Jak blízko jsme? 5

Israel, Mesiáš, Církev. 

"Ukázalo se veliké znamení na nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd... a hleď, veliký rudý drak, mající sedm hlav a deset rohů, a drak stál před ženou, která měla porodit, aby pozřel to dítě, jakmile se narodí. A porodila syna, který bude vládnout všem národům železnou holí, a její dítě bylo vytrženo k Božímu trůnu ... a žena prchla do divočiny .... Drak začal pronásledovat ženu .... a začal válku s jejími potomky, s těmi kteří drží Boží příkazy a svědčí o Ježíši Kristu. (Apok.12:1-6, 13-17) 

Ačkoliv Apokalypsa se - téměř celá - týká budoucnosti, je zde v jedné z těch uvedených pasáží, stručná přehlídka historie. Ta žena může znamenat pouze Israel. Její dítě je Mesiáš. Rudý drak nikdo jiný, než Satan. Později, v té stejné kapitole je nazýván "velký drak, starý had, pojmenovaný ďábel a Satan, který podvádí celý svět." Obraz je Satanův dřívější a dnešní úmysl zničit nejprve Mesiáše, a když se mu to nepodařilo, pak zničit Israel a Křesťany. Zde byl Mesiáš, který bude jeho soupeřem v boji o kontrolu nad vesmírem. Jak už jsme viděli, tato nepředstavitelná kosmická válka začala Luciferovou vzpourou před dávnými věky. Mesiášův příchod byl poprvé slíbený Adamovi a Evě těsně po přestoupení zákazu a před vyhnáním z Edenu. Bylo to vlastně v prohlášení k Satanovi, který komunikoval s Evou skrze hada, kdy Bůh pravil: "Položím nepřátelství mezi tebe a ženu, mezi tvé potomstvo a její potomstvo. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu".. Naše úvodní verše z Apokalypsy 12 ukazují Satana, jak skrze celou historii číhá na narození Mesiáše, aby Ho mohl zabít. Jeden takový satanský pokus byl skrze Heroda, který když se dozvěděl o Jeho narození, pošle vojáky, aby zabili všechny malé děti v Betlémě a okolí. Tento masakr nevinných splnil další proroctví. (Jeremiáš 31:15) V těchto předpovědích není nijaká nepochopitelná "mystérie" když necháme Bibli, aby se sama vyložila. 

SAMO-ÚČELNÉ "PŘEKLADY." 

Zde musíme varovat. Bohužel, některé kulty měnily biblický text, aby dokázaly svá vlastní, podivná učení. Zřejmě doktrína, která vyžaduje změnu v Písmu, nebude autentická! Svědkové Jehovy jsou příkladem. Popírají tolik biblického učení, že si na to museli zhotovit vlastní "New World Translation." Ovšem to není překlad z rukopisů hebrejských nebo řeckých, pouze perverze, která byla napsaná, aby podpořila jejich hereze. Porovnáním s mnoha jinými překlady se to dá snadno objevit.... Katolická Douay Bible je dalším "vzorkem" v tomto směru. Ve své snaze oslavit Marii, podával Řím tuto část Genese následovně: Položím nepřátelství mezi Tebe a ženu, mezi tvé sémě a její sémě. Ona rozdrtí tvou hlavu, a ty jí zraníš patu... A tak Marie - ne Mesiáš, je presentovaná jako ta, která zničí Satana! Na okraji stránky je vytisknuta poznámka:"V umění je Marie často zobrazena s nohou na hlavě hada".. 

DÉMONICKÉ ZJEVENÍ MARIE. 

A skutečně, v jednom z mnoha démonických zosobněních Marie, které Katolíci přijali celým srdcem, je: "Marie" se zjevila Kateřině Laboure v listopadu 1830 v Paříži "jako žena oděná sluncem, s měsícem pod jejíma nohama, na hlavě korunu z dvanácti hvězd." (Apok.12:1) Toto zjevení nahradilo Israel Marií! Navíc ještě tato falešná "Marie" stála jednou nohou na hadu, kterému drtila hlavu! Toto zjevení zdánlivě dávalo "zázračnou" podporu nepoctivému překladu Genese 3:15. Zatím co některé moderní katolické překlady Písma tento podvod opravily, učení že Marie je ta, která rozdrtí Satana, je pevně zakotvené v římském Katolicismu. Zjevení, které Kateřina Laboure údajně měla, bylo zvěčnělé na medaili, která byla vyražena 1832, aby byla nošena věrnými římskými Katolíky na krku jako "ochrana." Tato medaile zobrazuje "Marii" tak, jak ji Kateřina Laboure údajně viděla - drticí hlavu hada. Je jasné, že "Naše Paní Zázračné Medaile" nebyla Marií, protože překrucuje Boží Slovo, a dává Marii moc a dílo, které přísluší jenom a jenom Ježíši Kristu... Zdali měla Kateřina halucinace, celou povídku si vymyslela a nebo byla podvedena démonem, který se za Marii vydával - je zcela bezpodstatné. Faktem zůstává, že heretický obraz Marie je uctíván jako pravda římsko katolickou církví až do dnes. Tato oblíbená medaile, jíž se připisuje množství zázraků, byla nošena desítky miliony Katolíků po celém světě. 

Její popularita není o mnoho níže než růženec či škapulíř "Naší Paní z Hory Karmel." Pochopitelně - Bible takovou poctu Marii nedává a sama Marie takové nikdy nežádala. Není jediné proroctví v Písmu o "příchodu ženy,“ ale desítky o příchodu "sémě ženy," to znamená Mesiáš zrozený z panny. On už přece jednou přišel a porazil Satana tím, že zemřel za naše hříchy na kříži. Musí se vrátit ještě jednou. Tentokráte konfrontovat Antikrista tváří v tvář a zničit satanskou personifikaci zla a jeho světové království. (2 Tesalonským 2:8). 

ANTIKRIST & DRAK. 

Jan v Apokalypse 13. jasně učí, že drak (Satan) je tou skutečnou silou a Antikrist jenom loutkou. Píše to následovně: "Celý svět žasnul nad Bestií (Antikrist) a všichni se klaněli draku, který dal Bestii moc; a uctívali Bestii... Všichni, kteří na Zemi žijí, ho budou uctívat (Apokalypsa 13:3,4,8). Doba Strastí, jak se nazývá, bude tím nejstrašnějším obdobím, které kdy Země zažila. (Matouš 24:21) Hrůza Nacismu a Komunismu, nevyslovitelný teror a zkáza způsobené malými krutými diktátory během historie - nejsou nic v porovnání s Dobou Strastí! Popis sedmihlavého draka s deseti rohy, uvedeného na začátku této kapitoly je velmi poučný. V Danielovi 7:7 také vidíme zvíře s deseti rohy. Je nám řečeno, že představuje čtvrtou světovou říši, kterou byl Řím. Verš 24 prohlašuje, že těch deset rohů je "deset králů, kteří přijdou." To jsou ti stejní, které jsme potkali v Danielovi 2. a jsou zastoupeni deseti prsty sochy! Jelikož nevládli nad starověkým Římem, budou muset být zahrnutí v jeho budoucí oživené formě. Je to právě v době těchto králů, kdy se Kristus vrátí, aby zničil Antikrista a založil své tisícileté Království na Davidově trůnu.. V Apokalypse 13 a 17 potkáváme Bestii opět, tentokrát popsanou podrobněji, mající sedm hlav právě tak, jako deset rohů. Bestie, jak poznáme, představuje oba: Antikrista a obnovenou Římskou Říši, nad kterou bude vládnout. Moc, kterou vládne, není jeho vlastní. (Daniel 8:24) Přichází od Satana, podle Apokalypsy 13:2. Tento fakt je podpořen podobností v popisu Draka a Bestie - oba mají sedm hlav a deset rohů. Tato nápadná podoba říká, že Antikrist a jeho království má moc od Satana a budou pod jeho kontrolou.. 

STRATEGICKÁ ÚLOHA ISRAELE. 

Vraťme se zpět do Apokalypsy 12. Drakovi se nepodařilo zničit dítě-muže a tak začne pronásledovat zbytek "sémě," (potomků) co znamená Křesťany a Židy. Už jsme poznamenali dříve, že celou historií se vine - nemylně ďábelský prvek - persekuce Židů po celém světě. Není pochyb o tom, že Satan se pokoušel inspirovat nepřátele Židů, aby je zničili - a tak by byl s nimi zničen i Mesiáš.... Že Židé, vzhledem k jejich fyzickému příbuzenství k Mesiáši musí být zachováni do "posledních dnů," je srdcem většiny proroctví v Bibli. Ovšem, Bible varuje, že i přes jejich uchování do dnešní doby - ta nejhorší doba pro Židy je stále ještě v budoucnosti! Bude ještě strašnější nežli Holocaust v nacistickém Německu! Bude to doba "Jakubových strastí." (Jeremiáš 30:7) Jen malý zbytek přežije. Apokalypsa 12. prezentuje obraz Božího zachování zbytku Israele na "čas, časy a půl času, (tři a půl roku) během Danielova sedmdesátého týdne jinak Doby Strastí. Daniel píše "čas, časů a poloviny času" jako o období, kdy Antikrist bude kontrolovat svět. Ve skutečnosti to bude Satan, jelikož on dává Antikristovi moc. Dejme tomu, že by se Satanovi podařilo pobít všechny Židy. Mohl by Bůh začít s jiným národem? Ne, to není možné! Síly zla, by si v tomto případě, udržely vládu nad světem. Bůh se zavázal, že přivede Mesiáše skrze potomky Abraháma, Izáka a Jakuba, skrze kmen Juda a hlavně v linii krále Davida. Proroci prohlásili že tomu tak bude. Kdyby se tyto předpovědi nenaplnily, Bůh by se ukázal být lhářem. A hlavně by se tím dokázalo, že Bůh ztratil kontrolu nad historií a svým vesmírem a Satan by zvítězil bez boje... Není divu, že Židé byli pronásledováni a pokusy vyhladit je totálně nebyly jen dílem Hitlera... Není potřeba nijak hluboce uvažovat aby jeden poznal, že Satan je stále ještě rozhodnutý zničit Israel. Proč? Co by mu to pomohlo dnes, když už Ježíš přišel a porazil Satana na kříži? A zde poznáte jeden z důvodů proč není možné prohlásit - jak je dnes populární - že Bůh s Israelem skončil a Církev převzala jeho místo. 

PŘEŽITÍ ISRAELE JE NUTNOST. 

Kristus se vrátí, že? To byl přece Jeho slib a je to hlavní námět této knihy. Ale pakliže Bůh s Israelem skončil, jaký účel by měl Kristův návrat? On slíbil, že si nás vezme k sobě do nebe - jaký jiný důvod by Jeho příchod měl, když Israel už v proroctví nefiguruje? Jistě, Kristus se vrací, aby konfrontoval Antikrista. Přichází zničit jeho království a založit svou vlastní, tisíciletou vládu. Kde bude ten Jeho trůn? V New Yorku? Washingtonu? Londýně? Paříži? Jistě že ne! Bude v Jerusalémě, kde bude vládnout na trůně svého otce Davida nad lidem Israel..... Židé, rozehnaní po celé zemi, museli přežít jako etnická jednotka odlišná od druhých, a musí žít pohromadě v Israeli, až se Mesiáš vrátí. Nebude to jinak. Proroctví jsou jasná a jednomyslná. Přežití Židů jako národnostní a etnické jednotky je nezbytné pro Druhý Příchod. A tak také bude. Židé byli zachováni, jak Bůh slíbil. Hitler neuspěl, Arabové také ne. Pokusy budou pokračovat, protože kdyby se to Satanovi podařilo, "sehrál" by to s Bohem na mrtvý bod, nerozhodně, šachový pat. Hlavní předpovědi Bible, které se váží na Mesiášův příchod, by nemohly být splněné. Opět by Bůh ztratil kontrolu nad vesmírem. Proto je Israel důležitý pro Boží bitvu se Satanem... 

NÁHRADA ZA ISRAEL. 

Navzdory jednoznačné jasnosti dříve zmíněných předpovědí, stále se rozrůstá hnutí - i mezi Evangelisty - které tvrdí, že Israel nemá již žádnou roli v tomto proroctví. Ano, je "dovoleno" aby si Židé přišli ke Kristovi pro spásu, a stali se částí Křesťanstva právě tak jako Pohané - ale jako národ již nemají místo v Božím programu! Byli odmítnuti a odříznuti, protože ukřižovali svého Mesiáše! Tak zní ta ďábelská teorie. Podle tohoto uvažování, nemá žádný význam skutečnost, že národ Israel je opět ve své Zaslíbené zemi a že se zde pomalu shromažďují Židé z celého světa. Tímto pohledem jsme byli oloupeni o hlavní ověřitelný důkaz pro existenci Boha a Bible, jako Jeho Slovo! Další následky tohoto učení jsou právě tak zhoubné. Tisíce veršů musí být z Písma vytrženo, což ji ponechá zmrzačenou za hranici poznání! "Spiritualizovat" proroctví, týkající se Israele, a pokusit se je aplikovat na Církev je právě to stejné, protože to ničí doslovný výklad Bible. A tím oslabuje celé Boží Slovo a jeho sílu! Téměř každá předpověď, týkající se Druhého Příchodu, je přímo spojená s národem Israel a se zemí, kterou musí obývat! Andělé řekli (Skutky 1:10) že se Ježíš vrátí zpět na Olivetskou horu. Kdy a proč? Jistě ne při Rapture! On tam nepřijde, aby si odnesl ze Země svou Nevěstu, která se skládá ze spasených lidí, ze všech národů, které jsou po celé planetě. Nakonec Olivetská hora nemá nijaký zvláštní význam pro Církev. Kristus by neměl žádný důvod vrátit se do Israele, pakliže by tam nebyli Jeho lidé a pakliže by nezamýšlel vládnout z Davidova trůnu v Jerusalémě. A že On tak učiní, je opakovaně předpovídáno proroky jako Boží slib. Tyto předpovědi musí - a také budou - splněné při Druhém Příchodu - a nemají nic společného s Rapture! 

DŮLEŽITOST ZEMĚ ISRAEL. 

Ti, kteří tvrdí, že Církev převzala místo a úlohu Israele často poukazují na to, že Nový Zákon nemá nijaké reference k Israeli, který by byl opět obydlen Židy a proto prý sliby Starého Zákona již neplatí. Toto prohlášení není pravda! Archanděl Gabriel, když mluví k Marii, otevřeně prohlašuje že Ten, který přijde, bude vládnout na trůnu krále Davida. (Lukáš 1:32) Zde máte prohlášení z Nového Zákona o obnoveném Israeli a potvrzení slibu, který Bůh dal Davidovi. (2 Samuel 7:16) Další reference Nového Zákona k budoucnosti Israele se týkají Armageddonu (Apokalypsa 16:16, 19:17-21) a záchrany Israele. Kromě toho Kristus, který je uznáván jako "Král Israele" svými učedníky, (Jan 1:49, 12:13) slíbil těm dvanácti, že s Ním budou vládnout "nad dvanácti kmeny Israele," (Matouš 19:28, Apo.20:4) zřejmě v zemi Israel. Zpráva andělů při Kristově nanebevstoupení - jak už jsme poznamenali, byla další reference Nového Zákona. Toto jejich prohlášení je potvrzením Zachariáše 14:4, kde se jedná o Israeli. Dále, sliby jako Jeremiáš 31:35-37, které jsme citovali dříve, není zapotřebí nijak více dokazovat! Proč se Kristus vrací do Israele? Jistě ne proto, že by jej obydlila Církev! On přichází zachránit Israel u Armageddonu! A jelikož tak tomu je, Boží starodávný národ, musí tam být opět zabydlen! Jak potom, se někdo odvažuje tvrdit, že přítomnost národa Israel v Zaslíbené zemi neznamená nic? 

NEVĚŘÍCÍ ISRAEL MUSÍ BÝT V ZEMI. 

Ano, nevěřící Židé jsou zpět v zemi ale to je přesně to, co Bible předpovídá! Israel, jako celek, v Mesiáše neuvěří, dokud Ho neuvidí přicházet v moci a síle, aby Israel zachránil! Všichni ti, kteří Ho odmítli se na Něj budou dívat a - uvěří (Zachariáš 12:10) Tato událost také splní dvě novozákonní proroctví - jedno prohlášené Ježíšem, druhé Pavlem: "Ten, který vytrvá až do konce, bude zachráněn," (Matouš 24:13) a "Celý Israel bude zachráněn." (Římanům 11:26) Jsou tací, Židé i Evangelisté, kteří polemizují proti přítomnosti Židů v Israeli z různých pohledů. Zatím co připouští, že Židé jednou budou vráceni Bohem do Zaslíbené země, trvají na tom, že toto se nemůže stát, dokud se Mesiáš nevrátí. Není zapotřebí hluboké inteligence si uvědomit, jak nebiblický tento pohled je: Mesiáš přece nepřijde do země, která je neobydlená - a nebo která je obydlená jinými národy, které musí být vystěhovány, než se budou moci Židé vrátit. On přijde do země, která je obydlená Jeho lidem, národem, který Ho odmítnul a nezná Ho. V tu dobu budou obklíčeni armádami světa, které přišly, aby Israel vyhladily z povrchu země. Kristus přichází aby jak zachránil Israel, tak aby se Israeli představil. Kde je Armageddon? V Israeli! Proč se tam bojuje? Protože tam žijí Židé! Ke svému lidu se Kristus vrací. Pakliže tam nejsou, celý Druhý Příchod nemá smysl - a dokonce se nemůže odehrát! 

ÚSTŘEDNÍ ROLE ISRAELE V KRÁLOVSTVÍ. 

Během těch 40 vzrušujících dnů, které Kristus trávil se svými učedníky po svém vzkříšení, mluvil s nimi také o věcech, které se týkaly Království Božího (Skutky 1:3) Je jisté, že opravil jejich dřívější chybné názory. Jedno však zůstalo: "Pane, ustavíš nyní království Israel? (Skutky 1:6) To, jak tuto otázku podávají, ukazovalo jejich základní porozumění učení, které právě od Krista obdrželi. Týkalo se to království v tisíciletí: 1). Israel skutečně to království obdrží. 2).To království nebylo ještě ustaveno. 3). Že Kristus sám - ne Církev byl tím jediným, kdo mohl restauraci království provést. Kdyby bývala kterákoliv domněnka, které v té otázce naznačili byla nesprávná, jistě by je opravil. Že tak neučinil, zůstávají tyto tři body neporušené. V žádném případě neřekl -jak někteří učí dnes -: "Copak si neuvědomujete, že když ukřižovali mně, Bůh Židy exkomunikoval? Israel už nemá žádné zvláštní místo v Božím plánu! Všechno nyní patří Církvi!" Namísto toho řekl: "Není pro vás, aby jste znali čas i lhůtu, které Bůh ve své moci ustavil". 

VÁŽNÉ NÁSLEDKY. 

Všimli jsme si některých důsledků, které plynou z učení, že Bůh dal zprvu speciální sliby Israeli, který si vyvolil Národ potom odmítl, když ukřižovali svého Mesiáše. Zřejmý závěr tohoto učení je, (a učí se i mezi Evangelisty) že Israel, navzdory všem těm předpovědím - nemá na Zaslíbenou zemi, ve které dnes žije, více práva, než Arabové! Takové učení dělá z Boha lháře! Podle tohoto uvažování není již země, ve které "spočinulo Boží jméno," (1Královská 11:36) o které řekl, že na ni nikdy nezapomene, (Levitikus 26:42) více v Jeho plánech! Podle této doktríny je nyní Církev "Spirituální Israel," a všechny sliby které dal Bůh Israeli, patří nyní Církvi! Zaslíbená země se - tak nějak stala vyjímkou v tomto pravidlu! Církev, která se skládá z desítek - ne-li stovek milionů lidí žijících po celém světě nemá potřebu vlastnit zemi Israel. Nakonec by tam ani celá Církev žít nemohla! A proto ten kus země ztrácí jakýkoliv význam. Toto je přímé popření desítek proroctví, která zaručují tuto zemi pro Israel na věky.... 

ŽEHNÁNÍ I KLETBY. 

Pochopitelně, ti kteří ztotožňují Církev s Israelem, mají zájem pouze nárokovat požehnání pro Israel - zatím co kletby rádi Israeli ponechají! Takový přístup má dva problémy: 1) Většina požehnání, které Bůh dal Israeli, už svou podstatou nemohou být aplikovaná na Církev. 2) Kletby a požehnání jdou spolu ruku v ruce, takže Církev si nemůže dělat nároky na jedno a odmítnout druhé.. Ve skutečnosti - největší požehnání pro Israel je restaurace toho, co národ ztratil tím, že neuposlechl Boha. 

Už tato samotná skutečnost ukazuje, že Israel a Církev, jsou dvě odlišné existence. Nikdo se nepokouší aplikovat Boží kletby pro Israel (odstranění ze země a rozptýlení po celém světě) na Církev, protože to prostě nehraje! Potom ovšem ta požehnání, která tuto kletbu odstraňují, se nedají na Církev aplikovat také! A přesto téměř každé požehnání pro Israel, které leží v budoucnosti je této povahy - a nemůže být nárokováno Církví! 

DVA ODLIŠNÉ OSUDY. 

I jenom z povrchní studie Písma je jasné, že proroctví týkající se Církve a Israele jsou zcela odlišná. Na příklad, budoucnost lidu Israelského je návrat do jejich vlastní Zaslíbené země odkud je kdysi Bůh vyhnal. Církev nikdy zemi nevlastnila tak tam nemůže být vrácena. Její budoucnost je v nebi! Jak Israel, tak i Církev hrají důležité role v posledních dnech a také mají své speciální předpovědi pro tu dobu. Pakliže si tyto rozdíly neuvědomíte, dostanete se do nebezpečí zdeformování proroctví hlavně tam, kde jde o rozdíl mezi Rapture a Druhým Příchodem. Rozlišnosti, které oddělují Israel a Církev, jsou neaplikovatelné na Církev pro vždy - vždyť sliby, které Bůh dal Israeli, jsou zaznamenané v Písmu, pro každého k vidění! Sliby, které dostal Israel, už svou povahou se mohou týkat pouze specifické etnické skupiny lidí, která žila na určitém místě, v určitém čase. Z této lokality byla vyhnána a bude tam vrácena v poslední dny. Na rozdíl od toho Církev, která nebyla v existenci, když Bůh tyto sliby prohlásil a dokonce ani ve Starém Zákonu nefiguruje, je na hony vzdálená jednomu, etnicky odlišnému národu. Církev se skládá z množství "ze všech národů, kmenů, jazyků a z každého lidu." (Apokalypsa 7:9) Nelze ani silněji zdůraznit, že pakliže chceme porozumět Rapture a Druhému Příchodu Ježíše Krista, musíme vidět rozdíl mezi Israelem a Církví. V opačném případě popleteme role, kterou každý z těch dvou má hrát. Pakliže nahradíme Israel Církví, zmateme veškerá proroctví, a nebudeme mít potuchy ve které době nyní žijeme! Nebudeme schopní rozeznat dobu, ve které se nacházíme, dobu, která je v Bibli popsána jako "poslední dny." 

"Tato generace" 

"A tak i vy, až to všechno uvidíte, vězte, že je to (můj příchod) blízko, téměř přede dveřmi. Pravím vám po pravdě, že tato generace nepomine, dokud se to všechno nestane." (Matouš 24:33) Kristus zde dává, jak se zdá, určitá kritéria, podle kterých by se čas Jeho návratu mohl - alespoň přibližně - odhadovat. Je generace, která nevymře, dokud všechno, co bylo předpověděno pro "poslední dny," se nenaplní. Také už víme, že se to musí vyplnit na konci Danielova sedmdesátého týdne. To by nám mělo pomoci objevit, kdy se to stane. Zřejmě to, co zde Ježíš hovoří, je vysoce důležité pro náš pokus odhadnout, jak blízko k Jeho návratu jsme. Vždy se vyskytnou nějaké problémy, pochopitelně. Ke komu Ježíš hovoří - k Israeli, nebo k Církvi? Mluví zde o Rapture, nebo o Druhém Příchodu? Koho, nebo co má na mysli pod "tato generace?" Dále, jak už jsme poznali v předešlé kapitole, toto prohlášení je v kontradikci s verši 42 a 43: "protože nevíte hodinu, ve kterou Syn člověka přijde...“ Přicházela doba, kdy všechna tato znamení se ukáží před očima jedné speciální generace. Na této bázi si (lidé té generace) uvědomí, že Kristův návrat je za dveřmi. Na druhé straně prohlašuje že nikdo nebude vědět, kdy se On vrátí. Dokonce i ti, kteří Ho očekávají, si nebudou právě v tu dobu Jeho návratu myslet, že On se právě vrací! Pochopitelně my víme, že obě prohlášení Ježíše Krista jsou pravdivá, i když se zdají si protiřečit.. Už jsme poukázali na to, že je jedna racionální a biblická cesta, jak smířit tato dvě prohlášení. Ježíš poukazuje na dvě, zcela odlišné události: Rapture a Druhý Příchod. Pro Rapture nejsou žádná znamení a tato událost zaskočí každého. Znamení jsou pouze pro Druhý Příchod a tak pouze ti, kteří dávají pozor na Jeho slova budou vědět přesně, kdy se On vrací. Tentokrát nepřijde "jako ovce na porážku", ale v moci a slávě potrestat ty, kteří jsou nepřátelé Boha. 

DVA KONTRASTNÍ POHLEDY. 

Která generace bude už přesně vědět kdy se odehraje Druhý Příchod? Čí oči uvidí všechna tato znamení tak přesvědčující formou, že už nebude nejmenších pochyb? Jelikož my už víme, že toto všechno se musí stát během posledního týdne Daniela. 

Generace, která bude v té době žít bude tou, o které Kristus mluví. Ale která generace to bude? Pokud se poslední otázky týče, tam jsou dva odlišné názory. Pretéristé a futuristé. Pretéristé věří, že všechny předpovědi Kázání na Hoře a Apokalypsa do kapitoly 20. se již naplnily - většina z nich kolem A.D.70. Následovně pretéristé považují za"tu generaci" ty, kteří žili v době, kdy Ježíš pronášel tato slova v r. 32. Pakliže počítáme jednu generaci 40 let, potom by se zdálo, že datum A.D.70 tento názor podporuje. Futuristé, zatím co přijímají jako splněné ty předpovědi, které mohou být jasně identifikovatelné, jako na příklad zničení Jerusaléma v roce 70. věří, že většina veršů právě zmíněných, čeká na splnění v budoucí době, kterou Písmo nazývá "poslední dny." Oni proto věří, že termín "ta generace" se týkal nějaké generace budoucí. Někteří futuristé prostě říkají, že Ježíš říká vlastně to, že až se tato znamení objeví, vše se skončí v jedné generaci. Je nepravděpodobné, že by Kristus podával právě tento pohled. Daniel přece píše, že tohle všechno se odehraje v mnohem kratším čase - v sedmi letech jeho sedmdesátého týdne. Ježíš by přece toto období natolik neprodloužil a tím kontradiktoval Daniela. 

VÝKLAD, KTERÝ ZKLAMAL. 

Další část futuristů má názor, že Ježíš hovoří o generaci, která bude žít v době, kdy se Israel vrátí do Zaslíbené země. Proto podle tohoto pohledu budou všechny předpovědi splněné během 40 let od roku 1948, kdy se Israel stal opět státem. Vypadalo to na Druhý Příchod v roce 1988. Ti, kteří tomu věřili, odečetli sedm let od 1988 a došli k názoru, že Rapture se stane v roce 1981. ..Víme, že se tak nestalo. Dokonce i zastánci po-tribulační Rapture byli zklamáni, protože nepřišla ani Doba Strastí, ani Antikrist se neukázal. Jedinou volbou pro ty, kteří tomu věřili zůstal návrh, že "generace" může být mnohem delší, než 40 let. Jedna verze, kterou uvádějí je Genese 15:16. Bůh tam Abrahámovi říká, že jeho potomci přijdou do Zaslíbené země "ve čtvrté generaci." Jelikož Exodus 12:40 píše, že "děti Israele" ztrávily 430 roků v Egyptě, "jedna generace" by byla víc jak 100 let. Zatím, co máme ještě asi 50 let na to, abychom se přesvědčili zda tento pohled je správný, nedá to mnoho času rozbít tuto pozici pretéristů. Je zcela zřejmé, že všechna znamení a události, o kterých Ježíš hovořil v Matouši 24, se nesplnila do roku 70. Jeden se diví jak je možné, že se někdo může držet tohoto názoru.. 

VŠECHNO SE JEŠTĚ SPLNIT NEMOHLO. 

Ve verši 21 Kristus prohlašuje že "Doba Strastí" přichází, "taková, jaká nebyla od počátku světa a ani potom už nebude." Tato poslední fráze "a už nikdy nebude" ničí pohled pretéristy. Zničení Chrámu a pobití Židů bylo jistě hrozné, ale do dnes bylo mnohem více podobných neštěstí a některá byla ještě větší. (Holocaust) Verše 29 a 31 nám říkají, že po Strastích "těch dnů" zatemní se slunce, měsíc nebude vydávat své světlo a hvězdy budou padat z nebe .... a potom se objeví znamení Syna člověka na nebi .... a celá Země ... uvidí Syna člověka přicházet s oblaky v moci a veliké slávě. A On shromáždí své vyvolené ze všech čtyřech stran, od jednoho konce nebe k druhému..“ Takové události jsou velmi nápadné a jistě by je celý svět viděl - ale tak nějak nejsou nikde v historii zaznamenané! Zřejmě se nestaly ani v roce 70, ani nikdy podnes. Není to tak překvapující, Doba Strastí také ještě nenastala.. Snad není ani třeba se zmiňovat o hrůzách přírodních katastrofách a devastacích, předpověděných v Apokalypse, které mají postihnout celou planetu - také se v r. 70 nestaly - a tím víme, že výrokem "tato generace" neměl Ježíš na mysli tu která žila, když pronášel ta slova! Antikrist se také ještě neukázal (Nero se, jak jsme poznali, také nekvalifikoval) Říše Římská také ještě neobživla - a ani nebyla v roce 70 zničena - a tak bychom mohli pokračovat... Tato proroctví jsou stále ještě v budoucnosti a sehrají svou roli, jak už jsme viděli - v posledním týdnu Daniela, počínaje Rapture. Je ještě nějaká jiná alternativa než čekat těch 50 let do roku 2048, zda se to všechno stane, jak někteří navrhují? Ano, je ještě jeden výklad termínu "generace," jiný pohled na to, co Ježíš pod tím pojmem myslel. Je to pohled, který autor knihy stále považoval za správný, a jiní také....Tento názor je podporovaný Zachariášem 12.. 

"GENERACE" - FRÁZE ČASTO POUŽÍVANÁ. 

Kázání na Hoře není jediným místem, kde Ježíš použil výraz "generace." Ve skutečnosti, při mnohých příležitostech byl spíše specifický, když popisoval určitou generaci. Tu, kterou já věřím, že měl na mysli, když prohlásil proroctví, o kterém zde hovoříme. Už v Matouši 11:16 použil výraz "generace." Tam se zdá mít na mysli ty, kteří žili v té době, protože se specificky zmiňuje o jejich odmítání a stížnostem ohledně Jana Křtitele a Jeho. Všechny Jeho ostatní "generace" mají zcela jinou "kvalitu významu."....Druhé použití "generace" by nedávalo právě smysl, kdyby měl na mysli ty, kteří právě žili: "aby na vás přišla všechna spravedlivá krev, vylitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Barachiášova, kterého jste zabili mezi svatyní a oltářem. Po pravdě vám říkám:Všechny tyto věci přijdou na toto pokolení (generaci)." Zachariáš o kterém Ježíš mluví je bezpochybně kněz jménem Zachariáš, který byl ukamenovaný v Chrámu, když v dobách krále Joáše vyzýval lid k pokání. Nedávalo by smysl že generace Židů, žijících za Krista, byla potrestaná za něco, co se stalo Ábelovi 4000 B.C. a knězi tak 1000 B.C. Kristus musel mít něco jiného na mysli pod "generací." O dva verše dříve, (23:33) máme náznak:"hadi, generace zmijí, jak uniknete peklu?... 

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY - NE ČASOVÉ OBDOBÍ. 

"Perverzní generace" nebo "generace zmijí," identifikuje skupinu lidí ne podle času ve kterém žili, ale podle vlastností kterými se vyznačovali! Lidé, žijící ve kterékoliv době, mající vlastnosti jako ti, o kterých hovoří Ježíš, by spadali právě tak pod stejnou "generaci zmijí!" Ve skutečnosti Kristus používal ten stejný výraz často: Matouš: 12:34,39, 16:4, 17:17. On opakovatelně spojoval slova "zlý," "zkažený," bezvěrný, "perverzní," se slovem "generace." Jistě že ta generace, ke které mluvil byla charakterisována těmito přídavnými jmény. Ale On také spojoval své hříšné a bezvěrné posluchače k předešlým generacím, které nazýval "vaši otcové." A to dělá právě v té větě, když nazývá své posluchače "generací zmijí." Přečtěte si Matouše 23:29. Je zcela zřejmé, že Ježíš obviňuje své posluchače z hříchů jejich otců. Proč? Protože jsou příbuzní nejenom fyzicky, ale také zlem v srdcích. Když jsou jeho posluchači "generací zmijí," jsou takovou i jejich otcové, z jejichž hříchů je viní... V jeho odvážné řeči k těm, kteří se jej připravovali ukamenovat, Štefan poukazuje na to, že všechny generace Israele v minulosti byli modloslužebníky a vzbouřenci proti Bohu, a vrahové Jeho proroků. Člověk si musí přečíst jeho řeč celou, aby vychutnal sílu argumentů - zde na to není místo. Na konci nazývá všechny ke kterým hovoří jako "děti svých rodičů" to znamená rebelující proti Bohu a zabíjející Jeho proroky. Celá "generace" zkažených a nevěřících Israelitů tak dělala od počátku.(Skutky 7:51-3) Je zcela jasné, že jak Štefan, tak i Ježíš řekli, a Písmo také učí, že Israel byl vždycky perverzní a zlá generace zmijí. Tvrdošíjně odpírali poslušnost Bohu, odmítali a zabíjeli proroky, které k nim Bůh posílal. Postoj Židů vůči Kristovi nebyl nic nového, nic co by nebylo předpověděno, nic neočekávaného - a tak to bude pokračovat! Co tu Ježíš říká je, že tento stejný postoj bude pokračovat, dokud se všechno nenaplní. Generační hříchy Israele se budou stále ukazovat a opakovat až do samého konce, i když někteří jednotlivci se obrátí, přijmou Mesiáše a stanou se částí Církve. Vyvolený lid zůstane v odporu proti Bohu až do okamžiku, kdy se Kristus objeví uprostřed Armageddonu aby je zachránil. A přesně to předpovídá Zacharíáš: " a já shromáždím všechny národy proti Jerusalému do boje; a město bude dobyté. A potom přijde Hospodin a bude bojovat proti těm národům. A Jeho nohy stanou na Olivetské hoře. A já vyliji na dům Davidův a na obyvatele Jerusaléma ducha milosti... a oni se budou dívat na toho, kterého probodli."(část Zachariáše 12:10-14:4) Zkontrolujte si to, prosím! 

GENERACE, KTERÁ NEPOMINE DOKUD.... 

Zvyšují se hlasy mezi Křesťany, kteří si stěžují:"Ti nevěřící Židé si nezaslouží být v Zaslíbené zemi! Je to banda ateistů, agnostiků, odmítačů Krista! Je to pouze náhoda, že tam jsou! V žádném případě na nich nespočívá Boží požehnání!" Ano, pravda. Oni si nezaslouží být v Zaslíbené zemi právě tak, jako my si nezasloužíme odpuštění našich hříchů, skrze výkupné dílo Ježíše Krista! A nejsou tam proto, že by snad si to zasloužili, ale proto že Bůh dal slib Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, že jejich potomky přivede zpět do jejich země v posledních dnech. 

Dnešní Židé pouze jdou ve šlépějích svých otců a tím dokazují, že jsou částí té stejné nevěřící generace, na kterou poukázal Ježíš. Jejich předkové během historie, odmítali Boha poslouchat a přesto je přivedl do Zaslíbené země a po staletí trpěl jejich rebelii, až konečně je vyhnal do celého světa. A jak by se mohl Mesiáš vrátit do Jerusaléma, když jsou na kraji porážky, zachránit a přivést je k obrácení? Oni se museli vrátit nevěřící!! "Ta generace" nemohla pominout! Ježíš říká, že "tato generace" perverzity, a nevíry nepomine, dokud se všechno nesplní. A přesně tak, jak On předpověděl, Israel zůstává "generací" nevěrců. Pavel, na druhé straně píše, že "celý Israel bude zachráněný". Kdy se to stane? Ne dříve, než se "všechny věci naplní" řekl Ježíš. A kdy toto bude? Při Armageddonu, až se Kristus vrátí, aby je zachránil. Armageddon je poslední událostí sedmého týdne Danielova. V tom čase už celý svět uvidí všechna Kristova znamení. Israel je obklopen armádami, které se jej chystají totálně zničit. V tom bodu, všechna znamení budou představena a ten, kdo četl Bibli bude vědět, že Druhý Příchod je za dveřmi. Dokonce i Antikrist ví, že Kristus se vrací a připravuje se na boj. Už jsme to v Písmu probírali. Když Židé uvidí Ježíše Krista kterého odmítli, jak přichází aby je zachránil, celý Israel konečně pozná pravdu a uvěří v Něj. Teprve potom - ta generace nevěřících rebelů pomine - ale ne dříve! Zatím co nás tato kapitola nepřiblížila k vyřešení problému kdy nastane Druhý Příchod, snažili jsme se jednat s hlavním a klíčovým prvkem proroctví, které nemůžeme ignorovat. Bylo nutné vědět, co Ježíš měl na mysli, když používal výrazu "generace". Jinak bychom byli v nebezpečí falešných závěrů pokud se časování Rapture týče... 

A co Království? 

"A toto evangelium království bude vyhlášeno jako svědectví všem národům a potom přijde konec" (Matouš 24:14) 

"Říkám vám bratři toto: Tělo a krev nemůže zdědit Boží Království" (1 Korintským 15:50). 

"V pravdě vám říkám, dokud se člověk znovu nenarodí, nemůže vidět Boží Království" (Jan 3:3). 

"Neboj se, malé stádečko, je radostí vašeho Otce dát vám Království" (Lukáš 12:32). 

"Buďme proto vděční že dostáváme Království, kterým nejde pohnout" (Židům 12:28). 

Mnoho Evangelíků se domnívá, že Matouš učí nutnost, aby se evangelium dostalo do každého národa, kmene a - někteří dokonce učí že musí být slyšeno i každým jednotlivcem na této planetě, než přijde Rapture. Je-li tomu tak, potom Ježíš dává podmínku pro svůj návrat, která opět popírá bezprostřednost! Jistě by potom neřekl: "Ať jsou vaše bedra přepásaná, vaše lampy hořící .. buďte jako lidé, kteří čekají svého pána, až se vrátí ze svatební hostiny!" (Lukáš 12:35-36) pakliže by musel čekat, dokud každý člověk tohoto světa neuslyšel evangelium. Ani Pavel by nevyzýval rannou Církev aby pozorovala a čekala na návrat Krista. A proto takový výklad nemůžeme přijmout! Ve skutečnosti Kristus nestaví podmínku pro Rapture! Tato "radostná naděje" by se měla jmenovat spíše "začátek" než "konec," protože uvádí na scénu "Den Páně,"a tím Danielův sedmdesátý týden. Je to "konec", který nemůže přijít, než evangelium království bude prohlášené všem národům. Jeden se může zeptat:"Konec čeho?" A co se myslí pod "Svědectví všem národům?" 

OBNOVENÍ BOŽÍ SVRCHOVANÉ VLÁDY. 

Jelikož Kristus žádný předběžný konec nespecifikuje, musí mít na mysli finální skončení Satanovy a lidské rebelie a uvedení nového Božího vesmíru. Že se ten "konec" spadá do stejné doby s konečným ustavením Božího království ve své věčné plnosti, je potvrzeno Pavlem: "Potom bude konec, až Kristus předá království Bohu-Otci, až zruší každou vládu každou autoritu a mocnost..“ (1Korint. 15:24) "Koncem" zřejmě Pavel míní zakončení finálního vítězství Boha nad Satanem a konečná restaurace Boží vlády nad Jeho vesmírem. Kristus zničil Satana na kříži, (Židům 2:14-15) a porazil smrt svým vzkříšením. Ještě ale musí vládnout nad světem z Davidova trůnu. 

Přinese tím výhody svého vítězství Bohem vyvolenému lidu ve splnění slibů proroctví. Nakonec ještě, musí porazit poslední vzpouru vyvolanou Satanem na konci Milenia. Od té chvíle potom bude Bůh vládnout ve svém věčném Království, kde hřích a vzpoura už nikdy nemůže existovat. Povětšinou se učí, že "Království" v Písmu je Milenium, jinak tisíciletá vláda Krista na Zemi. Toto je pravda pouze částečná. Mileniální vláda Krista je dočasná a je to pozemská ukázka věčného Království. Že Milenium není tím královstvím konečným je jasné. Má omezené trvání a končí válkou, kdežto Království ztělesňuje nekonečný mír. Už samo Písmo nás informuje, že Milenium neodpovídá svou podstatou skutečnému Království: 

"Tvé království je věčným královstvím" (Žalm 145:13). Daniel 7:14, 2 Petr 1:11). 

"Jeho vláda se rozšíří a nebude konec míru na trůně Davidově a na jeho království - spravedlností a právem bude zřízeno..navždy." (Isaiáš 9:7) 

"Krev a tělo nemůže zdědit Království Boží." (1 Korint.15:50). 

"Pakliže se kdo nenarodí znovu, nemůže vidět (tím spíše vstoupit!) Království nebeské" (Jan 3:3,5). 

Pakliže to pravé Boží Království je věčné, pak "evangelium království" připravuje ty - kteří jej přijmou - ne pro Milenium, ale pro věčnost. V tom případě: Co je to Milenium? 

CO VLASTNĚ JE - MILENIUM ? 

Na rozdíl od toho, co jsme uvedli na předešlé stránce, Milenium není věčné, jeho mír končí válkou a mnoho skutečných fyzických lidí, kteří nejsou znovuzrození, bude žít na této planetě. Jsou to ti, kteří se postaví proti Kristovi, až Satan bude na čas propuštěn po 1000 letech na svobodu z "bezedné propasti." (Apokalypsa 20:2,7) Kristova tisíciletá vláda z Davidova trůnu je splněním slibu, který dal Bůh Abrahámovi, Izákovi, Jakubovi - ale je to mnohem víc než pouze toto! Je to finální důkaz o nenapravitelném lidském srdci, které je plné zla. Dávejte pozor: Kristus osobně vládne z Jerusaléma a spasení ze všech dob - spravují království spravedlivě, pod Jeho dohledem. Každé zlo je zakázáno a okamžitě trestáno! Dokonce i Satan je pod zámkem, takže nemá možnost lidstvo ovlivnit! Země se stane opět Edenickým rájem a bude tak po 1000 let. Na konci tohoto období je Satan puštěný na svobodu a bude mít přístup na Zem. I když je to neuvěřitelné, nebude to dlouho trvat a podvede miliony lidí. Lidí, kteří žili pod láskyplnou vládou Boha-Syna v dostatku, míru, bez přítomnosti hlavního tvůrce zla po tisíc let! A ti budou následovat Satana! Za celých tisíc let nikdo nezneužíval děti, neexistovaly "dysfunkční" rodiny, žádný hlad, bída. Žádný z těch důvodů, kterými se dnes vysvětluje zločin a asociální chování, neexistoval po tisíc let! A přesto zlo je přítomné v lidských srdcích jako dříve! To poslední povstání lidstva proti Bohu dává dokonalý důkaz nesmyslnosti teorií sociologů a psychologů, kteří svádí všechno na vnější podmínky. 

Nakonec jsme nesmysl tohoto poznali již v případu prvního páru. Ovšem, na konci Milenia to nebude jenom Adam a Eva ale miliony jejich potomků, kteří neviděli nic, než dokonalé prostředí a postavili se proti Bohu ve spojení se Satanem. Kromě toho všichni poznali destruktivní vlastnost hříchu a na druhé straně Boží lásku. Vždyť ukřižovaný a vzkříšený Kristus žil mezi nimi! Ta směšně marná snaha svrhnout Krista z Jeho trůnu je finální pokus Satana ukrást Bohu kontrolu nad vesmírem. Každému musí být jasné, že tito nepřátelé Krista, i když žili v pohodě Milenia nikdy nebyli částí Jeho království. Nikdy neuvěřili v "evangelium království." Co je, vlastně "evangelium království? Je jenom jedno pravé evangelium! Jenom to nabízí věčný život jako Boží dar skrze víru v Ježíše Krista. Skutečná víra v to, že On zemřel za naše hříchy, přináší nové narození do Boží rodiny. Tato transformace nás přivede do láskyplného podřízení se Boží svrchovanosti na věky v životě, který nikdy nekončí..... Co měl Ježíš na mysli, když řekl že "evangelium království musí být rozhlášeno po celém světě, a potom přijde konec?" Je přece jasné, že toto evangelium bude prohlašované v plné síle a pravdě samým Kristem a námi, kteří s ním budeme vládnout v naších nových tělech. Ale toto evangelium bude prohlašováno již v Době Strastí! 

MOCNÉ PROHLÁŠENÍ K SVĚTU. 

Kristus samozřejmě neříká, že evangelium musí být prohlášeno každému člověku. Lidé po milionech zemřeli, aniž by jej slyšeli. Evangelium musí být spíše prohlášeno celému světu jako svědectví pro všechny národy. Tato fráze zní, jako by měl přijít den, kdy nejen jednotlivci, ale i národy budou konfrontovány evangeliem a také následkem jeho odmítnutí. Zdá se, že Jan tuto dobu uviděl v jedné ze svých vizí: "A já dám moc dvěma mým svědkům aby prorokovali 1260 dní, oblečeni v žíněný šat ... a když jim někdo bude chtít ublížit, plamen vyjde z jejich úst a zničí jejich nepřátele. Tito mají moc zavřít nebe, aby nepršelo ve dnech jejich proroctví; oni mají moc proměnit vody v krev a zasáhnout zemi jakoukoli ranou, kdykoli budou chtít". (Apokalypsa 11:3-6). Jakou dynamickou a přesvědčivou zprávu přinesou tito dva národům od Boha! Nikdo je nebude moci prohlásit za blázny - už pro jejich nadpřirozenou moc se kterou se postaví i Antikristovi a jeho pohůnkům, kteří se je budou snažit umlčit. Je jasné že budou na zprávách televizí celého světa, jak varují lidstvo před přicházející katastrofou! ("a toto evangelium bude prohlášeno do celého světa") Žádná síla je nebude moci zastavit a kdo by se chtěl pokusit zabránit jejich kázání, bude okamžitě usmrcen. Dokonce ani satanská síla není nijakým nebezpečím pro ty dva. Je jisté, že tito dva budou mít pozornost celého světa! A jejich zpráva bude tou deklarací všem národům, že Ježíš Kristus je právoplatným vládcem světa. Ty tři a půl roku jejich svědectví, se zdají být souběžné s první polovinou Danielova posledního týdne. Mnoho lidí evangeliu uvěří a odmítnou znamení Antikrista. Ti budou popraveni. Na konci těch 1260 dní, bude Antikristovi dovoleno, aby ty dva zabil. Jejich mrtvá těla budou ležet na ulici Jerusaléma po tři a půl dne, jeden den za rok jejich neuvěřitelného svědectví. Potom celý ohromený svět uvidí, jak ti dva vstanou a zmizí v nebi... Přibližně v tom čase (polovina sedmdesátého týdne - Daniel 9:27) Antikrist poruší dohodu s Israelem a zakáže oběti a bohoslužby. Potom postaví svou sochu v Chrámu a bude vyžadovat, aby byl uctíván jako Bůh. Od tohoto začne projev Božího hněvu, jak se celý svět bude pomalu pohybovat směrem k válce "Svět proti Israeli." 

DOBA STRASTÍ. 

Tímto počíná druhá polovina Danielova sedmdesátého týdne, známá pod názvem Doba Strastí (Great Tribulation) Antikristova zrada na Israeli je začátkem období celosvětového pronásledování Židů, mnohem intenzivnějším něž cokoli před tím! Jeremiáš to nazývá "čas Jakubových strastí" Jerem. 30:7) Israel to tentokrát nepřijme "jako ovce." Narůstající konflikt zahrne všechny národy a vyvrcholí Armageddonem. Je pravděpodobné, že v tom stejném čase dovolí Bůh, aby Antikrist vedl válku také s Křesťany a aby je porazil. (Apokalypsa 13:7) Církev už přece odešla v Rapture - kdo jsou tedy ti "svatí?" Mohou to být pouze ti, kteří neslyšeli evangelium před Rapture, ale kteří během Doby Strastí uslyšeli po prvé a uvěřili Kristu. Ti, kteří slyšeli a odmítli před odchodem Církve, "nepřijali lásku Pravdy, aby byli zachráněni" dostanou "mocné působení bludu a uvěří (Antikristovi) lži." (2Tesalo.2:10-11) Zdá se, že v této "kategorii" už nikdo nedostane příležitost uvěřit pravdu! Namísto toho jim Bůh pomůže, aby mohli uvěřit lži, které uvěřit chtěli! Jelikož téměř všichni, kteří uvěří a přijmou Krista během Doby Strastí budou pobiti, po-tribulační Rapture by byla totálně nudná záležitost! Bylo by málo - pokud vůbec kdo - z Křesťanů, které by Ježíš uchvátil k sobě. Drtivá většina bude přece pobita! (Apokalypsa 13:15) Celé to množství (Apok.7:9) které uvěří, zaplatí za to svými životy: "A uviděl jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro slovo Boží a pro jejich svědectví. A ti volali mocným hlasem: Jak dlouho, Bože, svatý a pravdivý, nebudeš soudit a trestat za naší krev ty, kteří žijí na Zemi? A dostali bílá roucha a bylo jim řečeno aby si ještě odpočnuli, dokud se nenaplní počet všech, kteří mají být zabiti.... Potom jsem uviděl zástup tak veliký, že nebyl k spočítání, ze všech národů, rodin a každého lidu - stál před trůnem a před Beránkem.... To jsou ti, kteří vyšli z Doby Strastí, kteří si umyli své šaty a vybělili je v krvi Beránka...a nemilovali své životy až na smrt"..(Apokal. 6:9-11, 7:9-14, 12:11). 

EVANGELIUM KRÁLOVSTVÍ. 

Co je, vlastně "evangelium království", které dva svědkové a 144 tisíc židovských evangelistů (Apokal.7:3-8) budou vyhlašovat světu a které povede na smrt ty, kteří uvěří? Mnoho dnešních evangelistů rozlišuje mezi "evangeliem Krista", které učíme my a "evangeliem Království", které bude prohlašované během Doby Strastí. Jejich pohled: Ti, kteří uvěří "evangeliu Království", nebudou částí Církve, ale budou žít na zemi s Kristem v Mileniu. Údajně toto evangelium se týká pouze Milenia a je nabídnuté pouze Židům. Jinými slovy: "Evangelium Království volá k Israeli aby se, dobrovolně podřídil svému Mesiáši jako k Jednomu, který bude vládnout z Davidova trůnu. Proč? Když Israel odmítl a ukřižoval Krista, "evangelium království" skončilo a narodila se Církev a počala prohlašovat evangelium Boží milosti. Takový "dispensační" pohled se neudrží ve světle Písma! Marek 13. je paralelní pasáží k Matouši 24. Podává to stejné prohlášení o vyhlašování evangelia celému světu, a všechno před tím - pouze vynechal "království," V Markovi prostě říká: "a evangelium musí být nejdříve mezi národy." (Marek 13:10) Které evangelium? Je pouze jedno! Je nazvané "věčným evangeliem." (Apokalypsa 14:6) "Evangelium království" bylo to evangelium, které Ježíš učil: "A Ježíš chodil po celé Galileji ... učil evangelium království." (Marek 16:15) Neexistuje nikde jediný náznak, že by kdy měl na mysli evangelium jiné, nežli to, co učil. To bylo zcela jasně evangelium, které On kázal a které také učedníci znali, i po Jeho vzkříšení! (Skutky 8:12) Bylo to také evangelium, které učil Pavel: "A nyní, hle, já vím, že vy všichni, mezi kterými jsem chodil a hlásal Království Boží, už mou tvář neuvidí..." (Skutky 20:25) "A Pavel žil celé dva roky v pronajmutém domě, (během svého věznění v Římě) a přijímal všechny, kteří k němu přicházeli, a kázal jim království Boží." (Skutky 28:30-31) 

"Evangelium království" je výraz, který se vyskytuje pouze pětkrát v Bibli. (Matouš 9:35, 24:14. Marek 1:14-15) Nikde v celém Novém Zákoně není ani náznak, že by se lišilo od toho, co učíme my dnes. A právě tak není nijaký poukaz na nějakou přechodnou dobu, kdy by se evangelium, které přivádělo lidi do království, změnilo na evangelium, které přivádí lidi do Církve. Vyvstává ovšem otázka, jak - před smrtí a vzkříšením Ježíše Krista mohli učedníci učit evangelium, kterému ještě nerozuměli. Faktem zůstává, že každý slib spásy ve Starém Zákoně - ať už Israeli nebo Pohanům - závisela na přicházejícím Mesiáši a Jeho výkupné smrti na kříži. Že bude odmítnut, a že zemře za naše hříchy ve splnění Starozákonních předpovědí bylo prorokováno proroky, jak už jsme viděli. Přesto že učedníci těmto pravdám nerozuměli, přes to všechno "směrovali" své posluchače k Tomu, o kterém věřili že je Mesiášem. Že se "věčné evangelium" nezměnilo od samého počátku je zjevné v tom, že Pavel vzal Starý Zákon a učil z něj tu stejnou zprávu, jakou učíme my dnes. (Skutky 17:11) Pavel učil to, co nazval "Božím evangeliem, které On slíbil dříve, skrze své proroky v Písmu, týkající se Jeho Syna Krista, našeho Pána." (Římanům 1:1-3) Bylo kázáno podle rozvíjejícího se odhalení, které bylo k dostání v té či oné době. Dnes už prožíváme radost z jeho plného pochopení. Když neučíme evangelium v celé jeho plnosti, to stejné, co učil Pavel, jsme prokletí. (Galatským 1:8-9). Je to evangelium království? Jistě že ano, protože jenom ti, kteří uvěří mohou být novými tvory v Ježíši Kristu a obývat nový vesmír, který jednou Bůh vytvoří. Ten dokonalý věčný stav, ve kterém spasení ze všech dob historie budou žít v láskyplném podřízení Bohu je to slíbené království.... 

APOŠTOLSKÁ "POSLOUPNOST." 

Pakliže "evangelium království" bylo to, co Pavel a ostatní apoštolové učili jak Židy a tak i Pohany, pak to musí být to stejné, které se káže dnes. A pakliže to naše je jiné, než učili oni, jak jsme se měli naučit to evangelium nové - a kdy jsme byli pověřeni toto učit? Písmo nám nedává odpověď. Právě tak jako Kristus učil těch dvanáct, a nabádal je získávat nové učedníky, tito noví byli poučeni zachovávat vše, co Ježíš učil těch dvanáct, aby oni zachovávali. (Matouš 28:20) Jak by mohli učedníci učedníků nařídit všechno, co Ježíš nařídil, pakliže by nedostali všechnu moc a odpovědnost kterou ti původní učedníci dostali od Krista? Tito noví učedníci měli za úkol získat nové učedníky aby je učili příkaz z Matouše 28:20. A zde máte tu pravou "apoštolskou posloupnost! 

Apoštolská posloupnost neuděluje - jak falešně učí římsko-katolická církev -privilegia, odpovědnost i sílu na vybranou třídu, biskupy, kněze a papeže. Ne - tato požehnání náležela každé osobě, která se stala Kristovým učedníkem! Řetěz příkazů od Krista, skrze Jeho učedníky a na další a další učedníky přešel na každého Křesťana až podnes! Z Boží milosti nám byly dány stejné povinnosti a privilegia kázati celému světu to samé evangelium království, které učili první učedníci - apoštolové. Každý pravý křesťan je skutečným následovníkem apoštolů! Zmatek, týkající se "království," přiřknul mnoho z Kristova učení, jako Kázání na hoře Israeli, a posunul jej do Milenia. Tento pohled vzal mnoho životních hodnot dnešním Křesťanům. Někteří Evangelikálové jdou dokonce tak daleko v jejich tvrzení, že ta čtyři evangelia jsou pouze pro Israel a Milenium - zatím co dopisy jsou pro Církev! A přesto to bylo přece v evangeliích, kde Kristus založil svou Církev a kde nalezneme základní pravdy! Na druhém konci extrému jsou "Rekonstrukcionisté," "Reformní," nebo teologové "Covenantu" (Smlouvy) a potom "Kingdom Now Dominion," (ti věří, že my zde na Zemi zrestaurujeme křesťanský řád, podle kterého se svět bude řídit - a pak se vrátí Kristus) kteří dávají Církvi to, co patří Israeli. Všeobecně věří, že jsme nyní v Mileniu a že Církev má povinnost toto "království" zřídit tím, že progresivně převezme vládu na světě ve jménu Krista. Někteří dokonce učí, že Satan je nyní uvězněný (jeden má potíže tomu věřit, když se dívá kolem!) Jiní z těchto "vůdců" navrhují dokonce použití násilí k "přesvědčení" ztraceného a pomýleného světa! 

JSME UŽ V KRÁLOVSTVÍ? 

Když hovořil ke skupině Farizejů, Ježíš pravil: "..neboť království Boží je uvnitř vás." (Lukáš 17:21) Bohužel, King James Bible, (krále Jakuba z r. 1611) i když je nejlepší, má zde nehodný překlad. Království přece nebylo uvnitř Farizejů! A přece království Boží je v srdcích těch, kteří přijmuli Krista. Ale zde On přece mluví k těm, kteří Ho v srdci nemají! V řečtině to také znamená "ve vašem středu" nebo "mezi vámi.“ A to je jistě to, co měl Kristus na mysli. On, jejich Král, stál v jejich středu, ale oni Ho odmítnou a dokonce ukřižují.. 

Pokud Království je zde nyní, je pouze v srdcích křesťanů, kde Král již vládne. Ale neexistuje - ještě - nějaká vnější, viditelná manifestace království přebírajícího autoritu nad bezbožnými a ani mezi zvířaty není přece ještě mír, jak jednou v Mileniu bude za vlády Krista. A že On jednou vládnout bude, je opětovně slibováno proroky Starého Zákona a dokonce Zákona Nového: 

"A hleď, otěhotníš, porodíš syna a dáš Mu jméno Ježíš. Ten bude Veliký a bude se nazývat Synem Božím; a Bůh Mu dá trůn Jeho otce Davida. A On bude vládnout nad domem Jakuba na vždy a Jeho království nebude konec." (Lukáš 1:31-33) Boží sliby Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, jsou opakované v obou Zákonech a nelze je zrušit! A přesto "Refomační," "Covenantní" a "Dominionisté," zaměnili Církev za Israel. Tím také popírají osobní vládu Krista v budoucím Mileniu. Trvají na tom, že Kristus vládne z nebe skrze Církev. Toto odmítnutí budoucího Království, vytvořilo populární a nebezpečné učení, které by těžko mohlo být ve větší opozici k Písmu, než už je..... 

Poznámka překladatele: Milý čtenáři, následující části čti opravdu pomalu a pozorně. Všechny ty trendy, i když snad ještě ne zcela aktuální u nás, se už pomalu stěhují i sem a jsou skutečně velmi nebezpečné - nepodceňuj je! 

NEBEZPEČNÝ SEBEKLAM. 

Bible učí, že až Kristus vzkřísí spasené mrtvé, vtom stejném okamžiku vyzvedne ze Země všechny živé křesťany, aby se s Ním setkali někde v prostoru, a pak je vezme všechny k sobě do nebe. Slova, která popisují jak vzkříšení, tak i Rapture, nemohou být jasnější: "...sám Bůh sestoupí z nebe s mocným hlasem .....a mrtví v Kristu vstanou první; potom my, kteří jsme zůstali naživu budeme s nimi uchváceni v oblacích, setkáme se s Kristem a tak už navěky zůstaneme s Bohem" (1 Tesalo.4:16-17). 

Přes to všechno se učí, jak už jsme ukázali, že namísto uchvácení svých do nebe při Rapture, Kristus se vrátí vládnout na Zemi, kterou jsme pro Něj připravili! I když přesně toto není Reformní teologie, je blízce spříbuznělá, a ti kteří mají Reformní přesvědčení - obzvláště Rekonstrukcionalisté, se často ztotožňují s Charismatiky a Pentecostálními, (Letnicoví) kteří prosazují učení "Kingdom Now." ("Království Teď") Nesmiřitelné rozdíly mezi takovou vírou a Biblí, nemohou už být zřejmější a následky takového, mohou sotva být vážnější! I když jsme už jednou hovořili o následcích, má to cenu ještě jednou varování opakovat! Ten pravý Kristus nás uchvátí do prostoru a vezme si nás do nebe. Tak a co ti, kteří čekají na "svého Krista" s nohami pevně na zemi? Čekají že přijde a převezme vládu, kterou pro něj už tak pečlivě připravili! Tito lidé připravili podmínky pro Antikrista! Jejich - falešné - království bude bude zřízené na Zemi v době hnutí za mír a spojení všech národů, které zruší všechny politické a náboženské rozdíly na celém světě. To je ten "Nový Řád", který Kristus zničí při Jeho Druhém Příchodu. (Daniel 2:44, 2 Tesalo.2:8) 

"REFORMOVANÉ" a "DISPENSAČNÍ" POHLEDY. 

Systém učení, který zahrnuje před-tribulační Rapture a dělá rozdíl mezi Církví a Israelem, je v širokém pojmu nazýván "dispensionalismem." Tento systematický způsob vysvětlování Bible (pozn. Je to pohled, který zastává i překladatel této knihy) je přiřknutý J.N.Darbymu a C.I.Scofieldovi, a je rozšířený mezi Evangelikály a dispensiálními instituty. (Dallas Theological). Existují různé variace mezi dispensialisty - rozdíly, o kterých není nutné hovořit. Hlavní odpůrci dispensialismu jsou ti, kteří přichází z "Reformačních," a "Covenantních" teologií. A opět jsou zde variace, o kterých není třeba se zmiňovat - proto budeme hovořit obecně. Zástupci "Reformované" teologie tvrdí, že jejich pohled na eschatologii, (nauka o posledních věcech člověka) je po-mileniální či amileniální, (vysvětlení: Po-mileniální, je učení o Příchodu Krista na konci Milenia, kdežto amileniální je názor, že Kristus vládne již dnes skrze Církev. Rozdíl mezi nimi je nepatrný) a že tento pohled převládal celou historií až do začátku 1800, kdy Darby zpopularizoval dispensionalismus. 

Pravda, po-milenialismus a amilenialismus skutečně dominoval na náboženské scéně ale proč? Protože to jsou římsko-katolické doktríny a všechno ostatní bylo odstrčeno na stranu jako hereze! Je zvláštní, že ti, kteří se hlásí k Reformaci, obhajují své názory tím že tyto byly vždy zastávány Římem! Ano, když se jedná o eschatologii, "Reformovaná" teologie je špatně pojmenovaná! Podržela si Římsko-Katolické nauky, které se vyvinuly jako výsledek apostazie (odpadlictví) Říma! Katolická církev se prohlásila za nový Israel a zachvátila jí vidina vlády nad světem. Tím ztratila úplně představu Rapture! Luther a Kalvín následovali ve šlépějích Říma a spojili se se světskými orgány politické moci. Reformovaná teologie si podržela Katolický názor, že už v Mileniu jsme - a že Církev je v procesu převzetí vlády nad světem a Satan je v bezedné propasti. Omítnuta je bezprostřednost! Kristus se smí vrátit až teprve na konci Milenia! Apokalypsa 20. dvakrát prohlašuje, že spasení (svatí) budou vládnout s Kristem na Zemi po 1000 let, a že tato vláda následuje budoucí bitvu Armageddon. Přes to všechno, tyto verše nejsou brány doslovně těmi, kteří mají Reformní názor! Namísto toho podle nich, Milenium je zde dnes! Nebude trvat doslovných 1000 let, ale nedefinovanou dobu - možná déle než několik tisíc let! (čtenáři, srovnávej si to všechno s Biblí - zde jsme na velmi "horké" půdě!) 

Zatím co někteří teologové "Covenantu" prohlašují, že Rapture přijde na konci tohoto nedefinovaně dlouhého "Milenia" (a nebo amilenia - jak už kdo věří) není to v žádném případě to, co popisuje dopis 1Tesalo. 4:13-18! Tito lidé spíše navrhují konečný soud, který je následovaný věčností. A také ani Rapture - ať už je, ve vzdálené budoucnosti nebo není - nemá nijaký motivační efekt na nás dnes!... Armageddon, spíše než budoucí skutečná bitva, která zahrnuje armády celého světa v útoku na Israel, je v jejich pohledu spirituální souboj Krista a sil temna! Skutečnost, že vzkříšení se odehraje před Mileniem, (Apokalypsa 20) je zcela ignorováno! Cokoliv nespadá do jejich teorií, je spiritualizováno, aby to harmonovalo s Reformním, Covenantním, či Dominion pohledem.... 

VELMI "VOLNÉ" ZACHÁZENÍ S BIBLICKOU PRAVDOU. 

Není žádné pochopení, že Danielův sedmdesátý týden ještě neproběhl! Namísto toho, je velmi mlhavě předpokládáno, že celých 70 týdnů přišlo a zase odešlo - aniž by se kdo zajímal o události, které se měly v té době stát. Daniel 2:44 je pochopen tak, že "království" bylo ustavené během dnů Staré Římské Říše, potvrzujíc učení, že počalo v době, kdy tu byl Kristus poprvé. Že tento verš specificky učí, že to bude v době deseti králů (deset prstů na nohou) je zcela ignorováno. A proto není potřeba pro oživení Římského Imperia, tím méně pod deseti hlavami! Ohromující je fakt, že tento nebiblický pohled o tom, že Církev musí postupně převzít vládu nad světem, aby mohlo vzniknout království, získává na popularitě. A přes to proroctví jasně ukazují na kataklysmický počátek království skrze Kristovu osobní intervenci! Kristus přece přichází (Apokalypsa 19) na zem, aby zasáhl u Armageddonu - a co verše Zachariáše 12-14 a i jiné pasáže? Všechny tyto jsou zespiritualizovány či vysvětleny v Reformační, Covenantní či Dominion eschatologii. 

Kristovo prohlášení:"Všechna autorita je mi dána jak na nebi, tak i na Zemi"(Matouš 28:18) se stala základem pro tvrzení, že Křesťané mají proto - v moci této autority - převzít školství, tisk, televizi, rádio, vlády pro Krista! Většina Reformistů jsou Kalvinisté a tak zde není místo pro lidskou volbu a tím také žádné vysvětlení pro různé stupně zla ve světě. Všechno závisí na tom, kolik "neodolatelné" a "obecné" milosti Bůh dodá. A jak tak bude přidělovat víc a víc, svět se bude postupně "zlepšovat," procento Křesťanů se bude zvětšovat. Proč Bůh "nepřidělil" takovouto milost ve větším množství a už mnohem dříve - vysvětleno není ! Jednoduchý fakt je, že Bůh byl vždy svrchovaným vládcem. Ale uvědomte si, že ani ta Jeho svrchovaná autorita nezabránila Satanově rebelii a neposlušnosti Adama a Evy. Každý z nich učinil to, na čem se rozhodl z vlastní svobodné vůle!- A nyní, s Boží autoritou, má Církev udělat to, co sám Bůh neudělal - převzít vládu nad světem! A každý, kdo není ochoten použít Boží autoritu k tomuto cíli, je považovaný za poražence... Nějak se zapomnělo na skutečnost, že Kristus a Jeho apoštolové byli zabiti bezbožníky. Ten kříž byl největším triumfem Ježíše Krista! Ti, kteří zvítězí nad Antikristem, jsou jím zabiti:"a porazili ho krví Beránka a slovem jejich svědectví" (Apok.12:11). Zde je to pravé vítězství - cesta kříže! Boží království je možné pouze skrze kříž Ježíše Krista. Zlo není poraženo hrubou silou či násilím - ale podřízením se Boží vůli! A to také znamená přijmout Jeho lék na hřích. Jenom pak může být ráj restaurovaný plně a věčně!...... 

"RÁJ ZNOVU NABYTÝ" 

Když Adam a Eva byli vyhnáni z Ráje pro neposlušnost, Strom Života byl chráněn plamenným mečem Božího soudu. Lidstvo od tohoto meče prchalo, jelikož bodnutí znamenalo věčnou smrt. Svět se jednou choulil strachy, podruhé si stěžoval, že takový rozsudek je příliš tvrdý, dokonce občas popíral jeho skutečnost! Ten meč se ale obejít nedal! Lidstvo muselo zemřít a narodit se do Boží rodiny.... Jednoho dne, dokonale čistý, bezhříšný člověk, který byl ve skutečnosti Bůh i člověk, přišel k tomu meči a přijmul smrtelnou ránu do svého srdce za nás. Jeho krev uhasila plamen a tak otevřel přístup ke Stromu Života. On je "ta Cesta, ta Pravda a ten Život" pro všechny kteří uvěří, že On vzal na sebe Boží soud, jako jejich náhradník... Ať už je to jakkoliv neuvěřitelné, Svět Ho odmítl a probodl Jeho srdce svým vlastním mečem! Totiž: přijmout Jeho oběť znamená přiznat vlastní hřích, uznat, že Boží trest byl zcela spravedlivý, a že obnovení přátelství s Bohem může přijít jenom jako dar z Jeho milosti, skrze Kristovu smrt na kříži. Obyčejná pýcha zabránila přístup nesčetných milionů lidí, k Jeho lásce a daru věčného života! Králové, kněží, náboženští guru, filosofové, humanisté, ekologové, antropologové, psychologové, sociologové, revolucionáři a političtí vůdci všech barev i velikostí, nabízeli svá řešení. Podle nich, jak slibovali, byla přece jenom kolem toho meče "objížďka". Ráj může být obnoven, pakliže se všichni dáme dohromady a spoluprací, spravedlivým dělením zisků, láskou jednoho k druhému tento Ráj znovu vytvoříme! Ale všechny ty "zlepšovací" programy mizerně zklamaly. Nefungovalo to. Zlo chodilo po světě pod maskou dobra a stav lidstva byl horší a horší.... 

Bůh je trpělivý, ale Jeho soud nakonec přijde. Zlo, v dobách Noé bylo tak veliké, že nakonec vyčistil zemi Potopou. Zápach špatnosti i hnus Sodomy a Gomory se dostal až před Boha, a ten je zničil ohněm. Dnešní Sodomité se stali oblíbenou vrstvou, která má velkou moc. Učí naše děti na školách, propagují se skrze média, zastávají veřejné funkce a i káží z kazatelen... Bohu se nikdo vysmívat nebude! Jeho trpělivost se blíží ke svému konci. Nezrozené děti jsou vražděny uvnitř dělohy po milionech, manželství je na posměch, sex, věda, úspěch a rozkoš jsou uctívány. Perverze všeho druhu je vrhána Bohu do tváře. Soud musí padnout na svět, který je - při nejmenším a pravděpodobně více - zkažený, než byl svět za doby Noé.... Jak blízko jsme? Ráj bude obnoven, nový vesmír bude stvořen. Ale nejdříve! musí přijít "úklid!" Spravedlivá odplata už na sebe nedá dlouho čekat. Díky Bohu, On slíbil, že Rapture přijde před tím, než bude Boží hněv vylit na Zemi! Již musíme být velmi blízko té nádherné události - a bohužel, také té nepředstavitelné hrůze pro všechny, kteří Krista odmítli... 

Jak blízko jsme? 

"Ale když ten špatný služebník, si ve svém srdci řekne: Můj Pán se někde zdržel ...Pán tohoto služebníka přijde ve chvíli, kdy on na něj nečeká" (Matouš 24:48-50). "A zatím co se ženich opozdil, všechny usnuly. Najednou o půlnoci se ozval pokřik: Ženich přichází, pojďte mu naproti....Buďte proto bdělí. protože nevíte ani dne ani hodiny, kdy se Syn člověka vrátí!“ (Matouš 25:5,6, 13). Shrňme všechny závěry, ke kterým jsme došli, jak jsme tak pečlivě porovnávali Písmo s Písmem. V předcházejících kapitolách jsme viděli značný počet zdánlivých kontradikcí, kde Kristus a Jeho učedníci hovoří o Jeho návratu: Jednou v době míru, podruhé v čase války. Jednou přijde, kdy Ho nikdo očekávat nebude, po druhé se vrací, když celý svět viděl znamení Jeho příchodu a i Antikrist ví, že On přichází! Přichází, když nikdo na světě neočekává Boží soud a přitom přichází, když je si celý svět vědomý Božího soudu, kterým On postihuje svět. Došli jsme k názoru, že jediný možný způsob, jak "smířit" tato různá prohlášení je uvědomit si, že se jedná o dvě, zcela různé události: Rapture a Druhý Příchod. Rozdílnosti by mohly být zjednodušené takto: Při Rapture přijde Kristus pro ty své v době, kdy bude mír a všechno poběží jako dříve, kdežto při Druhém Příchodu, sedm let později, přichází se svými (které, pochopitelně musel nejdříve k sobě vzít) zachránit Israel uprostřed Armageddonu, na konci Doby Strastí (The Great Tribulation Period). 

DVĚ VÁŽNÁ VAROVÁNÍ. 

Jsou dvě vážná a společná varování, která Kristus vyslovil, ohledně Jeho návratu. Stále a opakovatelně prohlašoval, že se vrátí rychle a že může být očekáván každou chvíli. Ta skutečnost, že se nevrátil po více, jak 1900 let, tento slib nediskredituje - spíše jej dělá více naléhavým. S pohledu nebe, Kristus byl pryč velmi krátkou dobu a Jeho příchod je čím dál tím bližší. Řekl svým učedníkům asi tak před 1900 lety: "ať jsou vaše bedra opásána, a vaše světla hoří, a vy ať jste jako lidé, kteří čekají svého Pána!" Když tohle měl být jejich postoj, o co více bychom Ho měli očekávat my! Kristova slova jsou jasná. Nemohou být přeložena tak, aby "pasovala" na něčí teorie! Tím nejjednoduším způsobem nás vyzývá, abychom Ho očekávali každým okamžikem! Chce někdo tuto výzvu ignorovat? A přesto mnoho Křesťanů žije tak, jako by Kristus nikdy nic podobného neřekl! Je téměř hrůzné, vidět a slyšet ty, kteří tvrdí, že v Rapture věří a popírají to svými životy! Křesťanští obchodníci jsou zabráni v obchodních plánech, které končí jejich životem na penzi. Pastoři plánují rozšíření kongregace na léta dopředu. Ženy v domácnosti i studenti, mají své plány do budoucnosti - všechny se týkají dnešního světa! Nechci navrhovat, aby se plány nedělaly, ale měly by být dělány pro případ nouze, kdyby se Rapture nedostavila. Očekávání Kristova návratu by mělo být mnohem intensivnější, než očekávání dalšího pobytu na zemi! Bohužel, opak se zdá být pravdou. Myšlenka na to, jak by to bylo, kdyby se Kristus vrátil dnes večer je v drtivé většině nahrazena myšlenkou na to, co budeme dělat zítra, za rok, za deset let. 

VAROVÁNÍ DRUHÉ. 

Za druhé Kristus varuje, abychom se neponořili do záležitostí tohoto světa. On velmi dobře znal lákadla, svody i ambice tohoto života - a nás, i když víme že jsou zlé - stále lákají. A tak varuje, abychom nebyli zaskočeni Jeho příchodem. Varuje, že On se vrátí v době, kdy Církev bude pospávat v samolibosti a někteří si dokonce budou přát, aby On svůj návrat odložil! Bude to doba, kdy Ho sotva kdo bude očekávat a dokonce ti Jeho, budou v nebezpečí překvapení! Takové varování, které se nedá aplikovat na Israel ukazuje že evangelia, navzdory tomu co kdo učí, jsou nejenom pro Israel, ale i pro Církev. Jaké překvapení čeká Israel? Jistě ne Druhý Příchod, kdy On je přijde zachránit při Armageddonu, když už všechna znamení proběhla celým světem a dokonce i Antikrist bude vědět, že se Kristus vrací!.... Je jisté, že ta samolibost, sebeuspokojení, o kterých Kristus hovoří, se nevztahují na Israel! Právě naopak! Israel bude v posledním tažení, na pokraji anihilace, obklopen armádami světa. 

A OPĚT TEN ZÁSADNÍ ROZDÍL. 

Blízko totální porážky, jediná naděje Israele bude okamžitý návrat Mesiáše, aby jej zázračně zachránil. Je tedy nemyslitelné, že by kdokoliv ze Židů doufal, že se Mesiáš opozdí! Obyvatelé Israele budou zoufale volat aby se objevil - ne právě ve skutečné víře, ale v hrůze toho co vidí kolem sebe! A opět zde vidíme jasný rozdíl mezi Israelem a Církví, mezi Rapture a Druhým Příchodem. Kristovo varování v Matouši 24 a jinde před sebeuspokojením a Jeho předpověď o překvapení - a dokonce i přání, aby Jeho příchod byl trochu odložen - nemůže platit na Israel, který bude v polovině Armageddonu bojovat s posledními silami za přežití! Takováto řeč se dá aplikovat pouze na Církev a na Rapture. A proto jsme nuceni k závěru, že Kristus neměl na mysli Druhý Příchod, když varoval, že přijde jako zloděj v noci, když Jeho následovníci se budou spokojeně zařizovat v tomto světě a dělat dlouhodobé plány! "Bděte proto, abych vás v mém náhlém příchodu nenašel spící!" (Marek 13:35-36). Takové varování pro čas Armageddonu by nedávalo smysl! Ovšem je to varování, na které my, Křesťané bychom zapomenout neměli! Najít nás spící, kdo z nás by se potom nestyděl! Sebeuspokojení a hledání "štěstí" v tomto světě je samo o sobě dost zahanbivé. Ale On dává ještě vážnější varování! Kristus varuje, že nejenom bude Církev spát, ale bude přesvědčena, že On nepřichází: "Buďte proto připraveni - protože v hodinu kdy nemyslíte že by přišel, Syn člověka přichází" (Matouš 24:44). Zdá se být nepochopitelné, že by kterýkoliv křesťan mohl říci: Já se nedomnívám, že by Kristus nyní přišel". Ježíš prohlašuje, že to je právě v ten čas, kdy On se vrátí! Takové varování pohne naším srdcem abychom čekali a byli připraveni na Jeho návrat v kteroukoliv dobu! 

DATUM, KTERÉ BUDE VĚDĚT KAŽDÝ. 

Nacházíme další kontrast mezi Rapture a Druhým Příchodem. O tom prvním říká Kristus: "Ale o tom dni a hodině neví nikdo - ani andělé v nebi, pouze můj Otec" (Matouš 24:36). Jak poznáme, že mluví o Rapture a ne o Druhém Příchodu? Velmi jednoduše, protože den Druhého Příchodu může být - a také bude znán. Daniel, který dal přesný datum kdy Ježíš vjede do Jerusaléma a bude vítán jako Mesiáš, dává podobná data pro přesný výpočet dne, kdy se Kristus vrátí do Jerusaléma. Daniel píše, že "Antikrist poruší smlouvu (s Israelem) v polovině týdne a zakáže oběti a dary" (9:27). Stačí, aby si člověk připočítal 1260 dní (3 1/2 roku) od této události a dozví se přesný den Druhého Příchodu, na konci sedmdesátého týdne Daniela! Apokalypsa dává dodatečná data, která potvrzují tento časový "plán." Ti dva svědkové jsou zabiti 1260tý den posledního týdne, jinak "v polovině týdne." (Apokalypsa 11:3, 7). A opět lze počítat od tohoto dne, přičíst 1260 dnů a dojít k Druhému Příchodu. Jak už jsme viděli: žena, která porodí v Apokalypse 12, zřejmý symbol Israele, protože přivede na svět Mesiáše "který bude vládnout všechny národy železnou rukou," je pronásledovaná Satanem po 1260 dnů. Je ochraňována Bohem po "čas (1rok), časy (2 roky) a polovinu času (půl roku). Celkově 3 1/2 roku. 

A tak nám Apokalypsa říká - několikrát - že po 3 1/2 roku Doby Strastí - v "polovině týdne", Antikrist zruší smlouvu s Israelem, zruší chrámové oběti i bohoslužby a začne Israel pronásledovat. V tom okamžiku vlastně začíná ta skutečná "Doba Strastí" (The Great Tribulation). A tato bude (opět) trvat 3 1/2 roku, nebo polovinu Danielova týdne. Připočítáme-li 42 měsíců od chvíle, kdy Antikrist postaví svou sochu v Chrámě, dojdeme na konec času "Jakubových strastí" (Jeremíáš 30:7) a tím k Druhému Příchodu. Pochopitelně, datum Druhého Příchodu nemůže být ještě známé! Proč? 

Všechno je závislé na Rapture (která nemůže být datována!) a vše je kalkulováno od okamžiku Rapture. V okamžiku, kdy zmizí Církev, jejíž tvoření zastavilo Boží hodiny, které se týkají Israele, počne sedmdesátý týden svůj běh... Pak už jen připočítat sedm let.... 

PROČ DATUM RAPTURE MUSÍ ZŮSTAT NEZNÁMÉ? 

Není potřeba nějakého hlubokého uvažování k odpovědi na tuto otázku. Dejme tomu, že by že Rapture přijde v roce 2000, jak občas někdo navrhuje. Jaký asi pocit by měli Křesťané za posledních devatenáct století! A jaké povzbuzení k lásce ke světu a jeho lákadlům, kdybychom věděli, že Kristus nepřijde dalších, řekněme tisíc dvěstě let! Ta "blažená naděje," by nebyla žádnou nadějí, protože není "nadějí" něco, o čem víte přesně, kdy to přijde. Ovšem ten pojem "naděje" má v sobě - pro Křesťana - prvek jistoty, protože on je si na sto procent jistý Tím, který této naději dal vznik! Naděje očisťuje. "a každý, kdo má v Něm tuto naději očisťuje se, tak jako On je čistý" (1Jan 3:3). Ano, my víme, že Rapture jednou přijde! Ale ten hlavní, očistný efekt by byl pro Církev ztracený po celá staletí, kdyby bylo předem dané datum ať už pro Rapture, či pro Druhý Příchod. Ani bychom neměli tu "blaženou naději" na Rapture každým okamžikem našeho života, kdyby Kristus nemohl přijít "dokud to, nebo ono se nestane." 

Ovšem, Kristus vždy věděl, kdy svou Církev uchvátí. (pozn. překladatele: Z pohledu na Marka 13:32 to není, alespoň pokud byl v lidském těle, tak jisté!). On věděl, že uplyne více jak 1900 let než se vrátí. Proč tedy nabádá Křesťany, aby čekali, když miliony z nich budou čekat marně? Ne - nikdo nečeká marně! To očekávání nám dává motivaci pro křesťanský život. On nás nechtěl připravit o toto očistné očekávání! Jak blízko jsme? Rapture byla vždy - a stále je - vzdálená na jeden tlukot srdce. Ovšem přát si, abychom věděli chvíli Rapture, je přáním, které nám On, pro naše vlastní dobro, nesplní! Kdybychom věděli, že se vrátí až příští rok, ztratili bychom naději, že se může vrátit každým okamžikem. Ztracená by byla také ta motivační síla, která přichází z vědomí, že dnes je už - možná - poslední den a tak se snažíme (nebo se snažit máme!) dávat naše svědectví každému, jako by to byla jejich poslední naděje na spásu! A to je problém s thézí "poslední trubky" (pamatujete se?), protože jestli nepřišel včera při poslední trubce, nemůže přijít až opět příští rok k poslední trubce... Taková znalost, říká Ježíš, by nám k prospěchu nebyla - spíše by byla na škodu... 

JAK BLÍZKO CHCEŠ, ABY TO BYLO? 

Jak blízko jsme? Kristus může přijít každým okamžikem - než dopíši tuto řádku, než Ty ji přečteš! Přináší ti tato myšlenka radost, nebo lítost? Či dokonce strach? Poctivá odpověď na tuto otázku odhalí tvou duchovní "kondici" a množství lásky k Němu! Zdali toužíme po Jeho návratu nebo ne, ovlivňuje, pochopitelně způsob jak žijeme. Vzbudit se každé ráno v radostném očekávání, že dnes je možná to "dnes" - den, kdy On nás vytrhne z této Země k sobě domů, transformuje náš každým okamžikem jako nic jiného! Pevné přesvědčení, že Ježíš může přijít každým okamžikem - a má touha po tom - je tajemství úspěchu vítězného křesťanského života! 

Taková je zpráva, kterou Pavel píše v dopise do Kolosu 3. Těžko by jste nalezli kompletnější popis toho, co by křesťanský život být měl. A klíč k vítězství je naděje v Kristův příchod. Pátý verš nás učí, jak umrtvit dílo těla. Seznam je dlouhý: Nemorálnost, nečistota, vášeň, zlé touhy, chtivost.. zlost, hněv zlomyslnost, pomlouvačnost, hrubá řeč a lhaní... Verš 12-25 poukazují na křesťanské přednosti jako soucitné srdce, snášení jeden druhého, odpouštění jeden druhému "tak, jak Kristus odpustil vám," nechte Kristův mír vládnout vašim srdcím. Klíčové slovo ve verších 5 a 12, bylo úmyslně vynecháno v předešlém odstavci. Je to "a proto." Je to takto: "a jestliže jsme vstali s Kristem, hledejte věci, které jsou nahoře, namísto těch, které jsou na zemi. Protože jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem. Až se vrátí Kristus, váš Život, ukážete se s Ním ve slávě. Umrtvěte proto své údy...oblečte se proto jako vyvolení Boží.." 

BEZPROSTŘEDNOST A JEJÍ SÍLA. 

Jinak řečeno: život, který žijeme jako Křesťané, béře sílu a podnět z uvědomění si, že jsme mrtví k hříchu, sobě i světu, dále nabíráme sílu z naděje, že můžeme každým okamžikem Krista vidět a už s Ním na věky zůstat. A všechno to, co říkáme a děláme je v jistotě, že náš život je skrytý s Kristem v Bohu a až se On vrátí, objevíme se ve slávě s Ním. Tato naděje nám pomáhá umrtvovat naše těla a obléci si Kristovy ctnosti. Navzdory tomu, co říkají kritici, bezprostřednost Kristova návratu nás nevrhá do spirituální letargie, do nějaké "únikové" mentality, která se vyhýbá odpovědnosti a zkouškám. Spíše nás nutí svědčit mnohem intensivněji a žít lepší životy, když si uvědomujeme jak - možná - málo času zůstává. Takový dopad tato naděje měla na rannou Církev společně s motivačním a očistným vlivem - který se téměř úplně ztratil a potřebuje se obnovit. Pavel sám poukazuje na to, jak touha po Kristově návratu byla hnací silou v jeho životě: 

"Protože já už jsem připravený, abych byl obětován. Dobrý boj jsem bojoval, dokončil jsem svůj závod, víru zachoval. Teď je pro mně připravená koruna spravedlnosti, kterou mi Pán, spravedlivý soudce, v onen den dá. A to nejenom mně, ale i těm, kteří milují Jeho návrat" (2 Timoteovi 4:6-8). 

Jaký byl následek odmítnutí bezprostřednosti? Zapříčinil pohled více světský, silnější orientaci na svět. V žádném případě nezvýšil lásku Křesťanů, pro jejich Pána. A ani nezvýšil lepší život či větší pocit potřeby svědčení ztraceným lidem. Namísto toho Křesťané zaměřili své naděje a touhy na společenské postavení, zabezpečení, radovánky a pozemské statky, které tento zkažený svět nabízí. Bez očekávání odchodu z této země, dříve nežli normální smrtí, Křesťané mají tendenci tento život si prodloužit jak to je jen možné, stali se závislými na zemi kolem sebe! Vybudovat majetek, bankovní konto, věřit v pojištění, plánovat pro penzi, zaměstnalo Církev natolik, že už nedoufá v bezprostřední Kristův návrat, který by jí vzal do nebe. Křesťané se stali něco jako ten bohatec, kterému Bůh říká:"Hlupáku, tuto noc si vyžádám tvou duši - co uděláš s tím, co jsi si nashromáždil?" (Lukáš 12:20). 

DOUFAT V NEBE - ALE NE PRO NYNÍ. 

Pro většinu Křesťanů je nebe místem, kam se jednou jistě dostanou ale teprve, až si tu prožili svůj plný život na Zemi. Jejich naděje, ambice a zájmy jsou ve skutečnosti vázané na život, který si přejí prožít zde na zemi. Nebe je vzdálená a ne zcela reálná destinace kterou nenadšeně očekávají dosáhnout na konci svého života - ale ne dříve! Odejít náhle v Rapture, je pro většinu Křesťanů nevítané přetržení jejich plánů a ambicí.... Bohužel, takovéto obvinění lze aplikovat i na ty, kteří v před-tribulační Rapture věří. I když je dán mentální souhlas této doktríně, ta pravda o bezprostřednosti se v nich neuchytila. Ta velkolepá možnost náhlého vytržení ze země a okamžité setkání s Kristem, nijak nezapůsobila na jejich životy. Namísto toho, je Rapture jako povídka, kterou jim někdo kdysi řekl a je to něco, v co oni "teoreticky" věří, ale co stěží očekávají za jejich života. 

Tragicky - dokonce i ti, kteří tvrdí že věří v bezprostřední návrat Ježíše Krista, většinou nežijí tak, jak by podle Krista žít měli:"opásaná bedra a hořící lampy jako ti, kteří čekají na svého Pána až se vrátí" (Lukáš 12:35-36). Jenom když Jeho bezprostřední návrat je naší stálou nadějí, pak budeme žít jako praví následovníci Krista - kteří žijí jako občané nebe a kteří čekají každým dnem, až se On vrátí, aby si je vzal domů. Byla kdy skutečně zamilovaná nevěsta, která dychtivě neočekávala svůj svatební den, kdy ona a její ženich se setkají a začnou žít své životy společně? Člověk přece chce být s tím, kterého miluje! A když ta možnost není jen vzdálenou a mlhavou nadějí ale je uskutečnitelná každým okamžikem, potom je láska posilována! Vědět, že to může být ještě mnoho let, než se setká s milovaným, mnoho lásce neprospěje. 

VOLBA: NEBE NEBO ZEMĚ? 

Nezapomeňme, že Ježíš vždy srovnával myšlenku na oddálení svého návratu se zlem. Ne pouze ty dva verše, které začínají tuto kapitolu, ale i další jsou vážnou výčitkou pro ty, kteří doufají v odložení Jeho příchodu: "Ale když si služebník řekne ve svém srdci: Můj Pán odložil svůj příchod - a začne bít sluhy a služky, začne jíst a pít a opije se; Pán toho služebníka přijde v den, kdy Ho nečeká" (Luk.12:45). 

Jsou takoví, kteří si přejí aby Rapture byla odložena, jiní opět, se z biblických důvodů domnívají, že se to nemůže stát, dokud se neobjeví Antikrist, Doba Strastí, nebo dokonce konec Milenia. A přesto Kristus říká, že takové myšlenky jsou krokem do špatného směru. Je to vždy "zlý" služebník, který si představuje, že jeho Pán se ještě nevrátí a proto že může zatím žít jenom pro sebe. Už ta slova, která Jan používá: "kdokoliv tuto naději má, očisťuje se" se snaží dokázat bezprostřednost. Pakliže by Jan poukazoval na nějakou vzdálenou událost, neměla by taková naděje žádný očistný efekt právě tak, jako po-tribulační Rapture. Je často argumentováno, že Jan hovoří o jistotě potkání Krista po smrti. Jan ale musel mít něco jiného na mysli, protože kdo doufá ve smrt? Může to být pouze naděje být vytržen ze země a setkat se s Kristem někde v prostoru... 

Jan, pochopitelně nedoporučuje nějaký fanatismus, který by ignoroval jakákoliv zaopatření pro tento život na zemi! Máme žít tak, jako lidé, kteří se těší na Jeho návrat ale na druhé straně si uvědomují, že je zapotřebí mít nějaké plány pro případ, že by Rapture byla na čas odložená. Musíme moudře plánovat pro tento život aniž bychom jej milovali více než naději na Rapture! Před-tribulační Rapture jde až do srdce boje, který probíhá mezi Bohem a Satanem o lidské duše! Překvapivě - volba není mezi nebem a peklem - každý by si pochopitelně vybral nebe - ale volba je mezi nebem a zemí. Jedině bezprostřední Rapture nás konfrontuje s touto volbou. Náš postoj a akce odráží naší podvědomou otázku: Jsem ochotný opustit tuto zemi teď, právě teď a jít do nebe a nebo mně zde něco drží - něco, co stojí mezi mnou a Kristem? Když si poctivě dáme tuto otázku, začneme rozumět tomu, co Pavel myslí tím: "Zaměřte vaší lásku na to, co je nahoře - ne na to, co je na zemi"... 

SKUTEČNÁ OTÁZKA. 

Bitva, která zuří v lidském srdci, začala jako volba mezi dvěma světy - světem, který stvořil Bůh a světem který člověk, jako malý bůh, v partnerství se Satanem, vytvořit zamýšlel. Adam vyměnil ten svět, který udělal Bůh, za svět, který člověk, jako předsedající božstvo, si přemodeluje podle své představy. Ve skutečnosti jsme na velmi dobré cestě tento svět zničit, navzdory programům na ekologickou záchranu a slibům propagátorů New Age. 

Jednoho dne Bůh "zničí ty, kteří ničí zemi" (Apokal. 11:18) tak, aby Kristus mohl vládnout spravedlivě. Na konci tisícileté vlády, po finální vzpouře člověka, Bůh zničí tento odsouzený vesmír a vytvoří nový, takový, který bude vhodný pro "nové tvory v Kristu" - dokonalý a věčný vesmír, do kterého hřích nebude moci vstoupit. Nemylte se, ta skutečná volba, které čelíme každý okamžik našeho života je mezi světem Boha a světem člověka. Kromě toho, ten pravý test spočívá v tom, zda opravdu toužíme tuto výměnu udělat teď, když život je plný lákadel "krás" a rozkoší. Jistě, každý chce vyměnit nemoc, bolest, smrt za nebe - ale chceme to právě teď? Vyměnit to, co nám právě svět nabízí, za přítomnost našeho Boha? To je ta pravá výzva! 

Jak blízko jsme? Otázka spíše zní: Jak blízko chceme, aby to bylo? Toto je srdce zkoumající efekt bezprostřednosti a Kristova varování abychom bděli a čekali.. Je Rapture něco, co chceme právě teď, nebo si přejeme odklad? Jistě, naše srdce cítí bolest při pohledu na naše milované a přátele, kteří jsou ztraceni. Ale nic nemůže stát v cestě naší lásky pro Něj! Nechť naděje Jeho bezprostředního návratu se stane vášní, která přinese ovoce! 

Epilog překladatele.... 

Několikrát jsem si dal otázku: Proč to vlastně překládáš? Je to hodně práce - a nakonec - jako obvykle - si to přečte tak deset Křesťanů, kteří už stejně spasení jsou a půjdou domů v Rapture, ať už o ní mají potuchy, nebo ne! Snad mně k tomu donutila myšlenka na mé přátele - mladé křesťanské brášky a sestřičky zde v Čechách, kteří už můj fundamentální postoj k Bibli znají - ale každopádně o rozdílu mezi termíny jako "před-tribulační," "po-tribulační," "před-mileniální," "po-mileniální,"či "amileniální," nemají ani tušení! A pokud mají, zdaleka si neuvědomují, jak důležité to je! A přece je v tom ohromný rozdíl! Nakonec to skutečné Křesťanství zde v Čechách dlouho není, i když by se mnou o tom někteří bráškové polemizovali! Tyto pochybné trendy, o kterých se zmínil Dave, jsou v USA již nejméně dvacet let a každý, kdo se o to zajímá, dávno tento rozdíl zná. Zde v našich zemích je stále ještě problémem hovořit o jistotě spásy, jak jsem poznal. A tak i ten Křesťan, kterého někdo přesvědčil o "správnosti" toho, či jiného pohledu, který přijmul Krista za svého Spasitele - půjde domů - ať věří z těchto okrajových problémů na ten či onen! Ale jedná se zde - jak správně píše Dave - jak o radost ze života, tak i o motivaci k tomu, co vlastně je naší jedinou povinností po tom, co nás Bůh do Jeho Rodiny přijal - to je, říkat lidem o Jeho daru. ... Věřím že každý, kdo už se do toho pustí, vytrvá až do konce. Vím, Dave se zdá opakovat a opakovat něco, co již dokázal na předešlých stránkách - ale lidičky - takové podivné názory, (či vůbec žádné názory) pokud se Jeho příchodu týkají, jsou velmi hluboko zakořeněné, obzvláště u Katolíků - proto je to zapotřebí opakovat a opakovat... Přeji vám všem "čilé šedé buňky" a hlavně trpělivost srdce!... 

Tonda.....26/1997