<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"><html><HEAD><meta http-equiv="Content-Language" content="cs" /><TITLE>Dadalova kuchaYka</TITLE><LINK REV=made HREF=mailto:juracermak@hotmail.com><META HTTP-EQUIV=Content-Type CONTENT="text/html; charset=Windows-1250"><META NAME=author CONTENT="JiY ermk"><META NAME=description CONTENT="Lexikon psmeno CH"><META NAME=keywords CONTENT=chapati,capati,cheddar, edar,chesire,chiffon,chill,chilli_con_garne,chimichuri,chumus,hummus,chlebovnk,chianty,chYest,cholesterol><style type="text/css"><!--h2{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:17pt;font-weight:bold;font-style:italic;color:green;text-align:left;}.novy{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:10pt;font-weight:bold;color:maroon;font-style:normal;}a{text-decoration:none}a:link{color:purple}a:visited{color:green}a:hover{color:red;text-decoration:underline}body{font-family:Verdana,Arial,Arial CE,Helvetica,Helvetica CE,Sans-serif;font-size:8pt;font color:black;background-image:none;background-color:#F0F8FF;text-align:justify;margin-top:20 px;margin-bottom:10px;margin-left:40px;margin-right:50px}--></style></HEAD><BODY><a name=nahore></a><h2>CH</h2><span class=novy>CHA APURI</span><br>- specialita <a href="../narod/narodr001.html"target="_self">gruznsk nrodn kuchyn</a> pYedstavuje sma~en placky z mslovho tsta plnn brynzou, imerentinskm srem a podobn.<br><br><span class=novy>CHALA, BARBES</span><br>- ~idovsk kvaaen chlb podobajc se vno ce - dala podrobnosti viz heslo <a href="lexirB.html#barbes"target="_self">"Barbes"</a> v Dada-Lexikonu .<br><br><span class=novy>CHALVA</span><br>- oblben orientln pamlsek, vyrbn ze alehan karamelov hmoty do n~ se pYimchaj mlet pra~en vlaask oYechy, bursk oYaky, slune nicov i sezamov semena.<br><br><span class=novy>CHANTILLY</span><br>- je francouzsk nzev pro alehanou smetanu.<br><br><a name=capati></a><span class=novy>CHAPATI, CHAPATTI, CAPATI</span><br>- nekynut chlb z Indie pYipraven z jednoduch smsi hladk mouky a vody. Tsto je vyvleno a formovno do kulatch tvaro a pak upe eno na pnvi. PYi stolovn slou~ natrhan kousky chapati jako l~ce nebo k pYidr~ovn soust pYi vtain hostin ve Vchodn Indie - viz <a href="../chle/chler0005.html"target=_self>"Indicky chlb "CAPATI"</a>.<br><br><span class=novy>CHARIMSEL, CHREMZEL</span><br>- je ~idovsk tukov pe ivo pYipravovan na Velikonoce. Zkladem je maces (druh nekynutho tsta). Polovina macesu se namo  a polovina rozdrt. PYid se hus sdlo, citrnov kora, cukr, skoYice, vejce a mlet mandle. Na vle se vypracuje tsto, tvaruj placky a usma~ se v horkm tuku.<br><br><span class=novy>CHARLOTE</span><br>-je krmov zkusek, kter se v~dy podv v obalu z piakotovho nebo oplatkovho tsta.<br><a name=charolais></a><br><span class=novy>CHAROLAIS</span><br>- je ble a~ krmov zbarven plemeno hovzho dobytka, pochzejc z Francie provincie Charolles a Nievre. Je to jedno z nejstarach francouzskch masnch plemen. Legendy nazna uj, ~e dobytek byl znm ji~ v roce 878 p.n.l. a tento druh masa byl nabzen v obchodech v Lyonu a Villefranche v 16. a 17. stolet. Plemenn kniha byla zalo~ena v roce 1919. Prvn importy zvYat plemene Charolais do esk republiky se uskute nily v roce 1990 z Maarska. V roce 1992 byl u ns zalo~en prvn chov bezrohho typu nkupem z Kanady. Evropsk (rohat) i americk (bezroh) typ se zapisuj do stejn plemenn knihy, ale vzjemn se nekY~. Krvy a bci dosahuj za pouhch 18 msco hmotnosti 600 kg a vyzna uj se velmi kvalitnm masem. Vedle plemene a v~ivy je pro vslednou nezamnitelnou kvalitu masa rovn~ dole~it bezstresov por~ka, speciln zrn masa a originln francouzsk bourn; ("APROS-Natural beef"). PYi dodr~en tchto parametro je mo~no ji~ ve vybranch restauracch vychutnat minutkovou pravu nejen z obligtn sv kov, ale i z dalach st, kterm francouzat gurmni asto dvaj pYednost, napY. speciln steaky ze slabiny ("oangle", "hamp"), z vysokho roatnce ("entrecote"), zadn sti hYbetu ("rumsteck"), nzkho roatnce ("faux filet") i z vybranch st kty ("tranche", "merlan"). <br><br><span class=novy>CHATOUILLARD BRAMBORY</span><br>- je historicky znm prava brambor v prou~cch, kter se zskvaj krouhnm velkch hlz podobn, jako kdy~ se loupe jablko. Vrvn fzi sma~ a jakmile za nou mnit barvu se vyjmou a po optnm zvaen teploty oleje se v nm prudce dosma~ dozlatova.<br><br><span class=novy>CHAVROUX PUR CHVRE</span><br>- francouzsk deliktn pYrodn erstv koz sr (150 g/45 K  - 08.06.06)). Chut i konzistenc pYipomn jemn tvaroh, ale vobec nen ctit tzv. "kozinkou". Pro pokro il je jeat zajmavja je sr Chvre du Poitou, kter strukturou a vl nost pYipomn sry typu hermeln. M zrajc jdro a velmi vraznou chue, navc plseH na povrchu. V kuchyni se skvle hod k zapkn (200 g/119 K ). <br><br><span class=novy>CHEDDAR, EDAR / CHEDDAR CHEESE</span><br>- populrn sr povodem z vesnice Chessar z kraje Somerset v Anglii. Jde o pevn sr z kravskho mlka, kter se vyzna uje stYedn ostrou von a barvou od bl, a~ do tykvov oran~ov. Oran~ov edary jsou barveny pYirodnm barvivem nazvanm <a href="lexirA.html#annatto"target=_self>annatto</a>. edar je u~vn jako stoln sr samotn (dezert), ale stejn je vhodn pro kuchyHskou tepelnou pravu napY. pro srov kol e, om ky, polvky aj. <a name="cheescakes"></a><br><br><span class=novy>CHEESECAKES, SROV KOL E</span><br>- je newyorksk (americk) srov dort se smetanovho sru, kter je jakousi obdobou italskho tiramisu z mascarpone. Je to lahodn a syt dezert o dvou, nkdy tYech vrstvch. Spodn vrstvu tvoY krusta z rozdrobench suaenek a msla, na n spo v krm ze smetanovho sra nebo jeho alternativy. Povrch zdob poleva, nej astji pouze zakysan smetany. Existuj i rychl <a href="../hypsladkuch/kolbu/kolbur0041.html"target="_self">nepe en varianty</a>, ale kol  v pravm newyorkskm stylu se v~dy pe e. Pro ten nejjemnja je doporu ena vodn lzeH pro rovnomrn prope en. Jde o i bez n, ale vsledek je ponkud suaa. Ka~d cheescake se potom nkolik hodin chlad, aby sprvn zatuhl. Kol  nesm pYi pe en zhndnout, propadnout se uprostYed nebo popraskat. Zkladn surovinou pro originln cheescake v USA je "cream cheese" neboli jemn krmov i smetanov, ale tvarohovit sr "Philadelphia" (Culinaria 250 g/129,50 K ). V naaich podmnkch ho mo~eme nahradit mkkm tvarohem, lu inou, ~erv, smetanovm srem (napY. Fnix), neochucenm pomaznkovm mslem a v nejlepam mo~eme pou~t ji~ dostupn italsk sry <a href="../syr/syrr002.html#ricotta">ricotta</a> a <a href="../syr/syrr002.html#mascarpone">mascarpone</a>. Recepty na pYpravu roznch cheescakes - srovch kol o najdeme v kapitole DDK <a href="../hypsladkuch/kolbu/kolbuh.html"target="_blank"><b>>>ZDE<<<</b></a>.<br><br><span class=novy>CHESIRE / CHESIRE CHEESE</span><br>- sr pochzejc z kraje Chesire je jednim z nejstarach anglick sro pochzejc a~ z 12. stolet. Je to vydatn sr z kravskho mlka, kter pYichz na trh ve tYech druzch: bl, erven a modr. Tento sr m v Anglii velmi dobrou reputaci. Bl (ve skute nosti je bled ~lut) a erven (meruHkov zbarven) jsou si velmi podobn, rozdl je jen v tom, ~e erven druh je obarven barvivem <a href="lexirA.html#annatto"target=_self>annatto.</a>. Jsou to mlad sry, kter promrn zraj 8 tdno a vyzna uj se polopevnou texturou, jemn pikantn pYchut a jakoby edarovou von. Tzv. "farmYsk cheshire", je jen zYdka exportovn, zraje 9 msco a m bohata a plnja voni. Modr Cheshire se honos krsn zlatavou barvou hmoty protkanou modrmi ~ilkami. Je podobny sru "stilton", ale m jemnja voni.<br><br><span class=novy>CHIANTY ( ti kyjanty)</span><br>- slavn italsk erven vno, pochzejc ze Sieny z Tosknska. Prodv se v opltanch lahvch typu "fiesco". PYi jeho vrob se asi 10% bobul nech zasychat na slm. B~n chianti je leh , avaak sv~ a pYjemn chuti. Podstatn vyaa jakosti dosahuje "Chianti Classico", pochzejc z pYesn vymezench poloh na pahorcch stejnojmenn oblasti. PatY mezi nejlepa italsk vna. Je harmonick, pln a prospv mu le~en v lhvi. Zna kou kontrolovanho povodu je kohout na zlatm podkladu. Nejslavnja vno tohoto typu je z vinic Brolio (Castello di Brolio) firmy Ricasoli. K nm se dov~ej hlavn vna firem Melliny a Ruffino. Ruffino m vta plnost. Mluvit o Chianti DOCG znamen mluvit o baronu Ricasoli. Byl to prv on, kdo v 18. stolet zveYejnil slo~en Chianti Classico, na jeho~ zklad vznikly tmY o dvst let pozdji pYedpisy DOCG pro nejslavnja ze vaech druho italskch ervench vn. Dnes odpovd za inovovanou vrobu vna ve starobylch vinnch sklepech Francesco Ricasoli, 32. baron z Brolia. Tato vroba je zalo~ena na dokonal syntze staletch zkuaenost s nejnovjami vinaYskmi odbornmi znalostmi, nejmodernja sklepn technikou a ctou k tosknskm vnom, z nich~ pochz. Chianti DOCG je siln vno se vyzna uje temn rubnov ervenou barvou, vybranm buketem a obsahuje 12 % alkoholu.<br><br><span class=novy>CHIFFERI</span><br>- italsk tstoviny v podob malch ohnutch trubi ek; jsou takov drobn "kolnka".<br><br><span class=novy>CHIFFON, a la</span><br>- je ozna en vzduan, na echran smsi, kter obvykle slou~ jako nplH napY. pro zvin. Jej lehkosti je dosa~eno tuhm snhem z blko, s pYdavkem malho mno~stv ~elatiny.<br><br><span class=novy>CHILAQUILES</span><br>- mexick pokrm z tortill. Jsou to nakrjen tortilly duaen v pikantn smsi masa, zeleniny a vajec. Pokrm se vyskytuje v roznch obmnch.<br><br><span class=novy> CHILES, ILES</span><br>- jdla z paprik jsou svbytnm produktem mexick kuchyn. Za chile pova~uj Mexi an vaechny jdla s paprikami; my je zaYazujeme rozn. Papriky se zde vtainou pe ou a pojdaj oloupan. Loupeme je po ope en v troub, na roatu, na grilu nebo ope enm pYmo na plynovm kahanu a~ slupka z ern, pak ji zapaYme v s ku nebo oloupeme jeat horkou po studenou vodou z vodovodu. Mezi tato jdla lze zaYadit napY. zelen papriky - "chile verde", masov <a href="../hov/hovr0008.html"target=_self>"chile con carne"</a> s fazolemi, co~ je charakteristick jdlo z jednoho hrnce, zde nazvan "pucheros" nebo "sopas secas".<br><br><span class=novy>CHILL</span><br>- rychl sn~en teploty potraviny, tak jak je to jen mo~n napY. umstnm ndoby s horkou kapalinou do ledov vody. Kdy~ je dosa~eno pokojov teploty vlo~me pokrm do lednice.<br><br><span class=novy>CHILLI CON CARNE</span><br>- apanlsky znamen  chilli s masem . Toto jdlo je sms nakrjenho nebo mletho hovzho masa, nakrjen chilli papriky nebo chilli praku, (pYpadn obojho). Povodem je z Lone Star State - Texasu, kde je jednotn nazvaj "msa ervenho" ("a bowl of red") a zde pokldaj za hYch pYidvat do tohoto pokrmu fazole. Nicmn v mnoha stech zem jsou v tomto pokrmu fazole nepostradateln a pokrm se pro jistotu ozna uje "chili con carne with beans" - tj. s fazolemi. A jak si pYipravme tuto pochoutku? Sta  kliknout na nvody <a href="../hov/hovr0007.html"target=_self>Mexiknsk gula 3x</a><a name="chillisauce"></a><br><br><span class=novy>CHILLI OM KA / CHILLI SAUCE</span><br>- existuj dva druhy chilli om ky:<li> nsk styl - pou~v chilli koYen, sol, ocet a m ostrou voni.<li>Singapursk a malajsk typ chilli om ky - je sms pliv, sladk a slan chut, obvykle jeat dochucen zzvorem, esnekem a povaYenm s vinnm octem.<br><br><span class=novy>CHILLI OM KA S ESNEKEM</span><br>- je pikantn ostr om ka z mixovanch chilli papri ek, esneku, soli a octa. Pou~v se bhem pYpravy jdel k jejich zostYen a ke zvraznn pliv chuti.<br><br><span class=novy>CHILLI OM KA SLADK</span><br>- je typick thajsk om ka sladce pliv chuti. Pou~v se v~dy a~ v zvru pe en i grilovn kuYat nebo jako dresink na ji~ hotov kuYata i r~i.<br><br><span class=novy>CHILLI PR`EK PIKANT / n. CHILLI-POWDER PIKANT / a. CHILLI-POWDER PIQUANT</span><br>- mlet sladk odroda chilli papri ek mexickho typu pstovanch v Kalifornii. Pro svoji temn rudou barvu jsou oblben pYedevam pYi grilovn, pe en a nakldn mas, dle do gulao, om ek a mexickch pokrmo.<br><br><span class=novy>CHILLI KA`MRSK / CHILLI KASMIRI / DEGI MIRICH</span><br>- jde o ervenou papriku kaamrskho povodu. Chilli je usuaeno, semena odstranna a such plodina je rozdrcena.<br><a name=chillipap></a><br><span class=novy> CHILLI PAPRI KY / n. CHILLIES / CHILLI PEPERS</span><br>- jsou plody pYedevam exotickch druho kYovitch paprik, rostoucch v tropech a subtropech Indie, ny, Thajska, Indonsie, Japonska, Vietnamu, Afriky, Ji~n, StYedn Ameriky a zvlat Mexika. Archeologick nlezy potvrdily, ~e domovem plivch paprik byla Ji~n Amerika, kde se konzumovaly ji~ v letech 7 500 pY. n.l. Pova~uj se za prvn zdomcnlou zeleninu v Americe. Ostr papriky obsahuj vce pal iv ltky "kapsicinu", dle barviva, silice, tak vitamny (C, karotn, B), minerly apod. Rod "Capsicum" obsahuje vce ne~ 100 druho. Plivost u chilli se mY ve "Scovillovch jednotkch", kde 1500 jednotek SHU odpovd obsahu kapsaicinu 0,01%. V Ji~nm Mexiku byla z indickch semnek vyalechtn papri ka "Bhut Jolokia", kter v opakovanch testech vykzala pYes milion SHU ( Scoville heat units ). M tedy tmY dvojnsobek hodnoty, kterou se dYve honosila jej sokyn jmnem "Red Savina". Ta dosud v ~ebY ku plivosti vvodila se svmi 577 000 SHU jednotkami. Odrodu Bhut Jolokia ("chilli dmon") mo~eme najt tak pod nzvy "Naga Jolokia", "Bih Jolokia", "Borbih Jolokia". Jednotky UBH chilli papri ek: sladk paprika 0, papri ka pimento 300, papri ka jalapeHo 5 500, papri ka serrano 14 000, cayensk pepY 40 000, tabasco 45 000, papri ka habanero 225 000, papri ka red savina habanero 500 000, papri ka bhut jolokia 1 000 000, ist kapsaicin 15 000 000. Jednotliv nzvy jsou dny mstem pstovn, tj. pYrodnm podmnkami. Plody a vrobky z tchto druho bvaj nazvny napYklad: erven pepY, paprika, kayensk pepY, chilli, capsicum, sladk pepY, indinsk pepY, apanlsk pepY a pod. Druh "roketo" - se pstuje v tropickch oblastech Ji~n a StYedn Ameriky a pou~v se k pYprav pokrmo jako "tamales", "chilli con carne" nebo k pYprav "tabaska". Dala druhy se pstuj v obdobnch klimatickch oblastech po celm svt. Papri ky chilli urychluj spalovn kalori v organizmu a~ o 25 %, ale maj i vrazn zdravotn inky. NapY. zahYt vyvolan po po~it chilli zposobuje uvolnn hlenu, ist dchac cesty, pYispv k l b kaale a rmy. Chilli zvyauje mno~stv ~alude nch kyselin, m~ nejen zajiaeuje jejich dostate n mno~stv, kter zlikviduj bakterie z potravy, ale podporuj i dobr trven. Pliv chilli pYzniv ovlivHuj krevn obh a mo~e pYispvat k pYedchzen krevnch sra~enin atp. Nedoporu uje se je pou~vat pYi podr~dnm ~aludku a nemocch stYev (napY. hemeroidy), ale v pYimYench dvkch posob na ~aludek pYznivji ne~ pepY. Plat obecn pravidlo " m jsou chilli papri ky mena a ervenja, tm jsou tak ostYeja." PYi kuchyHsk prav mo~eme jejich plivost mrnit odstrannm semnek a proprnm du~iny pod tekouc vodou. Asijat kuchaYi vyva~uj plivost pokrmo obsahujc chilli mrnm pYdavkem cukru. V dalach pokrmech chilli papri ky kombinujeme zpravidla se sladkou paprikou. asto se pYidvaj do pokrmo cel plody. Na porce pro 4 osoby sta  1-2 ks. PovaYme je a pak vyjmeme. Hod se do gulao, zelnch pokrmo, mexickch, indickch a nskch jdel, dratkov polvky, duaench sms zeleniny, r~ovch pokrmo aj. NejpestYeja nabdka je v Latinsk Americe. Druhy jako "jalapeHo", "habanero", i lampionchilli (ostr a jeat ostYeja) se u ns erstv shn velice obt~n. Trochu lepa je to s italskmi "peperoncini" je~ jsou kulat a~ podlouhl, erstv i suaen, stYedn ostr, ale velmi aromatick. Obchody s asijskmi potravinami nabzej nkdy erstv "thajsk chilli" liac se barvou i tvarem. Nejlpe kdy~ s nimi pracujeme v rukavich a hlavn dme pozor na o i. Pokud jdlo v stech pYlia pl, pomo~e mlko nebo jogurt.<br><br><span class=novy> CHIMICHURI OM KA / n. CHIMICHURRI / a. CHIMICHURRI</span><br>- je hust bylinkov om ka, kter je v Argentin tak oblben, jako v Americe nebo u ns ke up. Chimichurri je sms olivovho oleje, vinnho octa a jemn nasekan petr~elky, oregana, cibule a esneku. Sms je pak okoYennn sol, cayenskm a ernm pepYem. Je pou~vna ke grilovanm masom a k pYprav dalach rozli nch pikantnch jdel.<br><br><span class=novy> CHIMICHURI - KOXEN / n. CHIMICHURRI / a. CHIMICHURRI</span><br>- pYjemn argentinsk, nepYlia ostr, vlo kovit sms koYen ur en na typick argentinsk salt ze sekanch okurek, pru, cibule, raj at, paprik a bylinek. Jej pou~it je vaak mnohostrann. Slo~en - suaen prek, cibule, paprikov vlo ky sladk i pliv, petr~el, pepY, esnek, oregano, aromatick byliny a moYsk sol (18 %). Obsah ingredienc ji dovoluje pou~t k dochucen vaech typo polvek, na minutky, vaje n pokrmy, na pe en (zvl. skopov), na tvarohov a srov pokrmy, na salty z erstv zeleniny, dokonce i k ochucen bramborov kaae, r~e, pohanky, fazol.<br><br><span class=novy>CHINKALI</span><br>- gruznsk pelmen.<br><br><span class=novy>CHIPSY, IPSY / a. CHIPS</span><br>- obecn jsou tak ozna ovny brambory jemn nakrjen na pltky nebo i na tenk hranolky ("French fries"). V Severn Americe, krom Newfounlandu, se slovem "chips", v Anglii nazvan "crips", brambory, kter jsou pYipraveny fritovnm, tj sma~enm v pYebytku oleje ("deep-fried") velmi tenkch pltko brambor. V Austrlii, Novm Zland a Ji~n Africe se slovem "chips" mohou myslet jak bramborov lupnky tak bramborov hranolky. Jsou zde tak nazvny "hot chips" nebo v Ji~n Africe "slab chips" (afriknsky slups = "mkk"). <br><br><span class=novy>CHITARRA</span><br>- italsk tstoviny, v pYekladu "kytara", maj tvercov tvar a jsou pojmenovny podle dYevnho rmu, na kterm jsou krjeny. <br><br><span class=novy>CHLB CELOZRNN</span><br>- je pe en z obilnho arotu nebo z mouky vymlet na 96% (minimum stanoveno na 80%). m ni~a je stupeH vymletosti, tm m mouka svtleja barvu. Celozrnn mouky obsahuj vaechny sti zrna a stupeH vymlet se bl~ k hdnotm blzkm 100 %. Pe ivo proto obsahuje vaechny prospan ltky z celho zrna (otrub, kl ko i endospermu). Jsou to zejmna cenn blkoviny, nerostn sol (~elezo, vpnk) a vitamny skupiny B, kter pYi ni~am stupni vymletosti odpadaj do otrub. Kraj ek celozrnnho chleba obsahuje 293 kJ (70 kcal). Pro zna n obsah vlkniny je celozrnn chlb sice o nco hoYe straviteln, ale naopak podporuje pravidelnou stolici a prospv zubom. V obchodech mo~eme nalzti chlb Graham, grahamov ve ky, Vita, Moskevsk i Kyjevsk chlb a celozrnn pe ivo, napY. grahamov rohlky, kornspitz, multirohlk i celozrnn dalamnky.<br><br><span class=novy>CHLEBOVNK / JACKFRUIT / ANOCARPUS INTEGRIFOLIA</span><br>- toto ohromn ovoce bv k dispozici bhem ervna a ervence. UpozorHuje na sebe svm vzhledem a charakteristickm arma. V kuchyni se pou~v jako zelenina v dob, kdy je zelen nebo jako ovoce, kdy~ je zral a prask jejich slupka. Nejlpe, kdy~ je chlebovnk pYipravovn nkm, kdo s tm m ji~ zkuaenosti, jinak mohou nastat u nenavyklch strvnko ~alude n pot~e. Jeho jdra mohou bt pe ena jako kaatany.<br><a name=chmeli></a><br><span class=novy>CHMELI - SUNLI KOXEN / n. CHMELI - SUNELI / a. CHMELI - SUNELI</span><br>- mlet sms vonnch bylinek z armnsk, gruznsk a vobec zakavkazsk kuchyn. Je sou st smsi koYen <a href="lexirA.html#adzika"target="_self">"ad~ika"</a>. Obsahuje hlavn bazalku, koriandr, kopr, papriku, celerovou a petr~elovou nae, saturejku, mtu, bobkov list, pskavici, majornku apod. Sms pou~vme pYedevam pYi nakldn vaech typo mas, ale hod se i na mlet a duaen masa, pYi pYprav fazol, omelet, salto, do pomaznek, zeleninovch a luatninovch polvek aj. M mt zelenavou barvu.<br><br><span class=novy>CHMELOV VHONKY, CHMEL EK</span><br> - se u~valy ji~ ve stYedovku jako zelenina. Mlad vhonky chmelu, ili "chmeln chYest" se sklz z jara, kdy jsou nejmn 4 mm siln a jejich dlka nepYesahuje 80 mm. SklzeH probh od poloviny do konce bYezna tj. celkem asi 4 tdny podle po as v probhu provdnho Yezu chmelovch keYo. V Belgii se dajn ji~ od roku 1983 chmelov vhonky pro trh rychl ve vytpnch prostorch. V kuchynch se pYidvaj do erstvch i teplch salto s roznmi zlivkami.<a name=choisum></a><br><br><span class=novy>CHMIREK</span><br>- dYvja ozna en malho mno~stv suroviny naaich babi ek, napY. chmirek aafrnu znamen - sntku, chloupek, chmY ko. <a name=snapper></a><br><br><span class=novy>CHGAPAL ERVEN / a. RED SNAPPER / fr. VIVANEAU CAMPCHE / ap. PARGO DEL GOLFO / port. CUCIANO DI GOLFO / indons. IKAN KAKAP MERAH, BAMBANGAN / lat. LUTJANUS CAMPECHANUS</span><br>- je drav ryba ~ijc v hejnech, v hlubokch pobYe~nch vodch a je velmi vyhledvan pro sv chutn maso. Red Snapper se v nkolika druzch vyskytuje po celm svt; u pobYe~ Atlantiku i Pacifiku. Nejvce je loven v Mexickm zlivu, u pobYe~ Alabamy a Floridy. V latinskoamerick apanlatin je ryba nazvna "Huachinango" nebo "Pargo". V Indonsii, zejmna na SumatYe a Sulawesi, je loven druh "Lutjanus bitaeniatus" neboli "Indonesian snapper", indonsky nazvan "Kakap Merah" neboli "ChHapal indonsk". U rybYo je tento druh ryb velmi oblben pro svou velikost, vynikajc chue masa a zajmavou tr~n cenu. Obvykle se lov jedinci o hmotnosti kolem 2 kg, ale neobvykl nejsou ani 10 kg lovky. Trofejn ryby dosahuj hmotnosti 15 - 20 kg. Pro sv chutn maso a oblibu je pomrn drah a tak asto bv v restauracch nahrazovn jinou rybou. Ve specializovanch rybrnch bvaj v prodeji chlazen cel ryby mena velikosti.<br><br><span class=novy>CHOI SUM / n. CHOI SUM /a. CABBAGE HEART/ n.mandarin. YOU CAIXIN /lat. BRASICCA CHINESSIS</span><br>- je kantonsk slovo ozna ujc zel podobajc se spa apentu i (anglicky "cabbage heart" - srd ko zel. Je to len rodu "Brasicca", se kterm je spojeno existenc olejnatho semnka. Jde vlastn o zeleninu "dvojho" u~itku. V kuchynch pou~vme jeho syt zelen vej it list k posypn pokrmu, i tenk du~inat stonek s jemnmi dr~kami k restovn a duaen. Rostlinka dokonce kvete ve svm stYedu jasn ~lutmi kvtky a proto se ji Yk i " insk kvetouc zel". M pYijemn aroma a po sprvnm uvaYen m zostat chrupav. Pou~v se do polvek, na sma~en bu samotn napY. s stYicovou om kou nebo ve smsi s jinm ingrediencemi. Dala povdn o rostlince a jej a obrzek je <a href="http://www.evergreenseeds.com/evergreenseeds/choysum.html"target="_blank">zde</a> <br><a name="cholesterol"></a><br><span class=novy>CHOLESTEROL</span><br>- Yadme mezi ltky rostlinn i ~ivo ian povahy nazvan <a href="lexirS#steroid"target="_self">steroidy</a>. Jsou pro ~ivot a fungovan organismu nevyhnuteln. m mn cholesterolu potrava obsahuje tm vce si ho tlo vyrob. Je nezastupiteln pYi tvorb ~lu i, ~lu ovch kyselin, sexulnch hormono, pYenos nervovch vzrucho, vchoz ltkou pro tvorbu bun nch stn; ka~d buHka ho dok~e vyrobit. Cholesterol se tedy u lovka nachz v ka~d buHce tla a je jejm zkladnm stavebnm kamenem, navc tepeln ochraHuje membrny bunk a nervov vlkna, pomh pYemn na vitamnu D v ko~i vystaven slune nmu svtlu. Je podobn zmklmu vosku. PYednostn je vytvYen v jtrech, pak ve vstelce tenkho stYeva a jak bylo Ye eno i samotnmi buHkami. Organismus produkuje potYebn cholesterol tzv. "endogenn". V tle lovka se nalz asi 25 g cholesterolu v krevnm obhu, v jtrech a ve stn stYev, dalach asi 50 g je ulo~eno v tukov tkni, ko~i a kosternch svalech. PYi stanoven hladiny cholesterolu v krvi napY. lkaYem, je ze zjiatnho mno~stv 85% endogennho povodu a jen zbytek 15% je dodno potravou. Zdrojem "potravinovho cholesterolu" je maso, drobe~, ryby, plody moYe a ml n produkty. Vysok obsah potravinovho cholesterolu v potravinch zce souvis s "arteriosklerozou", tj. vytvYenm tzv. "arteriosterickch plako" (deati ek) v krevnm obhu, kter pak sni~uj nebo mohou pln blokovat protok krve v obhovm systmu. Zablokovn vn itch tepen se projev srde nm infarktem. Usazeniny snadno vpn, jsou kYehk, drob se a mohou se krevnm Ye iatm pYemstit na jakkoliv msto a zposobit jeho ucpn (napY. mozkovou mrtvici). Cholesterol je tukov povahy a proto ve vodnm prostYed nerozpustn. Rozptlen do vodnho prostYed krve mu pomh spojen s nosi em nazvanm "apoprotein". Nosi  vytvY s cholesterolem slo~en tvar hydrofiln "lipoprotein", ve vodnm prostYed krve ji~ rozpustn. Hustota tchto spole nch tvaro (cholesterol + apoprotein = lipoprotein) je dna hustotou vzanch "apoproteino" a tak rozliaujeme tzv. LDL-cholesterol s nzkou hustotou ("Low Density Lipoprotein") nazvan pYilhav "ZLM cholesterolem" a HDL-cholesterol s vysokou hustotou ("High Density Lipoprotein") nazvan "DOBRM cholesterolem". Pro  tomu tak je ?<br><a name="zly"></a><li>"ZL" nebo-li LDL-cholesterol - putuje v hlavnm toku z jater a~ k buHkm tkn a v probhu tto pYepravy se jeho nadbytek ukld se na stnch tepen.<a name="dobry"></a> <li>"DOBR" nebo-li HDL-cholesterol - posob naopak jako koat, tj. zbavuje tepny pYebyte nho cholesterolu a dopravuje ho do jater k likvidaci.<br>PYi krevnm testu na stanoven obsahu cholesterolu (zjiaeovn pYpadn "hypercholesterolmie"), nm v laboratoYi zjist obsah celkovho cholesterolu, LDL cholesterol, HDL cholesterol a triglyceridy (tuky). V~dy podstatn vyaa koncentraci v krvi m LDL-cholesterol (cca 3 mmol/l), zatm co HDL-cholesterol m koncentraci cca tYikrt ni~a (1 mmol/l). Je to proto, ~e hlavn tok cholesterolu z jater ke tknm se uskute Huje pomoc LDL-cholesterolu. Je tYeba, abychom znali sv hodnoty cholesterolu, proto~e pokud mme HDL pYlia nzk nebo LDL pYlia vysok, mo~e to znamenat, ~e smYujeme k srde nm pot~m a musme si za nat pe liv vybrat potravu. Optimln hladina cholesterolu u dosplho lovka by nemla pYeshnout 5,2 mmol/l. Za zvaenou hladinu cholesterolu se pova~uje hodnota od 5,2 do 6,2 mmol/l. Hodnoty nad 6,2 mmol/l se pova~uj za vysok a nad 7,8 mmol/l ji~ za velmi rizikov. Existuje Yada faktoro ovlivHujcch hladinu osobnho cholesterolu. Jsou to stravovac zvyklosti (pYeva~uje-li potrava ~ivo ianho povodu), vk (nad 50 let), vha (obezita), pohlav (mu~), ddi n pYedpoklady, nemoci (cukrovka) a ~ivotn styl (stres, kouYen, alkohol, mlo intenzivnho pohybu). Jak si mo~eme pomoci? Jak bylo nazna eno mo~eme omezit potravinov cholesterol vbrem potravin (dietou) neobsahujc s <a href="lexirT.html#tuky"target="_self">tuky s vysok obsahem nasycench kyselin</a> (~ivo ian a ztu~en rostlinn oleje) a to pYesto, ~e samotn tuky neobsahuj cholesterol. Potrava ~ivo ian jako vaje n ~loutky, erven maso, drobe~, ryby, moYsk plody a plnotu n ml n vrobky obsahuj cholestrolu hodn. Potrava z rostlin jako je ovoce, zelenina, obilniny, oYaky a semena cholesterol neobsahuj. Avaak pozor na potraviny obsahujc pYespYlia rostlinnch hydrogenovanch (ztu~ench) rostlinnch olejo, a na nkter oleje jako je palmov a kokosov olej nebo na avokadov i jin vysoce tu n jdla rostlinnho povodu (!).<br><br><span class=novy>CHOP SUEY - KOXEN / n. CHOP SUEY / a. n. CHOP SUEY</span><br>- mlet sms koYen na pYpravu nskho pokrmu, kter je sou st mezinrodn kuchyn. Je to sms kuYecho masa, roznch druho zeleniny, bambusovch vhonko a nudl nebo r~e a uvedenho koYen. Slo~en - cibule, kurkuma, zzvor, chilli, citrnov kora, sms koYen pti von, hroznovho cukru, soli a malho mno~stv glutamanu sodnho. KoYen mo~eme pou~t i na pYpravu pokrmo jinch typo nsk kuchyn, na sjov maso apod.<a name=choron></a><br><br><span class=novy>CHORON OM KA</span><br>- je francouzsk om ka pojmenovan po francouzkm kuchaYi Alexandru Etienne Choronovi pochzejccho z Caen. Byl hlavnm kuchaYem ve znme restauraci Voisin v PaY~i na konci 19 stolet. Jde vlastn o holandskou resp. barnskou om ku, kter je naro~ovl od pYidanho raj atovho pyr a ochucen estragonem. Je podvna k drobe~, roznm masom, v etn rybho. Postup pYpravy viz recept v DDK <a href="../om/omr0021.html"target"_self"><b>ZDE</b>.</a><br><a name=chorba></a><br><span class=novy>CHORBA, `ORBA</span><br>tunisk ostYe koYenn chutn polvka s rybm nebo skopovm masem, zahuatn tstovinami. V Turkmenii se polvka aorba, (obdoba uzbeck "aurpy", se asto pYipravuje jen z vody, masa a cibule.choriatiki, salt z raj at, okurek, kozho sra feta a ernch oliv.br><a name=chorioatiky</a><br><span class=novy>CHORIATIKY</span><br> - je velmi oblben Yeck, salt z raj at, okurek, kozho sra feta a ernch oliv.<br><a name=chorizo></a><br><span class=novy>CHORIZO `PANLSK</span><br>- jsou pikantn paprikov klobsy, kter jsou vyrobeny z hrub nasekanho vepYovho masa a slaniny, okoYenn s paprikou a sol. Je pou~vna jak paprika sladk, tak i pliv, podle po~adovan pikantnosti vrobku. Paprika je zejmna ve apanlsk a portugalsk variant obarv syt do ervena. Existuje vaak snad stovky krajovch variant apanlskho choriza; jsou uzen i syrov, obsahuj esnek, bylinky a dala pYsady. V nkterch oblastech se do n pYidv i sherry a sua se na vzduchu. Podle toho jak paprika chilli byla pou~ita rozeznvme chorizo vce mn pikantn, nkdy i opravdu ostr. Chorizo je mo~n pYidat do pokrmo a vaYit, nebo ho nakrjet na tenk pltky a podvat jako tapas.Klobsky jsou pou~vny nakrjen na sendvi ch, duaen v jable nm "cideru" nebo v jinch silnch alkoholickch npojch, jako je napY. "Aguardente" nebo tak ope en nebo sma~en. Jsou pou~vny ke sndan i jako surovina do dalach pokrmo (napY. do <a href="lexirp.html#paella"target="_self">paelly</a>). NplH klobs mo~e b tak vyyu~ita jako nhrada za mlet hovz a vepYov maso. Podobn klobsy jsou vyrbny v Yad zem napY. v Portugalsku ("Chourio"), Latinsko-americkch zemch, USA, Filipnch ("Longaniza"); tak u ns se jim podobaj nkter kvalitn a pikantn paprikov klobsy ze Slovcka, ktermi mo~eme chorizo v receptech nahrazovat.<br><a name=chrest></a><br><span class=novy>CHXEST, `PARGL, HROMOV KOXEN / a. ASPARAGUS / n. SPARGEL / fr. ASPERGES / it. ASPARAGO / ap. ESPRRAGO, PERICO / rus. SPAR}A / lat.ASPARAGUS OFFICIONALIS L.</span><br>- je pova~ovn za zeleninu krlo a bvaj mu pYi tny afrodizikln inky. ChYest pstovali u~ staY Egypean a Xman. dajn byl oblbenou pochoutkou i znmho Ymskho gurmna Lukula. Do Evropy se dostal pYes Holandsko okolo roku 1800 a velmi rychle se jeho pstovn rozaYilo. V Evrop se vce rozaYil a~ v 15. stolet, kdy jej za ali pstovat francouzat mniai. Za zmnku ale stoj, ~e je povodn vaak zaujal nikoli jako zelenina, nbr~ jako l iv rostlina.ChYestov plant~e ml na svm honosnm zmku ve Versailles tak Ludvk XIV., jen~ se spolu s markzou de Pompadour, kter si tuto dietn zeleninu rovn~ oblbila, pYi inil o to, ~e se chYest stal vylo~en mdn potravinou. PatY mezi rostliny liliovit podobn jako cibule a esnek. Znme dva druhy chYestu: blen (oblben v Belgii a Francii) a neblen neboli "zelen chYest" (Anglie). Zelen chYest m vraznou zeleninovou chue a vyaa podl vitamnu C, chYest blen je vaak jemnja. Mlad rostliny jsou zakrvan zeminou a pokud tak tomu nen na svtle zhndnou a zhoYknou. Je to seznn zelenina, kter je v Evrop erstv na trhu v probhu 7-8 tdno. Mo~e bt sklzen od konce dubna a za tku kvtna do konce ervna. Do velkch obchodo a lahodkYstv bv k nm dov~en z jinch zem (napY. Mexika, Ji~n Afriky, ny) i mimo toto obdob. Ideln dlka pruto je asi 22 cm a plat: " m tlusta tm lepa". ChYest m vysokou v~ivnou i pYi nzk kalorick hodnot a je proto skvl pro reduk n diety.Obsahuje velk mno~stv betakarotenu - provitaminu vitaminu A, vitamin E a C a vitaminy skupiny B, jako je: thiamin (B1), riboflavin (B2), pyridoxin (B6), biotin (H) a niacin (B3), kyselina pantotenov (B5) a obsahuje velk mno~stv kyseliny listov (B9). Ze stopovch prvko je hojn zastoupen draslk a zinek, dle fosfor, ~elezo, jd a sodk. V kuchynch jsou oblben jeho vyblen ty inky asi 20 cm dlouh a siln 1 a~ 2 cm. PYi nkupu chYestu je tYeba dbt pozor, aby byl pevn a napjat a hlavi ky byly pevn zavYen, pokud se otevraj byl chYest sklizen pozd. Prv nejjemnja st pro na jaz ek jsou hlavi ky chYestu. PYi pYprav blen chYest od hlavi ky dolo ostrm no~em, nejlpe vaak akrabkou na brambory, oloupeme a dYevnat spodek odYzneme. Kde to msto je nejlpe poznme, kdy~ ty inku zlehka ohneme asi tak 2,5 cm od konce a v namhn v ohybu pomalu pokra ujeme a~ ty inka na tom sprvnm mst praskne. Zelen rychlen chYest neloupeme! Aby o istn chYest zostal pkn bl, musme jej ihned vaYit. Nen-li to mo~n, zabalme jej na krtkou dobu do navlh en utrky a dme do chladni ky. Pro vaYen a duaen bereme pokud mo~no stejn siln a dlouh ty inky, kter asi po osmi kusech sv~eme na dvou mstech nit a vkldme do vaYc vody s trochou cukru a msla. O iatn a chYest mo~eme tak pYed vaYenm nebo duaenm nakrjet na vta kousky. V tomto pYpad pYidvme hlavi ky vaYit a~ krtce pYed zmknutm nakrjench ty inek chYestu. Nej astji se chYest vaY a podv s mslem, s holandskou, maltzkou nebo smetanou om kou apod. Velmi oblben je napY. chYestov krmov polvka nebo chYest zape en se srem. Vborn je tak do salto, tstovin, na pizzu, zape en nebo jako pYloha k masovm pokrmom. PovaYen chYest pak mo~eme pou~t sice pro pYpravu dalach pokrmo, vynikajc je ovaem samotn s nastrouhanm srem nebo pYelit trochou rozpuatnho msla a posypan strouhankou. O chYestu najdeme na internetu spoustu informac ve vaech jazycch, esky napY.<a href="http://www.zapalena-kucharka.cz/chrest.html"target="_blank">ZDE</a><a name=chrom></a> ChYest posob pozitivn na srdce, krevn obh i nervovou soustavu, pomh pYi l b chorob mo ovch cest nebo poruchch funkce ledvin, jater i ~lu nku. Dky vysokmu podlu vlkniny je vhodnou prevenc rakoviny trvicho stroj, je navc velmi dobYe straviteln a pro nzkou energetickou hodnotu (na 100 g / jen 17 kcal) je u~ite n pYi reduk nch dietch. Obsahuje velk mno~stv blkovin, vlkniny a vody, ale mlo sacharido a tuko. Je tak vznamnm zdrojem vitamino C, B, A, E, hoY ku a ~eleza. dajn tak posob jako afrodiziakum. Pstoval se i u ns v Ivan icch, ale znm jsou chYestrny slovensk firmy <a href="http://www.asparagus.sk"target="_blank">"Asparagus, Velk Levry"</a>, kter patY taky mezi nejvznamnjam producenty ve stYedn Evrop. Ve vle nch dobch a za socialismu byl nahrazen v~ivnjami a "prakti tjami" plodinami, kter navc nebyly tak nro n na skladovn. Obliba chYestu zejmna v zpadn Evrop rok od roku stoup a tzv. "chYestovou ili aparglovou seznu" si u~vaj ve velkm zejmna naai soused v Nmecku a Rakousku. I u ns ale dochz v poslednch letech pYmo k jeho zmrtvchvstn, o em~ svd  nejen to, ~e se z nbl restaurac nenpadn pYesunul do b~n esk kuchyn, ale tak se poYd mnoho akc a oslav s touto deliktn zeleninou pYmo spjatch. Zatmco jeat nedvno jste mohli koupit chYest nejspa v supermarketu, kam byl dovezen odkudsi z ciziny, dnes ho mo~eme poYdit tYeba na farmYskch trzch nebo nejlpe ertv pYmo na farmch, kde se pstuje. ChYest bval dYve dostupn jen pro bohat. Jeat v roce 1990, kdy promrn mzda nebyla ani 3000 K , stl 1 kg chYestu vce ne~ 100 K s. Nov zposoby pstitelstv na velkch plochch pYi pou~it strojnch mechanizmo vaak umo~nily sn~it cenu tto  csaYsk zeleniny natolik, ~e dnes ji~ mo~e obohacovat jarn jdeln ek ns vaech. <br><br><span class=novy>CHRM</span><br>- se zapojuje do mechanismo vedoucch ke sni~ovn obsahu krevnho cukru a cholesterolu. V pYrod se vyskytuje v nkolika formch. Biologicky vznamn je trojmocn chrm, kter nen toxick na rozdl od karcinogeneznho aestimocnho. V tle je ho mn ne~ 1 mg. PYznakem "nedostatku" mo~e bt celkov nava, vyaa krevn tlak, vyaa hladina cholesterolu a cukru v krvi (pYi psychickm zat~en). "Biochemick aktivita" trojmocnho chrmu je spojena s metabolismem cukro. Zesiluje inek inzulnu pYi vstYebvn a vyu~it <a href="lexirG.html#glukosa"target="_self">glukzy</a>. Za~vac stroj dok~e vstYebat jen asi 3% potravou pYijatho chrmu. Vyskytuje se hlavn ve slupkch semen.<br><br><span class=novy>CHUD RYTXI</span><br>- pe en podlouhl buchty z vaYench brambor pro postn obdob.<br><br><span class=novy>CHUMUS /HUMUS / KICHERERERBSEBCREME</span><br>- je ochucen cizrnov krm. Krmovou om ku (dip) pYipravme rozmixovnm uvaYen <a href="lexirC.html#cizrna"target=self>cizrny</a> do kter pYidme 100 %-n pastu z rozmlnnch sezamovch semnek tzv. <a href="lexirT.html#tahini"target=_self>"tahini </i></a>, esnek, citrnovou aevu, olivov olej, pepY a tabasco. Je pova~ovna za nrodn jdlo Izraele, ale je oblben ve vaech arabskch zemch Blzkho Vchodu, stejn jako na Balkn (napY. v Xecku) i Severn Africe (Egypt). Podobn jako samotn tahini je podvna v arabskm chlebu pita nej astji jako pYedkrm nebo mezichod nebo pYloha k pokrmu <a href="lexirF.html#fafalel"target=_self>"falafel"</a>. Tahini pro chumus je u ns ji~ b~n k dostn ve vtach supermarketech a v obchodech se zdravou v~ivou.<a name="churros"></a><br><br><span class=novy>CHURROS, `PANLSK KOBLIHA</span><br>- jsou pYipravovan sma~enm ty inek z odpalovanho, nkdy i bramborovho tsta, nkdy ve tvaru delach spirlovch sto ench nebo do kruhu spojench vle ko hvzdicovho proYezu. V nkterch oblsatech maj oblibu v churros tenkch a na povrchu hladkch. Nej astja hvzdicov proYez zskaj po protla enm tsta pYes hvzdicovou hubici cukrYskho s ku pYmo do rozplenho oleje a usma~eny dozlatova. Pak jsou obaleny v cukru. Maj sice svoj povod ve star n, ale evropsk verze pochz ze `panlska. Jsou oblbeny tak v cel Latinsk Americe, Francii , Portugalsku, v USA a ve apanlsky mluvcch Karibskch ostrovo. Jsou nej astji podvny v kavrnch k sndani spolu s ostrou horkou okoldou, do kter se nam ej, nebo ke sva in a pod. Jsou tak pYedmtem rychlho ob erstven v pouli nch stncch prodava o a to zejmna v Latinsk Americe. Pe ivo dostalo jmno podle svho tvaru, jen~ pYipomn rohy plemene ovc Churro chovanch v travnatch oblastech apanlsk Kastilie. Ve `panlsku existuj dva typy churros. Jednim je typ ty inky tenk nkdy in (and usually knotted) a druhm zvlae populrnm v Madridu, je naopak dlouh, tlust (Porra) <br><br><span class=novy>CHURRASCO, BRAZILSK BARBECUE</span><br>- je brazilsk zposob pYpravy roznch druho mas. Zposob pYpravy pochz z jihoamerickch pamp, kde gau ov opkali maso nabodnut na jehlch nad ohnm, dnes ji~ grilem. Maso bhem grilovn je prob~n odkrajovno a tak porce jsou stle erstv a tepl. "Churasqueros", kteY maso griluj i podvaj, prochzej neustle mezi stoly a nabzej jednotliv jehly s grilovanm masem. V jedn ruce dr~ jehlu a druhou krjej a host si pltek masa sm odebere. Jehla je pYidr~ovna v mal misti ce podpornho tcku ("table de apoio"), kam stk pYpadn tuk i aeva. Churasco se stalo velice populrnm a dalo vznik restauracm ("churascarias") kter se na toto brazilsk barbecue specializuj a kter jsou te roztrouaen nejen po cel Brazilii, ale i v mnoha jinch zemch. Tmto restauracm se tak Yk "churrascaria de rodzio", neboli rotujc barbecue. Nejoblbenja masa jsou vepYov panenka, vrchn al, sv kov a brazilsk specialita  the hump of the Brahman bull  hrb brhmanskho bka neboli zebu. S masem se podvaj jednoduch salty a pYlohy jako marinovan zeleniny, r~e, restovan nebo pe en brambory a farofa, co~ ze jdlo z pra~enho manioku. Churrascaria radizios jsou mimo Brazilie nejpopulrnja ve Spojench sttech a to proto, ~e Ameri an maj rdi bufety a tak dky cenm masa si to tam mohli dovolit. Churrascaria rodizios se toti~ ned provozovat jinak ne~ zposobem  all-you-can-eat (snz co zmo~ea) a to by mnoh restaurace v esku nejspae zruinovalo. Povodn se toto maso napchan na velk kovov apzy grilovalo v jm v zemi. Jedinm koYen byla hrub sol. Ka~d gau o ml svoj churasco no~ kterm si z masa odkrojoval kousky podle svho pYn. V Ji~n Brazilii maj lid toto barbecue na zahrad v jmch vyzdnch cihlami, nebo je maj zabudovan do zdi s okraji z ozdobnch dla~di ek a tmto pokrmem pak oslavuj jakoukoli slavnostn pYle~itost.<br><a name=chutney></a><br><span class=novy>CHUTNEY</span><br>- jsou hust indick koYenn om ky, kter se vtainou pYipravuj z ovoce, Yd eji ze zeleniny, obvykle s octem, koYenm a sol. Chutney mo~e bt sladk, kysel, jemn nebo ostr. Konzistence mo~e bt kouskovit a~ krmov hladk a koYenn jemn a~ velmi ostr. Pou~v se jako pYloha k masitm pokrmom nebo srom, mo~e bt i sou st duaenho nebo vaYenho pokrmu. Kdy~ smchme jakkoli chutney s jogurtem, vyrobme vynikajc pomaznku, kterou mo~eme mazat napY. na chlb. Zajmav jsou sladk chutney, kter se ma~ou na indick chlebov placky. My je mo~eme vyzkouaet tYeba k tvrdm srom. PYprava chutney je velmi jednoduch, spo v pouze ve smchn surovin a jejich pozvolnm duaen, dokud nezhoustnou. Chutney mo~eme pYipravit do zsoby a skladovat v uzavYench skleni kch bez pYstupu vzuduchu. Podvme ho stejn jako ke up, nejlpe v malch miskch , kter pYi jdle polo~me na stol, aby si ka~d host mohl podlou~it sm. <br><br><span class=novy>CHUd</span><br>- chueov receptory na jazzyku lovka pYi jdle rozeznvaj pt chut  slanou, sladkou, kyselou, hoYkou a umami neboli silnou chue blkovin. Tyto receptory jsou nerovnomrn rozmstny v chueovch pohrcch, kter se nachzej pYedevam na jazyku, ale tak na patYe a v krku. Chueovch pohrko m lovk 500-10000. Dosledkem tohoto pomrn velkho rozptylu je, ~e citlivost chuti u jednotlivch lid mo~e bt zna n rozdln. Dti maj chueovch pohrko promrn vce ne~ dospl. Podle tmu australskch a novozlandskch vdco existuje jeat chue aest  pro vnmn tuku. A kdo ji m siln vyvinutou, bv athl, proto~e se nerad tu nmi jdly pYejd. asto se novji uvd jeat chue "vpnkov".Vrazem chue se tedy ozna uje nejen smysl, ale i vnman podnt, mluvme o chuti jdla i npoje. Pokud je chue jdla vnmna negativn, ozna ujeme ji jako pachue. V pYpad, ~e je v jdle obsa~ena nepatrn pYms, mluvme o pYchuti. Chue patY obvykle mezi pocity lib, souvisejc s uvdomovnm si ~dosti po potrav i jinm ukojen smyslo a souvis s ur itou pYedchoz zkuaenost.<br><br><span class=novy>CHUdOV PXSADY NSK KUCHYN / CONDIMENTS CHINESE COOKERY</span><br>- jsou pro nsk pokrmy nezbytn, zejmna ryb om ka a <a href="../soja/sojr0004.html"target="_self">sjov om ky</a>, kter nahrazuj sol a navc jsou bohat na blkoviny a dala ~iviny. Nejsou zdaleka jedinou mo~nost jak pYipravt chutn pokrm. Kdy~ je pYipravovno jdlo rychle a kdy~ menu obsahuje rozli n sou asn podvan jdla, je lepa chut extrahovat asov nro nm tzv. pomalm vaYenm, pYidat rozn ochucovadla. To je dovod pro  pro  jsou k dispozici rozli n om ky, pasty, zavaYeniny a octy. Nejpou~vanjami pYsadami v nsk kuchyni jsou: <li>Hoisin om ka; <a href="../soja/sojr0004.html"target="_self">"Hoisin sauce"</a> - je hust, tmav a sladk om ka vyroben z pasty ze sjovch bobo s cukrem, vinnm octem a koYenm. Je pou~vna pro nam en (dip-om ka), ale tak jako surovina do marind vepYovho masa pYed grilovn nebo ro~nnm.<li>Dou chi; <a href="../soja/sojr0005.html"target="_self">"Fermented Bean Dried"</a> - jsou fermentovan slan suaen ern sjov boby. Jsou chueov tak siln a vrazn, ~e mus bt pYed pou~itm proprny ve vod. Jsou pou~vny ke zvraznn chuti ryb a masa.<li>Dou ban jiang; "Jou Ghbong" - je kombinace solench sjovch bobo s datlemi. Tmto zposobem je zskna sladko-pliv chue. Je pak ideln pYsadou pro chueov jinak nevrazn potraviny.<li>Jiang suan la jiao jiang; "Chilli Sauce" - je chilli om ka z ervench chilli papri ek, esneku a zzvoru, kter jsou smchny s vinnm octem, sol a koYenm. Je hlavn pou~vna do pokrmo z moYe; tak je podvna s proslulou Hainanskou kuYec r~ (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Hainanese_chicken_rice"target="_blank">Hainanese Chicken Rice</a>).<li>Mei zi jiang - <a href="lexirS.html#svestkova"target="_self">"Plum Paste"</a>- avestkov om ka je vyrobena ze avestek, r~ovho octa, cukru a koYen. Tato sms dv om ce speciln sladko-kyselou chue, kter je vhodn k ro~nnm, grilovanm a fritovanm pokrmom, ke studenm jdlom nebo jako dresink na salty.<li> Suan mei; "Salted Plum" - jsou zavaYen avestky ve smsi octa, soli, a koYen. V rozumnm mno~stv jsou pYidvny do v pYe vaYench a duaench pokrmo, zejmna rybch.<li>Fu ru; "Beancurd Preserver" - jsou mal koustky sjovho tvarohu nalo~enho ve vn, soli a koYen. Chueov se hod k paYen r~i nebo r~ov kaai, kter mo~e bt mo~e bt navc ochucena nkolika kapkami sezamovho oleje.<li>Yu lu; <a href="lexirR.html#rybiomac"target="_self">"Fish Sauce"</a> - je ryb om ka vyroben z an ovi ek nebo jinch malch ryb. Je velmi slan a mo~e bt pou~vna jako dip-om ka, do kter jsou pYidny nasekan chilli papri ky nebo pou~it ke koYenn pokrmu.<li>Jiang ging; "Light Soya Sauce" - svtl sjov om ka je extraktem ze suaench sjovch bobo fermentovanch plsHovmi kulturami, paeni n mouky a solnho lku. Je pou~vna jako dip-om ka a jako ochucovadlo msto soli.<li>Hei jiang you; <a href="lexirS.html#sojova">"Dark Soya Sauce"</a> - tmav sjov om ka je zalo~ena na stejnch surovinch jako svtl sjov om ka, dobarvena karamelem a jej zrn probh o tyYi tdny dle. M mrnja chue a je pou~vna do tmavch om ek.<li>Hao you; <a href="lexirU.html#ustricova"target="_self">"Oyster Sauce"</a> - stYicov om ka je vyrobena z uvaYench stYic cukru, soli, paeni n mouky kukuYi nho akrobu, kvasni nho extraktu, karamelu a vody.Je harmonizujc pYsadou Yady om ek a pokrmo.<li>Li jiao jiang; <a href="#chillisauce">Extra Hot Chilli Sauce"</a> - je specieln druh zvlae ostr hust chilli om ky. Je vyrbna z ervench chilli papri ek octa, soli a cukru. Je pou~vna jako ochucovadlo a tak pou~vna samostatn jako dip-om ka.<li>Tian jiang; "Sweet Sauce" - je hust sladk om ka vyroben ze sjovch bobo, cukru, paeni n mouky a vody. Je pou~vna jako dip-om ka k ro~nnm masom, mchna se sma~enmi r~ovmi nudlemi a jako ochucovadlo jarnch zvitko.<li>Bai cu; <a href="lexirO.html#ocetryzovy"target="_self">"White Rice Vinegar"</a> - je bl ocet z r~e pou~vn ke konzervaci, zavaYovn a vaYen. Je mnohem silnja a kyseleja ne~ "zpadn" vinn octy.<li>Hai cu; "Black vinegar" - je vyroben z glutinov r~e a je mrnja ne~ bl r~ov ocet. Je pou~vn k nam en soust, dle jako ochucovadlo duaench pokrmo, kter jsou tradi n podvny ~enm a dtem. .<br><br><span class=novy>CHUdOV RECEPTORY, CHUdOV POHRKY</span><br>- vnmaj hoYkou chue v zadn sti jazyka, kyselou a slanou po obou stranch a sladkou na api ce. Z toho dovodu se zmrzlina nebo lztko l~e prv api kou jazyka <br> <br><a href=#nahore><small>nahoru</a><br><a href="lexih.html"target=_top><b>Zpt do lexikonu</b></a><br>Aktualizace: 21. srpna 2010 / Po et hesel: 47</small><center><a href="../index.html"target=_top><b>HOME</b></a></center><br> <A HREF="http://counter.cnw.cz/" TARGET=_parent><IMG SRC="http://counter.cnw.cz/invisible.cgi?juracermak&on" ALT="[CNW:Counter]" BORDER=0></A> </BODY></HTML>