Předem se omlouvám za nedokonalý překlad.
http://www.krestan.sk/blog/selah/ako-to-vidim-ja-1-biblia
Na základě několika emailů od lidí, kteří se mě ptají na nejrůznější věci kolem víry, nebo kteří touží po tom, abych jim něco vysvětlil, jsem se rozhodl tyto věci zformulovat do článků, který věnoval novou sérii - Jak to vidím já.
Odpusťte mi tedy, prosím, že tato série článků bude dost neutříděná, články v ní nebudou navazovat jeden na druhý, protože každý bude psaný jako odpověď pro člověka, který se mě na dané téma ptá.
Jedna z prvních otázek, která mi byla položena byla ohledně Bible -
proč bychom ji měli brát jako nezměněnou, proč bychom jí měli
důvěřovat, proč bychom ji měli chápat jako neomylné vodítko pro
naši víru, oporu, o kterou se můžeme opřít, když jistým věcem
nerozumíme a podobně?
Takže - proč věřím, že Bible je dokonalé slovo Boží?
Nebylo tomu vždy tak. V době, kdy jsem nehledal Boha a stačil jsem
si sám se svým vědomím mého duchovního poznání, v době, kdy jsem
praktikoval new age, pozitivní myšlení a okultismus, to, čemu jsem
věřil, nevycházelo z Bible. Dlouhé roky jsem se věnoval
laickému studiu různých východních filozofií. Také jsem s několika
přáteli dlouhé noci rozvíjel všelijaké teorie o časoprostorových
spirálách. Po pravdě řečeno, všechno to začalo zkušeností s
klinickou smrtí, alespoň já si myslím, že se o ni jednalo.
Vzpomínám to ve svém svědectví Dlouhá cesta . A tento zážitek v
mých 14ti letech mi dal jednoznačné vědomí toho, že duše může tělo
opustit, a tedy smrtí těla nenastává absolutní konec, jak jsem si
dosud myslel. Udělal jsem však chybu nejhrubšího kalibru, když jsem
se vydal zkoumat tajemství duchovního světa sám na vlastní pěst,
místo toho, abych prosil Boha, aby mi ty tajemství zjevoval On.
Jedna z věcí, proč jsem tak učinil, bylo to, že jsem vlastně
nevěřil, že Bůh je živá bytost, která může mluvit s člověkem.
Raději jsem se spoléhal sám na sebe. Propadl myšlenkám new
age, které hlásá bezmeznou svobodu lidské vůle a přivlastnila si
vyjádření: Bůh je láska. Tato věta je z Bible. Jenže učení new age,
které se spoléhá na gnosticismus - to jest cestu poznání, když
říká, že člověk sám z vlastní síly a snahy může dospět k poznání
duchovního světa, nevěří, že Bůh je osoba. New Age se snaží člověka
přesvědčit, že člověk je bůh. Že člověk je součást jakési
univerzální energie, podstaty lásky, že božstvo je v nás. Naše duše
je prý součástí boha.
Tehdy jsem to nevěděl, ale ve skutečnosti všechny tyto myšlenky
vycházejí z překroucení věcí, které hlásá Bible. Budete jako
bohové - řekl ďábel Evě, když ji navedl na hřích. Bůh je láska - je
přímo z Bible, jenže pokud člověk uvěří, že on je bůh, tak věří, že
je dobrý. New Age hlásá dobru člověka. Přesně jako humanismus
nebo mnohá světová náboženství. To, proč se prý děje zlo na světě
není kvůli tomu, že jsou lidé zlí, ale kvůli tomu, že nemají
poznání, nejsou osvícení, v podstatě nevědí, že jsou dobří. Vše, co
potřebují udělat, je poznat určité pravdy o duchovním světě a o
sobě. V té době jsem věřil, že Bible byla upravována a
přepisována. Věřil jsem, že některé pasáže z ní vyrvali a schovali,
aby mohli lidi manipulovat. Věřil jsem, že originály jsou uschovány
ve Vatikánu .atd.. atd..
To nejzajímavější na tom bylo ale to, že toto přesvědčení jsem
neměl od žádného člověka. Nikdo z lidí mi to neřekl. Prostě jsem to
poznal sám. Myslel jsem si, že moje duchovní poznání je tak
obrovské, že já to prostě vidím správně. O to pevnější
přesvědčení o tom přišlo tehdy, když jsem poznal další lidí, kteří
tomu věřili stejně jako já. Bibli jsem postupně začal číst víc
a víc a byl jsem nesmírně překvapen a potěšen, že v ní vidím
potvrzení všeho toho, čemu jsem věřil. Všechno v ní jsem si věděl
vyložit tak, jak se mi hodilo v souladu s mým chápáním duchovního
světa.
Pohrdavě jsem si na internetu bavil s křesťany, kteří v ní viděli
Boha, který je oddělen od lidí a který vyžaduje od lidí poslušnost.
Jaká úzkoprsost, myslel jsem si. Biblí jsem si uměl obhájit i
mou víru v reinkarnaci. Upřímně se vyznávám, že jsem byl tak pyšný
na velikost svého duchovního rozhledu, že jsem si přestavoval, že
jsem reinkarnovaný Ježíš Kristus, který byl opět poslán na zem
vysvětlit lidem, jak to vlastně všechno je. Tak bytostně jsem tomu
věřil, že na stránce fórum.sk, která tehdy byla lídrem v
internetových diskusích, jsem si dal nick INRIA.
Moje pokrok však rázně změnilo směr. Jednou z hlavních věcí, které
mě ovlivnily byly věci, které napsal Watchman Nee v knize Duchovní
člověk, když vysvětluje existenci duchovní bytosti člověka v jeho
těle a dost markantně tyto dvě přirozenosti, tělesnou a duchovní,
odlišuje. Ve zmíněné knize také velmi prostým způsobem poukazuje na
fakt, že člověk je stvořen jako trojjedinná bytost, když má tělo,
duši a ducha. Neznám mnoho křesťanských autorů, kteří by to
dokázali tak dobře vysvětlit jako on.
Tehdy se ve mně odehrálo něco velmi zvláštního. Při čtení Bible
jsem najednou začal vidět to, o čem psal Watchman, a ne to, co jsem
tam předtím viděl já. Najednou to celé začalo do sebe zapadat jaksi
lépe. Bylo to pevnější. Moje víra v new age myšlenky se začala
rozpadat jako stará bouda.
A tehdy učinil Bůh ještě něco většího. Ukázal mi směrem na Ježíše. Najednou jsem viděl, že vedl podstatně jiný život než já. Nestíhám za ním ani v morálních záležitostech, natož mocí, kterou dělal zázraky. Uzdravení, které jsem udělal já působením parapsychologie, hypnózy a podobných hokusů pokusů v porovnání s Jeho přirozeným vystupováním v moci, v níž konal, bledli do ztracena.
Nevím vám přesně říct, kde nastal ten moment, když jsem uvěřil,
že Ježíš je Bůh. Že to nejsem já. Že nejsem ani Ježíš, ani Bůh nemá
se mnou vůbec nic společného, je oddělen ode mne. Když jsem
přijal tyto fakta, totálně se změnil můj pohled na sebe samého. Bůh
byl se mnou velmi vytrvalý a každý večer mi promítl uplynulý den
před mýma očima - jenže z Jeho pohledu.
Začal jsem vidět, jaký jsem zkažený, jaký jsem pyšný, jaký jsem
samospravedlivý, jak chci mít za každou cenu pravdu a nezřídka
kvůli tomu změním názor, ba co víc, tvářím se, že ten názor jsem
nezměnil, ale měl jsem ho od počátku takový. Ohýbal jsem slova, jak
se mi hodilo, jen abych byl já vítěz v debatě, abych měl já navrch
nad lidmi. Najednou jsem viděl své vlastní srdce jako hlubokou a
tmavou díru, jakoby studnu, jeskyni v zemi, z níž vystupoval
otřesný smrad a křik. Žalostný a zuřivý křik mého vlastního já,
které bojovalo se sebou samým. Už mi bylo jedno, jak to s tou
Biblí je. Už jsem se nesnažil dokazovat, že ta kniha nemá pravdu.
Když jsem ji četl, mluvila ke mně. Dnes vím o ní pár tajemství a
jedno, asi takové nejhlavnější je, že Bůh ji napsal (skrze lidi,
kterým kladl na srdce slova, co mají napsat), prostě Bůh ji napsal
tak podivuhodně, že Bible je zvláštní zrcadlo lidského srdce.
Znamená to, že každý člověk najde v Bibli to, co chce
najít.
Toto nedokáže žádná jiná kniha. Když ji vezme do ruky někdo, kdo si
jí chce obhájit svůj názor, svůj postoj, své vidění věci, obhájí si
to. Když v ní někdo chce spatřit Boha, který je špatný, krutý a
pomstychtivý, uvidí Ho.
Jenže to neznamená, že je to pravda o Bohu . Je to pravda o lidském
srdci. Je to zajímavý fenomén - Bůh dovoluje spatřit člověku
to, co sám chce v Bibli vidět, aby ho tak postrčil v jeho vlastním
nasměrování. Bible vás nebude přesvědčovat, že nemáte
pravdu. Bible vám nebude brát vaši víru, vaše přesvědčení.
Když v ní někdo vidí kopec nesrovnalostí a protikladů, je to proto,
že ten člověk sám je plný protikladů a jeho ano není ano a ne není
ne.Člověk, který se vytáčí v životě tak, jak se mu právě
hodí. Jediný správný způsob, jak najít v Bibli pravdu, je
přijít s prázdnýma rukama. Pokud ji člověk jde číst a už
předem má svůj názor, Bůh mu ho nebude brát. Když se však někdo
rozhodne zkoumat Bibli takovým způsobem, že svůj názor položí
stranou a požádá Boha, aby mu ukázal ten Jeho názor, tehdy a jen
tehdy může poznat Boží pohled v dané věci. I v té, zda je Bible
Jeho slovo.
Znamená to, že jediný správný interpret Bible je Duch Boží . Pouze
On zná hlubiny Boží a může je zjevovat. Pokud někdo čte přes
filtr svých názorů, které přijal od jiných duchů, Duch svatý se do
toho nebude plést, protože dává člověku svobodu. A to i
svobodu odmítnout Boha. Bůh má zvláštní přístup - pokud chce
někdo hledat pravdu, pomůže mu v tom, a pokud chce někdo potvrzovat
své lži, pomůže mu v tom. Slovy Písma: kdo se posvěcuje, ať se
posvěcuje více a kdo se pošpinit, ať se špiní více. Kdo se
chce zatvrdil, tomu pomůže zatvrdil se více. Bůh se totiž nemusí
vůbec obhajovat. K Němu nemůže nikdo přijít s postojem, že by Ho
chtěl obviňovat. Může Ho obviňovat, ale Bůh se otočí zády a nechá
člověka s jeho špatným srdcem samého. Bůh nikoho nebude násilím
přesvědčovat, Jeho nikdo nevtáhne do argumentační
diskuse. Pokud někdo opravdu touží poznat pravdu o Bohu,
potřebuje uznat první a nejzákladnější věc - že Bůh je Pán. A pokud
je Pán, tak mé názory musí jít stranou. Pane, ukaž mi Ty, jak to
vidíš.
A toto vysvětluje i mnohé rozdíly v učení různých křesťanských
skupinách.
Mnoho učitelů a kazatelů totiž přicházejí k Bibli přesně s tím postojem - ačkoliv si to vůbec nemusí uvědomovat a mohou se dokonce i modlit, aby jim Bůh zjevil pravdu v dané věci - že svůj názor nepoloží na ten pomyslný oltář, ale držíc si ho v srdci rozhodnou se číst Bibli. Hádejte, co v ní najdou?
Opakuji - ne lidská moudrost dokáže objevit pravdy o duchovních
tajemstvích v Bibli, ale pouze Duch Páně je může a má právo
vysvětlovat. Nechci vás tu zatěžovat statistikami o tom, že
Bible je prakticky jediná kniha, která obsahuje proroctví, které se
naplňují tak brutálně skutečně a v takovém počtu, že všichni možní
"proroci" včetně Nostradama by si škubalo vlasy od zoufalství, ani
vás nechci nudit dokazováním výkladu jednotlivých pasáží, které
mnozí považují za protichůdné. Nechám to na vás samých, máte
možnost prosit Ducha svatého, aby vám jeho slovo vykládal
sám. Pokud ho nepřizvete, slovo, které budete číst, vám bude
na - ale pouze na smrt, ne na život. Bez Ducha je to mrtvá litera.
Přesně o tom to je. Neexistuje jiná kniha, která by to
dokázala.
Řeknu vám ale, že to moje bývalé přesvědčení o tom, že byla přepisována, vyvrátil Bůh, ne člověk.Také dnes vím, že to přesvědčení - které jsem nezískal od člověka - že totiž by měla být Bible přepisována, bylo něco, co mi podvrhli démoni. Démonům se totiž velmi hodí, když lidé ze světa ztotožňují Kristovu církev s organizací římsko katolické instituce. A protože lidé milují tajemné věci a spiklenecké teorie, zcela hladově hltají pohádky o tom, že Vatikán něco ukrývá. A Vatikánu se to také hodí, vypadá mystičtější, důležitější a vlivnější, a tak rozšiřuje moc, kterou manipuluje mysl těch, kteří neznají pravdu.
Pravdu, že Bůh je upřímný ke každému upřímnému a rád se dává osobně
poznat člověku.
Navíc na Bibli nemá žádný monopol nejen Vatikán, ale ani žádný jiný
lidský spolek. I o tom sama Bible říká - viz 1 Kor 14.36
Stačí si uvědomit například, že Starou smlouvu dal Bůh Židům, ne
křesťanům. A do Bible ji začlenili křesťané tak, že požádali Židy,
aby jim zlepšili soudržnost kanonické knihy Staré Smlouvy, ke
kterým přičlenili Novou.
A to je slovo, které je také velmi podstatné zmínit:
Bible je smlouva.
Bůh ve své svrchovanosti se sklonil v lásce k lidem a uzavřel s
nimi smlouvu. Není to oboustranná dohoda, je to smlouva daná jednou
stranou, Bohem, k tomu, aby měl člověk jasno, wo co go.
Bůh ve své smlouvě stanoví podmínky o tom, co je dobré a co ne, co
je pro něho přijatelné a co ne. O tom je Stará smlouva, kterou
jinak nazýváme Zákon. Nová, která je plynulým přechodem Zákona
do milosti, je smlouva milosti. Ježíš sám na sobě naplnil všechny
požadavky Zákona, když jako jediný žil dokonale, čistě a bez
hříchu, aby nesl trest za porušení Zákona, který náležel nám. Tak
milost, která nám nepatřila, mohla být prostřednictvím Jeho smrti
připsána na náš účet.
To, že Bible je své podstatě smlouva, mě naplňuje úžasnou jistotou
a klidem, že Bůh nám zjevuje své vidění věcí.
Žádná jiná náboženská kniha, ať už korán, védy nebo cokoliv jiného,
nenesou prvky smlouvy, které smlouva má mít. Židovská Tóra,
Zákon, který mám i já ve své Bibli, je bez Nové Smlouvy neúplná,
mluví jen o požadavcích, ale neříká o tom, jak je naplnit. Dokonce
hovoří o tom, že to nikdo nedokáže. Proto je tak důležitá a
úžasná Nova smlouva, kterou Bůh pokračuje v jednání s
člověkem. Bůh odpravdávna jednal s lidmi na základě smlouvy. V
Bibli říká, že měl smlouvu s Adamem, uzavírá smlouvu s Abrahamem,
atd.. Bůh je Bohem smlouvy. Je to z Jeho strany krok, kterým
se takříkajíc omezuje, nebo Impresionisticky řečeno dříve odhlaluje
- odhlaluje svou podstatu, svůj charakter. Sám se dobrovolně
zavazuje k určitým věcem, přičemž z Jeho postavení to dělat vůbec
nemusel. Celá Bible je psána zcela opačným přístupem jako jiné
věroučné knihy, které hovoří o tom, jak najít Boha, přijít k Němu a
uspokojit Jeho požadavky na spravedlnost a dobro v našem
životě.
Bible je naopak celá psána v tom duchu, že Bůh přichází k člověku.
On přišel k Noemu, On oslovil Abrama, Xkrát přicházel k nevěrnému
Izraeli ... až nakonec přichází ke každému člověku skrze Ježíše
Krista a Jeho kříž, když nám posílá svého svatého Ducha, aby
přebýval v nás.
Zapomeňte na jiné knihy.
Korán? Víte o tom, že Mohamed psal korán na popud anděla, který se
mu zjevil? Dobře, dejte dva a dva dohromady - Bible již v té době
jasně říkala:
Ale kdybychom i my, nebo kdyby vám anděl z nebe zvěstoval jiné
evangelium místo toho, které jsme vám my zvěstovali, - ať je
proklet! Jak jsme dříve řekli, i nyní znovu říkám: pokud vám někdo
zvěstuje jiné evangelium místo toho, které jste přijali, - ať je
proklet! (Gal 1.8-9)
- Čím si absolutně nárokuje odsouzení koránu jako knihy, na níž
spočívá Boží kletba. Bible vám dává svobodu přijmout její slova
nebo ne, ale pokud přijmete, uvidíte, jaká je ohromně jednoznačná,
co se týče lží. Bible je pro mě milostný román o mně a o mém
Pánu, který mi napsal On, Bůh, který mě úplně bláznivě miluje.
Vroucně, divoce a přitom něžně. Zjevuje mi v ní to, jaký je On, i
to, kdo vlastně je, ale i to, kdo jsem já pro Něho, co má pro mě
teď tady a co pro mě má připraveno na potom. Zjevuje mi mé chyby,
aby mi vzápětí zjevil, že to nejsou pro Něho žádné nepřekonatelné
překážky ve vztahu ke mně, aby je nedokázal odstranit.
Zjevuje mi v ní moudrost jak žít v praktických oblastech
každodenního života, zjevuje mi v ní co je podle něho dobré a co
špatné a nadto všechno mi zjevuje milost. Mnohokrát slova v ní
jakoby vyskočili ze stránky a promluvili mi tak živě, jakoby je tam
Bůh napsal jen a jen kvůli mně.
A když mi zjevuje mnohé pravdy na jiných věcech v životě, například
při obyčejných každodenních činnostech, Duch mi to při zjevení
nějaké pravdy nejednou potvrzuje verši z Bible.
Nebo když se v duchu modlím, aby mi Bůh pomohl se rozhodnout, nebo
si žádám odpověď na něco - zkuste uhodnout, co mi častokrát položil
do srdce!? Některá slova z Bible.
Pokud bych měl jen Bibli, byl bych velmi ubohý sirotek. Ale On mi
dal i společenství s Duchem svatým. A s Ním je Bible něčím
úžasným.
Rubriky: Svědectví, Články, Okultizmus, Naše nejlepší realita, Bible, Spasení
:-)
Nádhera...poko ušeli se mě zvěstovat...
Je to tak. Jak je cesta úzká, tak je i...
A ty si kto johny? Povedz nejaké svedectvo...
To svědectví
Komentáře