ZPĚT do kapitoly
Hečepeč(e) - bylo až do 19. století označení šípku v hornoněmeckém dialektu; později se v moravském dialektu tímto slovem rozumněla "šípková povidla", která byla oblíbená k masu z divokých vepřů. Obecně byla tato omáčka častou přílohou k masu při loveckých hostinách nebo během venkovního táboření. Dnes se můžeme také setkat s recepty na takto pojmenované nepečené cukroví z těsta, které je připravené ze stejných hmotnostních dílů šípkové marmelády, mletých ořechů a mletého cukru. Ze suroviny uhněteme tužší těsto, které posléze vytvarujeme podle libosti např. do kuliček, hvězdiček aj. S následující omáčku stejného jména mají tyto pokrmy jedno společné - šípková povidla, produktu z plodů růže šípkové - Rosa canina. Šipkovou růži lze vidět po celé naší republice, po celé Evropě (kromě západní), v severozápadní Africe a Asii. Vyskytuje se na mezích polí, u cest, od nížin až do hor. Šípky se sbírají v září a říjnu. Jsou oblíbené především pro svůj velký obsah vitamínu C, který blahodárně působí při jarních únavách či chřipce. Obsahují i další prospěšné organické látky jako karotenoidy, flavonoidy, vitamíny B1, B2, P a K aj. Mimo léčivých čajů lze ze šípků vyrobit velmi dobré víno, zavařeniny či marmeládu (povidla) nebo džem.Suroviny: