Otrubová voda - neboli "rumunský kvásek z otrub" je používána jako nápoj i k přípravě kyselých polévek (Borş), jako u např. nás (např. kvásek pro "Krkonošské kyselo"). Otrubová voda byla starými Rumuny doporučována k pití ráno na lačno, prý čistí žaludek a ženám prý zkrášluje pleť. Suroviny založíme do hrnce a pro svou potřebu odebíráme potřebné množství, procedíme a úbytek nahradíme čerstvou teplou vodou. Takto je možno postupovat jen určitý čas, pak je třeba kyselý kvásek spotřebovat všechen např. do polévky a založit nový. Usazeninu ze dna hliněného hrnce lze použít do nového základu. Podle starého lidového rituálu se při zakládání kyselého kvásku má tahat dítě za uši, aby kvásek byl tak kyselý, že bude přecházet sluch a zrak. V EU a u nás pod dozorem přísného ministra školství bychom již s tímto neuspěli a mohli ohrozit nejen svého ušatého potomka, ale i sebe. Je však doloženo, že i bez tohoto rituálu, při dodržení uvedené receptury je otrubová voda dostatečně kyselá a zdravá.

Připravenou otrubovou vodu pak používáme a odebraný úbytek vždy dolijeme vodou. tak můžeme činiti po několik dní.

Poznámka DDK:
V původním receptu bylo doporučeno na 1 kg otrub a 80 g kukuřičné mouky přidat celkem 1250 ml vody z toho 1/3 množství použít nejprve na rozmíchání otrub a mouky a pak doplnit další. To se ukázalo jako zcela nemožné, poněvadž vznikla nemichatelná směs. Recept jsem upravil a použil řádově menší množství otrub (v obchodech prodávaný balíček, 150 g) a čekám na výsledek. Snažím se konzultovat recept také u známých v Rumunsku. O výsledcích a účincích takto upraveného receptu ještě napíši a údaje případně upravím. Na obrázku je směs po 1 dnu rozkvašení. Poněvadž mám v kuchyni poměrně chladno, ponořil jsem sklenici do hrnce s vodou asi 30-40°C teplé, tu dolévám. Hned to bylo znát a směs začala vyvíjet bublinky a pokryla se pěnou. Jsem zvědavý, kolik otrrubové vody z této takto upravené násady získám. a vyšlo to

ZPĚT do kapitoly

HOME