INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO ZDE:
Nehnětený domácí chléb - mně nejprve zaujal na stránkách Cuketka.cz, díky které jsem se si pak prohlédl původní recept na stránce "New York Times" (NYT). Základní rozdíl tohoto receptu spočívá v technice přípravy těsta bez usilovného hnětení. Vysoce hydratované těsto necháme delší dobu v pokoji kynout. Dlouhá fermentace chleba přispívá k nabobtnání přítomného lepku, který jinak v jiných receptech "vytloukáme" intenzivním hnětením a tak získáme po určité době elastické těsto. Výhodou dlouhodobého kynutí je, že získáme srovnatelnou nebo řekl bych lepší chlebovou chuť svého domácího výrobku. Základem pečení chleba je vždy dobře vyhřátá pec. V našem případě ji nahradíme pečením v předem vyhřáté troubě v rovněž ohřáté těžké litinové (smaltované, keramické, skleněné-Pyrex) nádobě - kastrolu (nejlépe o průměru 20 cm a výšce 9 cm) s poklicí. Po vložení nakynutého těsta do vyhřáté nádoby s ní několikrát zatřeseme, aby se uvnitř rovnoměrně rozložilo. Ale to není nutné, poněvadž poměrně pohyblivé těsto si svůj tvar v nádobě samo vytvoří během pečení. Doporučuje se povrch těsta jemně postříkat nebo potřít vodou dříve, než je zakryjeme vyhřátou poklicí. Pak těsto pečeme asi 35-45 minut při 230°C. Načež poklici sejmeme a dopečeme do požadovaného zlatavého odstínu chlebové kůrky. Již upečený chléb necháme schládnout na mřížce a pak ho velmi snadno vyklopíme. Pečením pod pokličkou napomůže vzniku křupavé chlebové kůrky, neboť povrch těsta navlhne a po odkrytí se krásně zhnědne.
Recept jsem několikrát (4x) zkoušel a v tomto sdělení jsou zahrnuty moje získané zkušenosti. Při dobrém hospodaření s časem zabere vlastní postup zhruba 30 minut čistého času. Abychom měli chléb pěkně nakynutý a kyprý, to záleží na použité mouce. Musí obsahovat dostatek lepku. Nejlepších výsledků jsem dosáhl použitím hladké pšeničné mouky - tzv. "dvojnulky". V tomto případě byly výsledkem bílé, nakynuté, chutné chleby s hnědou mírně zvrásněnou kůrkou (viz obrázky). Střídka byla vláčná, kyprá a chuti lahodné. Přirozeně můžeme vyzkoušet i jiné druhy mouky a jejich různý vzájemný poměr (např. hrubou či hladkou pšeničnou-žitnou-kukuřičnou-ovesnou mouku, přídavek otrub, ovesných vloček apod.). Avšak abychom získali kyprý chléb musíme mít ve směsi dostatečné zastoupení lepku. Nejlepší výsledky jsem dosáhl při 100%-ním obsahu pšeničné mouky (00). Méně plastické těsto můžeme použít a pečení placek jeko je arabský či indický chléb. Nakonec tzv. žitný chléb si můžu koupit naproti v pekárně, ale tuto lahůdku nikoliv. . . . Ještě doporučuji nepoužívat příliš rozměrnou nádobu; výše uvedené rozměry byly dle mne ideální.INSTRUKTÁŽNÍ VIDEO ZDE: