Odkud se bere bezbožnost v Božím lidu

Převzato z této stránky: http://www.cirkevusti.cz/knihy/odkud-se-bere-bezboznost-v-bozim-lidu-komensky-jan-amos-kniha

a namluveno počítačem: https://skydrive.live.com/redir.aspx?cid=2e550b915a072f4d&resid=2E550B915A072F4D!215

Komenský Jan Amos

Kapitola 4

Existují dva zdroje bezbožnosti. Jeden je uvnitř nás a druhý vně. Vnitřní je ten, že zapomínáme na smlouvu s Bohem a na výsadu, že jsme přijati za jeho lid, abychom (ačkoliv kvůli své zkaženosti jsme stejně jako jiní náchylní ke zlému) byli lid zvláštní, oddělený, svatý jako je svatý náš Bůh. Rádi zapomínáme na to, že jsme povoláni ke svatosti a obnoveni, a následujeme svou padlou přirozenost stejně jako ti, kdo povoláni nejsou. Proto Bůh často skrze proroky svůj lid napomíná, že opouštějí jeho smlouvu. A Petr říká, že křesťané jsou:

rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid získaný do vlastnictví, aby hlásali ctnosti toho, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla (1Pt 2,9),
a učinil je účastníky své božské přirozenosti. Proto mají utíkat od světských a sobeckých vášní a napomíná je kvůli tomu, že mnozí zapomínají na své očištění a vrací se k poskvrnám světa a zakládají své křesťanství na vnějších věcech, stejně jako židé stavěli na obřízce a chrámu. Ale co na to říká Bůh? K čemu je mi množství obětí vašich? A jinde:

Ale vy spoléháte na klamná slova, jež nejsou k užitku. Smí se krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo baalům a chodit za jinými neznámými bohy? A přitom přicházíte a stavíte se přede mne. (Jer 7,8-10)
Vnější příčinou bezbožnosti je opuštění kázně, když vedoucí církve i světská spravedlnost selhává a netrestá, koho by měla. Kristus řekl: Mějte sůl v sobě! A také: Jestliže tě svádí noha nebo ruka nebo tvé oko (tedy kterýkoliv úd v církvi, i kdyby byl sebevzácnější), utni, vytrhni a odhoď pryč! A apoštol Pavel dosvědčuje, že trocha kvasu všechno těsto prokvasí a přikazuje vyloučit a vydat Satanu ke zničení těla každého, kdo v církvi způsobuje pohoršení. Také ten, kdo zjevně hřeší, má být trestán, aby ostatní měli bázeň. Když se nepoužívá sůl (kázeň), tak se nemůžeme divit, že to, co mělo být nasoleno, hnije, kazí se a zapáchá. Světlem těla církve je bdícím služebníkům oko; jestliže nebdí, bude celé tělo ve tmě, nebo jak jinde říká Kristus: Jestliže usnou ti, kdo měli bdít, bude pro nepřítele snadné přijít a zasít koukol. Stejně tak když se nevytne, nevyloupne, neodmítne každý pohoršlivý úd, nelze se divit, že se nakazí jeden od druhého a nakonec i celé tělo. Hřích je jako zlá nemoc v našem těle, rakovina, která bují a rozšiřuje se, pokud se jí aktivně nezabrání. Stejně tak nechá-li se kvas kvasit, tak kvasí stále dál, až prokvasí všechno. A dokonce to už je tak, že nejenže vedoucí sami polevují ve vykonávání kázně, ale (jak sám Bůh říká) sami si libují v hříších, nechtějí přijímat napomenutí a sami jako první zpřetrhávají vztah s Bohem. A jejich příkladem jsou vedeni ostatní a jdou, kam je jejich vášně táhnou.

Proroci prorokují klamně, kněží vládnou na vlastní pěst a můj lid to má rád. Co však uděláte, až nastanou věci poslední? (Jr 5,31)

Poslední komentáře

CNW: Coutner

[CNW:Counter] Login:nejotazky
heslo:*****