»"Spíše mladá hospodyňka dokáže upraviti dort neb cukroví než uvařiti dobrý, kyprý knedlík. Jakost jeho závisí na těchto pravidlech, kterých nutno dbáti: Na knedlík musí být ta nejlepší sypká mouka - Těsto přiměřeně husté, dostatečně vypracované - Dále musí býti vody, do níž knedlík zaváříme, náležitě, raději více než méně (vaří-li se knedlík v málo vodě aneb přestane-li se vařiti, jest slizký, neúhledný.) - Též nesmíme počítati dobu varu od chvíle, kdy je do vody dáváme, nýbrž od doby, kdy se začnou vařiti - Mezi vařením musíme je vařečkou opatrně obraceti - Uvařené knedlíky rychle rozkrájejme, jeden po druhém, aby se nám pára odstranila. Špatně počíná si hospodyňka, která uvařené knedlíky všecky na prkénko vyndá a zvolna jeden, po druhém krájí, tím ztvrdnou. Chceme-li mít knedlík jemnější dáváme 2 žloutky, 1 celé vejce a žemličku v troubě na másle osmaženou, těsto pak řidší a dáváme více žemličky"«

(Anna Kejřová-Nápravníková: "Úsporná kuchařka", Praha 1909)