Právě před dvěma roky byl na těchto stránkách zveřejněn
prorocký článek „Terén
se změnil" („The Terrain
has changed“). Toto byl nejčtenější
článek od doby, co vkládáme proroctví na křesťanský internet. Po
mnoho měsíců docházely ohlasy z celého světa jako potvrzení o
správném načasování a obdrželi jsme svědectví od mnohých. Stále
dostáváme maily od lidí, kteří ho četli teprve nyní. Následující
vidění je vlastně pokračováním článku „Terén
se změnil".
Pokud jsi doposud „terén", nečetl, velice Ti doporučuji
to udělat, protože ti usnadní přijetí a pochopení toho, co
následuje. (Prosím klikni na horní odkaz, nebo
navštiv naše
stránky a v „Bread
for the Bride" čti
„The Terrain
has Changed“.
Překlad zde)
Kéž ti Bůh dá uši k slyšení!
Hořící město
Mezi zářím 2002 a únorem 2004 jsem dostala sérii sedmi
vidění, ve kterých mne Pán Ježíš Kristus vedl skrz poušť nazvanou
"Údolí králů". Prvních šest vidění se v prvé řadě týkalo mého
vlastního duchovního růstu a pravděpodobně nikdy nebudou uvolněna
ke zveřejnění. Sedmé a poslední vidění, které jsem obdržela v
rozmezí od září 2003 do konce února
2004,se týká přítomnosti. V té době jsem
nebyla svolná toto vidění sdílet a ani jsem neměla dosti porozumění
pro to, jak to udělat. Nicméně jsem vložila odkaz na článek
„Terén
se změnil“, který jsem rozeslala skrze
náš Diggers emailový seznam v únoru 2005. V něm jsem psala
následující:
"Nedávno jsem dostala vidění ohromného opevněného města,
které hořelo. Hořící město reprezentovalo falešnou církev. Brány
tohoto hořícího města byly neprodyšně uzavřeny, ale z malého
skrytého vchodu v hradbách se potácel ostatek rozedraných,
zraněných, žíznivých lidí každého věku, kteří směřovali do něčeho,
co se jim zdálo jako divoká vyprahlá poušť. Avšak v poušti čekali
jiní, s neomezenými zásobami Živé Vody, a tak se těmto lidem
dostalo pít. Bylo jim ukázáno zjevení Krista, jako jejich Sobotního
odpočinku a obdrželi manu k jídlu. Ti, kteří je očekávali, aby jim
mohli sloužit na této cestě, byli průkopníci. V tomto vidění toho
bylo více, ale v současnosti nejsem schopna vše sdílet. Pán chce,
abychom věděli, že pro nás má prostřený stůl, a to dokonce i v
poušti."
Nyní je tu tedy detailní popis vidění, ze září 2003 do
února 2004, tak jak jsem ho tehdy zaznamenala. Podělím se o
porozumění a výklad vidění, tak jak bezprostředně
následovaly.
ÚDOLÍ KRÁLŮ 7. září
2003
Znovu jsem jela za Pánem. On na bělouši, oděný do královských purpurových šatů a s korunou. Krajina byla suchá, neúrodná poušť. Kolem na zemi byly rozházeny kusy kovu, suché kosti a rezavějící zbroj. Bylo zřejmé, že jsme jeli přes bitevní pole. Přijeli jsme k vojenskému tanku. Byl celý hnědý, bez označení a nemaskovaný. Nemohla jsem vidět kdo je uvnitř, ale věděla jsem, že v něm byla osádka. Jak jsme se přiblížili, jeho zbraně se zaměřily na nás. Dělo, které vyčnívalo ze předu tanku, mířilo přímo na mě a já si začala uvědomovat, že ať byl uvnitř kdokoli, chtěl mě rychle zničit. Avšak Pán tím nebyl vůbec rozrušen, jen se ohlédl a stručně a nenuceně poznamenal. "To ti nemůže ublížit,.. jsi se Mnou!" Zastavili jsme přímo před tankem a On sesedl. Pomohl mi sestoupit, a pak svou ruku položil kolem mého ramene a ukázal do dálky. Mluvil, ale nemohla jsem přijít na to, co říká. Řekla jsem: "Pane, na co se to díváme?"
Znovu jsem jela za Pánem. On na bělouši, oděný do královských purpurových šatů a s korunou. Krajina byla suchá, neúrodná poušť. Kolem na zemi byly rozházeny kusy kovu, suché kosti a rezavějící zbroj. Bylo zřejmé, že jsme jeli přes bitevní pole. Přijeli jsme k vojenskému tanku. Byl celý hnědý, bez označení a nemaskovaný. Nemohla jsem vidět kdo je uvnitř, ale věděla jsem, že v něm byla osádka. Jak jsme se přiblížili, jeho zbraně se zaměřily na nás. Dělo, které vyčnívalo ze předu tanku, mířilo přímo na mě a já si začala uvědomovat, že ať byl uvnitř kdokoli, chtěl mě rychle zničit. Avšak Pán tím nebyl vůbec rozrušen, jen se ohlédl a stručně a nenuceně poznamenal. "To ti nemůže ublížit,.. jsi se Mnou!" Zastavili jsme přímo před tankem a On sesedl. Pomohl mi sestoupit, a pak svou ruku položil kolem mého ramene a ukázal do dálky. Mluvil, ale nemohla jsem přijít na to, co říká. Řekla jsem: "Pane, na co se to díváme?"
Promluvil ke mně Duch svatý: "pozoruj a uvidíš". Pak
jsem poprvé uviděla ve veliké dálce ohromné opevněné město s
mrakodrapy, které se tyčily vysoko do oblak. Dívala jsem se a
čekala, ale žádné vysvětlení nepřišlo. Nakonec, jsem řekla, "Pane,
co je to za město?" v naději, že by to mohlo být nebeské město. Pak
jsem uviděla záblesky světla vystupující z města vzhůru k nebi,
avšak nebylo to světlo slávy. Podobalo se to spíše mocným explozím
z válečné fronty, tak jako v televizních zprávách. Začala jsem
rozumět, že toto není to město, ve které jsem doufala.
On promluvil: "Toto město reprezentuje města země. Mohlo
by to být kterékoli město. Města země jsou ve zmatku." To bylo vše,
co řekl a v duchu jsem si začala ještě intenzivněji uvědomovat, že
stojíme na bojišti a pozorujeme válečnou zónu. Celý svět byl
bitevním polem. To místo se mi nelíbilo a toužila jsem po chladném
zeleném místě s vodou. Cítila jsem, jako by Pán chtěl říci víc, až
bude vhodný čas.
V únoru 2004, během hlubokého uctívání, vidění
pokračovalo. Pán a já jsme stáli ve stejné vzdálenosti od hradeb
města jako v předcházejícím vidění v září, ale tentokrát jsme se
opírali o jakési zastaralé auto. Auto mělo hnědou barvu a bylo
velmi solidní. Stejně, jako jedno z těch starých aut z padesátých
let, ve kterých jsme vídali cestovat královnu nebo ministerského
předsedu. Bylo velmi silné, robustní, a velice spolehlivé. Viděla
jsem, že město právě hoří velikým ohněm. Pán nic neříkal. Znovu
jsem se podívala na auto, zvědavá, co budeme dělat. Město hořelo.
Opírala jsem se o auto. Připadalo mi, že jediná věc, která stojí na
tom autě za povšimnutí, je jeho solidní materiál a robustnost.
Barva na pohled nevábná, a očividně nemělo ani žádnou nadstandardní
výbavu. Vlastně se zdálo, že se velice dobře hodí do okolní pouštní
roviny. Cítila jsem, že bylo spolehlivé a mechanicky v pořádku.
Věděla sem, že nemám mluvit, ale uvnitř jsem se ptala, jak dlouho
tu ještě budeme stát a pozorovat hořící město. Neviděla jsem
vnitřek města, jen vysoké zdi a plameny vystupující nad
nimi. Věděla jsem, jak mnoho lidí uvnitř trpělo a
začala jsem mít o ně obavy. Pak promluvil Pán:
"Pohleď!".
Dívali jsme se z té dálky a vypadalo to, že se nepatrně
pootevřel malý průchod v hradbách.Z
otvoru ven vyšel proud lidí a směřoval k nám. Většina z nich
zůstávala na cestě přímo k nám, ale někteří z nich zástup opustili
a odešli hledat něco jiným směrem. Slyšela jsem, jak Duch Svatý
říká, "Oni zahynou na poušti." Většina se držela ve volně utvořené
skupině, která se přibližovala k nám. Jak přicházeli blíž, viděla
jsem, že byli ve velmi špatném stavu. Znovu jsem si říkala "Co je
to za lidi?" a slyšela Jeho odpověď: "Jsou to uprchlíci, kteří
hledají útočiště před světem. Oni hledají Mě."
Jakmile přišli blíž, zpozorovala jsem, že je mezi nimi
mnoho žen, dětí a také mužů. Lidé v malých skupinkách o dvou a
třech lidech pokračovali ven z města a tvořili zvětšující se
zástup. Když na naši úroveň dorazili první, viděla jsem, že byli
zmatení, vyčerpaní a sotva schopní stát. Každý z nich měl na sobě
stejné, jednotvárné, hnědé, roztrhané hadry. Ženy, děti i muži.
Jejich tváře a těla byla pokryta pruhy špíny a nečistoty. Vypadali
velmi podvyživení a žízniví. Někteří z nich se k nám přitiskli,
rozhodili rukama nahoru do vzduchu, jako kdyby nás odmítali, a
putovali pryč dál do pouště. Třebaže nám byli tak blízko, nevěřili,
že bychom jim mohli cokoli nabídnout, a nebo chtěli něco jiného.
Věděla sem, že už je nikdy neuvidím.
Pán pak náhle znovu promluvil: "Dej jim vodu!". Byla
jsem překvapená a moje okamžitá myšlenka byla "Odkud?" Když jsem se
pak rozhlédla kolem a všimla jsem si zvířecí kůže naplněné vodou,
která visela na autě za námi. Pak jsem si všimla stříbrně zbarvené
kovové sběračky v mé ruce a začala jsem nabírat vodu a podávat ji
těm nejbližším přede mnou. Měli zoufalou žízeň a bylo třeba
přicházejícím nalévat více vody. Jak k nám z města přicházeli další
lidé, hromadili se vzadu. Řekla jsem těm vpředu, aby vodu dávali
dál těm, ke kterým jsem nedosáhla. Voda neubývala a já jsem našla
sběračku a poslala ji dozadu. Další byla v mé ruce. Nejen, že Ti
lidé vodu pili, ale začali se jí i polévat. Hlavu a celé tělo.
Špína a nečistota z jejich těl byla odplavována. V naběračce bylo
dost vody jak pro pití, tak i omývání jejich těl.
Potom se má pozornost upřela na nebe, kde bylo vidět
houstnoucí temnotu, která narůstala a přibližovala se. Bez
přemýšlení jsem se náhle před těmi lidmi položila na zem, jako k
odpočinku. Když jsem to udělala, všichni lidé udělali to samé,
klidně se položili. Neřekla jsem jim, aby to udělali, oni jednoduše
sledovali a napodobovali to, co jsem dělala, přestože to nikdy
dříve neviděli. Slyšela jsem Pána říct "Ráno jim dáš
manu".
Konec Vidění.
Můj komentář k tomuto vidění:
Město
Pán nazval hořící město "světem". V tomto smyslu svět
není sbírkou národů, oceánů a zeměpisných bodů, jak jsme se to
učili ve škole. Ježíš mluvil o duchovním světovém systému, který je
nepřátelský k Božímu království, a který jednoho dne skončí (Matouš
13:22, 39-40; 16:26; Lukáš 4:5; Jan 8:23). Tento světový systém
zahrnuje tři hlavní duchovní podsystémy, či „království". Jsou to:
politika, obchod a náboženství. Ve Zjevení Jana 18 čteme, že
králové země (političtí) a obchodníci země (komerční) budou plakat
a naříkat nad pádem ohromného duchovního města Babylonu, se kterým
obchodovali v mnoha komoditách, včetně „lidských duší“ (náboženský)
(Zjevení Jana 18:12).
Je důležité připomenout, že Bible mluví o "světě" a
"církvi" jako o dvou oddělených duchovních objektech. Nicméně,
velká část institučního křesťanství je nyní tak propletená se
systémem světa, že už je prakticky nemožné rozeznat apoštolský
základ členů prvotní církve, tak jak Kristus církev založil. Jinými
slovy, mnoho toho, co se dnes nazývá církví, není Kristovou církví.
Stala se tak kompromisní a užívající si pohodlí tohoto světa, že už
je od světa k nerozeznání. Smutné je, že velká část institučního
náboženství se spojila a podílí se na třístranném světovém
uspořádání, který zotročuje lidi, (Babylon). Prosím, všimněte si,
že zde nemluvím o konkrétních denominacích nebo shromážděních
věřících. Mluvím o náboženském systému víry, kde člověk sám
uchvátil kontrolu, namísto Ducha Božího, a kde jedinci a denominace
vzájemně soupeří o moc vlivu nad dušemi lidských bytostí. Skutečná
Kristova církev je a vždy byla duchovní stavbou, jejíž existence a
trvání není závislé na podpoře tohoto světa. Těm, kdo se zajímají o
to, kde je tedy jejich vlastní církev, nebo členství, které se hodí
do této vize, mohu jen poradit, usilujte o mysl Ducha pro vaše
osobní vedení. Pokud jde o velikost obecenství, nerozhoduje, zda
jde o jednotlivé shromáždění, domácí skupinku nebo náboženskou
denominaci. Když je v nich usilováno o ovládnutí lidi, jakkoli
jemně, jsou tito lidé zavlékáni do falešné náboženské mentality. V
současnosti je Kristova nevěsta na
cestě do svobody z falešného náboženství a nikdo z nás dosud
nedošel na konec cesty, do cíle. Postupujme tedy s pokorou a s
kuráží.
Pán Ježíš Kristus pokračuje ve stavbě své církve a jak
On řekl, buduje jí skrze svého Ducha a ne skrze instituční
náboženské systémy. Hořící město znázorňuje světový systém včetně
falešné, odpadlé církve, která se nazývá nevěstou Kristovou, ve
skutečnosti jí však není.
" Nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy, nikdo už v
tobě nezaslechne hlas ženicha a nevěsty. Tvoji obchodníci vládli
světem a tvé čarovné nápoje mámily celé národy;" Zjevení Jana
18:23
Lidé
Rozedraní, zneužívaní a unavení obyvatelé unikající z
hořícího města reprezentují jak věřící, tak nevěřící. Věřící mezi
nimi jsou ti, kdo již déle nemohli snášet kompromisní náboženský
systém a zoufale hledají svobodu vně jeho hradeb. Tito lidé si
neuvědomili svůj tragický a nuzný stav. Někteří byli tak poškození,
zmatení nebo zahořklí, že slepě putovali jinými směry, pryč od
místa, kde je očekávalo uzdravení.
Voda, Odpočinek a Mana
Pán Bůh sám se chystá povstat jako Velký Pastýř ovcí.
(Židům 13:20). On znovu obnoví svou nevěstu-církev tak, aby Ona o
Něm vydávala svědectví: "Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti
nedostatku“. Duch Svatý oživil Žalm 23, jako jakýsi náhled do další
části tohoto vidění. Věřím, že to co nám zde dal, je náčrt, (jeden
z mnoha) pro službu těm, kteří v nadcházejících dnech budou z
hořícího města vycházet.
"Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne
přivodí. Duši mou občerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti
pro jméno své."
Nejdříve jsem dostala pokyn dát lidem vodu a ačkoli jsem
si myslela, že žádnou vodu nemám, jako zázrakem jsem ji našla,
včetně všeho dalšího, co bylo třeba. Jak ti první v řadě začali pít
a omývat se, zesílili natolik, že pak podávali vodu těm, kteří
přicházeli, a vody neubývalo. Tato
voda je živou vodou Ducha Svatého, kterou Pán bude vylévat na Svůj
lid. "Neboť Beránek, který je uprostřed trůnu, je bude pást a
povede je k pramenům vod života.." (Zjevení Jana 7:17). Tyto vody
klidné, ne ve smyslu, že se nepohybují, nebo, že by nebyly proudem,
ale ve smyslu, že přinášejí mír. Ony jsou neutuchajícím pramenem
svěží, živé vody, která je nám k dispozici, a to neustále. Termín
"klidně" v hebrejském originálu pochází z kořene slova, které
znamená "pokojný odpočinek". Ti, kdo se napijí těchto vod pokoje,
se již nikdy nebudou muset bát, že by znovu žíznili, protože On sám
je uspokojí svým Duchem.. (Jan 4:14; 7:38).
Věřím, že prvním krokem ve službě těm, kteří vycházejí z
institučního náboženství, je hluboké pití a prosáknutí Duchem
Božím, který jim přinese pokoj a uzdravení v hlubokém potěšení v
Ježíši. Užití této Vody vyučí lid jak se bez překážek oddat Duchu
Svatému v uctívání v Duchu a pravdě. Pro mnohé to bude poprvé, co
zakusí potěšení ve službě Pánu v kráse Jeho svatosti, jako Jeho
vlastním královském kněžství.
Mé jednání ve vidění vypadá nepochopitelně. Ulehla jsem
jakoby k odpočinku. Tato demonstrace byla lepší než mnoho mluvení.
Tito lidé mě pozorovali a pak i napodobovali. Pán Bůh svůj lid
přivádí na místa požehnaného bezpečného odpočinku (útočiště). Toto
místo je však duchovně rozeznáno a nalezeno pouze v Něm jako
Pastýři. Odpočinek v Něm nelze nalézt skrze žádnou budovu,
denominace, nebo fyzické místo k uctívání na této zemi. On sám bude
příbytkem pro svou Nevěstu-církev. Už nedovolí ji dále zotročovat
systémem, který si ji nárokuje, aby vydělával na jejím odpočinku.
Instituční křesťanství se stalo místem četných vladařů, kde jsou
věřící odměňováni uznáním a vyšší pozicí podle toho, jak tvrdě pro
systém pracují. Přizpůsobili se raději systému, než Kristu. Naproti
tomu Boží království je teokracií, kde Jeden vládne a ti, kdo do
něj vstupují, přestali od své práce a proměňují se v Kristův obraz
mocí Ducha (Žid 4:10). Lidé vycházející z institučního systému
neumí odpočívat od neužitečných aktivit, protože jim to nikdy nikdo
neukázal. Jejich vůdci nejsou schopní předvést životní styl
duchovního odpočinku v Kristu, protože jsou zajatci stejného
smýšlení. Proto ti, kdo přicházejí z tohoto systému, potřebují čas
a milost, aby mohli vstoupit do odpočinku skrze víru a zjevení
Krista, který je naším sobotním Odpočinkem.
Po demonstrování duchovního odpočinku jsem slyšela hlas
Pána: "Ráno jim dáš manu". V Bibli mana představuje učení ryzího
Slova. Pán zamýšlí sytit svůj lid tak, že bude své Nevěstě-církvi
Živým Chlebem, takže ona bude žít Jím a skrze Něho
samého.
"Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v
něm. Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak
kdož jí mne, i on živ bude skrze mne. Totoť jest ten chléb, kterýž
s nebe sestoupil. Ne jako otcové vaši jedli manu, a zemřeli. Kdož
jí chléb tento, živť bude na věky." (Jan 6:56-58).
Až když se ovce zotaví Vodou života a jsou přivedeny na
místo jejich útočiště, teprve pak budou schopny se volně pást na
zelených pastvinách, které jim poskytuje náš Pán, náš Pastýř.
Jakmile obdrží pokrm z plnosti Jeho pastvin, jejich duše bude
obnovena uzdravením, zotavením a duchovním odpočinutím. (Prosím
všimněte si, že duchovní odpočinek není nečinnost, je to skončení s
tělesným snažením.)
Jen pro své vlastní jméno povede Pán svou Nevěstu-církev
po cestách spravedlnosti. On je žárlivý na své Jméno, a proto jen
pro sebe bude mít lid hodný Jeho jména.
Věřím že v této vizi nám Pán v Jeho pozoruhodné
moudrosti dal plán o třech bodech, nebo chcete-li vzor, jak sloužit
těm, kteří utíkají z "Hořícího města":
1. Nejprve jim dovolit být prosáklými Duchem Božím a
nechat uspokojit jejich žízeň po skutečném Kristu. Umožněte jim,
aby objevili, že nejsou otroky, ale syny, že nejsou laiky ale
kněžími. Pomazané, duchem vedené uctívání je významným klíčem v
tomto prvním kroku.
2. Ukažte jim, jak vypadá duchovní odpočinek. Nechte je,
aby se učili přestat s vlastním snažením na příkladu těch, kdo
pokračovali a našli Ježíše jako jejich sobotní Odpočinek. Tato
základní pravda nemůže být vyučována někým, kdo do odpočinku ještě
nevešel.
3. Začněte je krmit živým Chlebem. Nechte je živit se a
sílit, aby byli uvolněni do svobody skrze Slovo pravdy prostoupené
Duchem pravdy.
(Prosím uvědomme si že toto je náčrt daný mně, ale nedá
se říci, že nemohou být jiným dány jiné další pokyny pro přípravu
na dny, které jsou před námi.)
Žeň a síť
Když jsem připravovala tento článek a modlila se za toto
prorockého slovo, bylo mi umožněno vidět něco, co jsem před tím,
když jsem toto vidění obdržela, neviděla. Duch svatý se mě zeptal:
"Kam pak půjdou, když nasákli, byli nakrmeni a odpočinuli
si?"
Opět jsem se podívala a uviděla jsem mnohé z nich, teď
už silné a svobodné, jak se vrací do hořícího města s odhodláním
pomoci osvobodit ty, kteří stále ještě vycházeli. Neviděla jsem, že
by se někdo vrátil na bývalá místa bohoslužeb. Spíše stáli na
ulicích a postranních cestách v okrajových částech hořícího města.
Tam se modlili, pozorovali a dávali se k dispozici těm, kteří se
rozhodli před plameny prchnout. Znovu jsem se podívala a uviděla
jsem, že ti, kdo šli nejhlouběji do města, se vraceli s těmi, které
objevili naživu. Předali je dál těm venku, kteří jim posloužili v
tom nejnutnějším, a pak tyto přeživší dále předali těm ostatním,
kteří byli vycvičeni na pomoc ve specifických oblastech. Viděla
jsem shromaždiště, kde stejně jako v dřívějším vidění, ti s
projekty, sloužili přicházejícím. Začala se objevovat ohromná,
propojená, živá síť věřících, kde každý zastával svůj úkol s
efektivností a bez nervozity. Každý byl v jednotě s ostatními tak,
jak je Duch Svatý sám spojil. Nikde na zemi nebyl žádný ústřední
organizační orgán nebo velitelství, přesto každý věděl co má udělat
ve spolupráci s Duchem svatým a s těmi, se kterými byl spojen.
Tímto způsobem byli všichni propojeni navzájem a s Duchem svatým,
který dohlížel na veškerou činnost. Vše se konalo za veliké tmy,
ale ti v ohromné síti se navzájem mohli vidět a bez problémů se
najít, ačkoli nemohli být snadno viděni světem.
Slovo těm, kteří jdou v první linii jako
předchůdci
Nakonec Pán dal nové slovo pro ty, kdo jdou jako
předchůdci.
Přichází soulad, přichází jednota a propojení. Zkoumejte
svá srdce. Pozoroval jsem, jak člověk usiluje vybudovat to, co je
Mé. Viděl jsem jeho zručnost, ale to neobstojí, protože zvednu
mocný vítr a vše co není mé, odfoukne jako plevy. Nenechte se
oklamat, dům kterému vládnu, je dům života a ne smrti. Vy, kteří
patříte mně, to poznáte. To, co je z Mé vůle, ponese svěžest a moc
mého života, ne zápach smrti.
Církev, kterou buduji, je pevně spojena s Duchem Svatým
a jedině tato zeď se jako hradba posunuje vpřed proti nepříteli
vašich duší. To je to opevněné město postavené vysoko na hoře. Ne
rozdělené samo proti sobě, ale opevněné proti nepříteli. To je to
město útočištné, to pravé společenství,
posilované Ruach ha Kodesh -
Dechem nebes a zakotvené ve Slově. Buďte připraveni směřovat k sobě
navzájem tak, jak Duch Svatý stmeluje srdce a mysli. Nesmí se to
dít z moci ani síly lidí, ale z moci Ducha Pána Ježíše. V této
jednotě budete schopni zápasit s jezdci v časech, které jsou před
námi.
Ti z Vás, kteří jsou povoláni běžet v první linii,
naslouchejte a soustřeďte své smysly na hnutí Ducha mezi vámi. Těm,
kdo se zabydlují v pohodlí, říkám: Povstaňte a již se nenechte
ukolébat k spánku. Duch Svatý je neustále v pohybu a neustále
zneklidňuje a zjevuje. Varujte se komfortu, který přijímá tento
svět, varujte se reptání vlastního těla a jeho žádosti být
přijímáni světem. Nebo stále ještě
nechápete, že svět a všechno, co je s ním spojeno, je odsouzené k
zániku?
Mnozí z vás byli povoláni do předních linii již před
mnoha lety a dokonce ti, kteří přišli teprve nedávno, si zvykli na
místo klidu a pohodlí kvůli vám. Posílám vám nový signál. Chci,
abyste slyšeli hlas polnice, ale mnohé uši otupěly čekáním.
Poslyšte nyní co vám Duch Svatý říká: Povstaňte a podívejte se na
stav vašeho přebývání. Umyjte své tváře a znovu přepásejte svá
bedra. Je tu pro vás nové místo, místo spojení, kde je "my" a ne
"já". Ale vám je dán pro tento záměr Duch Svatý, a tak ti, kteří
jsou Moji, budou známí a poznáni podle pomazání, které se projeví
ve vás a v těch, kteří jsou stejného Ducha. Copak jste nebyli
vyučováni takto důvěřovat mému Duchu? Pokud chcete obstát ve dnech,
které jsou před vámi, musíte takto jednat. Copak vás Duch Svatý
neučil jak používat Mé Slovo jako Jeho meč? Pokud máte být
válečníky pro Mé Království, musíte se naučit společnému vedení
Ducha a Mého Slova.
Pozvedám vás nyní jako společenství přemožitelů. Tam,
kde jste tak často běželi osamoceni a zkoumali terén cesty pro
další následovníky, Já vás nyní budu sdružovat jako společnost na
tváři země. Budete sjednoceni Mým Duchem s ostatními, a tak na zemi
budu mít pravé a reprezentativní tělo. Svoboda, kterou jste získali
v Duchu, nebude omezována, ale doplněna. Vaší úlohou bude pozorně
sledovat a učit se jeho způsobům v tomto novém terénu.
Pravím vám, nezanechám vás sirotky na této zemi. Řekl
jsem vám, že nás nic nerozdělí ani na nebi ani na zemi. Žádné
pronásledování, žádné zkoušky, ani smrt ani moc pekla. Řekl jsem
vám že vybuduji svou církev. Řekl jsem vám, že brány pekelné proti
vám nezvítězí, Má církvi. Nyní musí být sneseny živé kameny na
místo Mého přebývání v Duchu. Toto je to slovo, které uslyšíte v
nadcházejících dnech, toto je ta jasná polnice z nebe, signál k
pohybu vpřed. Nechte nyní živé kameny, aby si našly svá místa,
každý oheň, který spojuje s ostatními, aby každý přinášel světlo a
osvícení pro všechny, a tak bylo zbudováno město na hoře a útočiště
pro hladové a žíznivé. Nechte Mé společenství přemožitelů povstat a
razit cestu, již ne izolovaně a odděleně, ale ve společném
průvodu.
KONEC SLOVA
Pane, nechť přijde Tvé Království, buď vůle Tvá, jako na
nebi tak i na zemi.
Lev řve, kdo by se nebál? Panovník Hospodin mluví, kdo
by neprorokoval? Ámos 3:8
Další zajímavé vidění které by nemělo zůstat bez
povšimnutí: „Vyjití
z náboženské pouště“
Cheryl McGrath
Great South Land Ministries Australia
Email: southland@greatsouthland.org
Copyright 2007 Cheryl McGrath, Great South Land
Ministries, Australia. This article may be copied or reproduced
freely providing copyright notice and contact details remain
intact. It may not be displayed on an internet website without
prior permission of the author.
![[CNW:Counter]](../images/bookman5147.cgi?nejotazky&8&FFFFFF&000000&on)
Komentáře