Aromatická a křupavá kachna - je obdobou oblíbeného drůbežího pokrmu jihovýchodní Asie, zejména kuchyně čínské. Porce ptáka naložené v aromatickém koření jsou nejprve uvařeny v páře, vložené do bambusových pařáčků a pak jsou již změklé zprudka opečeny. Následně je maso odděleno od kostí, nakrájeno a podávané spolu s pikantními omáčkami a zeleninou. Bývají většinou zabaleny do omelet (placek) z rýžového těsta. Příprava takových např. mandarinských omelet se nám může zdát poněkud pracnější, a tak si je můžeme koupit hotové např. v supermarketu nebo v asijských obchodech. Případně můžeme pokrm zabalit jen do salátových listů.

»Patřilo k dobré pověsti Zelené hospody, že než host sní svůj předkrm, musí mít na stole z kačenky, kterou si vybral, horká játra. Dole v kuchyni tedy začaly závody s časem. Měl jsem to štěstí, že jsem dostal svou misku jako první. Jako první jsem tedy do svých tyčinek vzal krychličku opražených jater - vonících a měkkých - a namočil ji do nahrubo mletého pepře. Teprve potom přiběhli poněkud zklamaní číšníci mých protějšků. Od tohoto okamžiku se jatérka mezi námi obřadně nabízela a vyměňovala a básník žačal vypravovat, jak se pozná dobře vykrmená kačena anebo lépe řečeno - urychleně vykrmená kačena. Básník si vypomohl kresbou. Nakreslil nejdříve kačenu a kolem ní keramickou posadu. Čára uprostřed znamenala, že nádoba je ze dvou půlí, které se - když je kačena "usazená" - pevně spojí. Venku zůstane kačeně jenom krk a zobák a v zadní části nádoby je nutný otvor. Postupným krmením kačena ztuční, a když vyplní tělem celou nádobu, nastane vhodný okamžik keramickou podsadu rozbít, Básník se omluvně usmál a rychle domaloval na druhou půli růžově hedvábného ubrousku nějaké fantastické volně letící ptáky. Jistě jen proto, aby oddělil svoje poučné vysvětlení od vlastního názoru. Kulatý stůl se mezitím opět o něco více prohnul, a to pod celými kopci ječných placek a menšími hromádkami mladé cibulky. Potom přišel král kuchyně se svým komořím. Převlékli se na to do čerstvě naškrobených kabátků a před sebou nesli zkřížené ostře nabroušené nože. Jejich pomocníci položili na přípravné stolky osm upečených kachniček. Tedy dvě a půl a ještě kousek na každého z nás. Jenže těch osm kachniček rozpracovali mistři kuchyně způsobem více než marnotratným. Odkrájeli jen propečenou křupavou kůžičku s teninkou vrstvou masa. Při práci si stále přibrušovali nože a odkrojené kousky pečinky kladli na teplé porcelánové mísy. . . Mezitím nám podali nádobu s napařenými ručníky, protože teď již nastal čas hlavního jídla, které tak proslavilo Zelenou hospodu. Na levou dlaň se položila ječná placka. Na ní se nakladly kousky pečínky a mladá cibulka, která se předtím namočila do různých omáček z devadesáti devíti druhů koření. To vše se společně zavinulo do roličky. Hned po prvním soustu jsem záviděl tomu, co seděl naproti, že má možnost veršem oslavit to Veliké Umění Mistrů Kuchařských. . . . Potom byla z kačeního masa, kostí a zeleniny vyvařena silná polévka. Nakladatel objednal sladký likér a lístkové mongolské koláčky. . . Já potom při odchodu jsem se v těch místech schodiště, odkud bylo vidět kuchyně, hluboce uklonil«

(Vladimír Sís, Dana Kalvodová:"Počítání nudliček v jarní polévce" - výběr z povídky "Do kuchyně viděti . . .", str.11, Mladá fronta Praha, 1966)

Pekingská kachna
nahoru
ZPĚT do kapitoly

HOME