»Na Valašsku, v "Luhačovském Zálesí", se do mléka zavařená rýže, prosná kaše nebo pohanka nazývala "chudačka". "Kvakovica" se připravovala tím způsobem, že kvaka (tuřín), uvařená v slané vodě, se zahustila "záhušťkou" z mléka a mouky. "Kyselica" se připravovala trojím způsobem:
1) Syrovátka s kmínem a s cibulí (někde přidávali i zázvor) uvařená se zahustila kyselou smetanou s vajíčky.
2) V zimě místo syrovátky brávali vodu z bečkového zelí, jehož se trochu přidalo; do toho zavařili záhušťku z mléka a mouky. Zvala se též podle "střapcú" tj. třásní zelí "střapačka" nebo "švihula". V Doubravicích je švihula z hub václavek, v Nevšové se zve "loskovica", od toho, že zelí roste tam na poli "losky".
3) Vařili ocet se sušenými houbami a sušenými švestkami, uvařené se zahustilo "záhušťkou" z mléka a mouky. Jako lék šestinedělkám se podávala pivná polévka tj. s cukrem vařené pivo, zahuštěné žloutky."«
(Antonín Václavík: "Luhačovské Zálesí", v Luhačovicích 1930)