»"Zrovna nyní máme zase dobu knedlíků švestkových! Zrovna teď dozrály švestky a semlet "první ječmen", a není teď na venkově ani v Praze domácnosti jediné, aby se v ní nevařil "z nového" knedlík, a není po českých krajích člověka, aby neměl teď "švestku v hubě", čili aby nešišlal. Ale šišlá rozkoší, samou jen rozkoší - jen se podívejte na něj, jak až mu oči svítí! Venkov i Praha nesou se stejnou touhou, rovným chtěním. Na všech stranách se to koulí a bublá a leskne a voní. Švestkový knedlík miluju. Je to můj jídelní ideál. Ne snad že bych kvůli němu, nevděčník, pohrdal některým knedlíkem jiným - o ne, to nikdy! Ctím nepřejedlý knedlík obyčejný, nechť už v cibulkové omáčce nebo v maštěném zelí. Uznávám příjemně škrablavý knedlík špekový. Obdivuji se vypravovanému a přece lehkému bramborovému s moukou. Vítám lahodný tvarohový. Pohlížím s pocitem spokojenosti na sytý knedlík krupicový. Dostávám se do příjemné smyslné nálady voňavým knedlíkem jaterním. Podávám se ihned volně rozmaru nejbujnějšímu, jakmile před mýma očima objeví se knedlík humorista, jarně veselý, komický umouněný knedlík třešňový.. . Ale když přijde na stůl knedlík švestkový . . . "«
![[CNW:Counter]](http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on)