Mediální manipulace a ovládání mysli
Masmédia jsou nejmocnějším nástrojem vládnoucí třídy pro manipulaci mas. Utvářejí a formují názory a definují, co je normální a akceptovatelné. Tento článek se zabývá fungováním masmédií a předkládá teorie jejich hlavních myslitelů, ukazuje jejich mocenskou strukturu a používané techniky. Jedině tak můžeme pochopit skutečnou roli masmédií ve společnosti. Budeme se zabývat také okultním symbolismem nacházeným v objektech populární kultury. Někteří lidé si myslí si, že „Lady Gaga chce kontrolovat naši mysl“. Není tomu tak. Ona je prostě jen malou součástí obrovského systému, kterým masmédia jsou.
Mediální programování
Masmédia jsou mediální formy, určené k dosažení co největšího publika. Patří sem:
televize, filmy, rádio, noviny, časopisy, knihy, nahrávky, videohry a internet.
V minulém století bylo provedeno mnoho studií, jak měřit účinky masmédií na populaci, aby se objevily nejlepší techniky, jako ho ovlivnit. Z těchto studií se vynořila věda komunikace, která je používána v marketingu, vztazích s veřejností a politice.
V r. 1958 Aldous Huxley vykresluje ponurý obrázek společnosti:
„Věřím, že společnost je kontrolována neosobní silou, vládnoucí elitou, která manipuluje populací za použití různých metod. Neosobní síly, nad kterými nemáme téměř žádnou kontrolu, nás tlačí do noční můry Nového skvělého světa a tento neosobní tlak je vědomě urychlován představiteli komerčních a politických organizací. Ty pak vlastní řadu technik pro manipulaci myšlení a tužeb mas.“ (1)
Elitní myslitelé:
Walter Lippmann přirovnal ve Veřejném mínění (1922) masy k velké bestii a zdivočelému stádu, které musí být vedeno vládnoucí třídou, elitou. Elita je obdařena jakousi mašinérii znalostí, která obchází nekompetentního občana, tuto primární vadu demokracie. Pošlapání a rozbouření zdivočelého stáda má svoji funkci: masy mají fascinovaně zírat, ale dění se neúčastnit. Účast je totiž povinností zodpovědného člověka, což běžný občan není.
Masmédia a propaganda jsou nástrojem elity, aby mohla vládnout veřejnosti bez fyzického donucování. Jedním z důležitých konceptů je výroba souhlasu. Pro elitu je důležité, aby rozhodovala pro své vlastní dobro, a pak tato rozhodnutí prodala masám. Tento vyrobený souhlas je možné snadno tvarovat. Proces, kterým veřejné mínění vzniká, je prostý a příležitost pro manipulaci se otvírají každému, kdo ho pochopí. Důsledkem psychologického výzkumu doprovázeného moderními prostředky komunikace se demokracie dostala do kouta. Není již například nadále možné, abychom věřili v původní dogma demokracie, že znalosti potřebné pro řízení lidských záležitostí vycházejí spontánně z lidského srdce. (2)
Poznamenáváme, že Lippmann je jedním z otců zakladatelů Council on Foreign Relations (CFR), nejvlivnější poradní středisko v zahraniční politice na světě. Tento fakt by vám měl poskytnout malé vodítko ohledně stavu mysli elity ve vztahu k používání médií.
Carl Gustav Jung je zakladatelem analytické psychologie. Jedna z jeho tezí zní: Mimo našeho bezprostředního vědomí, které je skrz na skrz osobní povahy, a o kterém dosud věříme, že je jedinou empirickou psýché, existuje druhý psychický systém kolektivní, univerzální a neosobní povahy, který je u všech jedinců identický. Toto kolektivní nevědomí se nevyvíjí, je děděné. Skládá z preexistujících archetypů, které se mohou stát vědomými pouze sekundárně, ve svých projevech. Kolektivní nevědomí působí v různých civilizacích skrze podobné symboly a mytologické postavy.
Archetypální symboly jsou zdá se začleněny do našeho kolektivního podvědomí, a když jsme jim vystaveni, jsme přirozeně přitahování a fascinováni. Okultní symboly mohou mít proto na lidi velký vliv, dokonce i když se většina lidí nikdy osobně neseznámila s jejich pravým významem. (3)
Edward Bernays je považován za otce vztahů s veřejností. Obecnou populaci považuje za iracionální a řídící se stádním instinktem. Podle jeho názoru musí neviditelná vláda manipulovat masami, aby se zajistilo přežití demokracie. Vládnou nám, formují naši mysl, utvářejí naše touhy, sugerují nám naše myšlenky. To je logickým výsledkem způsobu, jakým je naše demokratická společnost organizována. Převážná většina lidí se musí tímto způsobem začlenit, pokud má žít spolu jako hladce fungující společnost. Bernaysovy marketingové kampaně změnily fungování americké společnosti. V podstatě vytvořil konzumerismus tím, že vytvořil kulturu, kde Američani nakupovali pro potěšení, místo aby nakupovali pro přežití. (4)
Harold Lasswell čelný americký politolog a teoretik komunikace tvrdil, že demokracie by nemusela přežít, pokud by specializovaná elita neformovala veřejné mínění prostřednictvím propagandy. Pokud elity nedisponují silou pro dosažení poslušnosti mas, musí se sociální manažeři uchýlit k technice kontroly pomocí propagandy. (5) Je třeba rozpoznat ignoranci a stupiditu mas a nepodlehnout demokratickému dogmatismu, že člověk je nejlepším posuzovatelem svých vlastních zájmů.
Lasswell studoval oblast obsahové analýzy, aby pochopil účinnost různých typů propagandy. Abychom pochopili význam zprávy (tj. filmu, projevu, knihy atd.), musíme vzít do úvahy frekvenci, se kterou se jisté symboly objevují, směr, kterým se symboly snaží vštípit názor veřejnosti, a v jaké intenzitě. Lasswel se proslavil díky svému modelu analýzy médií, založeném na: kdo to říká, co říká, komu, jakým kanálem, a s jakým účinkem. Abychom řádně analyzovali mediální produkt, musíme se podívat, kdo produkt vytvořil (lidi, kteří toto vytvoření objednali), na koho byl cílen (cílové publikum) a jaké byly žádoucí účinky tohoto produktu (informovat, přesvědčit, prodat atd.) na publikum.
Mediální impéria
V lidové kultuře existovala řada názorů. Konsolidace mediálních korporací nicméně vytvořila standardizaci průmyslu kultury. Zajímali jste se někdy, proč veškerá současná hudba zní stejně a všechny současné filmy vypadají stejně? Následující je část odpovědi.
Počet korporací vlastnících většinu amerických médií poklesl za méně než 20 let z 50 na 5.
Zde jsou hlavní korporace, které otáčejí světem, a jimi vlastněná aktiva: AOL Time Warner, Viacom, Walt Disney Company, Vivendi Universal a Sony.
AOL Time Warner vlastní:
3Com, eBay, Hewlett-Packard, Citigroup, Ticketmaster, American Express, Homestore, Sony, Viva, Bertelsmann, Polygram a Amazon.com, HBO s jeho sedmi kanály; CNN, Warner Brothers Studios a 52 dalších nahrávacích značek (6):
- 64 časopisů, včetně Time, Life, People a další
- Warner Bros, New Line a Fine Line Features v oblasti filmu
- více než 40 hudebních značek, včetně Warner Bros, Atlantic a Elektra
- mnoho televizních sítí, jako WB Networks, HBO, Cinemax, TNT, Cartoon Network a CNN
- Madonnu, Sean Paula, White Sripes
Viacom vlastní:
- CBS, MTV, MTV2, UPN a další
- Paramount Pictures, Nickeldeon Movies, MTV Films
- Blockbuster Videos a 1800 filmových projekčních ploch prostřednictvím Famous Players
Walt Disney Company vlastní:
Walt Disney Pictures, Touchstone Pictures, Miramax, Buena Vista Home Video, Buena Vista Home Entertainment, Buena Vista International, Hollywood Pictures a Caravan Pictres. Dále osm knižních vydavatelství, sedmnáct časopisů, televizní síť, třicet rádiových stanic, jedenáct kabelových kanálů a tak dále:
- ABC, kanál Disney, ESPN, A&E, kanál History
- Walt Disney Pictures, Touchstone Pictures, Hollywood Pictures, Miramax Film Corp, Dimension a Buena Vista International
- Miley Cyrus/Hannah Montana, Selena Gomez, Jonas Brothers
Vivendi Universal vlastní:
- 27% amerického hudebního prodeje, k těmto značkám patří: Interscope, Geffen&M, Island, Def Jam, MCA, Mercury, Motown a Universal
- Universal Studios, Studio Canal, Polygram Films, Canal+
- řadu internetových a mobilních společností
- Lady Gaga, Black Eyed Peas, Lil Wayne, Rihanna, Mariah Carey, Jay-Z
Sony vlastní:
- Columbia Pictures, Screen Gems, Sony Pictures Classics
- 15% amerických hudebních prodejů, Columbia, Epic, Sony, Arista, Jive a RCA Records
- Beyonce, Shakira, Michael Jacskon, Alicia Keys, Christina Aguilera
Standardizace lidského myšlení
Spojení mediálních společností v posledních desetiletích vytvořilo oligarchii mediálních korporací. Televizní show, které sledujeme, hudba, kterou posloucháme, filmy, které sledujeme, a noviny, které čteme, to vše je vyráběno pěti korporacemi. Vlastníci těchto korporací mají úzké vazby na světovou elitu, a mnoha způsoby elitou jsou. Tím, že vlastní všemožná média a mají potenciál dosáhnout k masám, mají tyto společnosti moc vytvořit v myslích lidí jediný soudržný názor – vytvořit standardní lidské myšlení.
Dokonce i hnutí nebo styly, které jsou považovány za okrajové, jsou ve skutečnosti prodloužením mainstreamového myšlení. Masmédia si vytváří své vlastní rebely, kteří určitě vypadají jinak, ale stále jsou součástí establishmentu a nic z něho nezpochybňují. Umělci, tvorba a myšlenky, které do mainstreamu způsobem myšlení nezapadají, jsou korporacemi nemilosrdně odmítány a tím pádem zapomenuty. Zmizí doslova beze stopy. Nicméně myšlenky, které jsou považovány za platné a žádoucí, jsou dovedně masám propagovány, aby se staly samozřejmou normou.
Edward Bernays již v roce 1928 viděl obrovský potenciál filmů pro standardizaci myšlení:
Americký film je největším nevědomým nosičem propagandy. Je totiž mocným přenašečem myšlenek a názorů a tak může přirozeně standardizovat myšlenky a zvyky celého národa. Protože filmy jsou vyráběny, aby odpovídaly požadavkům trhu, odrážejí, zdůrazňují a dokonce přehánějí široké populární tendence, spíše než aby stimulovaly nové myšlenky a názory. Filmy ukazují pouze vágní fakta. Stejně, jako se noviny dělají zprávy, film dělá zábavu. (7)
Ve 30. letech označili Theodor Adorno a Herbert Marcuse tento trend za nebezpečí pro lidskou svobodu. U kulturního průmyslu pojmenovali tři hlavní problémy.
Tento průmysl může:
- Redukovat lidské bytosti na stav masy, tím, že brání rozvoji emancipovaného jedince, který je schopen činit racionální rozhodování.
- Nahradit legitimní snahu o autonomii a sebeuvědomění bezpečnou leností konformismu a pasivitou.
- Utvrdit masy v myšlence, že lidé přirozeně usilují o únik z absurdního a krutého světa ve kterém žijí, tím, že se člověk ztratí v hypnotickém stavu sebeuspokojení.
Názor escapismu je o to víc opodstatněný dnes, s nástupem internetových videoher, 3D filmů a domácích kin. Masy stále hledají novou zábavu, a tak se uchylují k drahým a působivým produktům, které vyrábějí pouze ty největší mediální korporace světa. Tyto produkty obsahují pečlivě vykalkulované impulzy a symboly, které nejsou ničím více, ani méně, než zábavnou propagandou.
Veřejnost byla natrénována, aby svoji propagandu milovala do té míry, že utrácí těžce vydělané peníze za to, aby ji byla vystavena. Propaganda již není nátlakovou nebo autoritativní komunikační formou, kterou lze najít v diktaturách. Stala se synonymem zábavy a potěšení.
„Co se týká propagandy, ranní obhájci univerzální gramotnosti a svobodného tisku předjímali pouze dvě možnosti: propaganda může být pravdivá, nebo falešná. Nepředvídali to, co se v podstatě stalo, především v našich západních kapitalistických demokraciích – rozvoj průmyslu masové komunikace se nezabývá pravdivostí nebo falešností, ale neskutečností. Stručně řečeno, nedokázali vzít v úvahu téměř nekonečnou chuť člověka na rozptýlení.“ Aldous Huxley (8)
Jediné médium nemá trvalý účinek na lidskou psychiku. Masmédia díky svoji všudypřítomné povaze vytvářejí živé prostředí, které nás obklopuje ze všech stran a nepřetržitě. Masmédia definují normy a vylučují, co je nežádoucí. Jako tažní koně nosí klapky na očích, aby viděli jen to, co je přímo před nimi, stejně tak masy vidí pouze místo, kam mají jít.
„Tím, co umožňuje používat techniky propagandy ve společenském měřítku, jsou právě masmédia. Koordinace tisku, rádia a televize vytváří nepřetržité, trvalé a totální prostředí. Tak může propaganda existovat bez povšimnutí, právě proto, že toto konstantní a všudypřítomné prostředí vytváří. Masmédia poskytují klíčové spojení mezi jedincem a požadavky technologické společnosti.“ Jacques Ellul (9)
Jedním z důvodů, proč masmédia úspěšně ovlivňují společnost, je nekutečný objem výzkumu kognitivních věd a psychologie člověka.
Techniky manipulace
„Propagace je vědomá snaha řídit vnímání veřejnosti. K subjektům propagace patří lidé (politici a umělci), zboží a služby, organizace všeho druhu, oblast umění a zábavy. Snaha prodat produkty a myšlenky masám vedla k bezprecedentnímu rozsahu výzkumu lidského chování a lidské duše.
Kognitivní vědy, psychologie, sociologie, sémiotika, lingvistika a další související oblasti byly a stále jsou rozvíjeny a aplikovány v rámci silně profinancovaných studií. Žádná skupina sociologů se nemůže vyrovnat reklamnímu týmu při shromažďování a zpracování využitelných sociálních údajů. Reklamní týmy mají miliardy ročně na výzkum a testování reakcí, a jejich produkty představují obrovskou akumulaci materiálu o sdílené zkušenosti a pocitech celé komunity.“ (10)
Výsledky studií jsou aplikovány na reklamu, filmy, hudební videa a další média, aby jejich vliv učinila co největší. Umění marketingu je vysoce sofistikované a na vědecké bázi, protože musí dosáhnout jak k vědomí jedince, tak ke kolektivnímu vědomí. Ve vysokorozpočtových filmech není video nikdy pouze video. Obrazy, symboly a významy jsou strategicky umísťovány, kvůli dosažení požadovaného účinku.
„Je to díky znalosti lidské bytosti, jejích tendencí, touhy, přání, potřeb, psychických mechanismů, automatismů, ale i znalostem sociální a analytické psychologie. Jen tak může propaganda úspěšně zdokonalovat své techniky.“ Jacques Ellul Propagandes (11)
Podprahové vnímání
Co kdybychom byli schopni přímo do podvědomé mysli diváka vkládat informace, aniž by divák zjistil co se děje? O tohle jde u podprahového ovlivňování. Výraz podprahová reklama se objevil v r. 1957 díky americkému výzkumníku trhu Jamesi Vicary. Řekl, že může přimět návštěvníky kina pít Coca-Colu a jíst popcorn tím, že bude krátce promítat na plátno určité obrazy, aniž by si toho všimli diváci. Tuto techniku často používá marketing. Všichni víme, že sex prodává. Ačkoliv některé zdroje tvrdí, že podprahová reklama je neúčinná, nebo dokonce jenom mýtus, použití této techniky je zdokumentováno. A to znamená, že její tvůrci věří v její moc.
Tým vědců z univerzity v Londýně zjistil, že podprahové vnímání dobře funguje zvláště pro vštípení negativních myšlenek. Mnoho se spekulovalo o tom, zda lidé přijmou emocionální sdělení nevědomě, například obrázky, tváře, slova. Ukázalo se, že lidé vnímají emocionální hodnotu podprahové zprávy. Jsou dokonce mnohem vnímavější na slova negativní.
Slavným příkladem podprahové zprávy v politické komunikaci je reklama George Bushe proti Al Gorovi v r. 2000. Hned po zmínění Gorova jména, se na obrazovce na zlomek vteřiny objevuje konec slova bureaucrats – rats (krysy).
Odcitlivění
Dříve, když byly na masy uvaleny změny, masy vyšly do ulic, protestovaly nebo dokonce došlo k nepokojům. Hlavním důvodem byl fakt, že změny byly vládci jasně oznámeny a masami pochopeny. Změna byla náhlá a její důsledky bylo možné jasně analyzovat a vyhodnotit. Dnes, když elita potřebuje, aby její agenda byla přijata veřejností, provádějí to prostřednictvím odcitlivění.
Po několika letech vystavování mas konkrétní agendě elita tento koncept světu předloží otevřeně a v důsledku mentálního programování je přivítána obecnou lhostejností a masy ji pasivně akceptují. Tato technika má původ v psychoterapii.
Techniky psychoterapie, široce uplatňované a akceptované jako prostředek léčby psychologických poruch, mohou také být metodami ovládání mas. Lze je použít k systematické změně přístupu a chování. Systematické odcitlivování je metoda používaná pro rozpuštění úzkosti, takže pacienta (veřejnost) již netrápí konkrétní strach, například strach z násilí. Lidé se adaptují na děsivé situace, pokud jsou jim dostatečně vystaveni. (12)
V žánru science fiction zase můžeme najít prediktivní programování. To předkládá konkrétní obraz budoucnosti – takové, kterou si elita přeje, a tak se tento obraz v mysli lidí stane nevyhnutelný. Před deseti lety byla veřejnost odcitlivěna na válku proti arabskému světu. Dnes je populace postupně vystavována existenci kontroly mysli, transhumanismu a iluminátské elitě. Tyto koncepty se nyní vynořují ze stínu a jsou teď vidět v populární kultuře všude. Alice Bailey to popisuje jako „externalizace hierarchie“. Skrytí vládci se pomalu odhalují.
Okultní symboly v popkultuře
Na rozdíl od výše předkládaných faktů lze okultní symbolismus celkem obtížné najít. Nemělo by vás to překvapit, protože výraz okultní znamená skrytý. Znamená také „vyhrazený pro ty, kteří vědí“, protože je předáván pouze těm, kdo jsou hodni vědět. Neučí se ve školách, ani se neprobírá v médiích. Je tudíž obecnou populací považován za okrajový, či dokonce za směšný.
Hermetické a okultní znalosti jsou tradičně vyučovány tajnými společnostmi. I když povaha a hloubka těchto znalostí byla zřejmě během staletí upravena a pozměněna, školy mystérií si zachovaly svou povahu, která je vysoce symbolická, rituální a metafyzická. Tyto vlastnosti, které náležely k výbavě starověkých civilizací, byly z moderní společnosti zcela staženy a nahrazeny pragmatickým materialismem. (13)
Proto dnes mezi porozuměním řadového pragmaticky zaměřeného jedince a ritualistickým establishmentem zeje propast. Tato vnitřní doktrína vždycky byla a je před masami skrývána, a pro masy byl navržen jednodušší kód. Přesto je poměrně pravděpodobné, že filosofové, náboženští vůdci a umělci mají určité povědomí o významu těchto teorií a principů.
Jednodušším kódem navrženým pro masy bývalo organizované náboženství. Nyní se jím stává chrám masmédií a masy se denně modlí k extrémnímu materialismu, spirituální prázdnotě a sebestředné, individualistické existenci. To je přesný opak atributů potřebných k tomu, aby se člověk skutečně osvobodil, jak učily všechny velké filosofické školy. Je tupé masy snadnější podvést a manipulovat?
Těmto slepým otrokům je říkáno, že jsou svobodní a vysoce vzdělaní. Lippmann, Bernays a Lasswell prohlásili, že není vhodné, aby veřejnost sama rozhodovala o vlastním osudu. Místo toho vždy volali po kryptokracii, skryté vládě, vládnoucí třídě, která bude ovládat toto zdivočelé stádo. Protože tyto myšlenky jsou i nadále aplikovány na společnost, je stále zjevnější, že ignorantská populace v podstatě není překážkou, která by vládcům stála v cestě. Podle nich je žádoucí a nezbytné zajistit totální vedení.(14)
Ignorantská populace nezná svá práva, neusiluje o větší pochopení problémů a nezpochybňuje autority. Slepě a bezmyšlenkovitě následuje trendy. Populární kultura dodává a vyživuje tuto ignoranci tím, že nepřetržitě mozkům servíruje oblbující zábavu a jako idoly vystavuje degenerované celebrity.Mnoho lidí se ptá: Exstuje způsob, jak to zastavit? Ano, existuje. Přestaňte kupovat jejich produkty a čtěte opravdové knihy!
„Pokud národ očekává, že bude ignorantský a přitom svobodný, očekává, co nikdy nebylo a nikdy nebude“ Thomas Jefferson
Zdroje:
-
Aldous Huxley, Preface to A Brave New World
-
Walter Lippmann, Public Opinion
-
Carl Jung, The Concept of the Collective Unconscious
-
Edward Bernays, Propaganda
-
Lasswell Harold, Encyclopedia of the Social Sciences.
-
Ben Bagdikan, The New Media Monopoly
-
Edward Bernays, Propaganda
-
Aldous Huxley, Preface to A Brave New World
-
Jacques Ellul
-
Marshal McLuhan, The Extensions of Man
-
Jacques Ellul, Propagandes (free translation)
-
Steven Jacobson, Mind Control in the United States
-
Manly P. Hall, Secret Teachings of All Ages
-
Michael A. Hoffman II, Secret Societies and Psychological Warfare
Komentáře