouhými  pokusy přivést zachráněné Židy do lůna církve. Tisíce židovských  dětí byly přivedeny do klášterů a po válce nebyly mnohé vráceny  svému lidu a víře - i když jejich příbuzní žádali o jejich  vrácení...

         Nakonec jednání v přítomnosti potvrzuje minulost. V červenci  1994 při ceremonii ve Vídni, Vatikán udělil rakouskému presidentu  Kurtu Waldheimovi papežský rytířský řád za "zabezpečování lidských  práv". A přesto Waldheim, německý výzvědný důstojník během Druhé  Světové války byl obviněn z válečných zločinů proti Židům. The  Washington Post napsal: Muž, který byl vyznamenaný Vatikánem, je  ten samý, kterého rakouská vládní zpráva označila jako člověka,  který věděl o ukrutnostech proti Židům, a neučinil nic, aby tomu  zabránil. Tomu stejnému Kurtu Waldheimovi federální návladní USA  odmítl vydat vstupní víza na základě důkazů, že tento dodával  informace a další podporu, která umožnila deportovat do  koncentračních táborů, mučit a zabíjet Židy.

         Vatikán se v nedávné době pokoušel o navázání vztahů  s takovými režimy, které podporují terorismus jako Irán a Libye za  účelem získání jejich podpory v boji proti přerušení těhotenství na  Kahýrské konferenci na kontrolu populace..... "Judaismus a jeho  povinnosti, historie Židovstva a jeho náboženství jsou považovány  jako zátěž, jako něco, co musíme odhodit a dovolit růst svobody  v našem politickém a kulturním živote" napsal The Jerusalem Post.

         Bohužel, židovský stát, který by měl být příkladem čistoty  Svaté Země, je plně potopený v západním materialismu. Nakonec tak  se vždy choval i v minulosti. Po prvních 490 let existence,  židovský stát, který měl být příkladem lidstvu a svědkem pro Boha  - dělal Bohu jen ostudu až, nakonec Bůh použil Nebuchanodozora, aby  Israel zničil. Místo aby se upnul na svého Boha, Israel hledá mír  ve spojení se svými dvěma svými nesmiřitelnými nepřáteli jako je  Islám a Vatikán. Dokonce i mnoho israelských rabínů vidí růže tam,  kde jsou vlastně jen trny. Rabín Jacobovits, bývalý hlavní rabín  Britanie a Commonwealth-u píše:  „Výhled pro případný mír nám dává novou naději na splnění  židovského poslání a jeho národního úkolu. Israel dlouho  bojoval za  přežití a nemohl být světlem pro národy světa. Doufejme že je doba  začít vychovávat touhu po uskutečnění tohoto cíle, který byl  předpovězen. Naše náboženské vedení by mělo inspirovat obnovený  pokus o morální průkopictví a tak splnit slib, který obdržel  Abrahám:        A skrze tebe budou požehnané národy světa"...

          Morální průkopníci? Morální kód je buď absolutní, neměnný,  pocházející od Boha a nebo není nic! Boží standard se nemění. Buďto  dal Bůh Zaslíbenou Zemi Israeli na věčné časy - a nebo nedal!   Pakliže dal, potom pouze návrat k tomu morálnímu kódu, který  ustanovil Bůh - ne podplácení nepřátel částí země, kterou Bůh dal  Israeli - může zajistit Israeli skutečný mír! Pokud se týče  "požehnání všech národů skrze Israel- to byl přece slib který může  být splněný pouze skrze Mesiáše!! Jedině ten Největší Žid ze všech  dob může zajistit požehnání celému světu!

        Je jasné každému, kdo chce vidět fakta, že pod zvyšující  světovou kritikou a k vůli nebezpečí isolace, Israel bude nucený  dělat větší a větší koncese neboli ústupky, které by nebyly nutné,  kdyby se židovský národ vrátil zpět k Bohu a celou tu otázku  bezpečnosti nechal v Jeho rukou.... Co se stane s Israelem? A kdy se to stane? Nad není třeba  nijak spekulovat. Proroci, které poslal Bůh před více jak 2000 lety  to už dávno všechno předpověděli... Dnešní vášnivý konflikt mezi Araby a Israelem má své kořeny  v dávné minulosti. Mimo toho, po více než tisíc let trvá jedinečná  bitva mezi Židy, Křesťany a Muslimy. Tato zdánlivě neřešitelná  válka o Zaslíbenou Zemi pokračuje podnes a ohrožuje mír celého  světa. Ale vraťme se k Židům a Arabům. Obě skupiny tvrdí, že jsou  Abrahámovými dědici a tím se snaží uplatnit právo na zemi, kterou  Bůh Abrahámovi daroval.

        Ovšem každý z vás si jistě uvědomí, že v této kontroverzi  musí být, každopádně obsaženo něco víc než spor o kus země!  Podívejte se na mapu a uvidíte, že Israel je - ve srovnání  s arabskými sousedy - poštovní známka na rozložených novinách!  Chcete li přesný poměr tak Israel obnáší jednu šestinu jednoho  procenta v porovnání k arabským sousedům.

        Israel nemá žádné velké řeky. Jordán v porovnání k Nilu či  Eufratu je jako pražský Botič k Vltavě u Mělníka! Konflikt tedy  není kvůli vodě. Dále, Israel nemá ani naftu ani plyn. Nemá ani  uhlí ani diamanty či zlato. Je jasné, že tento spor není v oblasti  ekonomie. Tento spor je sporem náboženským!! Národ Israel leží  v samotném srdci boje mezi duchovní silou Islámu a Božím Slovem!  Podívej se na Daniela 12:13 a Efezským 6:12...

           Islám arogantně tvrdí, že je konečnou zprávou toho jediného  Boha a že představuje naplnění božských činů mezi národy světa.  Mohamed prohlašuje, že Islám nahrazuje jak Judaismus tak  i Křesťanství... V minulých stoletích Islám dobyl téměř celou  Evropu. Musíte si uvědomit, že tento válečně nepřátelský postoj  Muslimů v minulosti není jen nějaká fanaticky přehnaná náboženská  horlivost: Dobytí  světa pro Aláha je požadovaný a neměnný  cíl  Islámu!!!

           Arabský nárok spočívá na tvrzení, že Išmael, nelegitimní  Abrahámův syn byl tím, který měl být obětovaný na hoře Moriah (!) a  kterému patřilo veškeré dědictví po Abrahámovi. Ovšem Bible říká  jasně že Išmael nebyl dědicem božího slibu! Tento slib patřil  - nejen podle Starého a Nového zákona, historie - ale i podle  Koránu - Izákovi! Je zajímavé, že ranné části Koránu ctí Toru (pět  knih Mojžíšových) jako pravdivé (Šůra 3:3, 3:48, 3:65, 3:93, 5:43,  5:45, 5:66, 5:68 a.t.d.

           Korán sám svědčí, že potomci Israela (Jakuba) a ne Arabové  jsou praví dědici Zaslíbené země. Jak mohou Muslimové stát na svém  požadavku? Po tom, co Korán Bibli pochválil, začíná jí odporovat  a tím vytvoří vlastní kontradikci. Je možné, že to nebyl Mohamedův  úmysl - spíše to pramení z jeho ignorance, co se Bible týče. Ovšem,  vykladači Koránu tvrdí (homo sapiens je zvláštním tvorem - dovede  všechno jak vysvětlit, tak i ospravedlnit) že tato nesrovnalost  vznikla tím, že s počátku byla Bible bez omylů, které se do ní  dostali později. A tak Korán "opravuje" Písmo. Toto vysvětlení je  však absurdní, protože v samotném Koránu není ani jedna zmínka  o nějakých "omylech" v Bibli !!

         Je jasné z mnoha pasáží v Písmu, že Išmael nebyl legitimním  dědicem - ale i kdyby byl, nepomohlo by to arabské věci! Proč?  Protože ani Arabové, ani nikdo jiný není schopen dokázat  posloupnost od Išmaela!! Arabové ve skutečnosti pocházejí z četných  nomádických kmenů nejistého původu. Kdosi prohlásil: Pakliže  Arabové Středního Východu jsou potomky Abraháma, co se stalo se  všemi Suméřany, Akkadiány, Assyřany, Babyloňany, Peršany, Hittity,  kteří žili před Abrahámem, za Abraháma, po Abrahámovi, a kteří  nebyli potomky Abraháma? Kde jsou? Není nikde ani zmínka o tom, že  by se Išmaelovi potomci zdrželi křížení se s ostatními kmeny kolem  nich. O Israelcích víme, že tak - po většině činili, protože měli  specifický příkaz od Boha. Ostatní národy takový příkaz nedostaly.

         A nezapomeňte, prosím, že Izák a Išmael nebyli jedinými syny,  které Abrahám zplodil! Co těch šest synů s Keturah? (Genese 25:1).  Dále, Izák měl dva syny Ezaua a Jakuba, kterého Bůh později  přejmenoval na Israele. Bible mnohokrát opakuje, že dědictví patří  potomkům Abraháma, Izáka a Jakuba (Israele) !! Nakonec Bůh Bible se  nejmenuje Bůh Išmaela či Bůh Ezaua - ale Bůh Abraháma, Izáka,  Jakuba. Je dobře, že se Išmael nestal skutečným dědicem, protože  dnes by nikdo nevěděl, komu vlastně Zaslíbená Země patří! Tím by se  stal nesplnitelným boží slib Abrahámovi "do vlastnictví na věky"  a tak by se Bůh stal lhářem....

Nakonec se ještě vrátíme ke Koránu: „Přivedli jsme Děti  Israele (ne Išmaela!) přes Rudé Moře“....Šůra 10:90, 94.....Na tento  námět by se dalo psát po dny. Tyto stránky jsem napsal proto, aby  každý křesťanský  bráška či  sestřička měli lepší porozumění  konfliktu, který se táhne od pradávna a který "vyřeší" na tři a půl  roku ten poslední vládce světa - Antikrist...

                                                          Konec .

                                                                                                               2. 8.1996        Tonda.......