»"Toho odpoledne v pozdním létě postavil těžký koš na zem. "Zkusím udělat dýňovou polívku", prohlásil. "Podle čínského receptu. Mám ho od jednoho bratrance z čínské čtvrti. Bratranec prodává prskavky a má hernu." "Já myslel, že žádné příbuzné nemáte," řekl Adam. "Všichni Číňané jsou navzájem spříznění, a to co se jmenují Lee, nejblíž ze všech", řekl Lee. "Bratranec je z větve Suey Dong. Nedávno se musel schovávat, aby si zachoval zdravou kůži, a naučil se přitom vařit. Vezmete dýni, dáte ji do hrnce a opatrně skrojíte vršek, strčíte do ní celé kuře, houby, vodní kotvice, pórek a maličko to okořeníte zázvorem. Pak vršek zase přiklopíte a pomalu tu dýni vaříte, pokud možno dva dny. Prý je to dobré." Adam se zakláněl v křesle, prsty měl propletené za hlavou a usmíval se do stropu. "Dobré, jistě je to dobré, Lee," zabrumlal. "Vždyť jste ani neposlouchal", řekl Lee. (. . .), Po dvou dnech vytáhnete kuře z dýně, vykostíte je a maso dáte zpátky." "Jaké kuře?" Z dýňové polívky," řekl Lee."«
(John Steinbeck (1902-1968), americký prozaik a dramatik: "Na východ o ráje", Praha 1968)