»Tvář, kterou jsem si ráno prohlížel při holení v zrcadle, se studentsky ušklíbala. Řekl jsem jí, aby přestala, ale usmívala se na mě dál. Doholil jsem se, oblékl a šel do kuchyně připravit snídani. Odkrojil jsem dva tenké plátky šunky, potřel je směsí citrónové šťávy a meruňkové marmelády, navrch jsem dal višně naložené v alkoholu a celé jsem to položil na gril. Smíchal jsem několik vajíček s mlékem, cukrem, muškátovým oříškem a vanilkou (můj nápad) a pak jsem do toho ponořil tenké krajíčky celopšeničného chleba (taky můj nápad), abych vytvořil své světoznámé francouzské toasty. Takovouhkle snídani jsem dělával Monice předtím.«
(William L. DeAndrea, 1952 - 1996, americký prozaik: "Televizní vraždy", Bratislva 1984)