Perkedel - jsou smažené bramborové placičky smíchané se zeleninou a kořenim. Bylo to dalši z mých oblíbenych jidel v Indonésii - říká autorka a pokračuje ve svém deníku: "Svěřila jsem se paní domácí ("ibu kos"), že bych se ráda naučila vařit indonéská jídla, abych si pak doma mohla připomenout Indonésii a indonéské vůně. Reagovala velice nadšeně - sama je vášnivá kuchařka a ráda experimentuje s kořením a vůbec různými chutěmi. Její zesnulý manžel studoval několik let v Německu, takže se seznámila i s evropským způsobem vaření a ingrediencemi. Okamžitě zavolala svou mladou pomocnici (dívka z vesnice, kde žije ještě spousta negramotných lidí - tahle paní se jí ujala a zaměstnává ji ve svém domě) a začaly jsme společně vařit "opor ayam" a můj oblíbený "perkedel". Paní André recept předváděla a říkala, že "perkedel" je nejchutnější, když se nejdříve plátky brambor osmaží na oleji. Pokud však chceme připravit jídlo rychleji, stačí, když jenom nakrájíme brambory a zpracujeme je bez předchozího smažení. Při vaření perkedelu se dá popustit uzda fantazii: pórek se může nahradit zelenými částmi jiných rostlin (celerem, jarní cibulkou aj.) nebo bylinkami. Ve warungu (pouliční prodejna pokrmů) "Rejo Tangan" v Malangu babička přidávala do perkedelu mrkev. Následuje recept na zmíněnou "chutnější" verzi pokrmu podle paní André.

2 vejce

Postup přípravy:
Brambory nakrájíme na slabé plátky a osmažíme. Osmažené brambory rozdrtíme {použiváme k tomu tzv. "cobek") společne s pepřem, česnekem a solí. Přidáme nakrájené listy pórku a jedno vejce. Ze směsi tvoříme male bochánky, které obalíme v ušlehaném druhém vajičku a na pánvi s olejem usmažime.

Poznámky autorky:
Smažení - na trošce oleje se v indoneštine označuje výrazem "tumis". Pokud se potraviny smaži na pánvi plné oleje (fritovani), nazývá se tento druh smažení "goreng". Velice oblíbené a chutné jsou smažené banány, tempe, tahu, kasava a tzv. molen (malé banánky v těstičku).
Vejce - pokud je používáme jako přídavek do pokrmu, nejdříve přidáme kokosové mléko a až teprve potom vložíme natvrdo uvařené vejce.
Cobek - třecí misky tj. dřevěné, hliněné nebo kamenné mističky, na které se pomoci paličky ze stejného materiálu utřou koření potřebná pro přípravu daného pokrmu. Můžeme použít hmoždíř.
nahoru
ZPĚT do kapitoly

HOME