»"Základem mexické stravy jsou stále plodiny, jejichž kolébkou byl nový svět: kukuřice, fazole, tykve, doplňované paprikami, rajčaty a množstvím ovoce. Kukuřice tvoří podstatnou část objemu potravy velké části Mexičanů a domorodí obyvatelé dokáží vyžít po dny i týdny pouze s ní. Maso si lidé odpřávají často pouze o svátcích (drůbež, krocan, vysoká zvěř a ryby). Z kukuřičného zrní se připravuje řada pokrmů, avšak základní význam mají nekvašené kukuřičné placky - "tortilly". Tyto placky slouží i jako obětiny, kterými nepohrdnou ani božstva. Tortilly připravují ženy z kukuřičného zrní, které namočí s trochou hašeného vápna, přivedou k varu a nechají přes noc stát. Druhý den se zrní scedí a několikerým proplachováním se zrní zbaví slupek a vznikne tzv. "nixtamal" [ništamal], který se drtí na kamenných mlýncích "metate" na hutné těsto. Těsto se tvaruje dlaněmí do zamýšlené tloušťky a pak se placky opékají na pánvi. Tortilly bývají v nejchudší domorodé kuchyni součástí každého jídla. Stolování zde probíhá na rohoži na zemi a celá rodina jí obvykle z jedné mísy. Příbor zastupují kukuřičné tortilly, které rozlámané na kousky slouží jako lžíce, které stolovníci snědí i s nabraným pokrmem."«
(Kateřina Klápšťová: "Mexická kuchyně", v časopise "Nový Orient", 10, 2001)