Slovo Nevěstě.
Osobní dopis Cheryl McGrath přátelům:
Přátelé,
již po nějakou dobu rozeznávám nové rušné hnutí kupředu v duchovní
atmosféře, které, jak věřím, je důležité pro Kristovu Nevěstu. A
věřím, že i jiní rozeznávají toto nové období. Hledala jsem u Pána
porozumění. Posledních pár týdnů jsem byla hluboce zaujata Duchem
svatým, který mi řekl: „Oblak se pohybuje! A Pán chce, aby to Jeho
Nevěsta věděla, zaměřila svůj pohled na Něj a vykročila s Ním!“
Pohyb v Ním neznamená začít pro Něj intenzivněji pracovat, to vůbec
není to, co ON od své Nevěsty očekává. Spíše pohnout se v Něm a s
Ním, jednoduše proto, že Nevěsta už musí být s Ním, dělat to, co
dělá On, a právě tehdy, kdy On to dělá. Protože ona už déle nemůže
snést být v daný mo-ment kdekoliv jinde než tam, kde je její
Pán.
Děti Izraele přišly poprvé do Egypta jako mnohé rodiny a klany,
volně se spojovaly do kmenů (pokolení). Na začátku cesty pouští jim
dal Bůh příkaz, jak se mají vřadit do jednoho fungujícího ná-roda,
pojmenovaného IZRAEL. Když Izraelité tábořili, věděl každý
jednotlivec, rodina i kmen přesně, kde mají být. Shora vypadala
formace národa jako kříž se svatostánkem uprostřed. Když Izrael
vykro-čil a pochodoval, věděl každý jednotlivec, rodina i kmen, kde
je jejich místo a jaký je účel jejich cesty, kam jdou a co mají po
cestě nést. 4M (Numeri) 1.-4.k. 10,13-28. Izrael tábořil tak dlouho
na jednom místě, dokud nad ním stál Oblak Boží Přítomnosti. Mohlo
to trvat dny, týdny, anebo déle. Jakmile se Oblak pohnul, a pohnuli
se VŠICHNI. 4M 9,22-23:
„Ať už oblak prodléval nad Příbytkem dva dny, měsíc nebo rok, dokud
nad ním přebýval, synové Izraele tábořili a nevydávali se na cestu.
Jakmile se však vznesl, táhli dál. Podle Hospodinova roz-kazu
tábořili a podle Hospodinova rozkazu táhli dál. Podle Hospodinova
rozkazu skrze Mojžíše drželi Hospodinovu stráž.“
Jejich životy – ať už tábořili nebo putovali – byly zcela řízeny
tím, co dělal Oblak. Kněží neustá-le sledovali jakýkoliv jeho
pohyb, aby mohli bleskurychle zatroubit. Pak Izrael mohl rozbít
stany a Oblak následovat. 4M 10,2 Můžeme si jen představovat, jaké
to bylo, obzvlášť když se Oblak po ně-jakou dobu nepohnul. Rodiny
zvyklé na denní rutinu jednoho dne vzbudilo troubení, které Izraeli
oznámilo, že mají jít. Během vaření, mytí nádobí a stlaní matky
poshledávaly mimina a malé děti, muži a chlapci rychle naháněli
osly do houfu, tak aby ani jednoho neztratili, a nakládali je,
levité roze-bírali svatostánek a jeho zařízení, aby se připravili
na jeho nesení cestou. 4M 1,51 Všechny běžné aktivity byly odsunuty
na druhou kolej a VŠECHNY zajímala jedna jediná myšlenka:
„neztraťte Oblak z dohledu – pohybuje se!“
Podobně je to s Kristovou Nevěstou - dostává se do nové etapy. V
současné době se troubí na polnici, a v tábořišti je ruch. A ta
nádherná společnost Nevěsty je VYVOLÁVÁNA ze světa a ze světo-vých
systémů, společně nese znamení kříže a ukazuje tím, že až tam
následuje svého Ženicha následu-je a necouvne ani před ukřižováním
těla. Předchůdci uprostřed ní cítí změnu větru a burcují tu
nádher-nou společnost, že se něco děje, ale někteří z Vyvolané
během táboření zpohodlněli a ztloustli. Jejich vyhlížení pokleslo k
dočasným pozemským věcem, a rapidně ztrácejí schopnost vidět
nebeský záměr s jejich životy.
Ti, kteří nežijí v očekávání na zavolání Ženicha, riskují, že
zůstanou pozadu, což je nebezpečné místo. Když byl Izrael na cestě,
tak ho nepřátelé často napadali zezadu, sráželi slabé, bezbranné a
po-malu jdoucí na konci velkého Izraelského voje. Skvělý byl v této
taktice největší nepřítel Izraele Amá-lek 5M 25,17-19 (Amálek
představuje našeho „starého člověka – sarx“.)
Je to Bůh, kdo má autoritu nad časy a obdobími. Dn 2,21 S 1,7
Období se nepřizpůsobují tak, aby to vyhovovalo nám. Věci se
nemění, když my se cítíme být připraveni k něčemu novému vy-kročit.
Mění se, když je chce změnit Bůh.
Osobně nevím, jak jste vy, kdo do společnosti Pánovy Nevěsty
patříte, na změnu etapy (na přicházející období) připraveni, a ani
to vědět nemusím, neodpovídám za to. Já odpovídám za troubení, jsem
trubkou, která Nevěstu probouzí.
Cítím, že je nutné znovu zdůraznit, že to není volání k novému
úsilí (i když to těm, kteří slyší, samo vyplyne). Je to povolání na
novou úroveň důvěrnosti a jednoty se Ženichem, ve které budeme mít
na zemi roli Jeho zmocněnce. Je to úroveň, kterou jsme nikdy před
tím nepoznali.
S těmito myšlenkami v mysli přijměte následující Slovo od Pána Jeho
Nevěstě:
Cheryl McGrath, Great South Land
Ministries www.greatsouthland.org
Slovo Nevěstě: Oblak se pohybuje. Pán praví:
„Mluvím k těm z vás, kteří se naučili na Mě čekat. K těm z vás,
kteří se naučili, co to je být přede Mnou tiší a pokorní, a k těm,
kteří se naučili Mi dávat přednost a spoléhat se na Mne. Po mnohé
dny jste toužili se pohnout, ale můj Duch vám přikázal čekat,
abyste Mě poznávali. Na tiché místo jsem vás odloučil, přemístil
jsem vás stranou do Sebe, než ve vás svět ztratil zalíbení a vaše
tělesná přirozenost nad vámi ztratila svou moc. Tisíckrát vám to
připadalo tak, že jste v té pustině zemřeli. Mnozí odešli, protože
nemohli vydržet těžkosti a osamělost nebo dokonce ano-nymitu. Ale
těm, kteří se Mnou nechali vést na studená drsná místa pustiny,
bude odměnou Mo-je věčně narůstající Přítomnost. Kolikrát jsem
ronil slzy bolesti z vašich očí a proměňoval je na slzy radosti,
když jsme byli spolu na těch nejosamělejších místech, ty a Já? Jsem
tvoje odměna. A ty, milovaná, jsi moje.
Pozvedni své oči, milovaná. Dívej se – oblak se konečně naposledy
hýbe. To, po čem jsi prahla, oč jsi ke mně volala, co jsi na
horizontu vyhlížela, přichází nyní k tobě. Místo, kde opravdu
žiješ, pohybuješ se a existuješ, je ve Mě. Ve mně je místo, kde se
mé myšlenky stávají tvým jednáním. Ve mně je místo, kde společně
přebývá život a pohyb. Toužil jsem ti toto místo ukázat. I ty jsi
je toužila vidět a slyšet jeho hudbu, ačkoliv jsi nevěděla, co
přesně hledáš. Nyní to místo spolu objevíme. Aniž by sis toho
všimla, celou dobu jsem tě vedl právě sem.
Milovaná, hle, místo, kde přebývám ve svém Otci. Je to místo
jednoty ducha, kde děláš to, co vidíš, že dělám já - ne proto, že
to vidíš či slyšíš, ale protože se hýbeš se mnou tak, jak se
pohybuji já. Bude to jako náš společný tanec. Já budu tvůj partner
a budu také zároveň hudbou, tvou Písní. Naučila ses mě následovat a
na mne se spoléhat. Nyní budeš vzata z
pustiny (Patmos), budeš ve mně spočívat a tancovat na
Píseň, kterou nad tebou budu zpívat. Někdy tě moje Píseň zavede se
mnou do války, jindy tě pohne se mnou plakat, ale vždy, VŽDY se
budeme pohybovat jako jeden na novém místě v Mém Duchu, tam, kam tě
nyní beru s sebou.
Vstaň nyní, Milovaná, povolávám tě z pustiny. Čekala jsi spoustu
dní a nocí. Bděla jsi na stráži a modlila, ať se něco alespoň
trochu pohne. Poznala jsi, co to je žít vedle Oblaku i vedle Ohně.
Pozvedni oči, a uvidíš ten dlouho nehybný Oblak se pohybovat. Už
víš, že jsem Oheň i Oblak zároveň? Miluješ-li mě, budeš se mnou
tančit. Zvu tě nyní k tanci, volám tě na cestu se Mnou. Tančit se
Mnou, jít se Mnou na mé zavolání, nejsou mrtvé skutky ani usilování
tělesného náboženství, které jsi opustila. Ten pohyb jsem já,
oživující Duch, tančím vpřed a toužím, abys byla se mnou. Necháš za
sebou všechno, opustíš všechno, co pro tebe bylo pohodlné a
jednodu-ché? Ano, tělesná přirozenost dokonce i v pustině ví, jak
se nesmírně pohodlně zařídit. Vzdáš se toho všeho znovu, a budeš se
pohybovat s Oblakem?
Přijď, milovaná. Změnil jsem pro tebe období. Nařídil jsem pro tebe
nový den. Jsem při-praven tě vzít na místo, které jsi ještě
nepoznala. Já jsem Oblak, který tě přikrývá, Oblak, který tě
obklopuje a který tě obsahuje. Pojď se mnou.“
Komentáře