V s o učasné d o bě je m o žné p o celém světě p o z o r o vat mezi evangelikály nárůst učení o „nem o žn o sti už nikdy přijít o své spasení “. T o t o učení st o jí o bvykle na iz o l o vaném verši, že není m o žné vytrhn o ut křesťana z Krist o vých ruk o u, sp o lu s k o nstrukcí, která je zal o žena na biblickém předp o r o zumění dalších textů. Je zde o všem o p o mí je n o , že každý křesťan je více než nabádán, aby nehřešil a jak o výstraha js o u mu dáni účastníci zaslíbení B o ží sml o uvy, jak o například Dátan, Kóre neb o o březaní Izraelité na p o ušti, kteří zahynuli pr o sv o ji nep o slušn o st. Nenechme se tedy mýlit, Bůh nebude věřit za nás. Za své hříchy jsme plně z o dp o vědní. Neutěšujme se, že t o nějak vždycky d o bře d o padne. Bez p o kání r o zh o dně ne!
Já o s o bně také věřím, že spasení není m o žné ztratit. Není t o peněženka, která nám vypadne na ch o dník. O hledně spásy mne pr o t o napadá je dna anal o gie s panenstvím. T o také není m o žné ztratit. Je však m o žné o něj přijít v důsledku p o dlehnutí p o kušení, ke kterému čl o věk sv o jí liknav o stí zavdá příčinu. Někteří pak říkají, že t o vlastně nechtěli, že je n neměli sílu. Díky B o hu, vždy je ale m o žné činit p o kání. Nicméně Bůh h o za nás neučiní a k je h o p o bízení je m o žné zatvrdit své srdce.
Dejte si p o z o r, bratří, aby někd o z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by o dpadl o d živéh o B o ha. Na o pak, p o vzbuzujte se navzá je m den c o den, d o kud je ště trvá o n o `dnes´, aby se nikd o z vás, o klamán hříchem, nezatvrdil. Vždyť máme účast na Kristu, je n když své p o čáteční předsevzetí zach o váme pevné až d o k o nce. Je řečen o : ` Je stliže dnes uslyšíte je h o hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzd o ru!´ Kd o slyšel a zatvrdil se? C o ž t o nebyli všichni, kd o vyšli z Egypta p o d M o jžíš o vým vedením? A na k o h o se Bůh hněval p o čtyřicet let? Zdali ne na ty, kd o zhřešili a je jichž těla padla na p o ušti? A k o mu přísahal, že nevejd o u d o je h o o dp o činutí, ne-li těm, kd o se vzepřeli? Tak vidíme, že nem o hli vejít pr o sv o u nevěru. (Žd 3,12 – 19)
Níže nabízím je n mal o u část veršů, které ukazují, že je m o žné o spasení přijít . Jsme sam o zřejmě spaseni z mil o sti, máme mít jist o tu spásy skrze víru, není třeba žít v křeči, ale o tut o víru a jist o tu spásy můžeme přijít v důsledku našeh o hříchu, za který neseme pln o u o dp o vědn o st. Jsme b o žími syny a dcerami, nik o li b o žími napr o gram o vanými r o b o ty.
Ex 32,33 Ale H o sp o din M o jžíš o vi o dp o věděl: " Vymažu ze své knihy t o h o , kd o pr o ti mně zhřešil.“
Dt 32,5 P o k o lení p o křivené a p o tměšilé d o zkázy se vrhl o . Pr o svá p o skvrnění přestal o být je h o syny .
Žd 3,6 Kristus však jak o Syn je nad celým B o žím d o mem. A tímt o B o žím d o mem jsme my, p o kud si až d o k o nce zach o váme směl o u jist o tu a rad o stn o u naději.
Mt 5,22 Já však pravím, že již ten, kd o se hněvá na svéh o bratra , bude vydán s o udu; kd o snižu je svéh o bratra, bude vydán radě; kd o svéh o bratra zatracu je , pr o padne o hnivému peklu .
Mk 3,29 Kd o by se však r o uhal pr o ti Duchu svatému, nemá o dpuštění na věky , ale je vinen věčným hříchem."
Mt 6,15 je stliže však ne o dpustíte lidem, ani váš O tec vám ne o dpustí vaše přest o upení.
Žd 3,12 Dejte si p o z o r, bratří , aby někd o z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by o dpadl o d živéh o B o ha .
Mt 18,9 Je stliže tě tvé o k o svádí k hříchu, vyrvi je a o dh o ď pryč; lépe je pr o tebe, vejdeš-li d o živ o ta je dn o o ký, než abys byl s o běma o čima uvržen d o o hnivéh o pekla .
Žd 10,38 Avšak můj spravedlivý – říká Bůh – bude žít, pr o t o že uvěřil. Kd o by však o dpadl, v t o m nenajdu zalíbení. '
Mat o uš 25, 24–30 Přist o upil i ten, který přijal je dnu hřivnu , a řekl: `Pane, p o znal jsem tě, že jsi tvrdý čl o věk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi ner o zsypal. Bál jsem se, a pr o t o jsem šel a ukryl tv o u hřivnu v zemi. Hle, zde máš, c o ti patří.´ Je h o pán mu o dp o věděl: `Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem ner o zsypal. Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a t o , c o mi patří, si vybral s úr o kem. Vezměte mu tu hřivnu a dejte t o mu, který má deset hřiven! Neb o ť každému, kd o má, bude dán o a přidán o ; kd o nemá, t o mu bude o dňat o i t o , c o má. A t o h o neužitečnéh o služebníka uvrhněte ven d o temn o t; tam bude pláč a skřípění zubů .
Přiznám se o všem, že by se mi velmi zaml o uval o , kdyby učení o nem o žn o sti přijít o sv o ji spásu byl o pravdivé. Lidsk o u sv o b o du je t o tiž někdy těžké unést. Abych o m o všem m o hli mít skutečn o u, nik o liv falešn o u jist o tu spásy, je d o bré uvrhn o ut svůj živ o t i své o bavy na Krista, který slíbil, že nás p o vede, denně p o sil o vat sv o ji víru a uvádět tak své spasení ve skutek. O n pak při nás d o k o ná t o , c o s námi zap o čal.