Klasické droždí - jsou kvasinky "Saccharomyces cerevisiae Hansen", získané biotechnologickým postupem množení čistých kvasničných kultur. Ty jsou vypěstované na obohacených cukerných substrátech. Prodává se běžně v našich obchodech, k dostání je balené (menší kostičky) nebo na váhu. Čerstvé droždí poznáme snadno – je tuhé, světlounce hnědé, s tendencí se drolit, má charakteristické aroma, kompaktní barvu bez skvrn, povrch není narušen trhlinami. Staré droždí je suché a nemá takovou schopnost kvasit. Je nutné tento produkt skladovat při nižších teplotách, tím se zaručí jeho trvanlivost do doby, kdy jej budeme potřebovat k přípravě nějakého pokrmu. Obsahuje řadu vitamínů např. riboflavin, který má příznivé účinky na kůži, dále bílkoviny a z minerálních látek chrom. Při nákupu se musí na obalu výrobku objevit název druhu (droždí) a skupiny (pekařské, jedlé) čerstvé pekařské droždí. Kvalitní výrobek je světlešedý, při lámání se nedrobí ani nemaže, nejsou v něm dutiny ani místa světlejší či tmavá a ve vodě se snadno rozptyluje. Skladuje se při teplotách do 10°C, ale nedá se uchovávat společně s nebalenými potravinami s výrazným aroma. Obsahuje minimálně pětadvacet procent sušiny. Do poloviny 19. století se pečivo nakypřovalo pivovarskými kvasnicemi, vedlejším produktem získaným při výrobě piva. Pak se ale technologie změnila a takto vzniklé kvasnice dostaly hořkou chuť. Společenstvo vídeňských pekařů proto vypsalo roku 1845 cenu na výrobu pekařského droždí. Získal ji o pět let později Hynek Mautner za svou tzv. vídeňskou metodu. Droždí používáme k výrobě kynutých těst na buchty, koláče, knedlíky, k přípravě knedlíčků do polévek, na pizzu, k výrobě vynikajících pomazánek např. s vejci a jak dokládá tento recept i k přípravě samotné chutné polévky.

Na talíři ochutíme nasekanou petrželkou nebo pažitkou.

nahoru
ZPĚT do kapitoly

HOME