Na této stránce uvádím dva předpisy na "francouzskou fondue", které s populární "švýcarskou fondue" má společné snad jen použití tvrdého sýra a tepla. Ve francouzské verzi se totiž jedná o vaječnou smaženici se sýrem na másle. Ve své proslulé knize "Fyziologie chuti" uvádí slavná osobnost francouzské gastronomie Anthelme Brillat-Savarine recept, který nalezl v pozůstalostních listinách pana Trollieta, starosty v Mondonu v kantonu bernském. V žádném případě však zde nejde, jak bychom očekávali, o všeobecně známý a populární švýcarský národní pokrm "fondue", připravovaný ze švýcarského ementálu a dobrého vína tavením v rendlíku vytřeném česnekem. Tento předpis na "pravé švýcarské fondue" jsem uvedl v kapitole o sýrech mezi recepty Edouarda de Pomiana a je vybrán z jeho knihy "Radio-Cuisine". Zde také Edouard de Pomian na adresu tohot receptu Brillat-Savarina napsal: "Brillant-Savarin byl veliký muž, ale fondue, o níž mluví ve své "Fysiologii chuti", nebyla ta pravá "fondue". Protože obsahovala vejce, tvrdla při vaření, kdežto pravá fondue musí být stále klihovitá, při vaření i při pojídání. Fondue, kterou připravoval Brillant Savarin, byl prostě jen výtečný pokrm z míchaných vajíček a sýra. Prává fondue se jí ve Švýcarech." Proto bývá tato francouzská "sýrová vaječná smaženice" v předpisech označovaná často přívlastkem "francouzská". Nepoučeného to trochu mate, ale nás teď už ne, protože víme, že rozdíl je velký.