Tohle navazje na tento příspěvek:
 http://nejotazky.nazory.cz/2012/02/Generacia-zijuca-kompromis.html

Lukáš 14:7 Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství:

8 "Pozve-li tě někdo na svatbu, nesedej si dopředu; vždyť mezi pozvanými může být někdo váženější, než jsi ty, a ten, kdo vás oba pozval, přijde a řekne ti:
9 'Uvolni mu své místo!' a ty pak musíš s hanbou dozadu.
10 Ale jsi-li pozván, jdi a posaď se na poslední místo; potom přijde ten, který tě pozval a řekne ti: 'Příteli, pojď dopředu!' Pak budeš mít čest přede všemi hosty.
11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bývá ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
12 Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: "Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné ani bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty.
13 Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
14 Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých."
15 Když to uslyšel jeden z hostí, řekl mu: "Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v království Božím."
16 Ježíš mu řekl: "Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí.
17 Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: 'Pojďte, vše už je připraveno.'
18 A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: 'Koupil jsem pole a musím se jít na ně podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.'
19 Druhý řekl: 'Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!'
20 Další řekl: 'Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.'
21 Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: 'Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.'
22 A služebník řekl: 'Pane, stalo se, jak jsi rozkázal a ještě je místo.'
23 Pán řekl služebníkovi: 'Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil.
24 Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.'"
25 Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl:
26 "Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.
27 Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28 Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby?
29 Jinak - až položí základ a nebude moci dokončit - vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí.
30 'To je ten člověk', řeknou, 'který začal stavět, ale nemohl dokončit.'
31 Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo táhne s dvaceti tisíci?
32 Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.
33 Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má, nemůže být mým učedníkem.
34 Dobrá je sůl. Jestliže však i sůl pozbude chuti, co jí dodá slanosti?
35 Nehodí se na pole ani na hnojiště: vyhodí se ven. Kdo má uši k slyšení, slyš."

Tohle snad ani nepotřebuje komentář.

Odpovězte si sami: Kdo je ten, kdo je pozván na svatbu?

Pak ten 26 verš, by mohl být myšlený, jako že máme odejít na misie a nechat děti i manželku doma že?

ALE CO TOHLE ?

 Matouš 12:48 On (Ježíš) však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?" Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."

Takže co když se budeme muset zříct svého otce a nebo matky protože s nimi nemůžeme sdílet jejich falešné náboženství?

Lukáš 12:49 Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!

50 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!
51 Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení!
52 Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem,
53 budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

Také se podívejte znovu na 7 verš:

Když pozoroval, jak si hosté vybírají přední místa, pověděl jim toto podobenství:

O čem je tady řeč? O misii? Ne! O nadřazenosti lidí jedněch nad druhými.

a ten 29 verš? 

Žalmy 127:1 Poutní píseň, Šalomounova. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.
2 Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek.

Není snad povýšený ten člověk, který chce stavět bez Boha? Neděláme si snad stále jen to co sami  chceme? Rozloučili jsme se se svými ambicemi být někdo a něco znamenat? Když ne ve světě, tak alespoň v církvi, a nebo nejraději obojí?

A co je to s čím se máme rozloučit? To všechno co máme?  Myslím, že tím není myšlený jen majetek, i když ten třeba také, ani příbuzní, i když ti třeba také, ale myslím hlavně to, jak si rádi sedáme na ty přední místa. Ale ono to není v tom, že si teda sedneme někam dozadu, ale my to prostě máme ve své staré přirozenosti. Odtud vyvěrá všechen náš hřích. Tam začínají hádky o to, kdo má pravdu, jestli je tahle církev nejlepší nebo ne, atd. atd.