»Přímo cítil na jazyku nevyrovnatelnou chuť husích škvarků (jen aby je Terynka nenechala příliš vysmahnout), před duševním jeho zrakem vznášela se mu mísa s kaldounem a přímo hmatat mohl "bejlík" prošpikovaný česnekem, na němž bylo masa jako dříví. Tak si představoval všecka ta jídla jedno po druhém, až dospěl konečně k jídlu svému nejzamilovanějšímu - k játrům. Husí játra . . . Čí pero dovede popsat nadpozemskou, rajskou chuť v husím sádle upečených husích jater? Husích jater, jak jen dovede připravit zručná ruka židovské kuchařky, odchovaná k tomu staletou osvědčenou tradicí, dědící se z pokolení na pokolení?«
(Vojtěch Rakous,1862-1935, český spisovatel:"Židé a Židovky")