Thomas Cranmer, který přesně pod takovým rozsudkem zemřel,  byl prvním protestantským arcibiskupem z Canterbury a autorem první  oficiální protestantské modlitební knížky. Ironicky, lord Ramsey,  poslední arcibiskup z Canterbury který zemřel v r. 1988 byl známý  pro svou touhu "spojit světové církve" a tím zvrátit Reformaci  spojením s Římem. Jsou tací, kteří zapomenuli. Ne tak biskup Ryle,  který napsal v r. 1880 se zřejmým velkým pohnutím: "Přál bych si,  aby si čtenáři uvědomili, že upálení Mariánských (Bloody Mary)  mučedníků je čin, který Římská církev nikdy neodsoudila, neomluvila  se za něj, či dodnes neprojevila lítost. Nikdy neprojevila lítost  za jednání s lidmi z Vaudois nebo Albigenses, nikdy neprojevila  lítost za vraždy Španělské Inkvizice. Nikdy neprojevila nejmenší  lítost nad upálením Anglických Reformátorů. Měli bychom si to  zapsat do srdcí a nechat pevně zakotvit: ŘÍM SE NIKDY NEMĚNÍ!!!!

 Na místě, kde byli Cranmer, Ridley a Latimer upáleni, stojí  kamenný kříž a deska na domě před "Oxford Balliol College". Větrem  ošlehaný pomník připomíná těm málo, kteří ještě pamatují, že stovky  jiných, právě tak jako tito tři, "dali svá těla v opozici omylům  Říma" - omylům, které jsou stále základem Katolicismu....

 Hugh Latimer byl "nejvzrušujícím kazatelem své generace". On  a jeho společník v mučednictví byli přivázání zády k sobě ke kůlu  na hranici. Latimerova slova jsou snad tak nejpohnutější ze slov  všech mučedníků. S odvahou a vírou volá ke svému příteli, jak se  tak plameny počaly zdvihat: "Udělej si pohodlí, pane Ridley a buď  jak muž! Tento den, s Boží pomocí, zapálíme v Anglii takovou svíci,  která, jak věřím už nikdy nezhasne".. (Jones, "Reformation").

 Tato svíce dnes bliká jen velmi slabě - a je nebezpečí, že  uhasne. Jak si můžeme dovolit zapomenout ???

 Omyl Rekonstrukce.

 V našem krátkém přehledu historie církve jsme se podívali na  některé pokusy o "pokřesťanštění" společnosti pomocí spojení církve  a státu. Nejenom že takové pokusy neuspěly v zlepšení všeobecné  zbožnosti, ale výsledek byl na škodu jak církvi, tak i státu!  Martin Luther připouští neúspěch a prohlašuje: "Je zcela vyloučené,  aby byla křesťanská vláda - i jen v jedné zemi - protože zlí jsou  vždy ve většině". (Hugh T. Kerr: "Compendium of Luther Theology").  Přes to všechno, falešné vise jak "změnit svět pro Krista"  infiltrací a nakonec "převzetím vlád pro Boha" je velmi atraktivním  obrazem pro mnoho Křesťanů, kteří nemohou odolat tomu, co Colson  nazývá "největším pokušením dneška".

 Římsko katolická církev snila tento sen od dob Konstantina.  Viděli jsme ukázku nešťastných výsledků v historii minulosti.  Apoštol Jan, pod inspirací Svatého Ducha, předpovídá úžasný růst,  potom pád a nakonec Boží soud nad děvkou církve, po tom, co se  spojí s Antikristem, ve snaze ustavit nový světový řád. Zatím co  ústředí bude v Římě, falešný náboženský systém bude reprezentovat  všechny církve, denominace, kulty a náboženství spojené v jeden  celek. Křesťané naší doby opakují ten stejný omyl z minulosti, když  se snaží smíchat náboženství a politiku.

 V každém národě byla protestantská Reformace zpotvořená  nebiblickou směsí svatého a nečistého. To přišlo opakováním  katolického spojení s vládami světa. Konečným výsledkem se stal  "Stát-Církev" systém Evropy, který dnes představuje protestantskou  verzi Katolicismu objímajícího nečistotu na prsou církve. SEPARACE  BOŽÍHO LIDU OD SVĚTA JE IMPERATIVEM VÍRY!! Porušení tohoto  biblického principu bude vždy destruktivní.

 Chadwick nám připomíná: Katolíci odmítli princip puritánského  pohledu na církev jako svatou a výlučnou společnost v empirické  realitě a tvrdili, že církev je jako Noémova Archa, s čistými  i nečistými zvířaty, nebo jako pole z podobenství, kde pšenice  a plevel zůstávají společně, až do Posledního Soudu. (Chadwick,  "Early Christianity").

 Když píše o rozvoji po Konstantinovi, Petr Brown  vysvětluje:"Spojení se Státem, místo aby bylo zdrojem zlepšení,  stalo se "velikým nebezpečím a svodem". Na příklad rozšíření  Křesťanství v Africe, nevybíravé naplňování kostelů - jednoduše  odstranilo morální milníky, které oddělovaly svět od církve. Peter  Brown, "Augustine of Hippo", 1967). Lukáš nám píše, že čistota  a síla ranné Církve byla tak mocná, že si nevěřící nedovolili  vstoupit do Církve - i kdyby mohli. (Skutky 5:13). Na rozdíl od  toho, Augustin vypisuje každý bolavý detail, který se stal běžností  v římsko katolické církvi: "Člověk, který vstoupí do kostela  (čtvrtého století), nutně uvidí opilce, lakomce, podvodníky,  hazardní hráče, smilníky, lidi kteří nosí amulety, zákazníky  čarodějů, astrology... Takový člověk si musí uvědomit, že ti stejní  lidé, kteří plní kostely na křesťanské svátky, plní také divadla na  pohanských slavnostech"..

 

 "EKKLESIA" - POVOLANÁ SPOLEČNOST VĚŘÍCÍCH.

 Je velmi zřetelně naznačeno od Genese až po Apokalypsu, že  Boží speciální lid, děti Israele, jsou zcela odlišní od všech lidí  tohoto světa. Počínaje Abrahámem, Bůh ustavil speciální podmínky,  které vládly vztahu s Jeho vyvoleným národem - které, v tom stejném  smyslu, je chránily od vlivu světa - něco, co Israel mnohokrát  porušil a moderní Israel zcela opustil... Původně měl Israel  nejenom odlišné náboženství ale i jeho dieta, hygienické předpisy  a celý způsob života byl zřízen, aby udržoval separaci od Pohanů.  Israelská unikátnost byla - pochopitelně - zřetelná pro národy  kolem. Sám Bůh řekl svému lidu o zákonech, které jim dal: "Národy,  které o těchto zákonech uslyší řeknou: Který národ je tak veliký,  aby měl Boha tak blízko u sebe...a čí zákony a předpisy jsou tak  spravedlivé, jako tento zákon...? Deuteronomy 4:5-8...

 Není proto žádným překvapením, že Církev, založená Ježíšem  Kristem se také nazývá "zvláštním (odlišným odděleným) lidem....  1 Petr 2:9. Starozákonní výzva Israeli: "vyjděte z nich a oddělte  se" (2 Korint. 6:17). byla aplikována Pavlem na Církev. Skládající  se jak ze Židů, tak i z Pohanů, Církev je oddělená a rozdílná od  zbytku světa, včetně Israele! Křesťané, jakožto občané nebes,  nemají přijímat životní styl nespasených, ani jejich tělesné touhy  - a v žádném případě se nemají ženit či vdávat s těmi, kteří  nepatří Kristu!

 Křesťané by se také neměli spolčovat v obchodě - či  v jakémkoliv jiném podnikání aby nebyli "zapřaženi do cizího jha  s nevěřícími" (2 Korint. 6:14). Bohužel, právě tak jako moderní  Israel, moderní církev také opustila princip separace.

 Řecké slovo, které používá Nový Zákon pro církev je  "ekklesia", což znamená společnost lidí, kteří byli odněkud  vyvoláni. Ježíš povolal své učedníky ze světa aby Ho následovali  skrze smrt a vzkříšení do světa nového. Připravil je na to, že  budou tímto světem nenáviděni. Tito lidé měli za úkol povolávat  další učedníky a ti opět další a další, v tomto zvláštním poslání.  Tento příkaz, který vyšel z úst Krista a je známý pod názvem "Great  Commission" - "Velké Poslání" (Matouš 28:16-

 20), se dostal až k naší generaci a je výzvou pro všechny Křesťany  právě tak, jako kdysi byl výzvou pro první učedníky. Zeptejte se  sami sebe: Kdo jiný, ztracenému světu o Kristu poví ???

 Ve své modlitbě v Janu 17, Kristus opětovně poukazuje na  skutečnost, že Jeho učedníci - i když zůstávají jako svědkové na  zemi - z tohoto světa nejsou, ale byli z tohoto světa vybráni. Když  se apoštolové a starší sešli na prvním církevním sněmu v  Jerusalémě, Barnabáš a Pavel prohlásili, "jaké zázraky a znamení  Bůh mezi Pohany vykonal"..Skutky 15:12. Ovšem největším překvapením  pro ně byla skutečnost, že se Pohané obraceli ke Kristu. Apoštol  Jakub potom vysvětlil, že některá starozákonní proroctví se plnila,  jak tak Bůh si vybíral "z nich, (pohanských národů) lidi pro své  Jméno"... Skutky 15:14-19...

 H.Wayne House a Tommy Ice poukazují v jejich výborné knize  "Dominion Theology, Blessing or Curse?": "Povšimněte si Apokalypsy  7:9 - "... veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech  národů, kmenů, jazyků a z každého lidu". Řecká předložka "ek",  znamená (v angličtině) "out of", (česky "ven z").... Ve Skutcích  15:14, když Jakub říká:"Šimon pověděl, jak se Bůh předem postaral,  aby z Pohanů přijal lid pro své Jméno.." je předložka "ek" použita  také. Dále, slovo "Pohané" je to stejné řecké slovo použité  v Matouši 28:19 (Velké Povolání) a je přeložené "národy". A tak  myšlenka, kterou Nový Zákon učí je, že Kristus si povolává z národů  lidi pro své Jméno - Tělo Kristovo. Nikde Bible neučí, že se celé  národy obrátí ke Kristu, nebo že máme vytvořit "křesťanské národy".

 Kristus vysvětloval, že z velikého množství lidí, "kteří jdou  po široké cestě do zkázy", relativně málo z nich uposlechne výzvu  jít "úzkou cestou, která vede k životu". Matouš 7:13-14, Lukáš  13:23-24... Tento malý počet, jak Židů tak i Pohanů, povolaných  Duchem Svatým po tom, co reagovali na evangelium, představuje  Církev - Kristovo Tělo. Bible jasně učí, že po tom, co byli  povoláni z tohoto světa, Křesťané - i když ve světě zůstávají, mají  zůstat od světa odděleni. CO TO ZNAMENÁ? Zatím co musíme nechat na  čtenáři - Křesťanovi, aby si on sám pro sebe studoval a vykládal  biblická učení na tento důležitý námět, můžeme stručně poukázat na  několik základních skutečností:

 Některá povolání (zahrnující práci v hráčském kasinu,  bordelu, nebo baru na příklad), se zřejmě pro Křesťana nehodí.  Všeobecně ovšem, Křesťan žije i pracuje bok po boku s bezbožnými,  ať už jako zaměstnanec soukromého nebo státního podniku. Separace  tedy neznamená žít ve vlastních, oddělených komunitách, nebo  vyhýbání se druhých, ale život uprostřed každodenního - většinou  velmi blízkého - kontaktu se světem. Pakliže v nás Kristus opravdu  žije, potom budeme myslet, žít, jednat i mluvit stále více tak, jak  by v každé z těch naších situacích myslel, žil, jednal i mluvil  Ježíš Kristus! Jak tak dozráváme v našem vztahu k Němu, budeme  našemu Ideálu stále blíž a blíže. Křesťanský život není dodržování  pravidel a předpisů kterékoliv denominace, ale život v poslušnosti  Božího Slova pod vedením a posílením Božím Duchem. Skutečnost, že  patříme Kristu by měla být zřejmá a tento rozdíl nás separuje,  i když projevujeme soucit a lásku vůči nespasené osobě, se kterou  právě máme styk...

 Bohužel, pohled světa na úspěšný obchod ovlivnil i církev,  která podle jeho vzoru se snaží "prodat" Křesťanství světu tím  stejným způsobem. Mnoho Křesťanů se domnívá, že je třeba použít  techniku Dale Carnegie-ho, když se snaží představit Krista.  V jejich snaze o lásku světa kompromitují své svědectví - často bez  uvědomění si, že světový standard se stal částí jejich myšlení.  Zapomínají, že svět - povětšinou - nikdy nepřijímal a ani nepřijímá  Krista dobře a ukřižoval by Ho zase - kdyby k tomu dostal  příležitost!!!

 Pavel nám dává k zamyšlení něco, co se týká vztahu Křesťanů  a světa: "Nedej Bůh, abych se čímkoliv chlubil - leda křížem našeho  Pána Ježíše Krista, skrze kterého je pro mně svět ukřižovaný a já  pro svět"... Galackým 6:14...

 

 NOVÁ VÝZVA POKŘESŤANČIT SVĚT.

 Takové verše jasně popírají dnešní populární názor, že  Křesťané se mají zaměstnávat událostmi světa, aby byli schopní  jednou - případně - tomuto světu vládnout. (North, "Liberating  Planet Earth", 1987). Jak už jsme se zmínili, tento názor, (potom  co byl zachován v celkem malé skupině "Manifested Sons of God",  která stojí na fanatickém kraji Letničního hnutí), počal získávat  popularitu mezi charismatiky. Podobné teorie jsou zanášeny do  hlavního proudu evangelických církví "Koalicí pro oživení"  (Coalition on Revival) vedenou jejím zakladatelem Jay Grimsteadem.

 Na druhé straně se COR zdá být silně ovlivněná již zmíněnými  Rekonstrukcionisty jako je Gary North a Rousas J.Rushdooney.  Prakticky zcela neznámý před dvaceti lety, Rekonstrukcionismus  značně ovlivňuje evangelické církve. S více než 100 vydanými  vlastními knihami, mnohými oběžníky a kazetami o jejich učení,  vedení Rekonstrukcionismu je plodné, vysoce inteligentní  a agresivní. Bill Moyers ve svém třídílném televizním programu,  který byl vysílán po celé USA v prosinci 1987, věnoval celý čas  Rekonstrukcionistům a jejich postmileniální výzvě pro Křesťany, aby  převzali vládu nad světem, než se Kristus vrátí.

 To co Abrahám Kuyper dosáhl v Holandsku na počátku tohoto  století, je často uváděno jako příklad toho, co Rekonstrukcionisté  a COR doufají dosáhnout. Za Kuyperova vedení Křesťané kontrolovali  největší noviny v zemi, založili "Free University of Amsterodam"  kde se vyučovalo z křesťanské perspektivy, založili nové křesťanské  denominace, založili politickou stranu, která měla pod kontrolou  zákonodárství po více jak deset let, založili křesťanské odbory  a sám Kuyper byl zvolen do úřadu ministerského předsedy na 4 roky!  Tento pozoruhodný výsledek, který Grimstead vystavuje jako model  toho, co COR hodlá dosáhnout, zanechal nakonec Holandsko v horším  spirituálním stavu než bylo před tím...

 Pakliže by COR/Rekonstrukcionické teorie byly správné, potom  by se ten veliký úspěch dosáhnutý Kuyperem, stal základnou pro  další rozšíření Božího království. Namísto toho se stal úplný  zvrat, jako kdysi ve Florencii za Savonaroly! Dnešní Holandsko je  úplnou antitezí toho, čeho Kuyper a jeho spolupracovníci, ve  vrcholném bodě jejich úsilí dosáhli.

 Přes to všechno, stále opakující se téma Rekonstrukcionistů  je "slavný cíl celosvětového podmanění". (Raymond P. Joseph, "The  Councel of Chalcedon", 1982). Další autor si pohrává s tímto  pohledem: "Musíme strhnout bezbožné pevnosti tohoto světa  a postavit na jejich místě instituty Boží". (Tom Rose, "Christ's  Kingdom, How Shall We Build?", 1981). A opět další apel  k "pokřesťanštění všech národů": (Francis Nigel Lee,"From Atheist  to Christian Minister", 1984). David Chilton udržuje prohlašování  o podmanění: "Osudové určení Křesťanů je převzít všechna království  světa". (David Chilton, "Days of Vengeance", 1987).

 Gary North tvrdí, že to co Kristus měl na mysli, když poslal  své učedníky do světa aby učili evangelium, je: "Bůh chce aby  Křesťané kontrolovali svět v Jeho jménu. My chceme vidět biblickou  rekonstrukci Spojených Států tak, aby posloužily jako příklad,  který potom bude následovat celý svět". (North, "Liberating").....  Cílem je pokřesťanštění celého světa, než se vrátí Kristus.

 George Grant píše: Boží armáda si musí podrobit zemi,  vládnout nad ní a dominovat". Křesťané jsou voláni do války. A je  to válka, ve které očekáváme vítězství". (G.Grant, "Bringing In the  Sheaves"). Chilton píše:"Naším cílem je světovláda pod Kristem  - převzetí světa - chcete-li. My formujeme světovou historii... On  nás pověřil, abychom dobyli svět"...(David Chilton, "Paradise  Restored: An Eschatology of Dominion", 1985).

 Zdá se, že volba vybraných (ekklesia) k přípravě na odchod do  nebe se změnila na dobytí světa a zabydlení se v něm... K tomuto  cíli se snaží COR převzít dva okresy v Kalifornii. Tento  "křesťanský" program má 12 bodů. Žádají účastníky mimo jiné:  Vyměnit proti-biblickou legislaturu za spravedlivé, zdravé biblicky  orientované zákonodárství. Vyměnit proti-biblické státní úředníky  (obecní rady, starosty, státní senátory, členy školních rad) za  biblicky orientované kandidáty. (COR, National Newsletter, 1987).

 Během prvních třech století, církev nikdy neuvažovala  o "rekonstrukci" společnosti! Ježíš jasně řekl: "Moje království  není z tohoto světa". Nikdy se nezmínil o reformaci zkorumpovaného  římského režimu, nikdy nenaznačil že bychom měli infiltrovat  byrokracie vlád, nikdy nebyl pro organizovanou sociální nebo  politickou akci, nikdy nechtěl aby Jeho následovníci si lehli na  ulici před římské legie, nebo aby udělali protestní průvod na Řím!  Ježíš speciálně říká: Nemodlím se za svět, ale za ty, které jsi mi  ze světa dal".

 Ani Pavel, ani Petr nikdy neplánovali masové demonstrace  proti vládní korupci, proti římské okupaci Palestiny nebo za účelem  zřízení "křesťanských hodnot" po celém Impériu! Naopak, Petr  píše:"K tomu jste přece byli povoláni - neboť i Kristus trpěl za  vás a zanechal vám příklad aby jste šli v Jeho stopách.....když Mu  spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil ale předal vše  Tomu, který soudí spravedlivě"..1 Petr 2:21-23.. V prezentování  Krista světu, církev se měla chovat jako se vždy choval On! Čas na  "dobytí světa" přijde teprve až se vrátí v moci a slávě...

ODPOVÍDAJÍCÍ SOCIÁLNĚ/POLITICKÉ AKCE UMÍRNĚNÉ ROZUMEM.

Veliké Poslání nezahrnuje v sobě ani sociální, ani politické akce zamířené na svržení nebo reformování vlád a zřízení! Velké Poslání znamená učit evangelium za účelem transformace jednotlivců ku změně jejich konečného osudu. Zatím co je místo a čas pro zákonné a vhodné sociální a politické akce, nesmíme je zaměňovat  s Velkým Posláním! Rozhodnout o tom co je zákonné, musíme rozlišovat mezi právem vlády a právem jednotlivých občanů. Tato práva se liší jak místem tak i časem. Mnoho z toho, co je zákonné ve Spojených Státech nebylo zákonné v bývalém Sovětském Svazu o nic více, než by bylo v bývalé Římské Říši...

 Na druhé straně nejsou Křesťané povinní uposlechnout každý rozkaz vlády. To je jasně vidět v příkladech, které nám zanechali  jak Ježíš, tak i apoštolové, kteří aby uposlechli Boha, odmítli  poslouchat židovské náboženské autority. Samotné Kristovo vzkříšení bylo pohrdání římskou pečetí a i hlídkou, která tam byla postavená, aby On v hrobě zůstal... Písmo učí, že žádná vláda nemá jinou autoritu než tu, která pochází od Boha (Římanům 13:1) a občané  tudíž, nejsou vázáni civilními zákony, které by porušovaly Boží vůli v jejich životech...

Žádná vláda, na příklad, nemá právo zakazovat Křesťanům uctívat  Boha, vlastnit a studovat Bibli, nebo rozdávat biblické letáčky či  jakkoliv sdílet svou víru s ostatními. Dále nemá žádná vláda právo nutit občana, aby porušil Boží zákony proti své víře, nebo proti  Bohem danému svědomí. Vláda má právo dohlížet, aby její občané byli  vzděláváni způsobem, který posiluje schopnosti národa přežít a růst. Ale nemá právo - pod pláštíkem výuky - pokoušet změnit víru  dětí vychovaných v křesťanských rodinách proti víře jejich rodičů.

Následně - rodiče mají právo, v poslušnosti k Bohu, odmítat  individuálně či kolektivně a odporovat učení ateisticko/humanitním teoriím, okultu či náboženským (čarodějnictví, New Age a pod.) pro své děti - učení, které je proti jejich křesťanské víře. Mají právo odporovat nemorálním učení ve veřejných školách, které nabízí  mladým mozkům ideje a pokušení, která by se jinak v jejich věku neobjevila. Běžné příklady jsou různé druhy sexuální výchovy, změny v hodnotách, prezentování homosexuality nebo volného sexu jako pouze jiné životní styly - nebo jakékoliv jiná učení, která  podkopávají Křesťanství v očích dětí křesťanských rodičů...

Pochopitelně musíme dělat rozdíl mezi pokusem vnucovat  hodnoty druhým a mezi prostým vysvětlením vlastních hodnot  v poslušnosti k Bohu.. Je jedna věc ochránit vlastní děti od vlivu bezbožných vlivů, které jsou urážkou Boha a které porušují práva, která Bůh vládě dal - zcela něco jiného je pokus vnucovat naše biblické hodnoty bezbožnému světu... Na příklad - není potřeba změnit celou učební osnovu abychom zabránili špatnému vlivu na naše děti. Protest, nebo jakákoliv akce by měla být postačující (na příklad vyjmout děti křesťanských rodičů z některých instrukčních předmětů) spíše, než nutit křesťanské hodnoty na celou populaci.

Na druhé straně Křesťané v Americe mají každopádně právo ( je to právo zaručené, které není Božími zákony zaručené), snažit se získat politický úřad a použít jejich volební sílu, prosazovat své hodnoty. Čím však vyšší postavení to je, tím menší je pravděpodobnost, že zvolený Křesťan bude moci jako Křesťan fungovat - ať už uplatňovat křesťanský vliv skrze svůj úřad, nebo si udržet nekompromisní svědectví pro Krista. Mnohem více dobrého může být  vykonáno na nižších stupních úřadu. Na příklad, školní rada, ve které je většina Křesťanů, bude víc užitečná, než křesťanská většina v presidentském kabinetu!

Zatím co to Písmo nijak neprosazuje, není žádný zákaz proti  vhodné sociální akci v zájmu zbožnosti. Ovšem, je třeba moudrosti v rozhodování o každém případě. Je veliký rozdíl se pustit do politiky natolik, že se dostaneme do spolku s bezbožným světem v organizování světa - a nebo jednotlivě či kolektivně se postavit  pro dobro a spravedlnost při použití legálních prostředků...  A opět: V první řadě musíme dát přednost věčné destinaci duší, a nenechat se oslepit nějakým dočasným zájmem - ať už momentálně vypadá jakkoliv důležitým...

 

PŘEKROUCENÉ VELIKÉ POSLÁNÍ.

Je nám nyní řečeno, že "získat duše pro Krista a připravit je pro nebe", je pouze částí Velkého Poslání, zatím co přinutit  bezbožné, aby se řídili podle biblických principů je ztracené  tajemství "změnit svět pro Krista". Idea, která se dnes nabízí pro  splnění Velkého Poslání neznamená nutně změnu lidské budoucnosti  z pekla na nebe. Může ale přimět bezbožné, do pekla pochodující  hříšníky, aby žili etické životy v poslušnosti Božích zákonů pro jejich pozemský prospěch... Gary North vysvětluje toto nové chápání spásy a Velkého Poslání:

"Postmilenialista neučí, že celý svět bude jednou obydlen regenerovanými lidmi - ale že celý prožije kulturní požehnání jako výsledek rozšíření evangelia".(G. North,"Dominion and Common Grace:  The Biblical Basis For Progress", 1988). "Zájmem evangelického světa byla spása duší, a dlouho bylo zanedbáváno ozdravení institucí tohoto světa. Ale Boží Syn zemřel aby spasil (ozdravil)  všechny lidi, i když nezemřel aby všechny lidi regeneroval. Tím že zanedbávají ozdravit KOSMOS - světový řád - Křesťané popírají zevrubnou povahu Kristovy spásy"...(G.North, "Is the World Running  Down? Crisis in the Christian Worldview", 1988).

Písmo nikde nepoužívá výraz "spasit" ve vztahu k evangeliu nebo Velkému Poslání tak, jak tvrdí North! Přes to všechno dnes sílí  trend uvnitř církví, udělat ještě jeden pokus pokřesťanštit svět  i když všechny dřívější pokusy ztroskotaly... Roste naděje "reformovat každou oblast v životě všech národů podle standardů  Božího Slova". Navzdory logice a Písmu, COR "Manifesto" prohlašuje  že Velké Poslání přikazuje církvi, jako "učiteli, příkladu, soli země a světla světa", aby donutila světskou společnost a její zřízení, přijmout křesťanský způsob života"...

U Linkolnova Memoriálu, čtvrtého července 1986, jako smělou výzvu zbytku církve, padesát členů vedoucí rady COR a 5 set delegátů podepsali "Manifesto for the Christian Church: Declaration  and Covenant". "COR doufá", vysvětluje leták, "že každá americká  a kanadská církev, která se řídí Bibli, podepíše také, protože to reprezentuje Boží vůli pro celou křesťanskou církev na konci dvacátého století. (COR National Newsletter, July 1986).... COR  literatura nadšeně prohlašuje: "Manifesto Covenant", analogie 95 tezí Martina Luthera, byl "přibit na Dveře Církve" padesáti členy COR rady:

"Z Boží milosti, událost rozvinutí tohoto dokumentu Církvi a světu vyznačí obrat v historii, kdy se Tělo Kristovo probudí a zaujme vedoucí úlohu ve světě. Potom - opět - uvidíme jak Církev  transformuje svět a ovlivní jej, aby se přizpůsobil biblickým standardům... a každá sféra života na této planetě bude naplněna, očistěna a ozdravena biblickými principy"..(From the brochure "An  Invitation to the Continental Congress III. on the Revival of  Christianity and the Reformation of Society, 1987).

Toto prohlášení je nejenom překroucení Velkého Poslání ale také velmi nebezpečně zavádějící. Už ta fráze "opět" naznačuje, že kdysi v minulosti to, co navrhují se už podařilo. Kdy církev "transformovala svět a ovlivnila jej biblickým standardem? Jediná doba, která se tomu přibližuje, je Středověk, kdy Římský Katolicismus vládl světu a dosáhnul vrcholu své moci za papeže  Innocenta III. (1198-1216).

Walter James nám připomíná, že v oněch dnech, "Křesťanství bylo nepopíratelným pánem na scéně".. (W.James, "The Christian in  Politics", 1964). Southern píše: "Ideální církev dvanáctého  a třináctého století byla společnost disciplinovaného a organizovaného kněžstva, které řídilo myšlenky i konání poslušných a ochotných občanů - jak králů, tak i sedláků".  (Southern, "Western").

Těžko by se dalo tvrdit, že křesťanská církev kdy měla větší kontrolu nad světem než tomu bylo ve Středověku, o kterém se Grimstead tak chvalně zmiňuje. A přes to jsme viděli smutný  výsledek tohoto triumfu: Spojenectví se silami světa vytvořilo  autoritářskou, zkorumpovanou církev. Reformace spadla přesně do té stejné pasti. A nyní se nám představuje "Nová Reformace", která  doufá v křesťanskou Rekonstrukci společnosti celého světa, která je speciálně vytvářena tak, že udělá ty stejné chyby...

 

VYSOKÉ NADĚJE A ZKLAMÁNÍ.

Přes všechny zkušenosti z minulosti, v záblesku nedávných zřejmých úspěchů, které následovaly veliké volební vítězství  Ronalda Reagana v r.1980, konzervativní Křesťané Ameriky byli  přesvědčení, že volba jejich kandidátů na klíčové pozice,  protestující pochody a vykonávání tlaku na vládu skrze lobyisty, je cesta dopředu za Ježíše Krista... Jak řekl Gary North: "Křesťané jsou vyzýváni Bohem, aby dobyli politickou říši pro Krista". Je to Jeho (Kristův) cíl, aby Jeho pozemští následovníci eventuálně vykonávali autoritu nad Zemí v Jeho jménu tím, že se naučí poroučet  světovým vládám" ....George Grant píše: Úkol Božích lidí v politice je působit na hřích výkupným činem Krista. Na nás je aby jsme převzali naše dědictví tím, že vzneseme nárok na zemi. Krátce řečeno: My musíme znovu převzít autoritu nad národy a aplikovat zákon Ježíše Krista...

A opět: Výraz "znovu", zavádí. Metody a cíle jsou jasně nebiblické. Jeden letáček (Biblical Blueprint series) Rekonstrukce, píše o "armádě registrovaných voličů", kteří převezmou vládu.  V nedávném propagačním dopisu North píše (v kontrastu Kristova  tvrzení, že svět bude nenávidět a pronásledovat Jeho následovníky):  V roce 2001 se můžete stát presidentem díky přicházející "Druhé Americké Revoluci" z let 1990 ..jistě, jako konzervativní Křesťan, budete částí velmi populárního klubu ....

Ve skutečnosti budou voliči trvat na tom, aby všichni ve vedení byli těsně spojení s jasnými křesťanskými hodnotami ... Křesťané a konzervativci vyhrají většinu vedoucích míst s vysokou převahou... Všude po Americe, křesťanské pokusy, projekty a kampaně  mají vzrušující výsledky, které ukazují, že můžeme změnit svět...  Vyhráli jsme volby, a získáváme stále víc a více voličů...  Humanistický domek z karet se již hroutí. Máme ten nejoslnivější  a přesvědčivý plán od doby, kdy Martin Luther vzal do ruky kladivo u dveřích ve Wittenberku ...Zvu vás aby jste se s námi zapojili"...

Zní to přesvědčivě a lákavě. Ne ovšem, když si uvědomíme, že by Kristus - bez jakýchkoliv pochyb - byl znovu ukřižovaný kdyby se počal procházet mezi lidmi jako pokorná Boží ovce a jako Světlo světa volající k pokání. Je proto něco strašně vadného na tvrzení že ti, kteří jsou Jeho následovníky, budou ctěni a chváleni od těch, kteří by Krista ukřižovali!!!

Pravý Křesťan, který uznal, že Kristus na tom kříži zemřel za jeho hříchy a na jeho místě, chápe přesně tak jak to chápal Pavel když řekl že "byl ukřižován s Kristem" (Galackým 2:20) a že obdržel nový život - život vzkříšeného Krista. Byla by to tedy kontradikce  pro ty, kteří jsou spojeni s Kristem v Jeho odmítnutí od světa  a ukřižování, kompromitovat Křesťanství tím, že by se nechali zvolit do úřadu bezbožnými voliči, aby pomohli vládnout světu společně s těmi, kteří Kristem opovrhují...

Kromě toho, hlubší studie (která je mimo zamýšlený rozsah této knihy), by ukázala že vysoké naděje, původní sliby politického zapojení dobře mínějících Křesťanů, se neuskutečnily. V pokusu ospravedlnit politické ambice Křesťanů jsou citováni jako příklady, Josef a Daniel, kteří byli ustaveni do vysokých úřadů Bohem, pro Jeho účely. Budeme-li ale poctiví v této analogii, musíme přiznat, že ani Josef ani Daniel nevytvořili nijaký dlouhodobý vliv na země,  kterým vládli. Egypt nakonec Israelity zotročil a byl za to potrestán. Daniel, kromě vlivu na tři krále, nevytvořil nijaký vliv na Babylón, který byl nakonec zničen také....

Na rozdíl od dnešních Křesťanů, kteří zastávají vysoká politická postavení, Daniela nebylo možné donutit, aby porušil svou povinnost vůči Bohu a byl pro to nenáviděn! Daniel neslevil ani čárku - dokonce ani v jídelníčku! Z toho důvodu nebyl oblíbený mezi dalšími vládními úředníky, kteří se jej neustále snažili zbavit.  Daniel byl v této pozici proto, že ho Bůh pro speciální úkol do tohoto speciálního postavení ustavil. Tento případ nenabízí nijaké  ospravedlnění pro Křesťana, který se dnes snaží získat politické postavení.. Křesťan nemůže udělat biblický případ ani z Josefa, ani z Daniela aby tím ospravedlnil pokus získat vysoké politické  postavení.

 

NEBEZPEČÍ VEŘEJNÉHO ÚŘADU.

Nebezpečí veřejného úřadu a tlak na Křesťana, aby dělal neustálé kompromisy v jeho závazcích ke Kristu, byl demonstrovaný znovu a znovu. Pat Robertson, navzdory svému tvrzení, že ho Bůh povolal aby kandidoval na presidenta, je toho školní ukázkou. Bylo velmi smutné dívat se na člověka, který se ještě do nedávna pokoušel získat lidi pro Krista, jak popírá - když byl otázán reportéry - že vůbec kdy evangelistou byl! Robertsonova kontradikce dřívějších prohlášení a jeho opakovaná prohlášení, že jako president by nikdy nevnucoval nikomu Křesťanství ani by nedovolil aby zasahovalo do povinností jeho úřadu, bylo hořkou připomínkou kompromisu, který je vyžadován samotnou vlastností tohoto úřadu  v demokracii....

Kompromis je nevyhnutelný, máte li reprezentovat jak nevěřící, tak i Křesťany. Kromě toho možnost (a vlastně povinnost) hovořit za Krista je kompromitována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Důvod je zcela jasný. Jako účetní nebo holič, máte po práci volno rozhlašovat evangelium Ježíše Krista. Ale prezident Spojených Států stejně jako senátor není vlastně nikdy mimo svou práci, stále zastává svůj úřad a musí být velmi opatrný, aby nevnucoval svou víru v Krista komukoliv. A proto na příklad, kdyby se Billy Graham stal prezidentem, byl by to stupeň dolů, protože by to byl konec jeho otevřeného svědectví pro Krista.

Zmíníme se, pro osvětlení, o jednom speciálním příkladu: Surgeon General (Hlava veřejné zdravotní služby v USA) C.Everett  Koop, se stal velkým zklamání v posledních letech. Nikdo  nepřipisuje tuto chybu Křesťanství pana Koopa, které se zdá být  nade vší pochyby. A přesto kompromitoval svou víru jak ve skutcích, tak i v projevech. O nedávné brožurce "Understanding Aids: Message  From the Surgeon General", která byla zaslána na všechny adresy v USA, píše Judie Brown, prezident American Life League, píše s hořkostí:

Desinformace rostou a začínají již hned na počátku. Strana 3 diskutuje o "riskantním" chování. Když to studujete, povoluje  téměř všechno! Na příklad píše: "Sex s někým, koho příliš dobře neznáte...je riskantní". Znamená to, že občasný sex s někým, koho znáte "dobře" je správný? Koop nikdy nepíše o výhodách sexuální zdrženlivosti mimo manželství, ani o výhodě věrnosti v manželství.  Spíše se podbízí životním stylům jako je homosexualita nebo  bisexualita, aniž by v nejmenším poukázal na sexuální vztah který byl určený přírodou pro muže a ženu v manželství.... Surgeon General vykonal ubohou službu rodičům v USA, jejich dětem  a nejzřetelněji svému úřadu... Jako kdysi dobře známý lékař, obdivovaný mnoha současníky, se nakonec stal - vydáním této knížečky - Kapitánem Kondomem!"....

Koop později vysvětloval, že nemůže vnucovat svou evangelickou víru a způsob života na druhé, ale že musí zastupovat všechny složky. V tom případě by pravděpodobně bylo lépe, kdyby na důkaz své integrity raději byl resignoval, než aby v zájmu kompromisu nabízel v době největšího zdravotního ohrožení něco, o čem sám byl přesvědčený, že je nemorálním a nepostačujícím řešením! Prohlášení, se kterým Surgeon General nepochybně souhlasí ale nemůže ve svém postavení zveřejnit, napsali dva kvalifikovaní Křesťané ve výborné  knížce o Aids:

"Světové řešení není řešením žádným, pouze zvětší celou katastrofu. Prosazovat kondom pouze povzbuzuje střídání sexuálních partnerů. A kondom je bezpečný pouze na 90% pro zamezení oplodnění  i když otěhotnění se může stát pouze v několika dnech za měsíc.  Nákaza Aids se může stát každým aktem, ve kterýkoliv den v měsíci. Když se stane nechtěné otěhotnění, potrat slouží jako úniková cesta. Od Aids není úniku! Nakazíte-li se, znamená to smrt...  Spoléhat se na kondom je něco jako ruská ruleta. Jediná platná naděje před vzrůstající vlnou Aids je v Bibli. Boží Slovo učí jasně že naší nadějí není "bezpečný sex" ale "morální sex". Sexuální spojení v manželství - s jedním partnerem - je jediný způsob jak být  sexuálně aktivní a zároveň ochráněný před nebezpečím Aids". (David  R.Reagan and Thomas H.Baker,"What the Bible Says About Aids",1988).

Nejenom Koop, ale i další jasně demonstrovali že výhody ze zvolení Křesťana na vyšší místa, jsou vysoce přeceněné... Kromě  toho, tím že se církev stále víc a více dostává do politiky,  nezaséváme ta stejná semínka zkázy jako se kdysi církev čtvrtého století spřáhla nebezpečně s Římským Impériem?

OPAKOVÁNÍ KONSTANTINOVÝCH OMYLŮ?

Křesťané mají stát proti zlům jako je homosexualita, potraty,  pornografie, drogy. To všechno má bezbožný vliv na společnost. Ale zároveň nesmíme zapomenout, že naší primární povinností je seznámit svět s evangeliem Ježíše Krista. Příliš často společenské  a sociální aktivity se stávají náhražkou za spásu duší...

Kromě toho Křesťan se musí postavit proti morálnímu a  sociálnímu zlu jako všichni ti, kteří jsou vykoupení krví Ježíše Krista a nemají se v žádném případě spojit s bezbožnými v propagaci  moralismu - systému, který není o nic lepší nežli humanismus.  Bohužel konzervativní Křesťané se spojili s takovými anti-Křesťany jako jsou Mormoni a Moonies a tím jim dodali důvěryhodnosti. Jeden z příkladů je "American Freedom Coalition" vedená Bobem Grantem ze skupiny Christian Voice. Jak poznamenal Washington Post:

Grant a jeho koaliční spojenci odmítají kritiku jejich vztahů s Moonies a obhajují se tím, že jsou ochotní spolupracovat s kýmkoliv, kdo s nimi sdílí jejich konzervativní cíle. "Jedno je  jisté", říká Richard Ichord, který operuje washingtonskou  firmu,"Unification Church je nejsilnější antikomunistickou církví v USA". (Unification Church = Moonies).... Velká část dnešní církve přestala být "ekklesií" ("vyvolená ze světa"), a stala se částí světového systému. A jak tak pozorovali své vůdce spojovat se bezbožnými systémy, většina Křesťanů ztratila pocit separace od světa. Dnes je mezi evangelíky trend podobat se světu co nejlépe,  aby získali oblibu světa, což dnes nazývají "přátelským  evangelismem". Je to zase nový přístup k Velkému Poslání, o kterém ani Ježíš, ani Pavel nevěděli nic!

Někteří Křesťané jsou přesvědčeni, že to trvá měsíce a i roky, než si "vyslouží právo říci komukoliv o Kristu". Je velmi  pochybné, že takovou taktiku používala ranná církev, která by,  možná nikdy tak pronásledovaná nebyla, kdyby bývala prohlašovala evangelium trochu "positivněji"... Mnoho pastorů a kazatelů se pokouší přizpůsobit evangelium tak, aby bylo přijatelné dnešnímu  světovému pohledu na život ve snaze zvýšit zájem. Ježíš, kterého oni představují je sebe-ocenění, odborník na úspěch, který nabízí lepší a psychologicky zdravou cestu k "dobrému "životu" na této  zemi - něco, co hledá každý nevěřící! Ztráta důležitosti nebe, pohled na Rapture jako na něco strašně vzdáleného v mlhavé  budoucnosti a ztotožnění se se světem - to všechno uspává pocit  závaznosti biblických standardů separace od bezbožného světa..

Víra, že Křesťanství je na nejlepší cestě převzít moc nad světem se zdá být velmi přitažlivá, právě tak, jako za dnů  Konstantina a jeho následovníků. Ti, kteří byli pronásledovaní a mučení jak za římských císařů, tak i za pozdějších papežů, měli ovšem názor jiný... A tento jejich pohled, i když má velmi malou přitažlivost v dnešní době, byl historií ospravedlněn. Musíme se opět učit ty stejné lekce a za stejnou cenu?

POSTAVIT DOBRÝ PŘÍKLAD SVĚTU?

Navzdory dobrým úmyslům COR, Bible nikde neurčuje církvi "vedoucí úlohu ve světě" Standard chování, očekávaný od církve je mnohem vyšší než jaký je očekávaný od světa. Pakliže se budete snažit je spojit - zničíte oba! Křesťan je posílený Svatým Duchem, aby mohl žít čistý, separovaný život, podobný tomu, co nám ukázal  Kristus. Život, jehož motivace je láska k Pánu. Člověk ve světě je motivovaný strachem z následků překročení civilních zákonů a pobízen svým svědomím, které ho usvědčuje jako beznadějného ztraceného hříšníka v Božích očích. Je vyzýván k lítosti a k přijmutí Ježíše Krista jako Spasitele a Pána. Už jen ten nápad aby církev ustavila biblický standard, který by bezbožný svět  následoval, je nebiblický a nepraktický.....

Rekonstrukcionisté jako Rushdooney a North, jejichž vliv na COR je zcela zřejmý, jsou přesně tím druhem legalistů, které Pavel odmítá v dopise Galatským. Jejich cílem bylo přinutit jak církev, tak i neobrácený svět, k dodržování zákonů, které Bůh dal Israeli, které ale ani Israel, ani nikdo jiný nebyl schopen zachovávat.

Jako měli Kalvinisté, tak mají i Rekonstrukcionisté v základě za cíl zřídit celosvětový legalistický systém se stejnými krutými postihy za nedodržení náboženských kódů právě tak, jako se kdysi pokoušel John Kalvín v Ženevě. Historie potvrzuje opakovatelně to, co už před téměř 2000 lety prohlásil Pavel: "Neodmítám Boží milost, protože jestli spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo".. (Galatským 2:21).

House a Ice správně varují: Na neštěstí, to jediné co křesťanský Rekonstrukcionismus vyprodukuje, bude příspěvek  k rozvinutí moralismu namísto biblického Křesťanství. Moralismus se  tlačí do popředí vždy, když se kultura nebo společnost domnívá, že být dobrým Křesťanem znamená dostat se na výši veřejného chápání dobra a zla..(House & Ice, "Dominion").

To co měl Bůh na mysli, nebylo vytvoření společnosti národů které by dodržovaly Jeho Zákony, nebo svět, který poslouchá biblické principy! Celý svět byl prohlášen vinný před Bohem a potřeboval pokání, ospravedlnění a usmíření! Toto je přece obsah dopisu Římanům... Nikde v celém Novém Zákonu není zmínka o tom, že by cílem Křesťanství, nebo Velkého Poslání bylo přesvědčit svět že by měl poslouchat Boží zákony! Israel žalostně zklamal a nová smlouva Boží milosti je pro všechny ty, kteří uvěří. Nikdo není schopný dokonale poslouchat Boží zákony! Co potřebujeme je připuštění, že jsme hříšníci, kteří porušili Jeho zákon a potřebují lék skrze Ježíše Krista. Toto je evangelium a přinášet je národům, je ten jediný účel Velkého Poslání!!!

Lidé, kteří nemají v sobě Božího Ducha jsou z přirozenosti nepřátelští vůči Bohu a neschopní uposlechnout Jeho zákonů. A i kdyby byli schopní, jejich "poslušnost" by byla motivována  sebe-zájmem spíše než láskou k Bohu a tím nepřijatelná. Samý základ hnutí za pokřesťanštění světa spočívá na falešné domněnce, kterou Bible odmítá a kterou i historie prokázala za falešnou a neuskutečnitelnou.... Přes to všechno, COR má horečnou touhu, jak  Grimstead často prohlašuje že:

Velké Poslání v sobě zahrnuje nejenom spásu jednotlivců, ale také útok na brány pekla a ovlivňování vlád a národů aby žili podle Bible. ("Launching More Than Fireworks on the 4th of July", Dr.Jay  Grimstead)..... "... ukázat světu jak žít a spravovat své záležitosti.... Svět nebude vědět jak žít či jakým směrem se brát bez biblického vlivu církve na světové teorie, zákony, činy a instituce".("Manifesto", apendix).

A zde opět, máme totální nerespektování ohromných rozdílů mezi církví a světem! Upřímně a sotva znatelně se přesouvá důraz od spásy jednotlivých duší a jejich přípravy na nebe k vytvoření  dobrého příkladu, který by bezbožný Krista odmítající svět  následoval. To je to, co COR nazývá "změnit svět tím, že Boží vůle bude konána na zemi, jako je v nebi", než se vrátí Ježíš  Kristus....

CO SE STALO S KŘÍŽEM?

Pakliže, jak COR tvrdí je na nás, abychom přesvědčili národy poslouchat Boží Slovo, potom čelíme otázce: CO OD NÁS BŮH CHCE?  Tuto otázku kdysi položili už Židé, kteří chtěli Ježíše udělat svým králem z nesprávného důvodu: Aby je On stále živil a uzdravoval. Ptají se:"Co máme dělat, abychom konali to, co si Bůh přeje?" Ježíš odpovídá:"Bůh si přeje, aby jste věřili v toho, kterého On  poslal"...(Jan 6:28-29). První "čin", který Bůh očekává od každého z nás, je uvěřit v Ježíše Krista - a to znamená za prvé (a hlavně): přijít k tomu kříži jako ztracený hříšník, za kterého Kristus zemřel a vstal z mrtvých. Dokud neuděláte tento krok, "vaše dobrota je jako špinavé hadry v očích Boha". (Izaiáš 64:6).

Jistě, Kristus nám zanechal příklad k následování - ale pouze pro ty, kteří Mu patří tím, že jsou znovu zrození a mají v sobě Božího Ducha. Kromě toho ten příklad má v sobě také ten kříž:  "Kdokoliv mně chce následovat, nechť zapře sám sebe, vezme svůj  kříž a následuje mně"...Marek 8:34... Evangelíci odmítají pohled liberálů, že nám Kristus dal filosofii života a zanechal morální příklad k následování. Toto učení, které ničí evangelium a ve skutečnosti brání lidem, aby přišli ke Kristu jako ztracení, nic nemající hříšníci, je dnes znovu oživováno v trochu nenápadnější formě - už ne liberály, ale evangelickými vedoucími s dobrými úmysly.

Je chvályhodné, že COR vyzývá Křesťany, aby žili v poslušnosti k Božímu Slovu. Ovšem důraz na podřízení se Kristu, není nic nového. Co je nové - alespoň pro evangelíky - (i když liberálové, sociální evangelium a zastánci liberační teologie to učili již dlouho), je idea přemluvit nekřesťany, aby žili křesťanské životy a trvání na tom, že je to částí Velkého Poslání. V typické přednášce pro pastory, kteří se zajímají o COR, Grimstead  vysvětluje:

My jsme zástupci Boha na této planetě v tomto národě a v našich městech k tomu, aby se Boží vůle stala na této zemi tak,  jako je na nebesích - ještě teď, před odchodem do nebe. Ano, máme různé názory, jak daleko to lze dovést. Naší post-mileniální bratří se domnívají, že se to dá udělat úplně. My, před-milenialisté bychom mohli získat Ameriku, Západní polokouli - nebo alespoň její část.... Na jednom ale musíme souhlasit společně: Že naším úkolem je dosadit pohled na realitu Bible a její morality na naší kulturu pro slávu Boží a pro dobro lidstva - jak pro Křesťany, tak i pro nekřesťany.... a že křesťanská církev celosvětově, je odpovědná za  takový rozpad kultury".

Grimstead činí nebiblické spojení mezi církví a světem, kteří mají být oddělení a tím překrucuje Veliké Poslání. Bible je daleko od vnucování biblické morálky na nespasené a přitom varuje, že pokus dodržovat Zákon nespasí - jen zplodí sebechválu. Kromě toho  je to nemožný úkol pro nekřesťana! Vzrůstající vise pokřesťanštění  světa je velmi lákavá. Tento cíl by jistě nebyl zrovna lákavým pro  ty, kteří jako část "ekklesia" - "povolaných ze světa", zemřeli  mučednickou smrtí z rukou toho světa.... Anneken Jans, mladá žena,  byla jednou z nich. V podvečer své popravy v Rotrdamu, Holandsku zanechala svému nemluvněti prohlášení, které si měl přečíst až bude moci. Zde je rada od statečného mučedníka - který byl tak daleko od myšlenky "ovládněme svět pro Krista": Až uslyšíš o chudém,  jednoduchém odvrženém stádečku kterým kdekdo opovrhuje a které svět  odmítá, připoj se k nim; protože kde slyšíš o kříži, tam je Kristus"..(Jones, "Reformation").

 

VELIKÝ MÝTUS DOMINIA.

V naší diskusi o potlačování či zmenšování naděje na nebe a ovládnutí světa před návratem Krista jsme se hlavně soustředili  na Rekonstrukci a COR, protože mají hlavní vliv mezi evangelíky a fundamentalisty. Co se týká skupin spojující charismatiky, zmínili jsme se o hnutí "Kingdom Now", "Restoration" s učiteli jako Earl Paulk a Rick Godwin. Samozřejmě takových skupin a jednotlivců, o kterých bychom se mohli zmínit je více....

Navzdory podobnostem, které mají, jsou mezi nimi rozdílnosti,  jak lze očekávat. Jsou to rozdíly v názorech a rozdílný důraz v tom či onom bodu. Naším účelem není tyto rozdíly prodiskutovat. Co je nutné rozpoznávat je skutečnost, že jeden koncept vytváří spojnici mezi těmi, kteří pouze zmenšují důležitost Rapture a těmi, kteří ji zcela odmítají a učí, že v té či oné formě církev musí převzít nad světem vládu. Ten koncept je "dominion". Ve skutečnosti "dominion teology" je základní premisou pro všechny, kteří očekávají založení království před Kristovým návratem...

Nežli si probereme co vlastně "Dominion teology" znamená,  musíme si uvědomit, že byla založená teprve nedávno. Toto učení je tak nové, že R.J.Rushdoony je považovaný za "otce Dominion teology". A tak Rekonstrukcionisté mohou prohlásit, že přišli s klíčovou teorií, která dala post-milenialismu koření, které bylo zapotřebí pro získání široké základny. Když jsme touto klíčovou doktrínou konfrontováni - doktrínou kterou nikdo z Křesťanů za posledních 1900 let neobjevil - máme velmi dobrý důvod k opatrnosti! Nakonec - to je právě materiál, ze kterého se dělají všechny kulty! Potřebuje to určitou dávku arogance, když někdo prohlásí že objevil něco, co Církev po celou tu dobu její existence neviděla...

 

TEOLOGIE DOMINIA - CO TO JE?

Těch několik veršů, ze kterých je toto nové učení odvozené jsou Genese 1:26-29, kde Bůh říká člověku:"Ploďte a množte se,  a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad  nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe"... Bůh zde prohlašuje nic více a nic méně než že člověk, jako vyšší forma stvoření, vytvořená k Jeho obrazu, dostala vládu nad celou zemí  a nade vším, co na zemi je - stromy, rostliny, ryby, ptactvo,  zvířata a jiné formy života. Měl zemi obdělávat a používat zvířata  za potravu i pro potěšení - ale jako správce, odpovědný svému Stvořiteli!

Tím, že četli tyto verše daleko za to, co prohlašují,  Rekonstrukcionisté a i další dominionisté z toho vydedukovali  falešné závěry, které nijak z veršů nevyplývají:

 1) Že toto pověření zahrnuje vládu nad druhými lidmi a ustavení  vlád.
 2) Že tato vláda byla ztracená Adamem při Pádu.
 3. Že hlavním účelem Kristovy oběti bylo vrátit tuto vládu zpět.
 4) Že Velké Poslání v Matouši 28, je prostě opakováním v Novém  Zákonu "původní pověření
     dominia" a tak znamená tentýž příkaz....

Na tomto falešném základu bylo postaveno celé hnutí  Rekonstrukce. Ta jednoduchá nadvláda, kterou Bůh dal Adamovi a tím  také všem jeho potomkům, se rozrostla do takových rozměrů, že se vymykala i schopnostem samého Adama! Stala se "úkolem", který pouze  znovu-zrozený Křesťan může splnit. "Být znovu-zrozený je předpoklad k vykonávání dobré vlády".. A přesto tento úkol byl dán lidstvu tisíce let před Kristem! Kromě toho Žalm 8 dává jasně najevo, že dominion je pro všechny lidi - ne pouze pro Křesťany!

Přes to všechno, Gary DeMar a Petr Leithart v knize "Reduction of Christianity" prohlašují: Ve skutečnosti Bible učí, že jsme občany nebe, abychom mohli efektivně vládnout na zemi.... Nebe je zdrojem vlády - dominia, místo odkud začínáme vládnout. Proč byl Kristus pozdvihnut do nebe a usazen po pravici Otce? Aby mohl vykonávat vládu. Je to přesně právě naše občanství v nebi, které nám umožňuje vládnout na zemi poslušně a efektivně"...

Jaké odhalení! Proč se tedy Bůh vůbec Adamovi zmínil o vládě, když pro Adama bylo nemožné vládnout z prostého důvodu: Adam nebyl občanem nebe! Také: proč bylo nutné, aby Kristus zemřel za naše hříchy, vstal z mrtvých a odebral se k Otci, aby pro Něj (a my skrze Krista) vládnul zemskou vládu nad rybami, ptáky, zvířaty a hmyzem - když toto všechno vykonávali lidé od počátku?

 

ZÁHADY DOMINIA.

Na ten stejný námět prohlašuje Earl Paulk: "Kristus v nás musí převzít vládu na zemi" Earl Paulk,"Held in Heaven Until"  1985. Musel mít na mysli něco mnohem grandióznějšího než vládu nad lesy, pastvinami, poli, a nižšími živočichy - něco víc než  prohlašuje Genese 1:26-29. V Dominiu se zdá být další, záhadný  rozměr, který není jasný normálnímu čtenáři Bible.... Ve  skutečnosti jejich teologie je zřejmým klíčem ke všemu od  eschatologie (učení o posledních věcech) až po spirituální válku.  Je nám řečeno:"Bible nám dává eschatologii dominia". Dokonce  i Pavlovy instrukce "nebojovat proti tělu" ale "přivést každou  myšlenku k poslušnosti vůči Kristu" (2 Korint. 10:3-5), je vykládáno jako "strategie pro vládu nad světem". To co se zdá být  pro normálního čtenáře jednoduché prohlášení Boha, kterým pověřuje  člověka vládou nad nižšími živočichy, "ve skutečnosti" obsahuje zakódované tajemství o pokřešťanštění světa v posledních dnech. "Mandát Dominia", který Adam obdržel, bude splněn v triumfu  rozšíření evangelia po celém světě". (Gary North,"Liberating Planet  Earth", 1987)..... Dominion je alfou i omegou, zaujatou horečnou vášní:"Křesťané mají povinnost, mandát, pověření, svatou odpovědnost získat zemi pro Ježíše Krista - mít vládu nad civilní  vládou právě tak jako v každém jiném aspektu života a zbožnosti  ...Je to ovládnutí, po čem jdeme - ne jen hlas... Je to ovládání co chceme - ne pouze vliv.. Je to moc nad světem za čím jdeme - ne  jen stejný čas. Ano, dominion je to, co chceme... (George Grant,  "Changing").

Toto je základ, na kterém celá agenda COR stojí, obrážející vliv Rekonstrukce. Mezi některými nejznámějšími a nejuznávanějšími  křesťanskými autoritami v USA jsou Rekonstrukcionisté jako North,  Rushdoony a DeMar. Zahrnuje také vedoucí z kruhů orientovaných na  Dominion: Earl Paulk typ kingdom/dominion advokátů, jako Maranatha  Robert Weiner, pastorové John Giminez a "biskup" John Meares a  pastýři jako Bob Mumford a Dennis Peacocke. COR se stala hlavním  faktorem dávajícím důvěryhodnost Dominion/teologii a tak ji zanáší do hlavních evangelických církví.

Teologie Dominia má další rozličné formy, některé z nich jsou - je li to možné - ještě mnohem bizarnější než mnoho  Rekonstrukcionistů by vůbec přijalo, ale jejich popularita roste mezi charismatiky, se kterými nyní spolupracují. Někteří vedoucí  "positive confession", jako Kenneth Hagin a Kenneth Copeland učí:  Dominion dokazuje, že člověk je "v Boží třídě"= malý "bůh" pod  Bohem, že ztratil naše božství ve prospěch Satana. Že toto bylo obnoveno v Kristu - a že je jen a jen na nás si ho vzít a vykonávat  opět naší kdysi ztracenou vládu na tomto základu. Teologie Dominia  a "positive confession" si jsou velmi blízké. Advokáti "positive confession" si osvojí vládu tím, že promluví vhodná slova - zatím  co evangelíci, kteří pracují v COR, získají vládu aktivní činností.  Jejich příbuznost je jasná a většina dominionistů pracuje na  společném cíli..

 OBNOVIT VISI "ÚKOLU" DOMINIA.

Pravým opakem této nové teologie je fakt, že vláda, kterou Bůh Adamovi dal, nebyla ztracena ve prospěch Satana při Pádu a tak není třeba cokoliv znovu vydobývat. Že člověk nikdy tuto vládu neztratil ale pokračuje v ní i dnes, je jasné podle Žalmu 8:6-8. Je to fakt, který každý z nás zná z vlastní zkušenosti. Stále zabíjíme mouchy a komáry, jíme kuřata, chytáme ryby, hubíme krysy a termity. I přes tyto skutečnosti, dominionisté stále tvrdí, že jsme ztratili naší moc při Pádu a naším úkolem je získat ji zpět:

".. kromě toho, je skutečně pravda, že jsme dosáhli vlády nad živočichy a zemí? Využíváme skutečně celý potenciál pozemských zdrojů? Domestikovali jsme medvědy a lvy? ...Zatím co vykonáváme jakousi vládu nad zemí, kletba z Genese 3 naznačuje, že země zůstává ve vzdoru vůči Bohu. Prokletí země ztížilo vládu nad ní.. V principu, tato kletba byla odstraněna vzkříšením Ježíše Krista - ale my stále ještě máme postupný úkol restaurovat stvoření ke  zbožnému použití".. (DeMar and Leithart, "Reduction").

Tak nakonec jsme vládu sice neztratili, ale země se stala "vzpurnou". Pro nás je zřejmě obtížnější dolovat zlato nebo stříbro, či pumpovat ropu ze země, než to bylo pro Adama. A přesto musíme dokončit úkol, který nám Adam zanechal: Dát to všechno dohromady a splnit mandát dominia. Kromě toho je to spojené ve Velkém Poslání, kterému musíme rozumět tak, že se neskládá pouze z rozšiřování evangelia, ale zahrnuje v sobě také domestikaci všech  zvířat včetně medvědů a lvů - pravděpodobně také hmyzu a bakterií.

Kristovo vzkříšení tedy "v principu" odstranilo kletbu z Genese 3, ale proč nikdo nepozoroval zmenšení výskytu plevele,  nebo krvelačnosti lvů?? Je to proto, že naším úkolem, jako část  Velkého poslání v Matouši 28, je postupně "restaurovat stvoření k zbožnému účelu". Jaké pokroucení evangelia, které učil Pavel!  Máme věřit tomu, že apoštolové špatně pochopili pravý smysl Velkého Poslání, který teprve za 1900 let "dešifrovali" Rekonstrukcionisté?  Teprve oni pochopili, že Kristus plánoval pro své následovníky vládu nad tímto zlým a bezbožným světem?

Písmo naznačuje, že až se Kristus vrátí a bude osobně  vládnout, "poušť se rozveselí a pokvete jako růže" (Isaiáš 35:1), "vlk i jehně se budou společně pást a lev bude žrát slámu jako dobytek"... "nikdo už nebude ubližovat a ničit na mé svaté hoře".  (Isaiáš 65:25. Jelikož Rekonstrukcionisté věří, že jsou již v Mileniu, domnívají se že toto splní bez přítomnosti Krista...

Chilton píše v knize "Paradise": "Když se kultura odvrátí od Boha, ten podrobí lidi vládě divokých zvířat aby jim zabránil vládnout bezbožně nad zemí. Ale ve zbožné kultuře tato hrozba proti  životu postupně mizí a nakonec budou zvířata opět zkrocená a zapřažená do služby v Božím království".

Pochopitelně bychom měli vidět evidenci takových trendů v historii. Člověk ale marně hledá kolem světa a v historii  bezbožných kultur (kterých by mělo být mnoho), kde lidé upadli "pod  vládu divokých zvířat", nebo pro zbožné kultury, kde "hrozba proti životu a majetku postupně mizela". Není žádný rozdíl v chování divokých zvířat v kterékoliv zemi - zbožné či bezbožné - i v období  kterékoliv éry v historii, kde by se dal zjistit nějaký rozdíl. Bůh přece neustavil určitý cíl k dosažení v podřizování si země, který by sloužil jako měřítko jak mnoho nebo jak málo vlády jsme dosáhli.

Přesto North píše: "Smlouva Dominia žádá od lidí, aby si  podmanili zemi k Boží slávě - Genese 1:28, 9:1-17. Jeho lid ještě musí splnit tento úkol, nežli On se opět vrátí, aby posoudil jejich  úspěch"...

Musíme se zeptat: Jaký úkol??? Znamená to postavit továrny v  Yosemitském Údolí, nebo činžáky v Grand Canyonu? Je naším úkolem vydolovat všechny minerály a vycucat všechnu ropu? Vyžaduje to práci obdělat půdu - ale dal nám Bůh za úkol obdělat každý hektar na této planetě a dosáhnout určitého výtěžku na určitou plochu?  Pakliže ano, potom není žádné kritérium pro posouzení "úspěchu naší  vlády".. A proč přisuzuje North "Dominium" pouze "Jeho lidu", když bylo dáno všem? Vykonávání tohoto mandátu je vrozená  charakteristika naší lidskosti, která vyplývá z faktu, že lidstvo - spasené či nespasené - je vyšším řádem tvorstva než zvířata,  ptáci, ryby nebo hmyz. Snažit se z takové nadvlády udělat něco víc,  znamená manipulovat s Božím Slovem a znásilňovat zdravý selský rozum!!

MANDÁT PŘEVZÍT VLÁDU NAD SVĚTEM?

Celá teologie dominion hnutí by sotva stály za zmínku, kdyby se jednalo o zemědělství, dolování nerostů a o domestikaci zvířat!  Jeho provokativnost začíná ve chvíli, když je do toho zahrnuta vláda nad druhými lidmi. Chilton prohlašuje: "Musíme přestat jednat  jako kdybychom my, Křesťané byli provždy předurčeni být nějakým druhem nižší kultury. My jsme určeni k tomu, abychom dominovali světu". (Chilton, "Paradise").

Zde je ta "úloha", která vzrušuje srdce dominionistů, o které píše North: "Bůh pověřil člověka aby vykonával vládu nad zemí. Bůh má kontrolu a čeká na svůj lid, aby se postavili vládcům této země  a převzal od nich kormidlo. Bitva o Zemi je plném běhu"... (North,  "Liberating").... Fráze jako "převzít kormidlo" nebo "bitva o Zemi  je v plném běhu", nenaznačují že je v plánu nechat všechno na Boží  "neodolatelné milosti"... V již dříve zmíněném televizním interview  Chilton řekl Moyersovi: "Věříme, že institučně by Křesťanství mělo být oficiálním náboženství tohoto národa a jeho zákony by měly být  křesťanské"... Horliví Křesťané jsou upřímně přesvědčeni, že se od nich očekává, aby vládli nad nevěřícími a dominovali kulturám  a národům. Není divu, že ne-Křesťané se cítí ohroženi tím že někdo plánuje vnucovat svou víru druhým.

Pro ty, kteří "porozuměli" veršům Genese, kde Bůh dává Adamovi vládu nad zemí a nižšími tvory, je ve zprávě "skryté učení". Je to vlastně pověření převzít instituce, ustavit království, změnit  společnost, pokřesťanštit národy, proniknout do jejich struktur a vládnout jim ve jménu Krista. Na druhé straně Ježíš před takovými ambicemi varuje: Vy víte že vládci pohanů nad nimi dominují. Ale mezi vámi tak nebude: kdokoliv chce být hlavním mezi vámi, nechť se  stane vaším služebníkem. Ani Syn člověka nepřišel aby mu bylo  slouženo, ale aby sloužil a položil svůj život za mnohé".Mat.20:25.

Křesťané nemají vládnout jeden nad druhým, právě tak jako Církev nemá právo vládnout nad světem v této době, kdy většina světa odmítá Krista a Boží milost. Teprve až se vrátí sám Kristus,  aby osobně založil své království, budou Křesťané vládnout nad touto zemí - Křesťané v nesmrtelných tělech budou vládnout  s Kristem v Jeho slávě.... Tím že zaměnili dnešní dobu za Milenium, dominionisté vyhledávají - a někteří z nich velmi upřímně - moc nad  lidskou kulturou - moc, která smrtelnému člověku nepřísluší!

Jistě, existují legitimní autority pro vládnutí v dnešním  systému věcí, ale to nelze odvodit z Genese 1:26-28. Toto najdeme v  Římanům 13. A v této kapitole vládnoucí autorita není v žádném případě Církev, ale světské síly, od kterých se Církev jasně odlišuje a kterým jsou Křesťané podřízeni! A Římanům 13 nemá nic víc společného s Velkým Posláním než má Matouš 28 s Genesí 1 !!!

VELKÉ POSLÁNI: ZNAMENÁ TO DOMINION ?

Pro ty, kteří se upsali Rusdoony-ho teologii dominia, pro ně  je tato novým klíčem k pochopení Bible. "Toto ztracené dědictví  (vládu) musíme znovu získat, jak se dostáváme do 21 století".  (DeMar and Leithart, "Reduction"). Toto prohlašují jako klíčový  prvek Velkého Poslání z Matouše 28:18-20. V souhlase s tímto  pohledem COR vyzývá církve, aby braly dominion jako samé srdce  Velkého Poslání. Kenneth L.Gentry udělal neuvěřitelné prohlášení:  "Stvoření našeho kulturního a vládnoucího mandátu lze nalézt  v Genesi 1:26-30 a Mandát Nového Stvoření (neboli evangelism) je  Velké Poslání... úkol obou mandátů je totožný: podmanit si  zemi.(Gentry, "Journal").

Stvoření mandátu (pověření) je následovně upevněno Boží  restaurační aktivitou skrze sílu Nového Stvoření (což je Velké  Poslání. A proto královláda člověka je viděná v evangelismu. Žádný  Křesťan by neměl podceňovat nutnost zachraňování duší v tomto  padlém světě. Ale co takhle vyhrát kulturu? Kulturální  pokřešťanštění.. (Gentry, "Journal").

Většina evangelíků, ke kterým patří také Gentry, by se zhrozila výkladu, který mění Kristův příkaz "..na základě Jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů,  počínaje Jerusalémem"..Lukáš 24:47... na úkol podmanit si zemi a zdomácnět nižší tvory! Rekonstrukcionisté obviňují všechny ty, kteří věří v před-tribulační Rapture ze "zredukování Křesťanství",  ale jsou to právě oni, kteří trivializují naše vznešené nebeské  poslání. Právě tak není poctivé navrhovat, že vláda, kterou byl  pověřen Adam, je opakovaná ve Velkém Poslání a zahrnuje "kulturní  pokřesťanštění" ...North píše: Úkol daný Kristem je prostě  rekapitulace dominia, které dostal Adam a Noé. Je to ten stejný  úkol. Kristus oznamuje moc nad historií, protože On v historii  trpěl. (Matouš 28:18). Toto je historický základ pro Jeho  rekapitulaci úkolu dominia". (North, "Unconditional Surrender").

 North zde ani nepředstírá, že to co tvrdí, je odvozené  z Písma. Bez jakékoliv výkladové báze, teologie dominia závisí na  Matouši 28:18. Když postavili celou strukturu na falešné teologii,  Rekonstrukcionisté a další kingdom/dominion advokáti se pokouší  přizpůsobit zbytek Bible jejich pohledu. Ovšem vláda o které se  zmiňuje Genese 1:26-29 nemá nic společného s Církví, Velkým  Posláním, pokřesťanštěním světa, nebo převzetím vlády nad národy.  Takové teorie jsou pouze výmysly a ti kteří je učí, se budou jednou  odpovídat Bohu!

 DOMINION POMOCÍ TECHNOLOGIE.

Kontradikce v teologii dominia jsou početné a bijí do očí. Nic není více neuvěřitelné, než pokus srovnávat moderní technologii s vládou nad nižším tvorstvem v Genesi. K velikému úžasu DeMar a Leithart nám navzdory tomu co říkají, že pouze znovu-zrození  Křesťané, kteří operují z nebe skrze Krista, mohou mít vládu, kterou ztratil Adam a obnovil Kristus - přesto poukazují na technologické úspěchy, o které se zasloužili nekřesťané, jako na  "ovoce dominia". V tom stejném kontextu se snaží připsat tyto objevy Křesťanům. Dojem, který dostáváme je že převzít vládu nebo splnit úkol dominia - což je podle nich podstata Velkého Poslání,  zahrnuje v sobě také technický pokrok. Píší:

 "Někteří horliví kritikové teologie dominia používají ovoce dominia aby mohli rozšiřovat své názory. Uvědomte si: Kde by byla  církev bez audio kazet, satelitní televize, rostoucímu křesťanskému  vydavatelskému průmyslu! ...Jak bychom rozšiřovali evangelium,  kdybychom rozhodli, že letadlo nebo automobil byly produktem démonického náboženství? Toto je dominion v akci, dominion, které nerozkvetlo v náboženském vzduchoprázdnu. Tyto vynálezy mají svůj původ na křesťanském Západu". (DeMar and Leithart, "Reduction").

Termín "Křesťanský Západ" v sobě skrývá potíže. Používají jej často a zdá se s velkým nadšením, souhlasem a tvrzením, že Rekonstrukcionisté jsou "advokáty budování křesťanské civilizace".  (DeMar and Leithart, "Reduction of Christianity"). Nabízejí se otázky: Poukazují na Západní svět jako na vzor křesťanské civilizace, kterou hodlají dosáhnout? Tak proč jej nazývat křesťanským Západem, když vlastně křesťanským není? A pakliže není, jaký je smysl v tom, že mu budeme připisovat technologický pokrok jako audio kazety a satelitní televizi "Křesťanskému Západu"? Na obě strany to mít nelze - jinak by slovo "Křesťan" ztratilo význam právě tak jako "Křesťanství", když se stalo celosvětovým náboženstvím.

Jejich argument v sobě skrývá několik dalších pošetilostí:  Mnoho z těch vynálezů, které položily základ naší moderní  technologii právě tak, jako moderní technologie sama, jsou produkty Východních kultur, kde je Pohanství za každým rohem. Měli by jsme je proto nepoužívat? Ve skutečnosti se jim nemůžeme vyhnout. Japonsko, ve kterém dominují taková anti-křesťanská náboženství  jako je Buddhismus a Šintoismus, pomalu přebírá vedení technologie od USA. A Ameriku stejně nemůžeme nazývat křesťanskou zemí! A co Západní Evropa, kde počala Reformace ale dnešní její církev je v takovém úpadku, že Křesťanství nebylo rozhodným faktorem po více než sto let? Německo nemůžete nazvat křesťanskou zemí a přesto jeho standard závidí mnoho zemí! A přesto jsme ujišťováni: Důležitý princip působí v historii - Bůh stále pracuje na zničení nevěřících národů aby předal vládu nad světem svému lidu". (DeMar, Leithart).

Takové tvrzení není demonstrovatelné z historie a jeho ovoce  nikde ve světě nevidíme. Jsou Křesťané bohatší, zdravější a úspěšnější nežli ne-křesťané? Historie posledních 2000 let  neukazuje žádný příklad že by nevěřící kultury byly na pokraji  zkázy. A které došly k zániku, byly nahrazeny kulturami stejně  bezbožnými. Přes všechnu tu korupci a zlo Katolické církve během  Středověku , člověk musí přiznat, že v té době bylo mnohem více  všeobecné zbožnosti a respekt pro spirituální věci, než je dnes!

Čím více se snažíme použít logiku na teologii dominia, tím absurdnějším se zdá být! Jistě, není větší příklad - podle jejich  vlastní definice "dominium v akci" - než to, čemu říkáme atomová  bomba. Co by mohlo být více fundamentální, než převzetí vlády nad atomem? Kromě toho byla vynalezená na "Křesťanském Západu", což z ní dělá nádherný příklad! Ovšem její použití bylo cokoliv - jen ne křesťanské. Máme věřit že jednoho dne dá Bůh Křesťanům bombu vodíkovou, aby jim umožnil "zničit nevěřící kultury" rychleji a efektivněji? Tím bychom splnili náš "úkol" daný Velkým Posláním a převzali celý svět od bezbožníků!

 VADNÁ APLIKACE DOKTRÍNY PREDESTINACE.

Navzdory opačné evidenci z historie a i skutečnosti, že ani  Kristus, ani apoštolové to neučili - COR, Rekonstrukcionisté  a další Kingdom Now advokáti setrvávají ve víře, že pokřesťanštění  světa je srdcem Velkého Poslání a že jej splní. Základním prvkem  tohoto pohledu je Kalvínismus - idea že ti, kteří uposlechnou či  neuposlechnou Boha, nemají v té věci vlastně žádnou volbu ale že  "neodolatelná milost" (nebo její zadržení) je tím rozhodným  činitelem. Na této bázi, potom pochopitelně, může být celý svět  - nebo jeho část, kdykoliv transformovaný. Z toho vznikla víra ve  scenário ve kterém to lze provést i bez osobní přítomnosti Krista.  To by ovšem změnilo ve frašku to, co Bible prezentuje jako skutečný  boj mezi Bohem a Satanem o lidské duše.

Sen dominionistů je založený na vadném pohledu na předurčení,  neboli predestinaci. Bible nikde neučí, že Bůh předurčil jedny do  nebe, druhé do pekla! Pavel prohlašuje, že Bůh předurčil Křesťany  k požehnání "aby byli podobní obrazu Jeho Syna" (Řím. 8:29) a "aby  byli adoptováni jako děti do Jeho rodiny" Efezským 1:5.. Jak Pavel,  tak i Petr prohlašují, že predestinace je na bázi "před-znalosti  Boží" (Pavel v Římanech 8 a 1 Petr 2:1). Logicky: Před-znalost by  nevešla do vůbec obrazu, kdyby predestinace byla jenom záležitost  Boží moci! Jak učí Římanům 8, predestinace zahrnuje zajištění, aby  všichni ti, o kterých Bůh ví že budou reagovat pozitivně, aby jim  evangelium bylo dostatečně prezentované a aby byli zajištění pro  další požehnání, která On nabízí.

Kristovo:"Vy jste si nevyvolili mně, ale já vás" Jan 15:16,  nemůže být rozuměno jako že učedníci neměli v té záležitosti jinou  volbu! Takto chápáno, by logicky znamenalo nesmyslnost další  Kristovy výzvy aby se rozhodli zda Jej budou následovat či ne!  Zároveň by to stálo v kontradikci vůči mnoha veršům Písma o lidské  odpovědnosti zvolit si mezi Bohem a sebou viz Deuteronomy  30:15-20. Zaměstnavatel prohlásí:"Vy jste si nezvolil mně ale já  vás", ještě nepopírá, že volba zaměstnance hrála velmi důležitou  roli, ale definuje ten vztah tím že poukazuje na to, že bez  rozhodnutí zaměstnavatele by zaměstnancovo přání být zaměstnán,  nestačilo.

 Takové verše jako na příklad:"Bůh si vás již od počátku  vybral ke spáse"..2 Tesal. 2:13 musí být vykládány tak aby se  neporušila konsistence Bible! Zatím co některé verše týkající se  predestinace by mohly být vyloženy kalvínským pohledem, nesmíme  zapomenout, že by to odporovalo duchu celého zbytku Bible - a proto  je taková interpretace nepřípustná!

 Zmínili jsme se o tom, že Bible svědčí o lásce Boha k lidem  - lásce, která je nekonečná a že "si přeje, aby všichni lidé byli  spaseni" 1 Timot.2:4. Kristus nepřišel "svět odsoudit, ale aby  skrze Něj mohl být svět spasený" Jan 3:17. Boží účel a přání by  nemohlo být vyjádřeno jasněji! A přece navzdory takovým veršům,  Jeho příkazu, abychom milovali i své nepřátele a poučení o Dobrém  Samaritánovi, Bůh sám, podle učení Kalvinismu se rozhodl  nezachránit miliardy před peklem i když, rozšířením své  neodolatelné milosti by tak učinit mohl. Toto je za prvé očerňování  Božího charakteru a kontradikce Písma - které musí být úplně  odmítnuty!

 Právě na základě takového nepochopení Rekonstrukcionisté nás  ujišťují, že se všechno zlepší a že budou schopní postupně převzít  vládu nad světem.. Jenom tím, že pokroutili vlastní doktrínu  Kalvínismu mohou toto tvrdit navzdory Písmu, které předpovídá  zhoršování situace posledních dnů, apostázii, nárůst zla, příchod  Antikrista a Armageddon. Všechno to lze ignorovat když postavíme  hypotetickou teorii že Bůh rozhodnul (proti všemu, co Jeho Slovo  učí) rozprostřít víc a více Jeho "obecné milosti" (to má být nižší  stupeň milosti které sice nespasí, ale způsobí poslušné chování) až  nakonec celý svět bude pokřesťanštěný...

 Proč Bůh rozhodl spasit tak málo lidí - a proč Mu to trvá tak  dlouho nikdo neví, protože Bible tuto falešnou doktrínu neučí! Ale  i kdyby predestinace znamenala, jak Kalvinisté věří, že se Bohu  zachtělo zachránit pár a zatratit zbytek, ani tak není evidence  - jak v Kalvinismu, tak nikde jinde v Písmu, že by byl Bůh  predestinoval více spasených lidí v konečné dny. Ve skutečnosti  všichni proroci předpovídají zhoršení situace která vede k soudu.  John Pilkey argumentuje:

 "Korupce, která existuje v dnešním světě je obdobou doby  Noého a založení "kosmosu" (systém mezilidských vztahů) a nic - ani  přítomnost Církve tento fakt nezmění! Bůh prokáže nevinnost pravé  Církve tím, že použije Rapture jako katalyzátor k tomu, aby  pohanský "kosmos" mohl dosáhnout finálního stadia zkaženosti.  Jinými slovy: Církev hrála pozdržující roli ,, která přestane  okamžikem Rapture; ale Rekonstrukcionisté nafoukli tuto omezující  roli do jakéhosi druhu regenerativní úlohy" (Pilkey, "Commentary",  1988).

 

 ARGUMENT NA ZÁKLADĚ MOCI/AUTORITY.

 Jistota, že Křesťané mohou svět ovládnout pramení z Kristova  výroku: "Všechna moc/autorita je dána na nebi i na zemi" Mat.28:18.  A tak Ježíš, podle COR prohlášení "prohlašuje, že veškerá moc,  kterou Satan nad zemí měl, byla zlomená Jeho smrtí na kříži  a vzkříšením". (COR, "Manifesto). I když je to biblické prohlášení,  jeho smysl je daleko jiný, než mu přičítají obhájci  "pokřesťanštění".

 Dennis Peacocke, bývalý radikál, nyní pastýřský vedoucí  společně s Bobem Mumfordem je jedním z hlavních zastánců tohoto  hnutí. On prohlašuje a COR Manifesto zní ozvěnou: "Až se Ježíš  vrátí, nebude mít více autority nad touto zemí a silami Satana, než  měl od okamžiku kdy vzestoupil na nebesa a usedl na trůn". (COR,  "Manifesto"). I když je zcela pravdivé, takové prohlášení má za  účel prosadit falešný dojem, že všechno, co se na světě stane,  záleží pouze na Boží moci. Toto ignoruje skutečnost, že Bůh byl  vždy všemohoucí - a přesto Jeho nekonečná autorita nezabránila  vzpouře Satana a jeho andělů - ani Adamovi a Evě aby se do té  rebelie proti svému Stvořiteli nezapojili a nepřinesli tak na svět  nesčetné zlo!!! Nemůžeme uniknout skutečnosti, že Bůh dal lidem moc  volby zda Ho budou milovat či se proti Němu postaví..

 Dlouho potom, co Kristus "vystoupil na nebesa a usedl na svůj  trůn", Pavel prohlásil, že "bůh tohoto světa (Satan) zaslepil oči  těch, kteří nevěří".. 2 Korint.4:4... hovoří o satanských poslech,  "kteří Pavla bijí" (2 Korint 12:7), prohlašuje že Satan mu zabránil  navštívit kongregaci (1 Tesalon. 2:18), píše Timoteovi že několik  těch, které se prohlašovaly za Křesťanky, se obrátily za Satanem"  (1 Timot.5:15). Petr říká, že "Satan inspiroval Ananiáše a Safíru,  aby lhali Božímu Duchu" Skutky 5:3. Takové verše nedávají smysl,  pakliže Satan již žádnou moc nemá a je ve vězení, jak Rekonstrukce  tvrdí...

 Kromě toho, má-li Kalvinismus pravdu, potom je zcela  lhostejné zda Satanova moc je zlomená či ne, protože cokoliv se  stane, záleží jen a jen na Boží predestinované vůli a Jeho  neodolatelné milosti. Ale je to právě naopak! Bůh nikdy neuplatnil  svou vůli v absolutním měřítku ani na lidi, ani na anděly - jinak  by tento svět nebyl takovým bahniskem zla, jakým je!! A proto: Fakt  že Ježíš má veškerou autoritu a moc i na zemi neznamená, že na  tomto podkladu my, Jeho služebníci jednající v Jeho jménu, můžeme  pokřesťanštit celý svět a přinutit lidi - ať už věří nebo ne - aby  poslouchali Jeho zákony.. Lidé mají stále moc volby - a drtivá  většina dává přednost milovat sebe více, než Boha. Učit, že to, zda  lidé věří nebo nevěří, bouří se nebo ne, je pouze záležitostí Boží  moci a autority je překroucení Písma! Není to záležitost holé moci  (Boží moc byla vždy nekonečná), ale jak Bůh tu moc používá!

 Ve skutečnosti COR Manifesto správně vysvětluje že Kristus  použije svou moc v plné síle až se vrátí, což znamená, že ji ještě  plně nepoužívá. A to je přesně to, co věří před-milenialista: že  zřízení království na zemi bude nutně zahrnovat fyzické vynucení si  míru a zákonného chování vůči mnohým, kteří by se jinak  nepodrobili. Bible jasně učí, že Bůh nezavede své království na  zemi skrze svou neodolatelnou milost, ale že Kristus sám se vrátí  na zem jako Král a Soudce a bude osobně vládnout po tisíc let na  trůnu Davida, jak hebrejští proroci a i anděl Gabriel slíbili.

 A i potom, kdy Kristus dominoval na zemi po tisíc let, když  bude Satan puštěn a bude mít přístup k lidstvu opětně "podvede  národy, které žijí ve všech čtyřech koutech světa". Tyto národy  zaútočí na Kristův Jerusalém a budou zničeni. Toto bude konečný  důkaz slepé pýchy a nenapravitelnosti lidského srdce. Všechny  pošetilé argumenty psychologů a sociologů, kteří tvrdí že prostředí  nebo špatné dětství vytváří v lidech zlo. V dokonalém prostředí  millenia, s osobní vládou Krista, člověk bude demonstrovat zlo ve  svém srdci právě tak, jak udělali Adam a Evou v dokonalém prostředí  Edenu. Nebude zapotřebí dalšího důkazu že - bez regenerace srdce  pomocí Božího Ducha, není pro lidská srdce ani trochu naděje. Pak  po soudu počne skutečné Království - věčné a bez hříchu....

 

 DALŠÍ KONTRADIKCE.

 Pokus spojit Velké Poslání s tím, co nazývají mandátem  dominia, je základem celého programu Rekonstrukce a COR. Výsledkem  je zmatené smíchání rozšiřování evangelia s kulturním ovládnutím  světa, které dává více důrazu na pokřesťanštění, než na obrácení.  Manifesto COR prohlašuje: Prohlašujeme, že Velké Poslání je  mandátem od našeho Pána, jít do celého světa a udělat Bibli  poslouchající učedníky ze všech národů. Prohlašujeme že Bůh stvořil  vesmír a člověka v souladu se zákony své vlastní Bytosti takovým  způsobem že existuje vztah příčina a následek mezi uposlechnutím  Jeho zákonů a Jeho požehnáním.... A proto je k prospěchu celému  lidstvu - Křesťanům i nevěřícím, pakliže každá společnost  přizpůsobí své soudní i legalistické systémy aby se podobaly  zákonům a přikázáním Bible - jak jen občané dovolí...

 Zde máme několik zřejmých problémů. Fráze "zákony Jeho Bytosti"  naznačuje, že Bůh je takový jaký je, protože se řídí "svými zákony"  - což není pravda. Dále, kdyby Boží požehnání přicházelo skrze  "příčinu a následek", potom - jaké požehnání za jakou poslušnost?  A hned jsme mimo morální říši, v deismu nebo vědě. Lidská vůle není  do toho zahrnutá - jeho srdce také ne! Jak se zdá, stačí lidská  poslušnost bez pomoci Ducha. Ale Bible učí, že poslušnost bez lásky  nemá žádnou hodnotu. Kromě toho, už první příkaz nás učí, že máme  milovat Boha celým srdce a kdo překročí jediný příkaz, je vinný  z porušení všech (Jakub, 2:10). Láska přece není ve vědecké říši  příčiny a následku.

 A tak doufat, že lze přimět bezbožné lidi, kteří Boha  nemilují a nikdy nepřijmuli Krista jako Spasitele a Pána, aby  poslouchali Boha a Jeho zákony, a motivovat je slibem, že existuje  vztah "příčina-následek", který automaticky přinese Boží požehnání,  není biblická - vlastně je velmi nebezpečná! North nás přesto  ujišťuje, že až nastane "křesťanská rekonstrukce společnosti",  která vytvoří prosperující, bezpečnou, silnou, moudrou  a spravedlivou Ameriku, která žije v míru se sousedy - potom  všechny národy se počnou mezi sebou strkat, aby byli první na řadě!

 Když potom uvidí požehnání, které Bůh uděluje za plnění Jeho  principů, výsledek by mohl zastínit i Reformaci! (Gary North). Co  se stalo s jeho Kalvínismem? Pokračuje North:Mluvíme o transformaci  světa. Krok za krokem osoba za osobou, národ za národem, Křesťané  mají dělat učedníky mezi národy.... Pán nám dal tento úkol, abychom  "dominovali nad celou zemí"..Jak bychom mohli vyučovat zemi,  kdybychom ji neřídili? (North, "Liberating").

 Biblické učednictví vyžaduje láskyplnou péči a dobrý příklad.  Řídit životy učedníků - a co ještě horšího - řídit svět by byla  přesně antiteze splnění Kristova příkazu z Matouše 28. To, že  nemáme "učit národy" je jasné ze samé povahy našeho učednictví.  Pouze jednotlivec může být učedníkem... Kromě toho, ti,kteří  propagují tento názor připouštějí, že národy, ze kterých máme  udělat učedníky, budou stále mít mnoho nevěřících občanů. A přesto  prvním krokem stát se opravdovým učedníkem ve smyslu Kristova  příkazu v Matouši 28, je přijmout do srdce Ježíše Krista jako  Spasitele a Pána. Prohlásit něco jiného znamená překrucovat význam  Velkého Poslání a zredukování Křesťanství, ze kterého my, kteří  věříme v před-tribulační Rapture, jsme obviňováni!

 Druhým krokem v dělání učedníků v poslušnosti k Velikému  Poslání je pokřtít je. Aby mohl být pokřtěn, člověk musí věřit  v Krista. Tím také poslušnost k biblickým principům, ke které  Rekonstrukcionisté a COR plánují přemluvit nevěřící, nemůže být  částí Velkého Poslání jak oni tvrdí, ale jeho perverzí ...A to je  ten případ zde, jelikož ani víra v Krista, ani křest by se netýkal  většiny obyvatelstva, které zůstane nespasené. Ani pokřesťanštění  světských institucí se nemůže počítat jako část Velkého Poslání, ze  stejných důvodů.

 A tak když Velké Poslání neospravedlňuje politické a sociální  akce které navrhují a v COR není místo pro ne-aktivisty (Manifesto)  potom, jaká je jejich biblická báze? Žádná není! To nejlepší, co  jsou schopní říci je že když jednotlivci přichází ke Kristu,  rodiny, obchody, čtvrtě, instituce a dokonce i kultury jsou  ovlivněny. Ale to je přesně to, co věří evangelíci - že jediná  cesta ke spáse duší na věčnost, nebo změny společnosti je skrze  rozšiřování evangelia!

 Třetího srpna 1987, tento autor (Dave Hunt) napsal  následující dopis Jay Grimsteadovi, jako na reakci k poslednímu  prohlášení COR: Je zřejmá kontradikce, ne pouze mezi tím, co učí  Bible a co vy píšete, ale také ve vaší literatuře. Na jednu stranu  oceňuji vaše učení, že pravý Křesťan musí být v plné poslušnosti  vůči Kristovi. Potom, co jste prohlásil, že pouze pravý Křesťan  může dodržovat Boží morální zákon, se snažíte přivést nevěřící pod  biblický zákon tím, že jim ukážete jak výhodné je poslouchat Boží  nařízení. Ve spojení s tím, házíte část viny na ty, "kteří  nepracují společně na tomto úkolu, zatím co svět se rozpadá a peklo  se plní".

 Zdáte se naznačovat, že ti, kteří nesouhlasí s vašim  pohledem, nemají žádný zájem na tom, že se peklo plní a dělají  málo, aby tomu zabránili. Toto není fair. Ti, kteří věří  v před-tribulační Rapture mají mnohem více motivace než kdo jiný,  aby pracovali na spáse duší tím, že je přivedou ke Kristu - což je  jediný způsob jak zabránit naplňování pekla. Ovšem nezabráníte tomu  tím, že budete nutit lidi, aby poslouchali Boží morální zákony. Buď  vytvoříte velký počet pokrytců tvrdících, že se podřizují aniž by  tomu tak skutečně bylo - nebo zoufalé lidí, kteří se budou snažit  dodržet zákon, kteří nemají ani pomoc Svatého Ducha, ani změněná  srdce, která by se o to mohla pokusit.

 Můžete zabránit duším aby nešly do pekla vysvětlením, že  spása nepřichází skrze zákon, ale skrze Ježíše Krista přijatého  dobrovolně srdcem, jako Spasitele a Pána. Vím že tak věříte i vy  - obávám se pouze, že jste se nechal podvést nebiblickým důrazem,  pracujícím proti učení o Boží milosti ve kterou vlastně věříte  a mající za cíl sociálně-morální rekonstrukci světa, která nebude  fungovat. Kdyby fungovala, zničila by to pravé evangelium o Boží  milosti....

 

 Israel a přicházející království.

 Není pochyb o tom, že znakem dnešní křesťanské scény je stálý  zájem o události tohoto světa. A za jakou cenu! Bez očisťující  naděje na bezprostřední odchod v Rapture, spirituální problémy  houstnou a církve jsou otevřené vůči morální nečistotě a  doktrinálnímu omylu. Ukázali jsme, že jeden z těchto omylů je  rostoucí víra, že Křesťanství založí království Boží, ještě před  příchodem Krista...

 I když Písmo jasně spojuje Israel s manifestací Božího  království na zemi, Rekonstruction - kingdom/dominiom vedení  shledalo nutným, udělat nový výklad Bible, kde církev nahradila  Israel jako vyvolený lid a činí si nároky na jeho pozemské  požehnání... A tak sliby, které Bůh dal Israeli ve Starém Zákonu,  jsou nyní aplikované na církev. Sice kletba stále padá na Israel,  pouze požehnání patří Křesťanství... Národ Israel je prokletý  a zbaven jakéhokoliv místa v Božích plánech pro budoucnost. Earl  Paulk, který je jedním z vůdců tohoto hnutí, píše:

 Některé z nejsilnějších fundamentálních církví stále ještě učí, že Kristus se vrátí, aby shromáždil národ Israel k sobě a já  říkám že je to klam, který zabraňuje aby Boží království se mohlo  uskutečnit! V každém křesťanském knihkupectví kolem 99% knih tvrdí,  že "Israel jsou Boží hodiny" a že Boží smlouva je stále s Israelem.  Nikdo nechápe, že cokoliv bylo napsáno v Zákonu a prorocích  o Israeli jako národu, bylo převedeno na spirituální Israel a to je  Boží lid nebo církev. (Earl Paulk, "The Handwriting on the Wall").

 V minulosti byli Křesťané Západu hlavním zdrojem podpory  Israele. S tímto novým heslem "církev-je-Israel", který získal  širokou odezvu mezi evangelíky kteří - ještě před několika lety by  takový pohled okamžitě odmítli, stala se drastická změna v postoji  Křesťanů vůči Israeli. Toto je obzvláště vidět mezi charismatiky  a národ Israel tuto změnu pozoruje s lítostí. Zatím co ti, kteří  propagují toto stanovisko popírají obvinění z antisemitismu, jejich  stále vzrůstající sarkasmus, posměch a otevřené nepřátelství proti  Israeli nevěstí nic dobrého. A trend se zrychluje...

 Boží Slovo to předpokládalo. Vlastně to už kdysi vzniklo  v církvi za doby Jana. Zaznamenává těžký trest Krista, za toto  falešné učení v dopise do Smyrny. Ti, kteří se pokoušejí prosadit  tu starou herezi "my-jsme-ti-praví-Židé", by se měli podívat na  slova Krista: "Znám i urážku těch, kteří o sobě říkají že jsou Židé  ale nejsou - jsou synagogou Satana". Apokalypsa 2:9..

 

 VZESTUP KŘESŤANSKÉHO ANTISEMITISMU?

 Je zcela jasné, proč amilenialismus, který má kořeny  v Katolicismu a jeho trochu optimističtější protestantská forma  postmilenialismus, musí být proti-israelské. Víra, že církev má za  úkol zřídit království na zemi, nemůže koexistovat s biblickým  učením, že přicházející mileniální království bude mít hlavní sídlo  v Jerusalému, s Mesiášem vládnoucím z trůnu Davida a s národem  Israel postaveným do popředí všech národů.

 Není překvapující, že s rostoucím vlivem a popularitou  kingdom/dominion - Rekonstruction hnutí, jsme také svědky oživení  mezi tradičního anti-semitismu Katolicismu mezi Protestanty, který  Reformace nikdy nepotlačila úplně. Anti-semitismus byl jedním  z největších zločinů, který kvetl pod mocí Římského Katolicismu  který neměl soupeře. Církev se hlásila k prvnímu papeži  - židovskému rybáři a zakladateli církve Kristu, který sám se  narodil jako Žid právě tak jako všichni apoštolové a celá ranná  církev - ta církev se stala největším pronásledovatelem Židů...  Jistě, každý kdo nesouhlasil teologicky s Římem riskoval perzekuci  nebo i smrt. Ovšem "hereze" Judaismu byla zvláště odporná autoritám  té "pravé církve", čímž se stal anti-semitismus oficiálním. Proto  nebylo žádným překvapením, že Vatikán zůstal němý, zatím co kouř  pecí koncentračních táborů zatemnil oblohu Evropy. Durant nám  připomíná, že Hitler měl dobré precedenty pro to, co dělal Židům:

 Sněm Vídeňský (1311) zakázal jakýkoliv styk mezi Křesťany a  židy. Sněm v Zamoře (1313) nařídil, že Židé musí být v přísném  podřízení a služebnosti. Sněm Baselský (1431-33) obnovil výnosy,  které zakazovaly Křesťanům se stýkat se Židy. Světské úřady dostaly  nařízení, aby umístily Židy v segregovaných bydlištích, donutily  je, aby nosili označení a aby zajistily přítomnost Židů při  bohoslužbách, které byly zamířené na jejich obrácení. Papež  Eugenius IV. přidal nařízení, že Židé nemohou držet jakýkoliv  veřejný úřad, nemohou získat dědictví po Křesťanech, nesmí budovat  nové synagogy, a musí zůstat ve svých domovech - za zavřenými  dveřmi a okny, Velikonoční týden (moudré opatření proti  křesťanskému násilí)...

 Později ten stejný papež nařídil, aby každému Židu, který  bude přistižen při čtení Talmudské literatury, byl zabavený  majetek. Papež Mikuláš V. pověřil "Svatého" Jana z Capistrano  (1447), aby každý příkaz byl dodržovaný a pověřil jej aby zabavil  majetek každého židovského lékaře, který by léčil Křesťana.  (Durant, "Reformation"). V pozdějším životě Martina Luthera jeho  anti-semitismus dokonce předčil to, co dělali jeho učitelé. Jeho  pamflet "Concerning the Jews and their Lies" (1542) byl plný lží  o Židech: "Bůh nenávidí Židy", Talmud doporučuje lhaní, loupeže  a dokonce zabíjení Křesťanů, Židé otrávili studně a používali krev  zavražděných křesťanských dětí pro své rituály. Luther přidává  protestantské razítko v souhlase s katolickým anti-semitismem,  něco. co Hitler později použil jako ospravedlnění k tomu co dělal.

 Luther doporučoval Němcům, aby spálili domy Židů, uzavřeli  jejich synagogy a školy, konfiskovali jejich majetek, odvedli jak  muže tak i ženy na nucenou práci, a aby dali Židům volbu mezi  Křesťanstvím a vytrženým jazykem. (Durant,"Reformation"). V dnešní  době je anti-semitismus maskovaný tím, že se projevuje pouze proti  národu Israel, zatím co se předstírá láska k židovskému lidu jako  jednotlivcům. Lidé v tomto hnutí trvají na totální porážce Israele  a na vítězství církve, navzdory všem biblickým slibům, že Israel  bude opět ve své zemi s vládnoucím Mesiášem. Namísto hesla:"Bůh je  mrtev" běží dnes:"Israel je mrtev". Ovšem prohlášení toho druhého  potvrzuje to první, protože Bůh je identifikován jako "Bůh  Israele".

 

 POPŘENÍ NEJVĚTŠÍHO SVĚDKA BOHA V HISTORII.

 David Chilton píše ve své knize "Days of Vengeance" se  pokouší ospravedlnit tezi že "Poslední exkomunikace Israele přišla  v r. A.D. 70 když Jerusalém byl zničený, království bylo převedené  na Jeho lid, církev" (Matouš 21:43, 1 Petr 2:9, Apo.11:19, 21:3).  "Království nebude nikdy vlastnictvím Israele". Chilton Vengeance.  Rekonstrukcionisté by nás chtěli přesvědčit o tom, že když Kristus  slíbil že "A já se opět vrátím a přijmu vás k sobě", byl slib, že  se vrátí ve formě římské armády a zničí Jerusalém - na rozdíl od  Zachariáše 12 až 14. Chilton pokračuje: "Naše studie Nového Zákona  bude úplně mimo, pakliže nevezmeme v úvahu očekávání apoštolů Jeho  bezprostředního návratu aby zřídil Církev Nové Smlouvy"...

 Příchod římských armád v A.D.70 je ve skutečnosti Kristův  Příchod ve strašném hněvu proti Jeho nepřátelům (Israel), těm,  kteří Ho zradili a pobili Jeho svědky"... Chilton nevysvětluje co  míní pod frází "plně ustavit Církev Nové Smlouvy". Tento koncept je  vynález Rekonstrukce, bez jakékoliv biblické báze... Je to ve  skutečnosti urážkou tvrdit že Církev, která počala na den Letnic,  nebyla ještě plně ustavena ale "potřebovala" další utvrzení  zničením Jerusaléma! Takový neuvěřitelný návrh je pouze částí  zmatku způsobeného post-milenialisty, kteří tvrdí, že proroctví  v Matouši 24-25 byla splněna v A.D. 70...

 Tyto kontradikce jsou do nebe volající! Je obtížné pochopit  že by je někdo mohl bráti vážně! Za prvé: Apokalypsa byla napsaná  někdy 20 let po A.D.70, nejpravděpodobněji v r.96. Už jen tento  fakt ničí celou tu teorii! Těm, kteří by měli zájem o verifikaci  tohoto data, doporučuji novou knihu od House a Ice (Dominion)...  Tito dva zároveň dokumentují, že tato A.D. 70 teorie vznikla až  někdy v 1600. Byla vynalezená na počátku století španělským  jezuitou jménem Alcasar, speciálně k vyvrácení tvrzení Reformistů,  že Katolická církev je bestií z Apokalypsy 17. Alcasar chytře  dokazoval, že Apokalypsa byla proroctvím o pádu Jerusaléma v r.70.  Pakliže celá Apokalypsa byla splněna v r.70, její proroctví se  nemohou v žádném případě týkat Katolické církve!

 Zachariáš v kapitole 12 poukazuje na Kristovu intervenci u  Armageddonu (Apokalypsa 19), příchodem z nebe aby zachránil Israel  a zničil mnohé národy, které chtěly Israel zničit. V roce 70 to byl  pouze jeden národ, Řím, který skrze své legie Jerusalém zničil bez  toho, aby Mesiáš intervenoval. Ve skutečnosti řeč, kterou používá  Kristus, když popisuje svůj příchod na zem a která odpovídá přesně  Zachariáši 12 je tak jasná, že není pochyb o tom, že se nejedná o  rok 70. V každém případě ještě nikdo neviděl toto:

 "..neboť jako blesk vychází od východu a svítí až na západ,  takový bude příchod Syna člověka" ...".potom se ukáže znamení Syna  člověka na nebi a pak budou naříkat všechny národy země, a uvidí  Syna člověka přicházejícího na oblacích nebes v moci a velké slávě.  A On pošle své anděly s mocným zvukem polnice a oni shromáždí Jeho  vyvolené ze čtyř světových stran od jednoho konce nebes k druhému".

 Matouš 24:27,30, 31...

 Máme další, vážné potíže. Pakliže máme věřit, že Israel byl  odříznut od Boha v A.D.70, potom jedna z největších událostí  v historii světa - návrat Židů do jejich země a opětný zrod Israele  v r.1948, je jenom bizarní náhodou bez jakéhokoliv významu! Ovšem,  na druhé straně, pakliže tato ohromující událost je ve skutečnosti  vyplněním biblických proroctví jak církev tak dlouho věřila, potom  tu máme moderní zázrak známý celému světu - událost, na kterou  mohou Křesťané poukazovat jako na důkaz platnosti Božího Slova.

 Pohled "církev-je-Israel" okrádá církev o nejpřesvědčivějšího  svědka Boží existence, spravedlivého soudu a věrnosti: Pozoruhodná  historie židovského lidu, jejich putování, které plní proroctví,  návrat do jejich země a předpovězené budoucí katastrofální události  které se mají ještě stát.. Pod názvem :"Církev Je Israel - Nezbytné  Učení", James McKeever píše: Milujeme Hebrejce, kteří žijí - v  národu Israel. Podporujeme a děkujeme Bohu za takového spojence na  Blízkém Východu. Avšak, Bůh nám jasně ukázal že oni Israel nejsou.  Israel se skládá z e všech věřících v Ježíše Krista. Je životně  důležité, aby si Křesťané uvědomili, že oni jsou Israel a že  všechny nesplněné předpovědi týkající se Israele, patří jim.  Nesplněné sliby pro Israel, jsou pro Církev aby je přijala....

 HOJNÁ SVĚDECTVÍ BIBLE.

 Jistě, existují spirituální aplikace Božího řízení s Israelem  a Jeho sliby dané vyvolenému národu, které by se daly aplikovat na  církev, ale je mnoho takových, které prostě aplikovat nelze, aniž  bychom porušili smysl jazyka, konzistenci a ducha Bible. Národ  Israel je spojený se zemí Palestiny a mnohé biblické předpovědi se  točí kolem této země. Stačí si připomenout pouze několik: rozehnání  Israele do všech koutů světa za jejich hříchy, povolání všech  Israelců zpět do země v posledních dnech, následné napadení  armádami světa v pokuse vyhladit celý národ u Armageddonu, Kristova  intervence pro záchranu Israele a vykonání soudu nad těmi, kteří  Israel zničit chtěli. Detailní popis Jeho příchodu na Olivetskou  Horu, která se rozpadne ve dvě části.

 Kdypak se odehrálo takové roztroušení církve ze Zaslíbené země  a kdy se tam znovu shromáždila? To se nikdy nestalo a nikdy  nestane! Církev je spojována s Novým Jerusalémem, který přichází  z nebe v novém vesmíru a nemá nic společného se starým Jerusalémem  s doslovnou zemí, která se jmenuje Palestina. Události posledních  dnů, prorokované Zachariášem 12 - 14 nemohou být - ani nejbujnější  fantazií aplikované na Církev. Právě tak je jasné, že se to nestalo  v r. A.D.70. Zachariáš nám říká o době Kristovy zázračné intervence  pro záchranu svých lidí, kdy bude konečně poznán Israelem jako Ten,  kterého probodli a celý národ v Něj uvěří. Toto jasně nelze  aplikovat na Církev, která se skládá z těch, kteří Krista již znají  a uvěřili, že On zemřel za jejich hříchy!

 Starý Zákon obsahuje desítky takových definitivních  předpovědí, které se, detailně týkají Bohem historicky vyvoleného  lidu Israel a jeho Zaslíbené země. Je vyloučeno, aby výklad, který  je poctivý a přihlédne ke zbytku Bible, by mohl tyto aplikovat na  Církev! Tyto se mohou vztahovat k etnickému národu Israel, potomkům  Abraháma, Izáka a Jakuba a k zemi, kterou obývali do doby rozehnání  a do které se nyní vrátili. Následující je krátký výtažek z běžných  frází nalezených v mnoha verších - sliby, které jsou aplikovatelné  pouze na obrození Israele v r. 1948 a na následné události - ne na  něco, co se stalo Israeli už dříve, nebo co by se kdy mohlo  přihodit Církvi:

 "Potom Hospodin tvůj Bůh změní tvé zajetí, a vrátí tě ze  všech národů, kam tě kdysi rozehnal... ze čtyřech koutů světa....  Raduje se s Jerusalémem, sdílejte s ním radost všichni, kteří jej  milujete... protože tak prohlásil Pán, Věz, já rozšířím jeho mír  jako řeku ...a v Jerusalému budete utěšeni... Israel bude žít  bezpečně...ve vlastní zemi... v zemi, kterou jsem dal jejich otcům.  Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.... Tak praví Pán, který  dává světlo slunce ve dne a za noci měsíc a hvězdy za světlo, který  rozděluje moře když vlny řvou....Pakliže toto všechno pomine, praví  Pán, potom i sémě Israele přestane být národem pro vždy"...

 Tak promluvil Pán: Pakliže můžete zlomit moje ustavení jak  pro den, tak i pro noc tak, že přestane být den i noc v jejich  době, potom může být zrušena má smlouva s Davidem, mým služebníkem  ohledně jeho syna na trůně.... Pakliže má smlouva není s dnem  i nocí a pakliže jsem neustanovil smlouvu s autoritami nebe i země  - potom od sebe odvrhnu sémě Jakubovo"

 Deuteronomy 30:1-4 - Nehemiáš 1:8-9 - Žalm 106:47 - Izaiáš  11:11, 54:7-17, 66:8-20 - Jeremiáš 23:3-8, 29:10-14, 31:35-36,  33:14-25 - Ezechiel 11:17-20, 36:24-38 - Sofoniáš 3......

 Vyšlo dnes slunce? Svítil včera měsíc i hvězdy na obloze?  Vyjde slunce zítra znovu? Pakliže ano, pak Israel nepřestal být  zvláštním národem, kterému Bůh dal zvláštní sliby (které se týkají  pouze Israele a ne Církve), definitivní sliby do budoucnosti, které  ještě splněné nebyly ale jednou se určitě splní. Pakliže by tomu  tak nebylo, ztratil by Bůh Bible veškerou hodnověrnost.... Zatím co  některá proroctví Starého Zákona poukazují primárně k návratu z  Babylónu, mnoho dalších jasně ukazuje přivedení Israele ze všech  národů.A dokonce i návrat z Babylónu je prezentovaný jako předobraz  velikého a finálního shromáždění: Lev bude ležet vedle jehněte,  Mesiáš vládne z Jerusaléma, všichni nepřátelé Israele budou zničeni  a mír pokryje Zemi jako vody pokrývají oceány. Je přece každému  jasné, že něco takového se ještě nestalo, ale že to poukazuje na  milenium, právě tak, jako verše následující. Tyto popisují obrácení  jak jednotlivců, tak i národa Israel:

 "Věz, přijde den" praví Pán,"kdy učiním novou smlouvu  s Israelem i s Judou. Vložím do nich můj zákon, napíši jej na  jejich srdce; budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. ...Už  nebudou učit své sousedy a každý svého bratra "Poznej Boha",  protože mně všichni budou znát - od nejmenšího po největšího" praví  Pán ."Odpustím jim jejich hříchy a už na ně nikdy nevzpomenu".....  "A dám jim jedno srdce, a jednu cestu, aby se mně obávali provždy..  aby ode mně nikdy neodešli...bude mne těšit činit jim dobro  a zasadím je v této zemi s celým mým srdcem a duší". ...."Vyliji  na dům Davidův a na obyvatele Jerusaléma ducha milosti a proseb  o smilování; a oni budou vzhlížet ke mně, k tomu kterého probodli  a budou truchlit pro něj, jako se truchlí pro jediného syna"..."A  jeho nohy stanou ten den na Olivetské hoře, která stojí na východ  od Jerusaléma a hora se rozštěpí ve svém středu"... "V ten den  vytryskne pro dům Davidův a pro obyvatele Jerusaléma pramen  k omývání hříchů a nečistot.... a Pán bude Králem nad celou zemí.."

 Jeremiáš 31:31-40, 32:36-44 - Zachariáš 12 - 14.

 Právě tak Nový Zákon spojuje budoucí království s národem  Israel. Matouš si dal práci aby dokázal, že Ježíš v souladu s  předpověďmi o Mesiáši byl ze semena Israele a z kmene Judy. Tento  fakt by neměl žádný význam, kdyby národ Israel měl být zničený a  sliby o obnově království a o Mesiáši na trůnu by už neplatily.  Důležitost, kterou Bůh klade na národ Israel a Mesiášův vztah k  němu je ukázaný též v prohlášení Gabriela Marii, že Ježíš povládne  z trůnu Jeho otce Davida...

 

 TŘI ZÁKLADNÍ FAKTA O KRÁLOVSTVÍ.

 Středem našeho zájmu o ztrátu perspektivy nebe a růst úsilí  o vybudování království na zemi musí být základní porozumění samého  království. Někteří učitelé Bible se snažili rozlišovat mezi pojmem  "království nebes", fráze kterou používá pouze Matouš a "království  Boží", které je používáno v ostatních evangeliích. Je ale zřejmé že  tyto termíny se používají ve stejném významu. Bylo by absurdní  navrhnout, že časté poukazy na království v druhých evangeliích  nikdy neznamenají království, o kterém píše Matouš. Víme, že  ostatní evangelisté píší často o stejných událostech jako Matouš,  používají totožná slova pouze s rozdílem že Matoušovo "království  nebes" píší jako "království Boží". Obě slova, "Bůh" a "nebe"  objasňují že, jak Ježíš řekl: "Mé království není z tohoto světa,  kdyby bylo, mí služebníci by bojovali" Jan 18:36. "Království  nebes" stojí v kontrastu ku královstvím tohoto světa...

 Navzdory tomu, Gary North prohlašuje: "Jeho Království je  nyní z tohoto světa. Nyní Jeho následovníci bojují za Jeho čest,  protože slouží vzkříšenému Pánu, který demonstroval svou moc nad  smrtí. Jeho království je nyní viditelné na tomto světě skrze Jeho  lid". (Gary North, "75 Bible Questions Your Instructors Pray You  Would Not Ask", 1984).

 Zatím co zde budeme mít pozemskou manifestaci během milenia,  království nemůže být realizováno v celé plnosti, protože "tělo  a krev nemůže zdědit Boží království" (1 Korint.15:50), dokud  nebude stvořený nový, nezničitelný a nezkazitelný vesmír po tom, co  ten starý byl zničen. Právě tak nemohou zemské bytosti vládnout  s oslaveným Kristem ani dokonce v dočasném mileniálním království!  Jeden ze základních omylů Rekonstrukcionistů, jak jsme poznamenali,  je představovat si že smrtelníci mohou, ve svém "tělo a krev" stavu  účastnit se činnosti v království, o kterém Písmo učí, že může být  zděděno pouze těmi, kteří mají transformovaná těla.

 S.J.Andrews to podává zcela lapidárně:"Tvrdit, že smrtelní a  hříšní lidé jsou již připuštěni a mají podíl na Jeho řízení v  univerzální vládě a jsou pověřeni tím, aby vládli nad národy, je  arogantním před-datováním Království.... Jeho králové musí být  nejprve transformovaní jako je On, nesmrtelní a nezkorumpovatelní.  Až to zemské v nich bude změněné na nebeské, potom budou moci  vykonávat svou nebeskou autoritu" (S.J.Andrew, "God°s Revelation of  Himself To Men", 1886).

 A hned vidíme dva spojené omyly. Rekonstrukcionisté doufají  dosáhnout ve smrtelných tělech co mohou pouze nesmrtelná těla  dosáhnout. Přívrženci "Manifested Sons of God" rozeznávají potřebu  nesmrtelných těl pro funkce v království ale nehodlají čekat na  čas, který Bůh rozhodl. A obě hnutí sdílejí ten stejný omyl v tom,  že si představují založení království bez přítomnosti Krista. Je  mimo účel této knihy zabývat se plně otázkami království. Ovšem,  jsou určité jednoduché ale důležité koncepty, kterým musíme  porozumět.

 Ve Skutcích 1 se učedníci ptají Ježíše, zda v ten čas plánuje  obnovit království Israele. To byl přece velmi vhodný čas (kdyby  tomu to byla pravda), vysvětlit jim, že s Israelem je konec - ať už  hned nebo později - a že království už nikdy nebude obnoveno, ale  že Církev převezme tuto privilej. Zároveň by to byl perfektní čas  prohlásit, že království už zde existuje, počaté Jeho vzkříšením a  že Církev jej postupně naplní... Namísto toho jim říká, že "není na  vás aby jste věděli dobu, kterou Otec sám má ve své moci", a tím  naznačuje tři hlavní body, které podávají potřebný základ pro  porozumění otázek Israele a přicházejícího království:

 1) Že království Boží oproti tvrzení Rekonstrukcionistů ještě  nepřišlo, ale bude uvedeno v nějakém neudaném čase, který Otec  ponechal ve své moci (Skutky 1:7).

 2). Že království bude primárně zahrnovat národ Israel a bude  restaurováno speciálně pro Israel. (verš 6).

 3). Že nebude demonstrováno na zemi, dokud Král Ježíš Sám, se  navrátí aby osobně vládnul ("obnovíš Ty?"..).

 Už postavení této otázky prozrazuje, že Kristus nikdy neřekl  svým učedníkům, že Jeho první příchod, nebo Jeho vzkříšení (jak  někteří dnes učí), inaugurovalo Jeho království. Naopak, je zcela  jasné, že věděli o odložení tohoto někam do budoucnosti. Jan  Křtitel, Ježíš sám a Jeho učedníci neustále prohlašovali:  "Přiblížilo se království nebes" (Matouš 3:2, 4:17, 10:7 a.t.d.).  Židé přesto odmítli a ukřižovali Toho, který se nabídnul za jejich  krále - přesně tak, jak předpověděli proroci. Jako důsledek,  zřízení slíbeného království musí čekat až na Druhý Příchod  Mesiáše, který obrátí Israel zpět k Bohu...

 Ustavení království, které bylo předpovězeno a i popsáno  hebrejskými proroky a které Israel očekával po staletí, může nastat  pouze až vzkříšený Mesiáš bude nejenom poznán ale také přijat svým  lidem. Po prvé přišel jako pokorný Boží Beránek, který ponese  jejich hříchy."Přišel ke svým vlastním a ti Ho nepřijali" Jan  1:11. Až se vrátí podruhé, přijde v majestátní nádheře a moci Jeho  vzkříšení "aby bojoval proti těm národům" (armády Antikrista) ... "A Jeho nohy stanou na Olivetské hoře" Potom Jeho lid se "budou  dívat na toho, kterého probodli" (smrt na kříži)."V ten den  vytryskne v Jerusalémě pramen k očistění hříchu a nečistot"..

 Sama slova "Obnovíš v tomto čase .." podávají porozumění  učedníků, že království ještě ustaveno nebylo a že pouze Kristus to  může vykonat. Skutečnost, že je Kristus neopravil ale řekl, že "čas  restaurace je v rukách Otce".., což znamená budoucnost, je  dostatečným důkazem že - ať už jsou jakkoliv upřímní - ti kteří  prohlašují, že jsme v mileniu, klamou sami sebe a klamou druhé! Je  přece jasné, že události prorokované Zachariášem o inauguraci  království, skrze Kristův Druhý Příchod ještě nenastaly...

 Jak jejich očekávání že království je někde v budoucnosti,  tak i přesvědčení že pouze Kristus sám království uvede, jsou zcela  konzistentní s tím, co je Ježíš učil. Petr, Jan a Jakub byli  přítomní na hoře, kde byl Kristus "transfigurován" (oslaven) kdy  Mojžíš a Eliáš přišli, aby si s Ním pohovořili. Již před touto  událostí jim Ježíš řekl, že "uvidí Syna člověka, jak přichází do  svého království".. Matouš 16:28... Pochopitelně to nebylo  království, ale jeho mocný předobraz. Ale opět byla zpráva stejná:  Království teprve přijde a bude zahrnovat osobní přítomnost Ježíše  Krista. To, co viděli na Hoře Transfigurace se každopádně ještě  nestalo...

 U "poslední večeře" prohlásil Kristus:"..nebudu již více jíst  Beránka, dokud nebude naplněný v Božím království". Lukáš 22:16.  Pravě tak řekl:"od této chvíle nebudu pít z plodu vinné révy, dokud  nepřijde království Boží"..(Verš 18). Tyto dvě zprávy nám říkají,  že království ještě nepřišlo a až se tak stane, Kristus sám bude  přítomný při jídle a pití. To se ještě nestalo.....

 

 KRÁLOVSTVÍ BEZ KRÁLE?

 Existuje mnoho dalších příkladů ale zde je ještě jeden poslední.  Kristus učil mnohá podobenství, která obsahovala tu stejnou duální  zprávu: Království je někde v budoucnu a On osobně jej ustaví...  Při jedné příležitosti jim vyprávěl zvláštní podobenství, "protože  se domnívali, že Boží království se má ihned objevit". Lukáš  19:11. Zároveň naznačuje, že tomu tak brzy nebude. Tato povídka  podává pohledy na mnoho aspektů království. Uvedeme jen několik:

 Jeden urozený člověk odešel do daleké krajiny, aby se ujal  kralování a opět se vrátil. Zavolal svých deset služebníků, dal jim  deset hřiven a řekl jim:"Hospodařte, dokud se nevrátím". Avšak jeho  občané ho nenáviděli a poslali za ním posly se slovy:"Nechceme, aby  tento člověk nad námi vládnul"......... A stalo se, že když se  vrátil, převzal království a nechal si zavolat své sluhy (odmění  své sluhy za věrnost či za nedostatek věrnosti a pak jedná s těmi,  kteří se proti němu postavili. "Avšak ty mé nepřátele, kteří  nechtěli abych jim vládnul, přiveďte je přede mne a pobijte"..

 Lukáš 19:12-27.

 Sluhové, kteří představovali Církev, byli v úplné menšině.  Princ (Kristus), který ještě neobdržel právo nad královstvím  vládnout, byl odmítnut drtivou většinou těch, kteří by jinak byli  občany v říši, nad kterou - eventuálně - měl vládnout. Království  bylo ještě ve vzpouře když on k němu obdržel titul a vrací se, aby  zničil své nepřátele a počal svou vládu. A právě tak náš Pán, který  je nyní odmítnut obrovskou většinou této planety, se jednou vrátí  založit své království a potrestat ty, kteří Ho odmítli. Taková je  ta stále stejná zpráva Písma.

 Nemůže být království bez krále, jak vysvětloval po mnoho let  výborný učitel Bible J.Vernon McGee.. Každý Křesťan přizná, že tak  tomu je, když se jedná o spirituální království srdce. Tam musí  vládnout Kristus! A to stejné platí o vnější manifestaci Jeho  království během milenia. I tam musí vládnout osobně... Je zcela  jasné z Lukáše 24:47 a jiných pasáží , že od apoštolů se nečekalo  že uvedou království, ale že budou svědky pro Krále a Jeho budoucí  Království. McGee poukazuje na něco, co se popřít nedá: Aby mohly  převládnout podmínky, o kterých Bible píše - mír, harmonie mezi  lidmi i národy, lev ležící vedle jehněte a.t.d.- nejdříve by musel  být ze Země odstraněn Satan! Také kletba, kterou Bůh nad zemí  vyslovil, by musela být odstraněna také. V každém případě víme, že  Církev není schopná uskutečnit ani jednu z těchto podmínek a tím  přítomnost Ježíše Krista je imperativem....

 Předpovědi Písma byly - už dávno - chápány jako slib, že  Kristus sám se vrátí a bude fyzicky vládnout na této zemi. Dnes  jsou stále víc a více vykládány jako vítěznou církev vládnoucí  v Jeho nepřítomnosti. Když píše, aby propagoval "Kingdom Now"  v britském "Restoration Magazine" (Který o sobě tvrdí že je "Hlasem  k Božímu Lidu), známý autor a mluvčí Arthur Wallis cituje Žalm 2,  jako předpověď "slíbeného vylití Svatého Ducha v poslední dny" na  vítěznou Církev! Wallis dokonce cituje verš šest: "Ustanovil jsem  svého krále na Siónu, na své svaté hoře".. jako důkaz velikého  triumfu církve, nad nepřáteli Krista" před Jeho příchodem...

 Zde máme kořeny dalšího populárního - ale velmi nebezpečného  omylu: učení, že Církev je Kristus! Nejenom se aplikují na Církev  části Písma, které patří Israeli, ale to stejné se dělá s  proroctvími, které se týkají Mesiáše! Připomíná to Janovo vážné  varování o duchu Antikrista, který je připodobněn k popření toho,  že Kristus přišel v těle. Toto nové učení má v sobě podobný neméně  vážný omyl. Popírá, že Kristus přijde v těle, aby vládnul nad svým  královstvím a namísto toho tuto privilej - která přísluší pouze  Božímu Synu - připisuje církvi a jednotlivým Křesťanům. Kromě toho  tyto síly nemůže vlastnit smrtelný člověk. Pouze ti, kteří byli  vzkříšeni a mají nesmrtelná těla..

 

 KDO ZASTAVÍ ARMAGEDDON?

 Verše které Wallis cituje, obzvláště v kontextu vlády nad  národy "žezlem železným" se může týkat jedině Krista, jak osobně  vládne v Jerusalémě, který je speciálně označený v Bibli jako Boží  "Svatá hora Sijón". Aniž by se namáhal jakkoliv vysvětlit z Písma,  jak "král" vládnoucí ze Sijónu může znamenat Církev posledních dnů,  Wallis prohlašuje: Církev dostala autoritu aby uvedla království  tím, že bude zachraňovat ztracené, osvobozovat uvězněné, hojit  nemocné a budovat Tělo Kristovo ...Vzrůstající příznivá reakce je  první ovoce. Zároveň s tím přišel nový důraz na životní styl  v manželství a v rodinném životě, na sociální a morální problémy  i v obchodní a pracovní oblasti, které se přiblíží standardu  království... Církev se dostává do tempa - ne aby zhasla jako  vyhořelá svíce ale vyšla do přicházejícího věku v záplavě  slávy...(Restoration Magazine, June 1987).

 Člověka překvapí jak hlubokého předsudku je zapotřebí  přirovnat odchod do nebe v Rapture k vyhořelé svíčce! Naděje na  uchvácení Kristem do Otcova domu a věčný život s Ženichem, tak  nějak ztratila přitažlivost pro velkou část Nevěsty. Koho zajímá  svět, který má přijít! Převzít vládu nad tímto světem se zdá být  větší výzvou a upřímně řečeno, příjemnější! Jak C.Peter Wagner  připomíná: Bůh nám nedal za úkol uvést naplno Boží království.  Pouze Bůh to může udělat na konci našeho věku. (P.Wagner, "On the  Crest of the Wawe", 1983).

 Je silný důvod pro to, co McGee a Wagner píší, chceme-li brát  Písmo vážně. Kdo jiný, než Kristus bude moci skončit Dobu Strastí,  která vyvrcholí v Armageddonu? Kdo jiný by mohl zastavit armády  světa, které mají za cíl zničit Israel? Jeden z nejstrašnějších  pohledů na hrůzu tohoto světového konfliktu najdeme ve slovech  Krista: "A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nezachránil by se nikdo;  ale kvůli vyvoleným budou ony dny zkráceny". Matouš 24:22).

 Kristus jasně prohlašuje že ničivé síly aktivní v té době,  budou schopné vyhladit život na této planetě a udělaly by tak,  kdyby jim nebylo zabráněno. Ani ohrožení života na zemi, ani  Kristova intervence se neodehrály v A.D.70. I když ztráta na  životech byla jistě veliká, v žádném případě neohrozila celou  planetu - holokaust takového rozměru je mimo schopnosti mečů, šípů  a oštěpů. Tato předpověď počala dávat smysl až po tom, když člověk  vynalezl moderní nukleární, chemické a biologické válečné  prostředky a tak se mohou naplnit v naší době.

 Kdo by byl tak mocný, aby svou intervencí zkrátil ty dny a  zabránil tak vyhynutí života? Každopádně ne Církev, která sotva  bude kontrolovat události v pokřesťanštěném světě, jinak by se  takové události, o kterých hovoří Ježíš nikdy nemohly stát! Je  zřejmé že pouze zázračná intervence samého Krista v plné ukázce  Jeho moci, může být tím potřebným faktorem. A to je, co mnoho veršů  z Písma předpovídá že se stane...

 

 PODIVNÁ PRAVIDLA HRY DOMINIA.

 Jako nový "klíč" k porozumění Písma, teologie Dominia odmítá  jasná proroctví že Mesiáš sám obnoví Israel a povládne  v přicházejícím mileniu. Králi není dovoleno mít personální účast  na Jeho království. Naopak, teologie Dominia z toho udělala naší  povinnost převzít vládu a ustavit království bez Krista....  Kristovi není povoleno aby vládnul ve slávě, cti a moci ve  světě, ve kterém před tím vytrpěl ponížení, opovrhování, hanbu i  odmítnutí. DeMar a Leithart píší: Teologie Dominia učí, že my  můžeme a také budeme mít království Boží na Zemi bez Ježíšovy  fyzické přítomnosti v Jerusalémě. (DeMar and Leithart,"Reduction").  V tradici "Manifested Sons of God" Earl Paulk jde tak daleko že  říká: "Smrt nebude poražená vítězným Kristem vracejícím se na zem.  Smrt bude poražena Církví, která se směle postaví a prohlásí: My  dominujeme nad zemí!" (E.Paulk:"The Proper Function of the Church).  Porazit smrt je také částí mandátu Dominia! Paulk pokračuje: Pátou  funkcí Církve je porazit posledního nepřítele - smrt - a přinést  vykoupení Tělu Krista.... Až se Církev zkonformuje do Jeho podoby  tak, že ti kteří zemřou nepůjdou již cestou hrobu, ale budou  - v okamžiku - oslaveně změněni. To je ta Církev, která přivede  Boží království na tuto zem" (E.Paulk, stejná kniha).

 Písmo ovšem specificky prohlašuje, že změna do nesmrtelnosti  "v okamžiku" nastane, až se vrátí Kristus, který probudí těla  spících Křesťanů a transformuje těla Křesťanů žijících.... Potom  vezme tyto nesmrtelné věřící do nebe na slavnou svatbu. Potom se  vrátí se svou nevěstou aby zachránil Israel, zničil své nepřátele  a začal tisíciletou vládu. Člověk by si myslel, že takové vítězné  scenário způsobí radostné očekávání všem Křesťanům. Ale právě  naopak - ti, kteří v toto věří, jsou očerňováni pro to, že přijmuli  "eschatologii porážky".

 Teologie Dominia tak pokroutila Písmo, že dnes je jediným  "vítězstvím" chvíle až Církev převezme vládu nad světem a uvede  Boží království v Jeho nepřítomnosti. Kdyby intervenoval osobně,  byla by to Jeho porážka! Proč? Protože ten původní mandát dominia  nad světem, který Adam nesplnil, byl svěřen nám ve Velkém Poslání.  A tím je to naše odpovědnost vládnout nad světem bez Kristovy  intervence. Earl Paulk píše: Musíme se posunout od postavení  služebníka k postavení syna v podobě Ježíše Krista a stát se  doslovnou inkarnací Boha pro tento svět... Celý svět vzdychá  a touží po manifestaci Božích synů - a vy či já, jako Církev musíme  začít fungovat v dimenzi, jakou Církev ještě nikdy nepoznala.  V tomto bodu života Církve a v procesu přivedení Božího království  do reality, Bůh udělal všechno co On udělat může. Není absolutně  nic víc, co by On mohl udělat! Bůh ve své svrchovanosti sám sebe  omezil když řekl: "Člověče, je to tvůj majetek, postarej se o něj!"

 Ať hledáme jak hledáme - v celém Písmu není zmínka o tom, že  by Kristův návrat závisel na našich snahách a jaké ty snahy mají  být. A přesto tato teologie získává více a více přívrženců - díky  snahám lidí jako je Royal Cronquist, který má úspěch u  charismatiků. Při posledním "sčítání" Cronquist, kdysi apoštol  vymřelého kultu jménem "Walk", (který byl založen nedávno zesnulým  John Robert Stevensem), tvrdil, že "Kristus" se mu zjevil 92x aby  aktualizoval své instrukce. Jako Paulk i on prohlašuje: Ježíš  nemůže a také se nevrátí, dokud zbytek věřících nazvaných "synů  Božích" se neukáže a neprokáže... Nedomnívejte se, že kvalifikace  pro (plné "synství") je skrze smrt a vzkříšení... obléknete si ji  (nesmrtelnost) už za vašeho života dnes..... Právě naopak! Bible  učí, že nesmrtelnost přijde jak k mrtvým tak i živým při vzkříšení  - událost, kterou provádí sám Bůh - ne lidé, kteří dosáhli nějakého  spirituálního stavu. Toto učení končí těmito verši: "Tělo a krev  nemůže zdědit Boží království...V okamžiku, za poslední trubky,  mrtví budou vzkříšení nezničitelní a my (žijící) budeme změněni...  Protože toto zničitelné tělo musí na sebe vzít nezničitelnost (aby  mohlo žít v mileniu), a toto smrtelné, musí na sebe vzít  nesmrtelnost.

 

 KRISTUS NEBO ANTIKRIST?

 Kingdom/dominion/Rekonstrukcionisté nepochopili jak historii,  tak i proroctví. Jejich vidina království je příliš malá. Tito lidé  ztratili - zároveň s nadějí iminentní Rapture - visi nesmrtelného  člověka, přicházejícího z nebe, aby vládnul s Kristem v Jeho  království. Namísto toho předpokládají, že Boží plán pro lidskou  historii může být splněn těmi, kteří jsou ještě ve smrtelných  tělech. Opak je pravdou: Vstup do království vyžaduje transformaci  do oslavených těl jako je Jeho.

 Podmínka "být narozený znovu", kterou Ježíš vysvětlil  Nikodémovi,není nějaké poutavé heslo, nebo nejasná teologická  fráze, ale absolutní nutnost a realita!!! Bůh musí udělat něco  velmi radikálního a pozoruhodného, aby jsme se stali vhodní do Jeho  přítomnosti. Rapture, Doba Strastí a mileniální království řízené  Kristem a Jeho vzkříšenou nevěstou, jsou části Božího postupného  jednání s člověkem a musí se brát tak, jak je Bible podává a nesmí  se kroutit tak, aby vyhovovaly vlastním ambicím....

 Už jsme se zmínili o nebezpečí, které je v rostoucí víře, že  křesťanská elita má nějaký mandát založit království bez Kristovy  přítomnosti. A přesto nic než absolutní teokracie není schopné  potlačit zlo a přivést radikální změnu kterou svět potřebuje! Mimo  to, mezinárodní vývoj směřuje neúprosně ke zřízení takového  režimu.A tento bude buď pod falešným náboženstvím Satana a jeho  vtělením, nebo pod pravdou Boží a skrze osobní intervenci Jeho Syna  Pána Ježíše Krista.... Zdali jsou lidé připraveni to připustit nebo  ne, jediná možná volba je mezi Kristem a Antikristem. Žádný člověk,  nebo skupina lidí se nekvalifikují pro vládu nad tímto světem  - navzdory všem dobrým úmyslům COR, Rekonstrukcionistů a smíšeninou  dalších dominionistů!!!

 

 Vítězství v Kristu.

 Lidé kteří věří že Církev musí pokřesťanštit svět a zřídit  království před příchodem Krista, se spoléhají více na rétoriku,  než na poctivé studiu Bible, při obhajobě svých teorií. Ve snaze  působit na přirozenou touhu být spíše vítězem, nežli poraženým.  Gary North se ptá: "Učí Písmo, že Satan bude v historii vítězný nad  Božím lidem? Skutečně si myslíte, že Pán Ježíš Kristus, Pán Slávy,  plánuje být v historii poraženým? (DeMar and Leithart,"Reduction",  Introduction by Gary North). COR "Mandate" dává stejný důraz na  vítěznou Církev.

 Pochopitelně, co znamená "vítězství" nebo "prohra", je extrémně  důležité! Pohled Dominionistů na "vítězství" se ukázal být velice  podivným. Tak podivným, že ani kříž Ježíše Krista se nekvalifikuje!  North píše:

 Hunt je opravdovým obráncem pozemské porážky Církve ...Dave  Hunt popírá progresivní dozrávání Církve a Křesťany-řízené sociální  instituci v historii (myslí se historie před Druhým Příchodem)....  Hunt argumentuje, že Boží plán ukazuje k porážce Jeho Církve  v historii... Řekl jsem že pesimisté, v jejich pokuse odmítnout  křesťanský optimismus ohledně budoucnosti Církve, popírají  dlouhodobou sociální transformaci celé společnosti. Neudělá naše  porážka silami Satana v historii - Krista v historii poraženým?

 Rekonstrukcionisté si postavili vlastní pravidla a definice,  mezi kterými je jedno svévolné rozhodnutí, že přesto že Kristus  přišel jednou na zem v historii, Jeho návrat bude MIMO HISTORII!  Historie nyní, patří výlučně nám! Ježíš Kristus je mimo historii a  nemůže se vrátit za těchto nových pravidel. Takže Kristovo  vítězství při zničení Jeho nepřátel u Armageddonu se "tak nějak"  nekvalifikuje jako vítězství v historii. Toto je vynález ve smyslu  "přání-otcem-myšlenky", který objevili Dominionisté, pro jejich  podivný účel....

 

 MÁNIE POZEMSKÉ SMRTELNÉ EXISTENCE.

 Nejenom že se asi Kristus nevrátí, ale Rekonstrukcionisté,  nejsou ani ochotní být uchváceni odsud do nebe a vrátit se potom,  v nesmrtelných tělech, s Kristem na zem. To by je - jak tvrdí  - odtrhlo od toho, čemu říkají "historie", a tím od jejich  pozemských plánů. Tito lidé ztratili nebeskou visi v zaujetí  "zemské budoucnosti Církve". Tato budoucnost však nezahrnuje Krista  jak vládne na zemi! On by jen překážel jejich osobnímu projektu:  Dlouhodobá sociální transformace celé společnosti. Tato,jak oni  rozhodli, se musí uskutečnit před Druhým Příchodem Ježíše Krista,  aby mohla být uskutečněná smrtelníky...

 Právě tak jako Dostojevského "Velký Inkvizitor", tak i  Rekonstrucionisté by pohlíželi na Kristův návrat na zem, jako  nevítané vměšování se do jejich plánů na zřízení mileniálního  království. Je velmi podivné, že Králi není nejen dovoleno aby  ustavil své království ale také aby v něm vládl! Odešel do nebe,  místa, do kterého stále a stále více lidí je ochotno vejít až když  jsou tak přinucení smrtí. A On tam musí zůstat, daleko od nich,  protože oni mají dlouhodobý program pro zlepšení tohoto světa v  Jeho nepřítomnosti. Oni se mylně domnívají, že Církev je v tomto  světě aby eliminovala zlo, zatím co slouží jako Boží nástroj  k omezení zla. Není naším úkolem transformovat svět, ale volat ty,  kteří zareagují na evangelium Ježíše Krista!!

 Až Církev v Rapture odejde, síla Božího Ducha, která drží zlo  zpátky, bude odstraněna (2 Tesalo. 2:6-10). Satan potom bez odporu  Církve, se pokusí zřídit své utopické království. Rapture není  pouze "útěkem" Církve. Není to nějaký zbabělý úprk z nemožné  situace! Naopak, je to důležitá část Božího plánu v jednání  s lidstvem, integrální a důležitá část historie Božích účelů...  Tím, že zapomněli, že "krev a tělo nemohou zdědit nebeské  království", Rekonstrukcionisté si představují, že mohou zakončit  to, čeho pouze nesmrtelný člověk schopný je! Člověka překvapuje  jejich nechuť k přijmutí oslavených těl, které Bůh touží nám dát  výměnou za naše těla slabosti a hříchu, v kterých jsme dnes  uvěznění. To všechno pro jednu nafouknutou představu a důvěru  v "Křesťany řízené sociální instituce".

 Proč ta neochota připustit, že to bude potřebovat návštěvu  z nebe, nebeskou invazi nebeských bytostí, vedených samotným Pánem  Slávy, aby se odstranilo hrozné zlo na zemi a počala tisíciletá  vláda? Pohled Rekonstrukcionistů na toto království a s ním na  "dlouhodobou sociální transformaci společnosti" je příliš malý.  Dalo by se říci, že je to "redukcí" Jeho velikého plánu. Doba  Strastí a Armageddon vedoucí ke Kristově oprávněné intervenci je  také částí Boží vůle v lidské historii. Tyto události, jasně  v Písmu napsané jako varování. Přesto "kritikové" se snaží  o "positivnější" přístup než má Bůh sám a nazývají před-tribulační  Rapture "pesimistickou".

 

 NEDŮLEŽITOST PESIMISTICKO/OPTIMISTICKÝCH HÁDEK.

 Jeremiáš byl pesimista v očích jeho současníků když  prorokoval porážku Israele babylónským králem, když všichni ostatní  proroci byli jednotní v předpovídání vítězství. To stejné obvinění  z "negativismu" bylo vyneseno proti Michaiáši (1 Královská 22) když  odvážně předpovídá porážku krále Achába v bitvě proti Assyřanům.  A učinil tak navzdory 400 optimistickým, ale falešným prorokům.  "Pesimismus těchto dvou se ukázal být správným, zatím co vítězný  optimismus jeho protivníků přinesl zkázu. Neměli bychom se starat  o to zda je něco pesimistické nebo optimistické - a namísto toho  bychom měli dát na to, co říká Boží Slovo - ať už positivně či  negativně!!!

 Někteří z těch, kterým Noé kázal o zániku světa si mohli stěžovat na jeho pesimismus ale my musíme být vděční, že neodmítnul  to, co mu Bůh řekl, protože to snad znělo pesimisticky. Na druhé  straně máme Gary DeMar-ovu "positivní-agendu-pro-Křesťany-jak  ovlivnit-svět. Jaký dopad má "positivní", nebo "negativní" na tento  problém? Dejme tomu, že by Noé - namísto zbudování lodě - volil pro  transformaci světa a věnoval těch 120 let budování křesťanských  institucí pro změnu společnosti - a přitom ještě pěkný statek se  stodolou koňmi a dobytkem. Noé by - tímto "optimismem" zajistil  totální zničení života na této zemi....

 Bohužel, Lot udělal tu stejnou chybu a investoval všechno co  měl v Sodomě, budoval dlouhodobě a - ztratil všechno. Ani v Sodomě  nebyl větším problémem pesimismus či optimismus než při Potopě.  Nedává o nic lepší smysl odmítnout jako pesimistické jasné  předpovědi o Době Strastí, příchodu Antikrista a Armageddonu ve  prospěch optimistické eschatologie vítězství, která je odmítnuta  jak písmem, tak i historií... Lidé, kteří odmítají před-tribulační  Rapture prozrazují slabou stránku své pozice jejich častým voláním  po emocích než po Písmu a rozumu.

 Namísto toho, aby tedy dokázali z Bible, proč víra  v před-tribulační Rapture je vadná, North je falešně obviňuje ze  "zbytečného strachu z Antikrista, který paralyzuje křesťanský  strach z Boha"... Neudává žádný příklad z nějakého důvěryhodného  pramene, který by říkal Křesťanům, aby se obávali Antikrista. Právě  tak Gary DeMar - bez jakékoliv dokumentace poukazuje na "pošetilou  víru v moc Antikrista", která, jak on tvrdí "brzdí jakýkoliv  dlouhodobý program, který by měl odvrátit příliv zla ve světě".

 Takový emocialismus je chudou náhražkou za odpovědné výklady  Bible jako tyto:"A byla mu dáno (Antikristovi), aby vedl válku s  Křesťany (svatými) a přemoci je. A byla mu dána moc nade všemi  kmeny, jazyky i národy. A všichni (nespasení) kteří žijí na zemi  jej budou uctívat. Apokalypsa 13:7. COR Manifesto odráží podobný  emocialismus když poukazují na Křesťany jako "třesoucí se strachem  před sekulární kulturou anti-Krista.

 Jako odpověď na toto, tento autor (Dave Hunt) napsal Jay  Grimsteadovi: "Nechvěji se strachem před sekulární kulturou nebo  Antikristem. Pouze se snažím varovat jak Křesťany tak stejně  i ostatní, že je svět připravován k přijmutí Antikrista. A hledám  způsob, jak pozvat lidi k nebeskému občanství, aby se soustředili  na ukládání pokladů v nebi"....

 JE BŮH DEFETISTOU?

 Kromě toho obvinění z pesimismu proti těm, kteří odmítají  doministickou teologii je absurdní. Proč? Právě tak jako Kalvínisté  tito "optimisté" věří, že Bůh z vlastní vůle si vybere pár lidí  a zbytek předurčí k věčnému peklu. Tomu říkají vítězství! A pakliže  je to porážka, koho z toho budeme vinit? Jak může "eschatologie  vítězství" předpovídat že většina lidstva bude nakonec křesťanská,  když mnohem větší část, faktuálně miliardy, během mnoha tisíců let  "milenia" Rekonstrukcionistů, nakonec půjdou za Satanem? Historie  je víc, než několik posledních let!

 Jelikož Bůh je dokonalý, Jeho vítězství musí být na sto  procent. Nepostačuje říci, že Bůh "zvítězil" během posledních pár  let světové historie, nebo dokonce, že "většinou zvítězil". A proto  nemůže být porážkou pro Boha, když lidé - na počtu nezáleží  - odmítají Jeho lásku a dar spásy. Kdyby byla Boží porážkou každá  duše která jde do pekla, potom byl Bůh poražený nesčetněkráte!  Nemůže být porážkou pro Boha, i kdyby všichni skončili v pekle! Byl  Bůh poražený protože Israel proti Němu v poušti rebeloval a pouze  dva ze dvou milionů vešli do Zaslíbené Země? Proč by tedy potom byl  Kristus poražený v historii když prohlašuje že jenom málo lidí bude  spaseno?

 Bůh truchlil, když Jej Israel odmítnul, a Svatý Duch  předpověděl, že dokonce i Bůh, přicházející jako člověk, jako  jejich slíbený Mesiáš, bude nenáviděn, odmítnut a nakonec Ho  ukřižují. Bylo to proroctví poraženecké, pesimistické ze strany  Izaiáše, a Svatého Ducha, který Izaiáše inspiroval? Ježíš měl pouze  pár následovníků v porovnání k Jeho krmení hladových, uzdravování  nemocných, křísením mrtvých. Ve skutečnosti v celé Bibli a historii  bylo vždy velmi málo těch, kteří uvěřili - právě tak jak tomu bylo  před Potopou a v Sodomě.

 A přesto podivně, v kontradikci k vlastní definici, North  cituje Sodomu jako příklad vítězství: "Musíme bojovat proti ohni  z pekla s teologickým ohněm z nebe právě tak, jak Bůh bojoval při  zničení Sodomy. Sodomité ten boj prohráli, ne Lot a určitě pak už  ne Abrahám. Pesimisté na to zapomínají...

 Pesimisté na to nezapomněli. Ve skutečnosti Sodoma je  dokonalým příkladem druhu vítězství, které předpovídají. Jeden se  diví, jak zničení většiny a záchrana pouze mála se má kvalifikovat  jako vítězství podle standardu Garyho Northa. Nekvalifikuje se.  Namísto toho nabízí obraz přesně té před-tribulační Rapture, proti  které stojí, s Církví uchvácené ze zlého světa v okamžiku, než na  něj padne Boží soud.

 Nedovolíme si dávat důraz na části Písma, které se nám líbí  a ignorovat tak často opakovaná varování Bible, že jenom málo jich  bude zachráněno. (Lukáš 13:23-30) Že zlí lidé a svůdci budou horší  a horší - budou podvádět a sami budou podváděni. (2 Timoteovi  3:13). Nechuť ke všemu negativnímu je sotva dobrým důvodem pro  odmítání jasného učení Písma že v posledních dnech bude čas  velikého náboženského klamu od falešných proroků, podporovaného  falešnými zázraky a falešnou doktrínou....

 

 TEN KŘÍŽ: VÍTĚZSTVÍ NEBO PORÁŽKA?

 Skrze smrt, pohřeb a vzkříšení, Kristus zvítězil nad hříchem,  Satanem, smrtí a peklem. Jeho vítězství není závislé na lidském  ohodnocení, nebo příznivé reakci na Jeho kříž. Toto nesmírné  vítězství, které On vyhrál, nebylo ani zatemněno skutečností, že  před tím, než šel na ten kříž, "všichni učedníci Ho opustili  a utekli". Matouš 26:56. Avšak Gary North tvrdí že všechno méně než  obrácení většiny lidstva a pokřesťanštění zbytku bude porážka od  Satanových sil a udělá z Ježíše poraženého v historii. Podle této  definice Kristus zemřel poražený už proto, že když se vracel do  nebe, pouze malá hrstka Jeho přívrženců zůstala na zemi - navzdory  všemu co vykonal...

 A přesto ten kříž je křesťanským příkladem a představuje druh  vítězství, které musíme vyhrát. Křesťanská bitva není proti lidem  nebo královstvím či institucím, ale proti našemu zrádnému srdci,  proti zlému světskému systému a Satanovi. V tomto boji víry, zapřít  sama sebe, vzít svůj kříž a následovat Krista v Jeho podrobení se  Otcově vůli, být odmítnut světem: TO JE TEN JEDINÝ ZNAK VÍTĚZSTVÍ!!  A toto vítězství nemá nic společného s převzetím světských vlád  nebo institucí nebo s tím, kolik lidí bude reagovat na evangelium!

 Kristus splnil vůli Otce tím, že nás vykoupil - a proto nebude  Kristovou porážkou ani kdyby celé lidstvo odmítlo Jeho dar spásy,  který zajistil svou smrtí na kříži! Toto je pravdou jak  z Kalvínského pohledu, tak i pohledu opačného. Pakliže, jak  Kalvínismus učí, že Bůh zadržuje spásonosnou víru a milost před  některými lidmi, potom může těžko být porážkou Krista, když většina  skončí ztracená. --- A pakliže, jak evangelíci věří, je zahrnuta  svobodná volba těch, kteří slyší evangelium a většina se rozhodne  Krista odmítnout, stále to není Jeho prohra. Přesto Dominionisté  tvrdí, že když velká většina lidstva Krista nepřijme a zbytek  nebude pokřesťanštěn PŘED DRUHÝM PŘÍCHODEM znamená to porážku pro  Krista a Jeho evangelium....

 Naopak - všichni ti, kteří - ať už mnoho či málo - vložili  svou víru v Krista, se podílejí na Jeho vítězství! Boží lid je  vítězný, protože Ten který porazil Satana na kříži přišel, aby žil  v jejich srdcích jako jejich Pán a Spasitel. Oni přišli pod Jeho  ochranu. Bezbožní tak neučinili. Potom je těžké vinit Boha nebo  Jeho lid, když bezbožní jsou svedeni Satanem. A pakliže někteří  lidé nechtějí přiřknout lidstvu svobodu volby, potom namísto dávání  vinu Křesťanům, neměli by vinit samotného Boha za to, že zadržuje  svou neodolatelnou milost, která by mohla spasit celý svět???

 

 LIDSKÁ ODPOVĚDNOST A BOŽÍ SLÁVA.

 North obviňuje "pesimisty" z "pochybování o síle Božího Ducha  přivést lidi ke kříži". Zdá se, že North ignoruje skutečnost, že  miliardy lidí v historii již zemřeli a odešli do pekla aniž by byli  taženi ke kříži Svatým Duchem. Znamená pochybovat o síle Svatého  Ducha když říkáme že většina lidí bude pokračovat v odmítání Krista  právě tak, jako to dělali před nimi jiní? Není to nepříznivý odraz  na Svatého Ducha nebo evangelium když lidé, z jejich vlastní zlé  vůle, odmítnou být přitahováni ke Kristu! A pakliže mají pravdu  Kalvínisté, potom lidé svobodu volby nemají, ale Bůh rozhodnul že  dovolí aby miliardy zahynuly - i když Jeho Duch je mohl všechny ke  Kristovi přivést! Potom to není nedostatek síly či moci, ale lásky!  A BŮH JE PŘECE LÁSKA!!!!

 North přiznává, že jeho teorie je založená na jeho důvěře v  učení Kalvínismu, že "Boží předurčující neodolatelná milost si  obrácení vynutí". I kdyby tomu tak bylo, Bůh zřejmě - alespoň to  tohoto bodu v historii - se rozhodl "donutit" pouze velmi malou  část lidstva a zadržel svou milost od drtivé většiny. Podle jejich  vlastního Kalvínismu, je to sám Bůh a ne "pesimisté" kdo zavinil  Kristovu "porážku" v historii. A nebylo by to snad tak nějak  prázdné vítězství, kdyby byli lidé donuceni Bohem udělat to, co by  jinak nikdy neudělali? Kde, potom přichází láska na scénu?

 Kalvínská doktrína o "neodolatelné milosti" obrací ty veliké  konflikty mezi člověkem a Bohem - Boží lásku, trpělivost, milost,  kázání evangelia a varování těch, kteří odmítají - na zcela  prázdnou frašku! Nedává žádný smysl pro Boha ( příklad v Izaiáši 1)

 naříkat nad tím, že vychoval děti, které proti Němu rebelují,  pakliže je nemožné aby jednali jinak, když Bůh úmyslně zadržuje  sílu, která by jim umožnila Jej milovat a poslouchat! Jestliže nic  nebrání Bohu - aby rozdával svou, ke spáse potřebnou milost - kromě  Jeho ochoty tak učinit, proč žádá lidi a oplakává jejich neochotu?  My musíme vykládat Bibli důsledně aniž bychom vinili Boha za  existenci zla tím, že není ochotný udělat lidi dobrými.Jediný  závěr, ku kterému se dá dojít, je přesvědčení, že Bůh dal člověku  moc rozhodování, aby mohl reagovat na Jeho lásku. A tak, ovlivňovat  člověka aby udělal něco proti své vůli - ničí člověka, jakého Bůh  stvořil. Potom by neexistovala jediná lidská bytost schopná Boha  milovat a Bůh by byl oloupen o lásku, pro kterou člověka vlastně  stvořil. To pravé vítězství tedy, musí být triumf Boží lásky.  Získat srdce je mnohem smysluplnější, než je donutit mocí...

 Northonův Kalvínismus, jak už jsme poznamenali, obsahuje  nesrovnalost v tom, jak je aplikován. Přesto že ti, kteří zastávají  teologii Dominia učí, o totální zkaženosti (depravity) člověka,  jsou optimističtí a věří že i nevěřící poznají výhody v plnění  Božího zákona. A přes všechna ta Kristova prohlášení o tom, jak  málo lidí spaseno bude, oni se rozhodli navzdory slovům Bible, že  Bůh se rozhodl přimět (donutit) postupně více a více lidí - ať už  přijmout Krista, nebo uposlechnout biblické zákony, až celý svět  bude eventuálně pokřesťanštěný. Kalvínismus mění historii na  loutkové divadlo, kde Bůh tahá za scénou provázky. A i tak není  žádná báze pro víru, že by On snad nyní, počal tahat za více  provázků, než v minulosti....

 Byla by to pomluva Jeho charakteru (právě tak, jako popření  mnoha částí Písma) říci že On sice může, ale není ochoten spasit  každého. Není ale urážkou Boží moci nebo lásky říci, že potom co  dal člověku moc volby, a potom co udělal vše, co se udělat dalo,  může teď jen přemlouvat lidi aby zvolili správně! Bůh není schopný  člověka k tomu donutit!!! Neschopnost porušit lásku, která je částí  Jeho charakteru, nijak nezmenšuje Jeho všemohoucnost právě tak,  jako Jeho neschopnost zhřešit a porušit vlastní čistotu!!

 Kalvínisté argumentují, že to zmenšuje Boží slávu a přidává  plus ve prospěch člověka, když tvrdíme, že člověk má svobodu říci  "ano" nebo říci "ne" k evangeliu Ježíše Krista. Naopak - není vůbec  ke cti člověka když Kristus, v láskyplné reakci na naší nemohoucí  a beznadějnou situaci opatřil pro nás plnou a bezplatnou záchranu!  A není žádná chlouba těch, kteří poznali svou neschopnost sama sebe  spasit a dar přijmuli, protože jen vyložený hlupák může odmítnout!  Bůh má všechnu slávu, když řekneme "ano", protože On zajistil tu  spásu a přitahuje nás svým Duchem. A člověk má celou vinu když  odmítne, protože Bůh udělal vše, co bylo třeba... Kalvínismus  zmenšuje Boží slávu v obou směrech....

 

 KDO ŘÍDÍ SVĚT?

 Jay Grimstead cestuje po zemi a úspěšně přináší  Rekonstrukční myšlenky do hlavních církví. Když přemlouvá pastory  a jejich kongregace aby podepsali COR "Mandát" vysvětluje, že  klíčová otázka vždy je zda "Satan vlastní tento svět", ne zda "Bůh  vlastní tento svět". Snaží se tím naznačit, že když věříme, že Bůh,  potom budeme vždy vítězní. Jenom když si uvědomíme, že Bůh a ne  Satan je právoplatným pánem světa, potom povstaneme ve vítězství  a budeme dominovat nad institucemi, pokřesťanštíme města, kraje  i národy. V typické přednášce skupině pastorů kdy odhaloval novou  strategii pro převzetí kalifornské Santa Clara a Orange County tím,  že přinutí světskou společnost aby poslouchala Boží zákony,  Grimstead vysvětluje:

 "Dovolte mi abych se obrátil k Velkému Poslání z Matouše 28.  ...učednictví, o kterém hovoříme, dostává lidi k poslušnosti k  této knize ..a když jdeme k národům v misionářské práci, chceme,  aby se ten národ pokusil skrze jednotlivce žít v poslušnosti  k Bibli ...Otče náš a Velké Poslání jsou si jsou totožné v hlavní  zprávě ...On říká "Přijď Tvé království, staň se Tvá vůle jak  v nebi, tak i na zemi"...Většina mých přátel i já jsme se  domnívali, že není možné abychom uvedli Boží vůli na zem, protože  ta je pod kontrolou Satana ...tak čekejme, že Jeho vůle se stane v  mileniu. Ale když Ježíš zemřel na tom kříži, vstal a vystoupil  k Otci, všechna autorita na nebi i na zemi Mu byla dána... Až se  jednou vrátí, nebude mít více moci či autority než měl, když  vystoupil k Otci"..

 Samozřejmě - celý vesmír je Boží, ale to neznamená, že se  všechno v tomto vesmíru stane podle Jeho vůle! Bůh dopouští zlo,  protože dal člověku svobodnou vůli. A není ani biblické ani  racionální navrhovat že protože Ježíš má veškerou moc na zemi, a  my, jako Jeho učedníci máme tuto moc v Jeho jménu, že tím můžeme  způsobit, aby každý uvěřil evangeliu - tím méně aby celé národy  začaly poslouchat biblické zákony! Ale taková je implikace. V tom  případě pokřesťanštit svět nebude mít nic společného se srdcem ale  jen s Boží neodolatelnou touhou se kterou hříšníky přemůžeme,  pakliže uvěříme že je dosažitelná i pro nás...

 Hlavní zbraní, kterou COR hodlá při pokřesťanšťování použít,  je uvalení biblických zákonů na společnost. Toto je popsané v "The  Christian World View of Law", jehož hlavním editorem je právě Jay  Grimstead. Pravda, celá komise, která na tom pracovala aby se to  dostalo do tisku se skládá z významných křesťanských odborníků na  právo i teologii. Ovšem, oni se rozhodli pro nemožný úkol a to  celosvětové zřízení legalistického přístupu k Bohu, který Israel  a vlastně i zbytek světa dokázali že to nefunguje a který kříž  Ježíše Krista učinil zastaralým a dokonce odsouzeným...

 Právě tak jako "Winning the Battle fot the Minds of Men", COR  dílo o zákonu je postavené na falešném předpokladu že Boží  požehnání přichází jako "příčina-následek reakce k uposlechnutí  Jeho zákonů a že "když jednotlivci a společnost přizpůsobí své  vnější akce Božímu zákonu a civilnímu zákonu na něm postaveném,  vzniknou podmínky, které způsobí sociální oživení a jednotlivé  konverze ke Kristu". Tato teze je nelogický a nebiblický pokus o  aplikaci na všechny národy to, co bylo slíbeno pouze Israeli! Je  jasné, že některé z nich nemohou být připsané jiným národům: na  příklad Israele měl být hlavou ostatních národů, půjčovat  a nevypůjčovat si - něco, co nelze připsat všem národům najednou!..

 Kromě toho písmo zákona (vnější akce), jsou povyšovány nad  postoji srdce. A tím technická poslušnost je propagovaná za účelem  získání pozemských výhod bez lásky, která je přece absolutně  primární!! ...Ježíš samozřejmě nemá dnes více autority než Bůh měl  vždy. A přece tato autorita nezabránila Satanově rebelii v čele  mnoha andělů a nakonec i lidstva. Ani nezabránila zvětšujícímu se  růstu zla na této planetě až dodnes. A dokonce ještě před tím, než  porazil smrt, hřích i Satana na tom kříži, Ježíš měl autoritu od  Otce nad bouří, démony, nemocemi. Jemu nechyběla autorita nad tímto  světem a jeho obyvateli a přesto byl ukřižovaný v zřejmé slabosti.

 A protože se domnívali že prohrál, Jeho učedníci se rozprchli  a drtivá většina Jeho vlastního lidu Ho odmítla, jak prorok  předpověděl... Ani Písmo, ani logika by nepřipisovala malý počet  následovníků ani nevěru těch ostatních k nedostatku síly na straně  Božího Syna, která by snad byla později zvýšená o dodatečnou  autoritu po Jeho vzkříšení. Tento rozdíl nastal na Letnice když  Kristus vešel do nitra svých učedníků skrze Svatého Ducha. A přesto  Grimstead praví: "Je to ohromující! Mnozí z nás objevili - po  25 lety služby, že nemusíme nechat Satana u kontroly světa,  nemusíme mu a jeho silám dovolit, aby ovládal toto údolí či naše  města. Netušili jsme že když Ježíš řekl:"Království Boží je na  dosah"... od toho bodu je království Boží jako ostří pluhu orající  zemi - poroste a poroste jako droždí v těstu a bude přebírat víc  a víc..."

 Historie nám v žádném případě nepodává důkaz, že "Boží  království je jako orná čepel orající zemi". Kdyby tomu tak bylo po  posledních 2000 let, byli bychom viděli alespoň nějaký přírůstek  spravedlnosti. Prosté porovnání mezi biblickým slibem "dokonalého  míru a spravedlnosti" který bude charakterisovat milenium,  a rozbujelá bezbožnost a nespočetné války, které nyní převládají,  by měly osvětlit, že království Boží na tento svět nepřišlo kromě  do srdcí jednotlivých Křesťanů!! Prohlášení jaká dělá na příklad  Grimstead mohou být vyslovena pouze těmi, kteří jsou mimo kontakt s  Božím Slovem, historií a dnešní realitou a kteří doufají ve  vytvoření podmínek na zemi, o kterých Bible jasně učí že mohou být  realizované teprve při Druhém Příchodu Ježíše Krista....

 

 BOŽÍ MOC A AUTORITA - LIDSKÉ POVSTÁNÍ.

 Co Grimstead nabízí je velmi podobné "co vyslovíš - to máš"  charismatické odnože "Christian Science", známe pod názvem  "Positive Confession" zpopularizované Kenneth Haginem a Kenneth  Copelandem. Jediný rozdíl spočívá v tom, že Grimstead "vyslovuje"  hojení pro společnost, spíše než pro jednotlivce. Ale ještě je  mnoho toho, co se musí vykonat. Ale klíč k úspěchu k COR cíli je  nový pohled: Bůh a ne Satan má vše pod kontrolou, Kristus má  veškerou moc a pakliže začneme tuto pravdu vyznávat, nic nám nemůže  zabránit, abychom nepřevzali tento svět pro Boha...

 Abychom porozuměli pošetilosti této víry, stačí se pouze  rozpomenout na to, co se stalo v Zahradě Edenu (kam nás, kupodivu,  chtějí Dominionisté opět zavést). Navzdory své nekonečné moci, Boží  autorita nezabránila Satanovi přemluvit lidstvo ke vzpouře a jít  svou vlastní cestou. V tom dokonalém prostředí Adam s Evou, právě  čerstvě stvoření, bez korupčního vlivu civilizace a chytrému  svádění, které na nás dotírá dnes, obrátili se od svého Stvořitele,  který je tak šlechetně a štědře postavil do Ráje...

 Byl Bůh v té době Suverénem celého vesmíru? Neměl snad  veškerou moc? Jistě že měl! A my nemáme v žádném případě více  autority nad národy ve jménu Krista, než měl Bůh nad Adamem a Evou  a nemůžeme očekávat lepší výsledek! Právě tak imposice Zákona ze  Sinaje nevyřešila problém hříchu a rebelie. Každý z lidí musí jít  podle vlastní volby a ta volba nemůže být vynucena ani samým Bohem.  Jistě, Satan byl poražen u kříže. To ale znamená že ti, kteří patří  Kristu, nemusí dovolit Satanovi ani místečko v jejich životech!  Neznamená to, že my můžeme zvolit pro zbytek světa cestu  nepokračování v Satanovo království a převzít vládu nad městy  a národy! My nemůžeme předat naše vítězství v Kristu těm, kteří  jsou proti Němu v povstání proto, že my jsme se podrobili Jeho  vůli. Oni sami musí být svolní podrobit se Mu také.

 Je nekonečný rozdíl mezi reakcí robota na trvalý nátlak  "neodolatelné milosti" Kalvínismu a teplou, láskyplnou reakcí přímo  ze srdce těch, kteří byli opravdu přitahováni a získáni Boží  láskou. To druhé je to, co si Bůh přeje a pro co učinil člověka  schopného.

 

 POKŘIVENÝ POHLED NA HISTORII A SVĚT.

 Ve své úvodní řeči Grimstead nadšeně prohlašuje: "Ohromující  je to, co se stalo prvních 300let. Ta malá hrstka učedníků  ozbrojená Svatým Duchem a Slovem Božím, vypochodovala a převzala  Římské Impérium. Ne zcela podle plánu".... Proč ne podle plánu?  Grimstead připouští, že ranná církev neměla vizi dobytí světa,  kterou on později přijmul. Tak proč trvat na tom, že adoptování  pohledu převzetí světa - pohled, který ranná církev neměla - je  klíčem k tomu co učedníci vykonali bez této vize?

 Údajné převzetí Římského Impéria je tou velkou událostí v  historii, na kterou Rekonstrukcionisté poukazují jako na příklad  pokřesťanštění světa pro které se musíme všichni spojit. Peacocke k  tomu říká: Potřebovalo to sotva 300 let a Kristus zvítězil nad  Césarem skrze svou Církev". (Peacocke, "Winning"). Právě tak píší  DeMar a Leithart. Tito dva se pokouší dokázat svá tvrzení citováním  Tertuliána, který píše:..."celý svět postupně vyrostl více  kultivovaný a početnější... počet měst převyšuje počet chatrčí  minulosti... a.t.d. Ale Tertulián žil ve druhém století a pokrok  který opěvuje, připisuje pohanské říši! Kromě toho krátce po tom,  co křesťanství "převzalo" říši, tato počala pomalu ale jistě padat  do temného věku, ve kterém pokrok, který Tertulián chválil, se  obrátil zpět... Sotva požehnání, které by mělo následovat  pokřesťanštění!!

 A není pravdou, že ranná církev "vypochodovala a převzala  Římské Impérium". Jak už jsme viděli, církev byla stále malá,  opovrhovaná a pod strašným tlakem, když se Konstantin obrátil  a začal preferovat Křesťanství. Namísto toho že by "převzala říši",  jak Grimstead prohlašuje, církev to obdržela jako dar od  Konstantina a jeho následovníků. Je proto silně klamné prezentovat  to, co se stalo ve čtvrtém století, jako chvályhodný příklad  splnění Velkého Poslání. Grimstead pokračuje: "A z Boží milosti  stvořili v Západní kultuře křesťanský pohled na člověka, život  realitu a morálku. A křesťanský světonázor, přicházející přímo  z Bible prostoupil Západní kulturu až do 16 století.. A přesto že  Katolická církev byla zkorumpovaná a udělala pár doktrinálních chyb  a Reformace byla nutná, přesto jeden z velkých úspěchů Křesťanství  bylo zavedení na poli kulturním, zákonodárném, obchodním i školském  pohled na člověka a život podle Písma... (audio kazeta).

 Je šokující že Katolické církvi středověku se přičítá - ještě  před Reformací! - uskutečnění dnešního cíle COR: donutit bezbožnou  společnost, aby se podřídila biblickému pohledu na člověka a život.  Další skupině pastorů ten stejný mluvčí prohlásil:"K roce 1500  křesťanská církev vzala tento koncept pravdy a dostala jej do  každého pole života ...my jsme jej nechali zaniknout ..a tak jej  musíme znovu nabýt".. (audio kazeta). Zapomněli snad členové COR  vedoucí rady na zla, která byla v celé společnosti a na skutečnost,  že většina lidí té doby - i když členové církve - pochodovali do  pekla v době "křesťanského rozvoje", kterou tak Grimstead chválí  a tvrdí, že musíme obnovit?

 Takový byl svět, chválený řečníkem, který dal zrod Osvícení  s výsledným socialismem, humanismem, vyšším kriticismem, hédonismem  a dalšími. V každém případě nám historie nedává ani jeden podklad  pro víru že to vychvalované pokřesťanštění, které COR drží jako  lákadlo pro zapojení se do nebiblických cílů. Tato agenda spíše  přinese tu samou korupci, jaká byla za Konstantina..

 "I když to dělali uboze", dodává Grimstead, "vtiskli Písmo do  myslí i nevěřících, takže i tito vykonávali zákon, vládu, ekonomii  i obchod - podle biblického světonázoru. Neznamená to, že celý svět  byl křesťanský ale že se jim podařilo vtisknout Písmo do mysli  člověka"...... Ať už se to stalo v jakémkoliv rozsahu, svět věděl  o Bibli méně než Nikodém, který zoufale potřeboval znovuzrození  - a pakliže jej minul, zůstal ztracený na věčnost...

 Nejvíce znepokojujícím rysem COR a Rekonstrukční agendy je,  že oni jsou na nejlepší cestě vytvořit svět složený nejenom  z Nikodémů ale hlavně Farizejů toho nejhoršího druhu. V jejich  zápalu přivést jak svět, tak i církev zpět pod Zákon, znásilňují  milost a překrucují smysl Velkého Poslání. Naše obavy, že  evangelium spásy jednotlivých duší obsadí až druhé místo, ve  prospěch povrchní morality společnosti - se zdají být oprávněné....

 

 DUTÉ, SVĚTSKÉ VÍTĚZSTVÍ.

 Na jednu stranu vítáme COR závazek poslechnout Bibli v každé  oblasti našeho života. Na druhé straně je zde lidská hrdost,  světský tón vítězství, které hodlají dosáhnout - vítězství, které  nejenom postrádá křesťanskou pokoru ale opovrhuje jako poraženectví  biblickou výzvu vzít svůj kříž a následovat světem odmítnutého  Ježíše Krista. Ta pokorná a opovrhovaná cesta kříže se nedá smířit  s COR optimistické eschatologie pokřesťanštění světa. Apel na  poslušnost k morálnímu zákonu Starého Zákona je 1900 let opožděný!  Žijeme ve věku povrchnosti, pozlátka kde nám imponují špatné,  nesprávné hodnoty. Bohužel - světový standard úspěchu spíše než ten  Kristův, inspiroval toto volání po vítězství, které žádný z těch  mužů a žen víry z dopisu Židům 11 nikdy neočekával, tím méně  dosáhl: ovládnutí světských institucí a kultury.

 Pavel varoval ty, kteří si žádali aby se církev přizpůsobila  židovským zvykům, aby se vyhnula "perzekuci za kříž Krista"  (Galatským 6:12). Mnoho Křesťanů dnes odmítá biblické učení že  "pravda nikdy populární nebude". V tom kříži je potupa, potupa být  ztotožněn s Kristem, ale oni jsou odhodláni udělat z Křesťanství  náboženství většiny, něco prestižního, prezentovat jej takovým  způsobem, že se stane převažujícím světonázorem. Takový čestný cíl  pozdvihnout morální standard a žít etické životy se líbí celému  lidstvu. Kdyby se ale celý svět spojil za takovým cílem, byl by to  pouze klam, vedoucí dále od pravdy...

 V kapitole nazvané "Peace and Power in the End Times", James  McKeever tvrdí že i během Doby Strastí, budou Křesťané schopní  porazit své nepřátele a tak uniknout útrapám a smrti tím, že budou  používat Boží moc, jako kdysi Elijáš volal o oheň z nebe, aby mohl  pobít ty, kteří chtěli zabít jej. Mezi řečí o vítězství cituje  Římanům 8:35-38 a komentuje pouze na dva poslední verše, které zní:  "Ale v těch všech věcech dokonale zvítězíme skrze toho, který si  nás zamiloval".

 V jeho snaze být optimistický, McKeever zapomíná, že "všechny  ty věci" poukazují k utrpení a smrti, bez nějakého přivolávání ohně  z nebes na nepřátele. McKeever píše: "My nejsme pouze vítězové  a podmaniteli v Kristu ...jsme víc než dobyvatelé" (McKeever,  "Rapture"). Tyto verše ovšem nepoukazují k vítězství, které má na  mysli on, ale ke skutečnosti pravého vítězství v Kristu - vítězství  které září nejjasněji na obličeji mučedníka. Přemýšlejte na obsahu  veršů, které McKeever čte bez komentáře:"Kdo nás odloučí od  Kristovy lásky? Soužení nebo úzkost, pronásledování, hlad bída nebo  meč? jak je psáno °denně jsme pro Tebe vydáváni na smrt, jsme jako  ovce určené na porážku".

 

 "PAKLIŽE ZRNO NEZAPADNE DO PŮDY"...

 Takové sebe obětování v poslušnosti Boží vůle bylo dokonale  zobrazeno Kristem na kříži. To bylo - ve skutečnosti - tajemství  Jeho vítězství nad Satanem. Něco, co zcela chybí ve vítězství které  je dnes tak populární. Církev má stále v sobě mnoho z kvalit  césarových římských legií - a málo z pokory a podřízení se Boží  vůli, které tak zpříkladnil Ježíš... Význam písně "Vpřed křesťanští  vojáci, pochodující jako do války" byl přizpůsobený standardu světa  ke škodě křesťanské vize nebe...

 Ježíš Kristus byl veden jako jehně na porážku. Svým učedníkům  řekl (a to se týká i nás dnes!) že by neměli očekávat lepší  zacházení než On. Bylo to v poslušnosti k Otci že dovolil aby Ho  zabili, protože to bylo "skrze smrt kdy On porazil toho, který má  moc smrti, to je ďábel".. Židům 2:14.. A tak Pavel v epištole  Římanům prohlašuje, že takový osud připadne mnoho Křesťanům, ale  právě tak jako On triumfoval v utrpení a ve smrti, tak budeme i my.  Písmo nikde neučí, že Křesťan, skrze Boží moc, bude schopen vyhnout  se utrpení a smrti, ale že zvítězíme skrze utrpení a smrt! To byla  Pavlova vlastní zkušenost. Timoteovi píše:

 "Ty plně znáš mou doktrínu (povšimni si, první o čem se zmiňuje  je základ toho co následuje), způsob života, účel, víru,  trpělivost, lásku, pronásledování i útrapy, které na mne přišly  v Antiochu, Ikonii, v Lystře (a jiných místech), jaké persekuce  jsem vydržel; ze všech mne osvobodil Bůh. Ano, ti, kteří budou žít  zbožně v Ježíši Kristu, budou trpět pronásledováním".2  Tim.3:10-12. To osvobození o kterém Pavel mluví, mu pomohlo útrapy  vydržet - ne se jim vyhnout! A toto osvobození mezi mnoha jinými  v minulosti vyvrcholí v jeho mučednické smrti. Pavel nenabízí nic  lepšího Timoteovi nebo nám! Ano, trpějící Křesťané po celém světě,  kde krev mučedníků tekla, se jistě divili co je vadného na Západní  církvi. Tito mají potíže porozumět, proč nejsme také  pronásledovaní, když Bible jasně učí, že to je osud všech "kteří  žijí zbožně v Kristu".

 Alva McLain prohlašuje: "Teorie že Kristus a svatí nyní  vládnou v dnešním Božím královstvím na zemi je specificky odmítnuta  apoštolem Pavlem". McLain pokračuje: Pro Církev, tato mezidobí  (Letnice až Druhý Příchod) je čas pokoření (Filip. 3:21), zkoušek  (Jakub 1:12), potíží a perzekucí (2 Korint. 4:8-9), utrpení  a sténání (Řím. 8:18-23), trpělivého vydržení (Jakub 5:7-11),  a neustávajícího boje k cíli, který leží za tímto věkem a světem  (Filip. 3:12-14). Pro tento věk musí Křesťané zvláštním způsoben  kráčet vírou (2 Korint 5:7) žít v naději (Řím. 8:24-25), snášet  nesnáze jako dobrý voják Ježíše Krista (2 Timot. 2:3), nehledět na  věci viditelné, ale neviditelné (2 Korint.4:18). (Alva McLain, "The  Greatness of the Kingdom", 1959).

 

 PRAVÉ VÍTĚZSTVÍ V KRISTU.

 Toto je způsob života, kterým žil Pavel a který držel jako  příklad pro Křesťany jeho dnů - a který musí být příkladem i pro  nás... A právě proto, že tak věrně žil, mohl těsně před svou  mučednickou smrtí napsat Timoteovi: "Neboť já už jsem vydáván na  oběť a čas mého odchodu nadešel. Bojoval jsem dobrý boj, dokončil  svůj závod, uchoval svou víru". 2 Timoteovi 4:6-7... Je možné, aby  takový plodný život našeho největšího apoštola, skrze kterého  křísil Kristus mrtvé a vykonal tolik zázraků, mohl být zhasnut jako  svíce na pokyn pohanského vladaře? Jistě, může! Ale jak to potom  může být vítězství?......

 Jistě ne takové vítězství jaké Rekonstrukcionisté a jiní  Kingdom/Dominion advokáti prezentují jako vhodné pro dnešní dobu.  Ano, Pavel získal mnoho lidí pro Krista a dokonce byl obviněný  z toho že postavil svět nohami vzhůru" Skutky 17:6.. Ovšem počet  skutečných Křesťanů představoval malý zlomek z populace jeho dnů.  Pavel založil mnoho kongregací v mnoha městech, ale vzrůstající  počet Křesťanů představoval mrňavou menšinu, kterou kdekdo  opovrhoval. Pavel dokonce získal konverty na císařském dvoře, když  byl v Římě poprvé (pozn. překladatele: Dave se domnívá, že Pavel  byl v římském vězení 2x a že v té svobodné přestávce navštívil také  Španělsko. Jiní studenti Bible se domnívají, že Pavel byl zavřený  pouze jednou a skončil pod římským mečem ve věznici Marmora. Ani  jeden pohled není víc pravděpodobný, než ten druhý. Konec poznámky)  v domácím vězení a bylo mu dovoleno aby volně hovořil. Nyní je ve  vězení a Řím si žádá jeho hlavu. Všichni apoštolové, vyjma Jana  zemřou mučednickou smrtí a Církev se uchýlí do katakomb.

 Když píše v tomto čase Timoteovi, Pavel už ví, že půjde do  nebe, aniž by viděl to vítězství o kterém je nám nyní řečeno, že je  odpovědností církve. Ano, církev již pomalu odpadá od pravdy  a Pavel bolestně přiznává: "Všichni co jsou v Asii, se ode mně  odvrátili". 2 Timoteovi 1:15... Kromě toho Pavel ví, že situace  v církvi se ještě zhorší. Ve svých posledních slovech starším  v Efezu, když je povolal aby se s ním setkali v Miletu, Pavel  varuje:" Vím, že po mém odchodu k vám přijdou draví vlci, kteří  nebudou šetřit stádo. I z vás samých povstanou muži, kteří budou  mluvit převrácené věci aby strhli učedníky za sebe". Skutky  20:29.. Namísto aby potvrdil sliby vítězství církve, které  Rekonstrukcionisté propagují, všechno co Pavel píše ukazuje na  opak. Cítí se Pavel poražený proto, že se mu nepodařilo  transformovat společnost tak, jak "Koalice pro Oživení" tvrdí, že  je to odpovědnost církve pod Velkým Posláním? "

 Právě naopak! Pavel prohlašuje starším v Efezu: "Ale žádné z  těchto věcí (útrapy, persekuce a hrozba smrti) mně nepostraší  - svůj život si nijak necením, abych mohl zakončit svůj závod  a službu, kterou jsem od Pána Ježíše, prohlašovat evangelium Boží  milosti". Skutky 20:24. ...A tak bez toho že by dosáhnul ovládnutí  světa, nebo aby na tom alespoň pracoval, Pavel triumfálně končí  službu, kterou mu Kristus dal. Chilton se posmívá Křesťanovi, který  následuje Krista ve vítězné cestě kříže: On má hlavní povinnost  v životě: aby si na sebe nechal šlápnout pro Krista. A tak ten  "spirituální" člověk, z tohoto pohledu je "padavka"."Srábek". Ale  alespoň je "hodným srábkem".

 Křesťanští "optimisté" jsou jako ti posměváčkové, kteří stáli  kolem kříže a volali:"Jsi-li Syn Boží, sejdi s kříže a zachraň se".  To je ten druh vítězství po kterém volají - vítězství, které se  líbí světské mysli ale které, zaplať Bůh, Kristus odmítnul. Jako  Jeho nevěsta a svědci, máme jít v Jeho šlépějích. Přesně jak se  zpívá:"Svět za mnou, kříž přede mnou - není cesty zpět". Štefan  nebyl poražený ve svém odvážném postoji za pravdu, i když ho to  stálo život!

 Takový byl příklad pravého učednictví celou historií, takový  je i dnes. Ranná církev jak jsme viděli, byla vítězná když ji  kdekdo nenáviděl, když ji mučili a předhazovali lvům - ale vždy  prohrála (aniž by to věděla), když římský svět byl pokřesťanštěný.  I když Apokalypsa 13 uvádí, že Antikrist bude mít moc fyzicky  přemoci Křesťany, i přesto budou vítězi spirituálně skrze jejich  mučednictví:" a přemohli ho (verš devět) krví Beránka a svým  svědectvím a necenili si svůj život nad smrt".. Apokalypsa 12:11..

 Vítězství které přemůže svět je naše víra - víra, která se  nebojí ani smrti. Daleko od tvrzení, že by měli převzít svět,  dopisy sedmi kongregací Asie zdůrazňují zůstat ve víře až do smrti.  Ti kteří prosí za oživení, by si měli uvědomit, že to bude  doprovázené zuřivou opozicí a pronásledováním. Byli mučedníci  poraženi? Byl Pavel poražen? Byli ti, kteří zemřeli v arénách nebo  na hranicích, byli také poraženi? Ne, a tisíckrát ne! Oni ukázali  to pravé vítězství - vítězství nad nenávistí, posměchem, utrpením,  smrtí, Satanem, které manifestoval Kristus. Volat po vítězství,  které je pro nás atraktivní, je vlastně lživým voláním představit  porážku (ať už zvenku vypadá jakkoliv) která je budoucí porážkou  v příštím světě.

 Podstata Kristova vítězství je stále ukazována církvi jako  příklad. Laodicejským píše Kristus:"Tomu, kdo překoná, daruji mu  sednout se mnou na můj trůn, právě tak jako já jsem překonal  a usedl s Otcem na Jeho trůn". Apokalypsa 3:21.. Je zcela jasné, že  měli překonat stejným způsobem jako Kristus - poslušností až na  smrt - smrt na kříži. Ta výzva a slib jsou s námi i dnes právě tak,  jako platil pro kongregaci ve Smyrně. "Buď věrný až na smrt, a já  ti dám korunu života". Apokalypsa 2:10..

 Nejedná se také o smrt fyzickou. Základní k cestě, po které  Kristus chce abychom Ho následovali, je popření sama sebe jako část  kříže v našem životě. Není méně vítězné zůstat naživu a svědčit pro  Krista - živý svědek, pro kterého úspěch, požitky, a prosperita  světského vítězství nemají žádnou přitažlivost.. Takový je triumf  těch, jejichž touhy jsou upřené na věci nahoře, kde Kristus je  a odkud se brzy vrátí, aby si vzal ty své do Otcova domu....

 

 Duch i Nevěsta praví "Přijď!"

 Bible je jedna kniha - i když je rozdělená do dvou rozdílných  částí. Nový Zákon je naplnění toho, co předpověděl Starý, a ve  Starém Zákonu najdeme mnoho typů nebo obrazů, které jsou zamýšleny  zaopatřit nás hlubším pohledem do toho, co je v Novém odhalené.  Pochopení je pevně zakotvené v samotném Písmu. Pisatel epištoly  k Židům na příklad vysvětluje, že zákon, náboženské předpisy,  Stánek a jeho oběti byly "obrazy" (symboly) pro ten čas. (9:9, 10,  24), naplněné v Kristu a které zobrazují samo nebe. Někteří  jednotlivci ve Starém Zákonu jsou jasně typy Krista, představující  svými životy - i když nedokonale - pozoruhodné obrazy slíbeného  Mesiáše. Ze všech těch postav Starého Zákona, žádná nezobrazovala  Krista takovým způsobem jako král David. Mnoho z toho co psal  o sobě, bylo naplněno v životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista.  V Žalmu 22. na příklad, je jasně zobrazeno ukřižování Krista,  dokonce až na vojáky, kteří losují o Jeho šat, a některá slova,  která Kristus promluví s kříže. V mnoha směrech bylo Davidovo  království předobrazem přicházejícího království mileniálního. Bude  to z trůnu Davida, odkud bude vládnout jeho potomek Kristus, nad  obnoveným Israelem z Jerusaléma jako hlavního města mileniálního  království.

 Už jsme poukázali na to, co anděl Gabriel řekl panně Marii:  "Otěhotníš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude velikým a bude  nazván Božím Synem a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Bude  panovat nad nad Jakubovým domem navěky a jeho království nikdy  neskončí". (Lukáš 1:31-33).

 

 PROČ NEPOZVAT KRÁLE ZPĚT?

 Dokonce i odmítnutí Krista Jeho vlastním lidem je zobrazeno  mnohokrát v Davidovi. Uvedeme alespoň jeden. David byl odmítnut  nejenom svým otcem, bratry a Israelem než se stal králem, ale byl  odmítnutý Israelem opět před koncem svého života a musel  z Jerusaléma uprchnout kvůli povstání, které vedl jeho syn Absalom.  Nebylo pochyb, že David a jeho elitní sbor neuvěřitelných bojovníků  mohl porazit celý Israel. Jerusalém však nebyl místem pro boj  a Israel už Davida nechtěl, a tak král odešel v ponížení... Přesto  že jeho bojovníci bojovali proti - možná tisícinásobné přesile,  David nařídil velitelům: "Jednejte mírně kvůli mně, s Absalomem".  (2 Samuel 18:5). David věděl, že Israel bude rychle poražený.  A skutečně! Jeho muži to vzali zkrátka a zanedlouho zahnali celou  israelskou armádu daleko za Jordán. Ale také, proti rozkazu, zabili  Absaloma a to zlomilo Davidovo srdce. Když padl vůdce, Israel se  rozprchnul - a každý muž se vrátil v hanbě domů. David mohl  napochodovat do Jerusaléma a zasednout okamžitě na trůn, ale  neudělal to. Israel ho odmítnul a nyní musí požádat, aby se král  vrátil zpět...

 David sedí u brány Jerusaléma jeho armáda usazená při jižní  straně Jordánu. Čeká na pozvání. Jeho zvědové ho informovali že  Israel se podivuje, proč se ještě nevrátil zpět - ale David  nedostal oficiální pozvání, které chtěl hlavně od svého vlastního  kmene, Judeji. David si povolal dva hlavní kněze, Zadoka a  Abiathara a poslal je do Judeje se zprávou: "Jste mí bratři, kosti  mých kostí - budete proto poslední, kdo pozve krále zpět? (2 Samuel  19:14-15). Tak pohnul srdcem celé Judeje tak, že poslali králi  zprávu: "Vrať se se všemi co jsou s tebou". A tak se král vrátil...

 Nedalo by se říci, že všem těm svádějícím Absalomům tohoto  světa něco chybí? Dokonce i svět má potíže najít vůdce, který by  byl schopen zřídit nové světové království, které by jej vyvedlo  z chaosu. A nemohlo by to být tak, že náš "David" sedí u bran nebes  smutný, že Jeho Nevěsta - Jeho Tělo - kost Jeho kostí - tělo Jeho  těla (Genese 2:23) - Ho nevolá zpět aby vládl světu, který Ho tak  zoufale potřebuje? Není možné, že nynější úkol pro věrné Křesťany,  dnešní Zadoky a Abiathary, je vyzvat církev aby zdvihla svůj hlas  k nebi a řekla: "Přijď, Pane Ježíši?" Možná že On nečeká až se  Nevěsta sjednotí a dozraje natolik, aby vládla světu, ale touží jen  po jednom: Po prostém zavolání lásky "Vrať se, Pane!"

 

 JAKÁ JE VAŠE OMLUVA?

 Mnoho knih by mohlo být napsáno podle podobenství Ježíše  Krista, která podávají různé obrazy Druhého Příchodu. Jedno z těch  fascinujících a přesto tak málo pochopené podobenství je povídka o  bohatém muži, který měl potíže přesvědčit pozvané, aby se dostavili  na tu magnificentní hostinu, kterou připravil. Tato povídka je  známá pro neuvěřitelně směšné výmluvy pozvaných:

 "První mu řekl, "koupil jsem kus půdy, musím se na ní podívat,  prosím omluv mne. Druhý pravil:"Zakoupil jsem pět párů volů, musím  je vyzkoušet, prosím omluv mne". Jiný řekl:"Oženil jsem se a proto  nemohu přijít". Lukáš 14:18-20.

 Toto podobenství bylo a je oblíbené u evangelistů, kteří  stále zobrazují ty, kteří se vymlouvají, jako hříšníky, kteří  odmítají spásu. To ale není v žádném případě zpráva tohoto  podobenství. Pozvání byla dodána již dříve a velké množství  pozvaných nadšeně přislíbilo účast. Teprve když už bylo všechno  připravené a čas hostiny nadešel a nikdo nepřišel, potom hostitel  vyslal sluhy "v hodinu večeře ..pojďte, vše je připraveno" verš 17.  Teprve nyní, po tom co přijmuli pozvání, každý porušil svůj slib  nesmyslnou výmluvou.

 Spíše než odmítnutí evangelia, hosté kteří byli očekáváni,  představují typ "jako-Křesťana", který zdánlivě přijal Krista a  možná chodí i do kostela. Když potom přijde čas Rapture do nebe k  Svatební Večeři, Ježíš se podívá na jejich srdce a vidí, že jejich  skutečná touha není po nebi, ale po věcech tohoto světa. Tito lidé  by raději na nebe nemysleli až ve stáří, těsně před smrtí - kdy  jediná druhá možnost je peklo. Do té doby jsou příliš zabráni  v záležitostech tohoto světa, než aby vůbec pomýšleli na odchod  z této planety. Možná že mají právě naplánovanou dovolenou na  Hawaii, možná že mají býti povýšeni s větším platem, možná že si  chtějí postavit dům.... Jejich srdce ve skutečnosti s Kristem vůbec  nejsou ale drží se tretek tohoto světa.

 Nesmyslné výmluvy, které ukazují na pokrytectví původního  příslibu rozhněvají hostitele. V té chvíli řekne sluhům:" Vyjděte  rychle na náměstí a do ulic města a přiveďte chudé, mrzáky, slepé  i chromé, aby se můj dům zaplnil... Musíme být velmi opatrní,  abychom nestavěli příliš mnoho na jednom podobenství! Ale tato  povídka je v souladu s jinými, které Pán vyprávěl, i s Jeho učením.  Zdá se poukazovat na apostázii posledních dnů. Zobrazuje zároveň  také ohromnou úrodu duší, přicházejících ke Kristu, kteří vyhlížejí  jako velmi nepravděpodobní kandidáti pro nebe. Ti "na náměstích  a v ulicích města", mohou representovat "feťáky", kriminálníky,  vyznavače New Age, občany komunistických zemí, (více než 50 milionů  Číňanů se stalo Křesťany v minulých letech) a dalších, kteří se nám  zdají být velmi nepravděpodobní pro evangelium.

 Toto podobenství je vážnou výzvou pro každého Křesťana, aby  prozkoumal vlastní srdce s opravdovou poctivostí. Miluji Krista  natolik, aby žádná jiná láska nebo ambice mně nezabránila říci  s opravdovou touhou a upřímností "Přijď Pane Ježíši, přijď ??" Bylo  by možné, že většina těch argumentů proti iminentní Rapture, by  byla pomůckou k zakrytí nedostatku lásky ke Kristu, která je tím  základním elementem. I kdyby snad vedoucí hnutí, které odmítá  Rapture tuto lásku měli, nevytváří přesto nebezpečí pro druhé?

 Jak to podal C.S.Lewis: Většina z nás shledává velmi obtížným  chtít "nebe" - kromě toho, že to znamená setkat se s přáteli, kteří  již zemřeli. Jedním z důvodů je skutečnost, že jsme nebyli  vyučováni - naše celé vzdělání se upírá na tento svět... Musím v  sobě udržovat touhu po mé pravé zemi. ..Musím z toho udělat hlavní  objekt svého života držet se touhy po té druhé zemi, a pomáhat  druhým aby činili totéž... (C.S.Lewis,"Mere Christianity").

 

 VÝMĚNA NEBE ZA TUTO ZEM.

 Jako Pascal, Augustin a mnoho jiných velkých myslitelů, také  Lewis poukazuje na Bohem danou touhu, která je společná celému  lidstvu - "touha, kterou žádný prožitek na tomto světě neuspokojí".  Lewis argumentuje, že taková univerzální, i když velmi často  nepochopená touha je sama v sobě evidencí, "že jsme byli stvořeni  pro jiný svět".... Ale nová vize, která zaplavuje církve, vyžaduje  aby ta vrozená touha po nebi byla potlačena nebo odmítnuta, protože  je škodlivá pravým cílům církve......

 Gary Greenwald je pastorem v Jižní Kalifornii v rapidně  rostoucí kongregaci - populární televizní program a oblíbené  přednášky na audio kazetách. Greenwald je zřejmě přesvědčený, že  "Otcův dům s mnoha příbytky" je schovaný někde na této zemi,  protože prohlásil před svou kongregací: "Zpívával jsem všechny ty  nebiblické písně: "Tento svět není mým domovem" ..."jenom  procházím" ..."mé poklady jsou uložené tam někde za modrou  oblohou" ..."zpívali jste je někdy také?" ....Mám pro vás  novinku: Tento svět JE vaším domovem. Navždy, podle Božího Slova...  Náš konečný domov je zde na zemi".(Pastor Gary Greenwald, "End Time  Eschatology: The Rapture Rip-off", sermon preached at Eagle°s Nest  in 1987).

 A přesto hrdinové a hrdinky víry, o kterých se píše v Židům  11, v dokonalé harmonii s písní, kterou Greenwald kdysi miloval ale  nyní hanobí, jsou popsáni jako "cizinci a poutníci na zemi", kteří  hledají nebeskou zemi. Greenwaldův postoj se stává stále více  typickým, což nás opět nutí k otázce:"CO SE VLASTNĚ STALO S NEBEM?"  Proč se proti nebi nálada obrátila, když Bible je nebe plná? Pavel  nás ujišťuje že "bude-li stan našeho pozemského ubydlení zbořen,  máme příbytek od Boha - ne lidskou rukou postavený - ale věčný dům  v nebesích" 2 Korint. 5:1... A Petr píše: " Požehnaný Bůh a Otec  našeho Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého  milosrdenství znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista  z mrtvých; k dědictví nezničitelnému, neposkvrněnému uschovaném  v nebesích pro vás, kteří jste z mocí Boží střežení skrze víru  k záchraně, která bude zjevena v posledním čase"...1 Petr 1:3-5..