» Poslední chod byla sladká omeleta, kterou připravil přímo na stole na lihovém kahanu sám Filip Boyes. Oba bratranci zastávali názor, že se omeleta musí sníst v okamžiku, kdy opustí pánev - což je velice správná zásada, a radím vám, abyste z omeletou zacházeli také tak a nenechávali ji stát, protože brzy ztuhne. Služebná přinesla na stůl čtyři vejce ve skořápkách, a pan Urquhart jedno po druhém rozklepl do misky, do níž pak přisypal cukr ze sypací cukránky. Misku pak dal panu Boyesovi se slovy: "Ty jsi na omelety mistr, Filipe - další už přenechávám tobě." Filip Boyes pak vejce rozšlehal s cukrem, upekl omeletu nad kahanem, naplnil ji horkou zavařeninou, kterou přinesla slečna Westlocková, a pak sám rozdělil omeletu na dvě poloviny, z nichž jednu dal panu Urquhartovi a druhou si vzal sám.«

(Dorothy L. Sayersová (1893-1957): 3 x lord Petr, Podivné námluvy lorda Petra")