OSOBNÍ STRÁNKA AUTORA DADALOVY KUCHAŘKY
Já jsem Jura Čermák z Kralup.  
Jura Napsal jsem si kuchařku. Vybral jsem z mnoha pramenů ty recepty, které nám vyhovují a jsou i nějak odzkoušeny.
Už léta denně vařím pro sebe a svoji dceru Soňu. Ona na to teď nemá čas, protože studuje jazyky a jezdí po světě, páč se je chce moc dobře naučit.
Když byla doma a pořídili jsme si novou kuchyňku a tak je nám hej!
Ej!
RODINA-ODKAZY
KAMILA - HUDBA
SOŇA - INDONÉSIE a
INDONESIEBLOG
JAKUB (vnuk)

DADALOVA KUCHAŘKA
KUCHAŘI A LITERATURA
DADALOVA SLADKÁ KUCHAŘKA
DADALŮV KUCHAŘSKÝ LEXIKON
EDICE "DADALA´S WORKS"
VOLEJBAL a GYMNÁZIUM
Jura Čermák
E-mail
Keith Floyd

Keith Floyd

Ainsley Harriot


Ainsley Harriot

Dvě dámy při těle
Two Fat Ladies

Nero Wolfe Nero Wolfe





Delia Smith Delia Smith







Nigella Lawson Nigella Lawson





Prima vařečka

Prima vařečka
po-řízek Když byla Sonička ještě malá tak ještě sem - tam něco uvařila (viz obrázek) a nevadilo jí vůbec, že nemá takové vymoženosti jako mám já dnes: horkovzdušnou troubu, trojdílný plynový hořák na pánev wok, myčku nádobí, gril apod.
Jak sami vidíte na tomto obrázku šlo jí to tehdy velice od ruky. Pokud ji chcete vidět dnes a dozvědět se, kam až daleko se občas jezdí stravovat, tak navštivte její osobní stránku s jejími dojmy z téměř dvouletého pobytu v Indonésii. Stačí kliknout - . . . no třeba na řízek na obrázku!.
Jsem původně chemik a pracoval jsem v chemickém výzkumném ústavu.
Chemici měli odjakživa k vaření, procesům zažívání, koření a vývoji receptur velmi hřejivý vztah a profesně hodně blízko.
Vždyť ono je to vaření i zažívání všechno chemie.
Bylo mnoho kuchařů a kuchařek, kteří mně ovlivnili. Vždy mě zajímala i kuchyně jiných oblastí a snažil jsem se vybrat typická jídla, která se v našich v domácnostech opakovaně a často vaří. Do sbírky jsem neopomněl zařadit televizní recepty a lahůdky rodinných i věhlasných kuchařů.
Dalším sběratelským zdrojem byla četba kuchařských knih z mojí sbírky a opakovaného pročítání již plného kufru výstřižků receptů z novin a časopisů. Abych zajímavé recepty nemusel pořád hledat, začal jsem si je vypisovat do počítače, . . . a z toho pak po výběru vznikly zde uváděné sbírky receptů - dvě kuchařky a kuchařský lexikon.
Rád bych na tomto místě s úctou vzpomenul na svůj velký vzor - věhlasného průkopníka moderního kuchařského umění, francouzského lékaře Dr. Edouarda de Pomiana. Výňatky z jeho skvělé knihy "RADIO CUISINE" a některé recepty v doslovném přepisu jsem připojil ke svým stránkám jako přílohu. Může to být malá odměna věrným návštěvníkům mojí stránky.
Když si opakovaně přečítám skvělý český překlad Dr. Suchánka roku 1937 vydaného u nás pod názvem "VESELÉ UMĚNÍ KUCHAŘSKÉ, tak si s odstupem času uvědomuji jak významně tento autor zapůsobil na tehdejší generaci mladých hospodyněk - tj. našich maminek.
Součástí sbírky receptů je samostaná příloha sladkých receptů nazvaná "DADALOVA SLADKÁ KUCHAŘKA" , abecedně seřazený "DADALŮV KUCHAŘSKÝ LEXIKON" gastronomických pojmů a sedmijazyčný slovník vhodný pro orientaci při nákupech na jihoasijských trzích potřebných kuchařských ingrediencí "PASAR".

Do svých kuchařských sbírek jsem zařadil recepty našich žen - babiček, tet, manželek, dcer, přítelkyň, známých a návštěvníků stránek, které si po léta pečlivě zapisovali do svých deníčků, nebo jen tak na všelijaké papírky. Vždy se tak stalo na popud zase jiných známých, kteří recept doma vyzkoušeli a nechtěli si to nechat jen tak pro sebe.
". . . no to je báječné! ... dej mně na to recept !!!"
bábinka
NAŠE KYJOVSKÁ BÁBINKA

Nemohu zde opomenout vzpomínku na svého dobrého přítele Milana Sufčáka z Prahy, který mně nečekaně opustil po krátké těžké nemoci. Pomáhal mně svou vytříbenou chutí labužníka, byl dobrým rádcem i porotcem mých výtvorů.
Při této příležitosti také vzpomínám na svoji maminku Věru, učitelku, která pocházela ze selského rodu Bánovských. Byla ze šesti dětí a vždy se musela o žních opravdu točit kolem plotny, aby se chasa najedla a nabrala znovu sílu.
Její dědeček i tatínek byli poměrně velcí a moderní sedláci v Malhostovicích.
Tam na dvorku a na polích rostly zdroje naší obživy, baculaté kachny, tučně vykrmené husy, zdatné morky a věčně nabručení moráci, skromné slepičky - nosnice a také obilí pro tuto drůbež i na dobrý chlebíček atd.
Za pomoc o žních jsme vždy něco vezli vlakem sebou domů ve štěbetajících bednách a v mlčenlivých baculatých pytlech.
Když jsem se narodil do naší rodiny a spokojeně zde vyrůstal najednou přišla doba, kdy jsem jako jinoch již častěji musel opouštět rodný dům. Nejprve na studie, pak za prací a později jsem se dokonce odstěhoval, co by "hlava" svojí vlastní rodiny.

Když jsem se pak vracel domů třeba každičký den z práce, nebo jednou za měsíc ze studií, nebo jednou či dvakrát za rok z poměrně již vzdáleného bydliště - tak vždy, když jsem se blížil z kopečku do údolí k Buchlovicím a později ke Kyjovu, jsem byl hrozně nedočkavý a natěšený":
"Cože to dnes bábinka pro mně schovala v "trůbě"?
Nikdy jsem nebyl zklamán!


Buchlov
Můj tatínek Zdeněk pocházel z Přerova. Byl nazýván v útlém mládí svými pěti sourozenci "Dadala" (... a hle odtud ten tajemný název všech rodinných výtvorů vycházejících v našem rodinném nakladatelství "DADALA´S WORKS" jako např. časopis "DADALA" pro děti aj.). dadala Můj tatínek v mládí toužil být básníkem - viz ukázky zem sbírky jeho básní "CHAOS", byl velkým vlastencem tehdy zrozené první republiky (viz např. "ČTENÍ O HORNÍM RYNKU"). Když byl ještě moc malý, jeho otec, mlynář v Dřevohosticích, tragicky zahynul pod řemeny svého mlýna, jak je také uvedeno v přiložené stručné KRONICE RODU ČERMÁKŮ. Po těžkých životních peripetiích, díky své houževnatosti a za podpory svého nejstaršího bratra Jaroslava - tehdy sládka v přerovském pivovaru, vystudoval a dosáhl svého životního cíle. Stal se odborným učitelem fyziky, chemie a matematiky. Také on dobře a hodně doma vařil. Dodnes uchovávám jeho "Králičí kuchařku" psanou za 2. světové války. Maso těchto živočichů tehdy naší rodině poskytovalo tolik potřebné bílkoviny a nakonec ještě zbyla kůže na kožíšek či čepici. Králíci byly tehdy vůbec ve velkém pěstovány, nevyjímajíce kantorské rodiny. Vzpomínám si, že jsme králičí zadní kýtky dokonce udili v troubě upravených kachlových kuchyňských kamen.
Nebo třeba tatínkův "chlebový a bramborový dort", kdysi tajně upečený k maminčiným narozeninám. Jeden z nich, nevím již dnes který, jsme museli řezat pilkou; zoubky jsme měli zdravé, tak co!
 
Teď jsem již v důchodu, vše sepisuji a zkouším recepty v naší nové kuchyňce.
Snad i tak trochu pro vás.

Kromě dřívější práce ve VÚSK v Kralupech na vývoji specielních kapalných polybutadienů, které jsem tehdy pokřtil "Krasol" (později prodány firmě Sartomer), obliby vaření a shromažďování kuchařských receptů, jsem měl v životě ještě jednoho velkého koníčka - volejbal. Dlouho jsem volejbal aktivně hrál a později i několik let trénoval děvčata. Vychovával jsem je od malinkatých sedmiletých holčiček až po ženy.
Věnoval jsem jim kousek života a zde jednu stránku jako vzpomínku.

Toto letí! . . . nedávno jsem navštívil setkání při příležitosti již padesátiletého výročí od maturity na Gymnáziu v Uherském Hradišti (klikni).
nahoru
 
     
HOME
[CNW:Counter]