nahoru
ZPĚT do kapitoly
ZPĚT do SLADKÉ DDK
Medovníky - nazývané "chonek", "lejkech" nebo lejkac jsou tradičním pokrmem na svátek Roš-ha-šana (Nový rok) a nechybí ani na židovských svatbách. Roh-ha-šana - je svátek Nového roku, který vychází podle hebrejského kalendáře na přelomu září a října. Je to významný dvoudenní svátek, kterým začíná deset "Strašných dní" ("Jamin noraim", kdy se Židé scházejí a dělají pokání. Se svátkem se pojí další symbolické gastronomické zvyklosti. Připravují se ryby, drůbež, hrách, granátová jablka (množství zrníček zamená množství dobrých skutků Židů na konci půstu a pokání), hroznové víno, jablka máčená v medu jako symbol dlouhého života v rodinném kruhu a chaly pečené ve tvaru žebříku. Symbolicky znamenají, že člověk může v životě stoupat i padat, podle toho je-li spravedlivý nebo nehodný. Novým rokem je zahájeno následující období desetidenního půstu, rozjímání, pokání, jež končí absolutním půsten v "Den smíření" (Jóm kippur). Jóm kippur - je desátý den těchto svátků V tuto dobu se pečou chaly ve tvaru ptáka, symbolikou je, že Pán zastíní Jeruzalém, jako letící ptáci a osvobodí jej a také zachová. Je rovněž dnem svátečním, kdy Židé podstupují 24 hodinový půst, pokud to jejich zdravotní stav dovolí, neměli by nejen jíst, ale ani pít. Den po tomto svátku začíná večeří, která svoji rozmanitostí a pestrostí vše vynahradí. Lidé se mají najíst a napít dosytosti a pak mají před svým domem postavit stánek z chvojí a jmelí, kde se má podávat jídlo, při dalších následujících svátcích. Jom kippurská válka neboli "Říjnová válka" vypukla v tyto sváteční dny, kdy Izrael byl nečekaně 6. října napaden na jihu na Sinaji Egyptem a na severu na Golanských výšinách Sýrií. K těmto zemím se záhy přidalo Jordánsko, Irák vyslal do bojů brigádu a to vše za vojenské materiální podpory tehdejšího Sovětského Svazu. Palba na všech frontách byla zastavena až 27. října 1973, ale ztráty na obou stranách byly velmi těžké a důsledky na světovou politiku v následujících letech byly hluboké.Suroviny:
»Za dnů rabína Šemuela vypukl hlad a mor. I pravili lidé: "Co učiníme? Nemůžeme se úpěnlivě modlit za dvě věci a prosit Boha o slitování ve dvou neštěstích! Prosme tedy za odstranění moru a raději snášejme hlad!" Tehdy rabín Šemuel pravil: "Raději budeme prosit za odstranění hladu. Neboť když nám Pán dopřeje hojnost, tedy nám ji dopřeje jako živým!"Židovský medovník II