»"
. . . úctu a svou lásku jídlu prokázal onen král anglický, o kterém vypravuje Ludvík Storch. Král ten náramně rád dobře jedl. Nejlepším přítelem na světě byl mu kuchař. Nejmilejším jídlem pak byla mu pečená hovězí od ledviny, tak zvaná pečená svíčková, . . . řekněme "beefsteak". Kdysi kuchař upekl tedy takové bedro hovězí, zcela neobyčejně chutné, zázračně šťavnaté. Král okusil, začal si nadšeně pomlaskávat, oči se mu leskly a nejvyšší jeho ruce ráčily se rozklouzávati po vznešeném břiše, až do hotového tance. I povstal, měl ohnivou řeč a tasil pak královský meč svůj a pravil: "Ode dneška bude se Tobě, pečený kuse hovězí, vzdávati pocta rytířská . . . pasuju Tě tímto na rytíře, jmenuju Tě šlechticem mezi jídly!" A od té doby říkají v zemi anglické vskutku celým těm pečeným bedrům z velkého vola, jakáž o slavnostech přicházejí na tabulu královskou, ne jinak než "Sir Beef", a hovězímu od ledviny "Sir Loin of beef", a vzdávají beefsteakům poctu baronskou."«