Duchovní výklad lovu ryb
Ale máme předložena slova evangelia, a o nich chceme mluvit. Budeme vykládat tři části. Jednu, kterou říká Šimon Petr: "Mistře, přes celou noc jsme pracovali a nic jsme nechytili." Za druhé to, že říká: "Ale na tvé slovo spustím sítě." Za třetí to, kde se říká: "A když to udělali, nabrali veliké množství ryb, takže se jejich síť trhala."
To tělesné odložíme a obrátíme se k duchovnímu smyslu těchto slov, zvlášť protože ta slova mají jiný duchovní a jiný tělesný, doslovný význam. 1)Marné, namáhavé Petrovo lovení, při kterém se celou noc plavil a nic nechytil, je připodobnění a příklad duchovní noci, ve které jsou všechny lidské práce marné, takže nikdo nemůže získat žádnou nebeskou odměnu. Proto bylo řečeno k našemu poučení: "Noc pominula, a den se přiblížil; proto, odvrhněte skutky temnoty, oblečme odění světla, abychom ve dne počestně chodili."2) Noc pohanské nevědomosti a židovské slepoty pominula, když Kristus, syn Boží, pravé světlo,3) přišel na svět, aby osvítil ty, kteří bydleli ve stínu smrti.4)
Proto se podívejme jak mnoho je poučení v těchto věcech, o kterých jsme začali mluvit. Nejdříve první, které říká, že v noci duchovní slepoty jsou všechny lidské práce marné, u těch kteří nedošli ke světlu v Kristu, jasnému jako den. A tím se dotýká nejpotřebnější stránky, na kterou se má rozumný křesťan dívat především vírou. Protože všechno lidské pokolení je zaneprázněno těžkým úsilím, očekávajíce dočasný užitek a mnozí se dočkají i věčného užitku, ale dělají to všechno v noci: proto rozumní lidé, kteří věří, že nyní je čas pro práci, která zasluhuje věčnou radost, se mají vždycky bát aby jejich díla nebyla dělaná v noci nevědomosti a slepoty, neboť jsou marná.
A zde se pozná škoda marné práce, když se člověk přestěhuje na onu stranu s prázdnýma rukama. Čeho se zde chytí, když se říká: "Kopat nemohu, žebrat se stydím?"5) Neboť tam bohatý nemohl jediné krůpěje mít ani vyžebrat6). Proto co je hroznějšího než, upadnout do věčnosti chudoby s prázdnýma rukama? Tyto věci se přihodí líným, kteří užitečný čas zameškají pro lenost; neboť líný nechtěl v létě pracovat, proto v zimě bude žebrat, ale nebude mu dáno.7) A druhým se přihodí že upadnou do věčnosti chudoby s prázdnýma rukama, a o nich je již řečeno, přetože dělají mnoho práce, o které se domnívají, že by za ni byli hodni nebeské radosti, ale přebývají v noci hříchu a slepoty, neuloví to, co se domnívají. Proto je nejprvnější potřeba, aby každý jako pečlivý sluha dával pozor na to, aby když pracuje, pracoval ve dne.
Ale k těm věcem, které jsou řečeny o nedostatku lovu a marné noční práci, je dostatečná řeč svatého Petra, který říká: "Ale na tvé slovo spustím sítě." V tom ukazuje moc Kristových slov, že, co noc nemohla mít, to slova Kristova rozmnožila v hojnost. Protože jeho slova tak jsou dokonalá a mocná, takže nejen ty věci, které jsou skrze ně udělány, mohou mít prospěch a užitek, ale také i ty, které nejsou, vzniknou na jeho příkaz, podle Písma, které praví: "Slovem Božím jsou nebesa utvrzena a duchem úst jeho všechna jejich moc. Proto boj se Hospodina celá země a před ním pohněte se všichni, kteří na zemi bydlíte. Neboť on řekl, a stalo se; přikázal, a stvořeno je."8) Taková slova sama říkají, jaké jsou moci. Taková která aby mohla přikazovat existenci na zemi a nebeskému zřízení a ustanovení celého světa s jeho plností. Proto pisatel tohoto písma praví: "Boj se Hospodina celá země a před ním pohněte se všichni, kteří na zemi bydlíte."
Protože tak mocně přikazuje nebesům i celému světu, který nebyl aby ihned jeho přikázáním se ustanovil s veškerou svou krásou a plností, tím spíš vám, hliněným lidem může přikazovat, kteří jste jako komáři před ním a jako kapky, které z okovu na zem tečou.
Ale nejsou snad slova Ježíšova tak mocná? Svatý Pavel říká o moci jeho slova: "Který je blesk slávy a obraz jeho podstaty a nese všechny věci slovem své moci..."9) Všechny věci nosí neboli spravuje, nebo jim přikazuje, aby neexistujíce jeho slovem začaly existovat. Neboť skrze něho je svět vytvořen; proto jsou jeho slova plná moci. Ale zde to Petr vztahuje na zvláštní moc jeho slov když říká: "Ale na tvé slovo spustím sítě." Spatřil marnou práci celé noci, má za to, že díky jeho slovům bude ve spuštěné síti velký úlovek. Tyto věci jsou základ, na kterém má zůstávat mysl rozumných lidí, že je v Kristových slovech moc k dobrým a záslužným skutkům, a na věčnosti k dostatečnému radování. Protože jeho slova mohla přikazovat jen dobré skutky a také jim dát moc, aby nebylo marné, to co se bude dělat.
Za druhé, jeho slova jsou proto dostatečná k dělání dobrých skutků, protože jeho slova jsou světlo v sobě podle Písma, které pravý: "Svítilna nohám mým je slovo tvé, Pane Bože."10) To znamená: uvidím kam bych měl vykročit svýma nohama ve světle tvého slova, a ikdyž jsem postavený uprostřed temnoty; opravým kroky svých nohou, abych neupadl a nezabloudil. A nejen cestu dobrým skutkům ukazuje světlo slova Božího, ale také ukazuje to, jakým řádem má člověk dobré skutky dělat, aby se s nimi líbil. "Neboť kdo v boji bojuje, nebude korunován jinak, leda když dobře bude bojovat."11)
Za třetí, proto jsou dostatečná slova Boží k dělání dobrých skutků, protože Bůh nemiluje nic a nelíbí se mu nic, než jen to, co on vyvolí a co chce. Proto nic nemiluje ani se mu nic nelíbí, ale jen to, co on přikazuje, co velí a čemu učí; to zvolil, to chce a to se jemu líbí. Proto nejprve nalezl sám u sebe sobě libé věci. Ty chce a ty přikazuje a k těm všechno své slovo vydal, aby činili je a vůli jeho naplnili; ale ne jen proto, aby jen jeho vůli takto naplnili, ale aby z jeho slov mohli poznat, kde a v čem mají naplnit jeho vůli; a kdyby v čemkoli se vzdálili od jeho vůle nebo ji potupili přestoupením, aby věřili, že ho rozhněvali, ztratili milost jeho a že upadli do smrtelného hříchu. Proto je jeho slovo k poznání a k naplnění líbezné vůle Boží. Proto ikdyby měl člověk jakékoli veliké skutky svatosti anebo slavné pověsti, a jestliže nevzešly z pravdy slov Kristových, nemůže se v nich naplnit Boží vůle ani se jí zalíbit.

Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. (Job 29:21, CzeBKR)... neboli čekali na mou radu...
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. (Job 38:3, CzeBKR)
Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá. (Žalmy 1:1, CzeBKR)
přidal jsem pár veršů, nakonec jsem našel ten nejpřiléhavější a ten jsem přidal jako odkaz pod čáru.
aby se dotázal na dobré skutky a ukázal lidem jinou lepší cestu, než tu, kterou Ježíš nalezl sám v sobě, kterou zvolil, ukázal a oznámil ji všem lidem ve slovech přikázání. Všem, kteří chtějí naplnit jeho dokonalou vůli, řídit se podle ní a tak nalézt jeho milost ale jestliže tím pohrdají, aby nad sebou vzbudili jeho hněv a nesli ho věčně s nesnesitelnými ďábly. K tomu víra člověka zavazuje. Proto je užitečná řeč svatého Petra když říká: "Ale na tvé slovo spustím sítě," aby nás poučila o pravém užitku z práce na dobrých skutcích, abychom se nepokoušeli spouštět sítě v duchovním díle ale jen podle Kristových slov, protože jinak to bude marná práce. A těch marných prací je nyní plný svět. Svět je dělá podle výmyslů dávných a slovutných pokrytců, a má naději že je v nich spasení. A každý podle svých výmyslů hledá Boha v činech, jak chce, a kdy chce, a v čem chce, podle své vůle, a moc nedbá jestli se tím Bohu líbí nebo nelíbí.
Třetí část předložené řeči je tohle: "A když to udělali, nabrali veliké množství ryb, takže se jejich síť trhala."
Tato slova obsahují také tělesný zázrak, z moci Kristových slov, totiž že bylo chyceno hodně ryb, až se s nimi Petrova síť trhala. A mohou ty vnější tělesné Petrovy věci být příkladem jiných jeho duchovních věcí, jako jeho duchovního lovu, jeho duchovních sítí, a trhání se těch sítí duchovně.
Protože odhalené je to i jinde v evangeliu, že Pán Ježíš, povolal ho od tělesného lovu ryb tělesných když řekl: "Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí."11 Proto, protože z Petra a z ostatních apoštolů udělal rybáře, aby lovili lidi, dal jim tedy i sítě k tomuto lovení. A ty sítě nejprve jsou Kristovy a potom Petrovy; a ty sítě jsou slovo Kristovo anebo zákon jeho a tak všechno Písmo svaté je od Boha vydané, z kterého mohou být rozumní lidé poučeni. Proto se ta svatá písma pletou a vážou, podobně jako rybářská síť, jeden uzlík k druhému až bude síť celá a veliká. Právě tak se připojuje pravda Písma svatého jedna k druhé, až všechny spolu obsáhnou množství věřících, každého zvlášť se všemi jeho věcmi duchovními i tělesnými, aby byl zahrnut celou sítí a mohl být vytažen z moře tohoto světa. A když se někdo nechá může ho ta síť vytáhnout z moře hlubokých a těžkých hříchů. A že se ta síť pro množství trhala, můžem rozumět, že netrhala se ta síť víry, ta Petrova síť, pro množství11 Mat. 4, 19. věřících. Ale tak jako ve skutečném moři se do sítě dostanou mnohé odporné věci, tak i zde se přimíchájí zatracenci, sektáři a pohoršitelé, kteří nejdříve vcházejí do sítě víry, a jsou víře nějak po vůli, ale v čas pokušení se pohorší anebo se obrátí ke sektářství. A takový trhají síť víry, a čím víc se do sítě takových zlosynů dostane, tím více tu síť trhají, takže mezi nimi víra Boží spojená se slovy Božími zahyne, takže jen ústy vyznávají Boha a Pána Ježíše Krista a znamení posvátná na nich zůstanou zevně. Neboť ďábel zachází opatrně s těmi odpadlými lidmi, kteří se dostali falešně do sítě víry a trhají ji; ale tak, aby některé čáti těch sítí na sobě měl, jako tělesný křest a jiné posvátné věci, aby tak nezůstal docela nahý, jako zjevný pohan; ale jinak všechny pravdy Písma svatého trhá.
Ale mnoho věřících a vyvolených může ta síť obsáhnout. A i kdyby jich bylo nesčíslně tisíců, oni přes to množství tu síť víry, spojenou z mnohých pravd Písma svatého netrhají,. Neboť není oslabována ani nebývá soužena víra množstvím věřících, ale více se posiluje a bývá pevnější i tvrdší; neboť každý z nich sám ze sebe rozmáhá tu víru a utvzuje ji, neboť z víry je živý 13) a je příčinou pomoci i příkladem jiným k víře. Jestliže by někdo polehčil ze své víry, ihned to jiní hledí opravit. Proto množství věřících je moc a síla víry.
A tato síť víry vytáhne z moře tohoto světa a z hlubokosti hříchů jen ty, kteří až do konce zůstanou v síti, a nebudou trhat žádné čáti těch sítí. Neboť kdeli tu síť protrhnou zrušením některé pravdy, z nichž je ta síť svázána, tak potom nezůstanou ani nemohou zůstat v té síti, a hloubka moře je utopí. Ani také nebude vytažen nikdo touto sítí, ale jen ten, kdo se dá vytáhnout sítí tam, kam správa rybářů Kristových síť míní táhnout; a nedá-li se kdo táhnout tou sítí víry, nemůže být vytažen.

1) kde slova o duchovních věcech nejsou shodná se slovy o tělesných věcech. * podle anglického překladu, duchovní a tělesný význam slov se zde liší (tedy něco jiného to říká na duchovní rovině, než na té tělesné, jinými slovy, schovává se nám tu nějaká duchovní symbolika
2) Noc pokročila a přiblížil se den. Odložme tedy skutky tmy a oblečme zbroj světla. (Římanům 13:12-13 [NBK])
3) Srovnej Jan 1:9 - [Tento] byl to pravé Světlo, které osvětluje každého člověka přicházejícího na svět. [NBK]
4) Sr. Lukáš 1:79 - ... aby se ukázal sedícím v temnotách a stínu smrti, aby přivedl naše nohy na cestu pokoje. [NBK]
5) Luk. 16:3 - "Správce si tedy řekl: 'Co budu dělat, když mi můj pán bere správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím." [NBK]
6) Sr. Luk. 16:24 - "Tehdy ten boháč zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať smočí konec svého prstu ve vodě a ochladí můj jazyk, protože trpím v tomto plameni!" [NBK]
7) Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. Přísl. 20:4 [BKR]
8) Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich. ... Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského. Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se. Žalmy 33:6,8-9 [BKR]
9) On je jasem [jeho] slávy a vyjádřením jeho podstaty; slovem svojí moci udržuje všechno, [co je]. Když sám skrze sebe vykonal očištění našich hříchů, posadil se po pravici Velebnosti na výsostech... Žid. 1:3 [NBK]
10) Ž. 119:105
11) 2. Tim. 2:5
12) Nebo kdož jest stál v radě Hospodinově, a viděl neb slyšel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je? - Jeremiáš 23:18, [BKR]
13) Abakuk 2:4