Jak budeš jednou umírat, Křesťane? My lidé, jsme byli vždy fascinováni možností znát budoucnost. Každý z nás má - tam někde hluboko v srdci - takovou touhu vědět co se stane zítra, za měsíc, za roky. Pro tuto naší zvědavé slabůstku vždy, v každé generaci vyrostli šidílkové, nepoctivci, podvodníčkové obojího pohlaví, kteří založili svůj chlebíček na této naší slabé stránce... Inseráty těchto vševědů vidíte v každých novinách i časopisech. Však je znáte. Vždy se tváří velice zasvěceně a smrtelně vážně - ať už mají na hlavě turban nebo ne, a v ruce křišťálovou kouli nebo taroky.... Občas se mně na tento problém někdo zeptá. Jak jsem odpověděl prvnímu, tak odpovím i poslednímu: Jediná osoba, která v tomto vesmíru zná budoucnost je Bůh! Žádný člověk nikdy nevěděl a ani budoucnost vědět nebude! Jistě, každý z nás tu touhu má - ale dovedete si představit váš život, kdyby jste věděli způsob a den vaší smrti a nebyli schopni v tom cokoliv udělat? Věřím, že někteří lidé by se z toho zbláznili! Kdyby jste věděli, že vás příští týden potká něco strašného a že tomu nemůžete zabránit! Myslíte, že by jste mohli klidně spát každý den vašeho života? A proto nás Bůh většinou nechá v nevědomosti. Nezapomeň, Křesťane, že Bůh chce abys šel, či šla životem očima víry v Něj, ne podle toho co vidíš! To znamená žít každý den, každou hodinu v pevném přesvědčení (věříš Mu?) že On je příliš moudrý než aby udělal nějakou chybu či omyl, a že tě příliš miluje než aby ti ublížil. Prostě skutečný křesťan-ka má v srdci Jeho slib: "A já jsem s vámi až do konce věků". "A když nyní odcházím, znovu se vrátím a vezmu vás k sobě". Ten, kdo není jen "křesťanským hercem" nemá o těchto slibech pražádné pochyby! Jak budeš jednou umírat, Křesťane? Vraťme se o téměř dva tisíce let k jedné snídani. Jan už má pouze pár veršů aby zakončil své evangelium a popisuje poslední setkání apoštolů a vzkříšeného Ježíše Krista - Boha Syna. A zde máme malou ukázku toho, že Bůh zná budoucnost každého člověka. Ježíš, v této poslední kapitole říká Petrovi zcela přesně, jak on, Petr, jednou zemře. Ježíš začíná větu: "Ámen, ámen pravím tobě..." Janovo evangelium je jediné, které popisuje toto rčení. Kdykoliv Ježíš začíná těmito slovy, zastavte se a vezměte to smrtelně vážně, protože On tím upozorňuje na důležitost informace! Naposledy, kdy to Ježíš použil, bylo když předpověděl Petrův pád tam na dvoře velekněze. A co říká Petrovi zde ve verši 18? "Petře, jednoho dne tě vezmou a ukřižují právě tak, jako ukřižovali mně"... Nezapomeň, jenom pár minut uplynulo od okamžiku, kdy Ježíš znovu přijmul Petra a dal mu poslání: "Krm mé ovce". Neuplynula příliš dlouhá doba od chvíle, kdy Petr - tam v té horním pokoji - prohlásil přede všemi: "I kdyby Tě všichni zradili, já ne! Já bych za Tebe zemřel!" Všechno se tenkrát obrátilo vzhůru nohama.. Nyní jako by Ježíš Petrovi říkal: "Ano, Petře, zemřeš za mně, dostaneš ještě jednu zkoušku". Nezapomeň, Křesťane, Křesťanko, že nejméně jednou v životě se dostaneš před svou Kadeš-Barneu právě tak, jako Israelité na cestě z Egypta! Jednou budeš mít příležitost ukázat, jaká ta tvá víra skutečně je! Ano, Petr nakonec dostal svou příležitost za Krista zemřít. Tradice nám dokonce říká, že Petr - na svou vlastní žádost - byl ukřižován hlavou dolů... Historie nás informuje že Petr byl zbičován, uvězněn a nakonec ukřižován. Lidé jako Eusebius, Fox v knize "Fox Book of Martyrs", a velká většina prvních patriarchů křesťanství se na tom shoduje. Velmi příznačné pro našeho Boha je ta skutečnost, že On Petra "neláká" nějakým slibem úspěchu! Neříká mu: "Pakliže mi budeš sloužit, budeš mít vilu na Capri, zlatý kočár a spoustu služebnictva". Neříká: "Krm mé ovce a budeš pastorem nádherné početné kongregace a všichni si tě budou vážit". Ne! Bůh-Syn říká: "Pakliže Petře budeš dělat to, co od tebe očekávám, zemřeš hroznou smrtí". Je ohromující, jak většina lidí se domnívá že v okamžiku kdy se stanou Křesťany, jejich život se změní v rajskou zahradu! Tato teologie - vlastně teologií není, protože v Bibli o tom nenajdeš ani zmínku - je moderní spekulativní filosofií a to ještě falešnou! Chceš vědět, co říká Bůh o tvém životě křesťana - křestanky na této zemi? Dovol abych citoval v dnešním jazyku verš 2 Timoteus 3:12: "A všichni, kteří budou žít věrně pro Krista, zakusí pronásledování". Dnes to nemusí být jako za Nerona, Trojana či Diokleciána - ale ztratíš většinu přátel a lidé se tě budou stranit! Ano život Křesťana je něco nádherného - ale v srdci, v duši - téměř nikdy zásluhou přístupu "světa" k tobě!......... Teď přicházím k bodu, kvůli kterému jsem tuto úvahu vlastně napsal. Verš 19. Cituji: Toto mu řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha.... Drtivá většina z nás v této rovině nemyslí! Téměř vždycky se domníváme že musíme něco udělat, vykonat, abychom Boha oslavili Pakliže získáme mnoho lidí pro Krista, porazíme v debatách desítky skeptiků, pracujeme jako misionáři, postavíme nové kongregace, když třebas řekněme, jako křesťanští podnikatelé dáme peníze na Boží dílo - tak tím Boha oslavíme tak, jak On si přeje! Ano, jistě, z části to pravda je - ale také je pravdou že i naší vlastní smrtí jsme schopni (a někdy mnohem přesvědčivěji!) Boha oslavit! Jak píše Pavel v dopise do Filipi 1:20: "Toužebně očekávám a doufám že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždy i nyní na mně bude oslaven Kristus ať životem, ať smrtí..." Kristus vlastně - a to nejenom Petrovi! - říká: Nehleď na okolnosti kolem tebe - následuj mně! Neber v úvahu bouře kolem sebe neboj se toho, co ti svět může udělat - finálně to není vlastně nic - následuj mně, nikdy mně nepřestaň následovat! Uvědom si, že já jsem tvou jedinou záchranou! Nakonec, to stejné řekl Petrovi o tři léta dříve, když dával dohromady tu malou skupinku celkem bezvýznamných lidiček.... A toto je celá podstata našeho křesťanského života..... A proto na otázku: Jak žít správný křesťanský život je vždy odpověď: Následuj Krista! Ve verších 20 až 23 vidíme něco s čím se potýká většina Křesťanstva (ne Církve!) až dodnes. Petr, jako vždy zvědavý, rychlý v úsudku a - někdy hovořící víc než bylo třeba - se ptá: "A co tenhle člověk? Co bude s ním? Má na mysli Jana, pochopitelně. Jako by říkal: Já mám být ukřižovaný - a co tedy Jan? Zde se pohled lidí rozděluje. Někteří se domnívají, že Petr na Jana žárlil, jiní zase že měl o něj upřímný zájem. Nebyl jsem tam, tak to nevím... Nikdo z lidí to neví. Poučení z toho? Nech osud těch druhých v Jeho rukách! Ale odpověď Krista i když to vlastně znamenalo: Starej se o sebe!" - dala vznik něčemu, čemu se říká tradice církve. Něco, co nadělalo ve světě už tolik zla a prolité krve! Nakonec tradice, kterou staví římsko-katolická církev na úroveň Písma, tvoří ten největší rozdíl mezi Protestantismem a Katolicismem. Víte o tom, že existují skupiny, které jsou založené pouze na tradicích lidí? Ne na Písmu, ale na tom, co si člověk o Písmu myslí! Ano, Bůh kdysi (Genese 1:26) řekl: Stvořme člověka k našemu obrazu! Později si člověk stvořil Boha ke svému obrazu a dělá to až podnes! Jakmile opustíš Bibli a začneš něco z vlastní hlavy, dostaneš se do potíží, které nikdy nekončí! Totiž: Člověk se stále mění - Boží Slovo nikdy! Proč si myslíš, že Jan napsal ten dodatek ve verši 23? Protože už tenkrát lidé počali tradici tím, že totálně neporozuměli tomu, co Ježíš Petrovi řekl! Co z toho všeho plyne? Naše budoucnost - každého z nás je Bohu známa! Znovu bych rád podotknul něco, co jsem se za ta léta naučil: V životě křesťana neexistuje něco jako štěstí nebo smůla! Nic jako náhoda! Naše budoucnost je naplánovaná Bohem - aniž by se dotknul naší svobodné vůle! Pakliže máš problém to pochopit, neboj se - jsi v dobré společnosti. Jsou tam všichni praví křesťané! Někdy v 1996 Tonda....... |
Antonín Uhlíř > Ostatní články od Tondy >