Polévka z planě rostoucími bylinkami
(Fritz Faist: "Chutná vegetariánská kuchyně", str. 41, Neografia Martin 1991, německá vegetariánská kuchyně)
Polévka s planě rostoucími bylinkami - je vhodnou polévkou na začátku jara, kdy nás láká využít bylinek volně rostoucích v přírodě a to k potěšení nejen našeho oka, mlsného jazýčku i znovuozdravění. Trháme je když jsou ještě mladé, jasně zelenožluté a vůbec nijak nezaprášené či kontaminované. ŠťovíkZde uvedená polévka je zahuštěna žloutky ve smetaně, takže to není nijak planá strava, ale naopak vegetariánská výživná jarní pochoutka pro každého a navíc svou sytou zelení nás vábí a přitahuje. Z divokých bylinek obsahuje lístky šťovíku a mladých kopřiv. Šťovíky jsou zdrojem řady cenných látek a jako zeleninu a koření používáme jen "čerstvé listky, které konzumujeme ještě před květem. Kopřiva dvoudomáObsahuje vitamín C, vitamíny K, E, B2, kyselinu pantotenovou, dále řadu organických kyselin, fytoncidy, hodně minerálních látek (Fe, Mg, Ca, Si, Mn) lecithin, třísloviny aj., karotén, nerostné látky (železo, mangan, křemík), emodin, kyselinu chrysofanovou, kyselinu šťavelovou, tuky, silice aj. Povzbuzuje činnost tlustého střeva, podporuje chuť k jídlu. Obsah železa podporuje tvorbu krve. Škodlivé účinky kyseliny šťavelové jsou neutralizovány přídavkem mléka, smetany nebo sýra do pokrmu. Šťovík se má požívat jen občas, jako třeba tady, v naší dobré polívečce. Jako kuchyňská přísada se šťovík obecně používá do polévek, na přílohy k masitým jídlům, do boršče, salátů, na náplně do pirohů, v konzervárenství, do omáček při rožnění masa, do majonéz. V ruské kuchyni jsou považovány štavelové listy za jednu z nejpopulárnějších kořenných bylin pro jejich příjemnou kyselou chuť, vysoký obsah vitaminu C, přítomné minerální látky, zejména zmíněné železa. Kopřiva - je rozšířená jako plevel v celé Evropě. Roste v křovinách, rumištích, na zahradách, v příkopech a je každému snadno dostupná. Už ve starověku se používala v kuchyních jako špenát, protože chuť kopřivy je slabounce nahořklá, příjemná, hodně připomíná již zmíněný špenát. Pálivost ("kopřivový jed") se zničí již při teplotě 80°C a mladé rostliny vůbec ještě nemají žahavé chloupky. Obsažené látky proto pomáhají při jarních hypovitaminozách, proti jarní únavě, kopřiva snižuje hladinu cukru v krvi, má vliv na tvorbu červených krvinek, podporuje činnost ledvin a jater. Můžeme ji také použít spařenou a pokrájenou do zeleninových a bramborových polévek, salátů, omelet apod. Když nastane jarní čas, tak neváhejme a tuto všudybylku využijme i v naší kuchyni. Takže hurá na výlet za humna na mlaďounké kopřivové lístky a na zelená luka na šťovík a pak do naší kuchyně!
Polévka z planě rostoucích bylinekSuroviny pro 4 osoby:
  • 250 g špenátu
  • 100 g listů mladé kopřivy
  • 50 g šťovíku
  • 1 středně velký hlávkový salát
  • 2 lžíce rostlinného oleje
  • 1 středně velká cibule, najemno nakrájená
  • 400 ml zeleninového vývaru
  • mořská sůl, dle chuti
  • čerstvě mletý pepř
  • 1 špetka muškátového oříšku, strouhaného
  • 1/2 šálku smetany
  • 4 vaječné žloutky
    Příloha podávaná v polévce:
  • 4 plátky Grahamu na kostky a osmahnuté na 4 lžících másla

    Postup přípravy:
  • Špenát, listy kopřivy, šťovík a hlávkový salát přebereme, omyjeme a nadrobno nakrájíme.
  • V nádobě rozehřejeme máslo nebo rostlinný olej a cibuli osmahneme dosklovita
  • Na cibulku přidáme nakrájenou zeleninu a zalijeme vše zeleninovým vývarem
  • Kapalinu přivedeme do varu, ochutíme mořžskou solí, pepřem a strouhaným muškátovým oříškem.
  • Vše spolu mixujeme, a zase v původní nádobě a zahřejeme.
  • Žloutek rozšleháme se smetanou dohladka a polévku odstavíme z plamene a za šlehání při nižší teplotě smetanovou směs pomalu přidáváme a rozšlehámeme dohladka.
  • Krajíčky Graham chleba nakrájené na kostičky osmahneme na másle do zlatožluta, dáme do polévky a podáváme.

    nahoru
    ZPĚT do kapitoly
    HOME
    [CNW:Counter]