Poznámka DDK:
ZPĚT do kapitoly
ZPĚT do SLADKÉ KUCHAŘKY
Jak bylo Alsasko krásné v listopadu 1918! Přes noc vyrostly před každým domem jedle a smrky na nich se třepetaly pestré papírové květiny. Červeno-modro-bílé guirlandy se vzájemně proplétaly a triumfální oblouky z chvojí vítaly naše vojáky. Fanfáry zněly ze všech stran, starci měli v očích slzy a děti nás chytali za ruce a pomáhaly nám nést pušky. Městečko Barr nás přijalo s otevřenou náručí, naši vojáci si nalévali ryzlink a zlatě se lesknoucího tramínu. Já jsem byl ubytován u staré Alsasanky, která měla tři dcery. Celá rodina byla ve smutku, protože otec zahynul na ruské frontě. Všechna tři děvčata mě přijala srdečně a melancholicky. nejstarší dvacetiletá světlovláska, hned při prvních slovech litovala, že mi příštího dne nebude moci nabídnout kus národního alsaského jídla - bábovky. V domě nebylo totiž zásob. Když jsem jim řekl, že mohu obstarat vše, čeho je třeba k přípravě bábovky, obličeje Alsasanek se rozzářily. Za hodinu nato jsem přinesl z důstojnické kuchyně mouku, cukr, kondensované mléko, máslo a dokonce vajíčka. Tehdy jsem viděl dělat první alsaskou bábovku a příštího jitra jsem si pak na ní pochutnal ve společnosti světlovlasých Alsasanek při šálku vonící kávy, kterou tu čtyři roky neznali. Dnes se budu před vámi snažit opakovat způsob, jakým se bábovka v Alsasku dělá. Vezmeme velkou formu na bábovku a níže uvedené suroviny. Alsasko - je kraj na francouzsko-německém pomezí rozkládající se ve východní Francii mezí Vogézami a Rýnem. Jeho dějiny byly pohnuté. V minulosti střídavě a opakovaně patřilo pod německý nebo francouzský mocenský vliv. Po prusko-francouzské válce v r. 1871 připadlo i s Lotrinskem Německu. Po první světové válce bylo slavně vráceno Francii a z této doby je i uvedená vzpomínka de Pomiana. Pak bylo toto území opět okupováno nacisty a do lůna Francie se opět navrátilo po porážce Hitlera roce 1945. Dnes je jeho hlavní město Štrasburg jistě zaslouženě významným střediskem sjednocující se a dříve tak rozhádané Evropy. Není divu že i z hlediska gastronomického se zde výrazně prolíná francouzská lehkost a jiskřivost s německou těžkostí a důkladností. Je to kraj vína i piva, mocných pálenek, které na rozdíl od žlutých a zlatistých francouzských koňaků jsou bílé a průhledné. Ryby z Rýna, uzené vepřové maso, zelí a z něho připravovaná slavná "choucroute alsacienne" dokreslují zvláštnost této francouzské kuchyně. Známé speciality jsou např. "Zewelwai-tarte aux oignons" - slaný koláč s cibulí z křehkého těsta, "salade alsacienne" - alsaský salát z kysaného zelí brambor a s nakrájeným uzeným bůčkem a jemnými klobáskami, "carpe alsacienne" - rozporcovaný kapr marinovaný v bílém víně s rozsekanými cibulkami a konečně již zmíněné po celé Francii oblíbené a slavné jídlo choucroute alsacienne. V tomto pokrmu jde o téměř symbolické spojení německého ("kraut" neboli "crout") a francouzského ("chou") vyjádření pro zelí a to v jednom pokrmu. Je to jakési dvojnásobné, dvojnárodní "zelí-zelí". Do podušeného kysaného zelí na cibulce s jablkem a jalovcem a po následném uvaření přidáme uzený bůček a uzené maso, pak ještě klobásky a na závěr kirch.To by jistě vyhovělo i naší české chuti. Opravdu národním alsaským moučníkem je v této kapitole barvitě popisovaná bábovka zvaná zde "kugelhopf. Je to v podstatě poctivá kynutá bábovka jak ji dělávaly i naše babičky.
Suroviny: